Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 14. června 2001, kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu

213

VYHLÁŠKA
Ministerstva průmyslu a obchodu
ze dne 14. června 2001,
kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu






      Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, (dále jen ,,zákon") k provedení § 9 odst. 3 a 7 a § 10 odst. 4 zákona:

§ 1

Předmět úpravy

      Touto vyhláškou se podrobněji stanoví náležitosti provádění energetického auditu, který provádějí osoby zapsané do seznamu energetických auditorů. Současně se stanoví vzor písemné žádosti o zápis do seznamu energetických auditorů, který je uveden v příloze č. 1.

§ 2

Pfsemná zpráva o energetickém auditu

      (1) Hodnocení současné úrovně provozovaného energetického hospodářství a budov obsahuje

a)

identifikační údaje,

b)

popis výchozího stavu,

c)

zhodnocení výchozího stavu.

      (2) Celková výše technicky dosažitelných energetických úspor je obsažena v návrhu opatření ke snížení spotřeby energie.

      (3) Návrh vybrané varianty doporučené k realizaci energetických úspor obsahuje

a)

ekonomické vyhodnocení, a

b)

vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí.

      (4) Závěrečný posudek energetického auditora obsahuje závazné výstupy energetického auditu včetně evidenčního listu.

§ 3

Identifikační údaje

      Identifikační údaje obsahují

a)

určení zadavatele auditu, kterým je obchodní firma fyzické či právnické osoby, trvalý pobyt či sídlo, identifikační číslo (bylo-li přiděleno), u fyzické osoby dále jméno, příjmení a rodné číslo nebo datum narození; u právnické osoby údaje o jejím statutárním orgánu,

b)

určení provozovatele předmětu energetického auditu, pokud je různý od zadavatele auditu,

c)

určení zpracovatele (energetického auditora), jméno a příjmení zpracovatele, jeho trvalý pobyt, rodné číslo nebo datum narození, identifikační číslo (bylo-li přiděleno), číslo a datum vydání oprávnění k výkonu auditorské činnosti,

d)

určení předmětu energetického auditu, kterým je podnik, provozovna, zařízení, stavba nebo projekt, přesné místo, kde je předmět auditu umístěn, včetně adresy, majetkoprávní vztah k zadavateli auditu.

§ 4

Popis výchozího stavu

      (1) Popis výchozího stavu předmětu energetického auditu obsahuje základní údaje o:

a)

předmětu energetického auditu nebo projektové dokumentaci,

b)

energetických vstupech a výstupech,

c)

vlastních energetických zdrojích,

d)

rozvodech energie,

e)

významných spotřebičích energie.

      (2) Údaje o předmětu energetického auditu jsou zejména

a)

název předmětu energetického auditu,

b)

základní popis,

c)

charakteristika výroby firmy (sortiment výrobků, výrobní technologie),

d)

situační plán,

e)

seznam všech budov s uvedením jejich účelu,

f)

výčet všech energeticky významných výrobních technologií.

      (3) Dalšími údaji jsou výkresová dokumentace, technicko ekonomické podklady charakteristické pro předmět auditu, jako jsou provozní režim, počet pracovních dnů v týdnu a směnnost, počet zaměstnanců, výkony, produkce a smluvní závazky mající vztah k energetickému hospodářství.

      (4) Údaje o energetických vstupech a výstupech musí obsahovat stanovení roční výše energetických vstupů a výstupů týkajících se předmětu energetického auditu, zobrazující stav před realizací projektu.

      (5) Soupis základních údajů o energetických vstupech a výstupech obsahuje údaje v technických jednotkách a ročních peněžních nákladech. Vzor tabulkového zpracování je uveden v příloze č. 2.

      (6) Roční množství nakupovaných paliv a energie se stanoví z fakturačních a účetních dokladů. U nákupu elektrické energie se zjistí množství nakupované elektřiny, sazba odběru, sjednané technické maximum, sjednaná nebo měřená čtvrthodinová maxima v jednotlivých měsících. U nákupu tepla se zjistí množství nakupovaného tepla, druh a parametry topného média, sazba za měrnou jednotku, způsob měření množství a parametrů tepla a způsob fakturace a analyzují se plnění smluvně sjednaných technicko ekonomických ustanovení.

      (7) V případě zdrojů na využití obnovitelné energie popis obsahuje i parametry primárního energetického zdroje, zejména hydrologické údaje, větrnou charakteristiku lokality a parametry nízkopotenciálního tepla.

      (8) Pokud v předmětu energetického auditu existují energetické zdroje, sestaví se základní roční bilanční tabulka výroby energie ze zdrojů v objektu v rozsahu zobrazujícím stav před realizací projektu. Samostatný energetický zdroj, který se nachází v budově, se podrobí energetickému auditu bez ohledu na to, kdo je jeho provozovatelem či majitelem.

      (9) Bilance výroby energie z vlastních zdrojů obsahuje ukazatele zdroje v technických jednotkách a jejich ročních hodnotách. Zpracovávají se v tabulkovém provedení, jehož vzor je uveden v příloze č. 3. Sestaví se přehled pro několik předchozích let v přepočtu na produkty z výroby nebo na klimatické podmínky s využitím denostupňové metody. Z tohoto přehledu se stanoví průměrné roční energetické účinnosti zdroje, specifické spotřeby tepla v palivu na výrobu energie a roční využití zdroje.

      (10) Jako součást bilance výroby energie se uvede popis zdrojů. U zdroje energie se uvede jeho typ, kterým je výtopna, teplárna, elektrárna nebo spalovna. Pro každou instalovanou jednotku se uvede

a)

počet, typ, označení výrobce, rok výroby,

b)

jmenovitý výkon tepelný nebo elektrický,

c)

parametry vyráběného média,

d)

druh paliva,

e)

odlučovací zařízení,

f)

předpokládaná životnost.

      (11) Údaje pro rozvod energie se zjišťují pro páteřní a hlavní rozvody. Pro rozvod tepla se uvede jeho délka, kapacita, průměr, provedení, stáří a technický stav. Na základě těchto údajů se ověří a aktualizují schémata energetických rozvodů, zhodnotí se jejich stav a vybavenost měřením a stanoví se energetické toky v úsecích, které nejsou vybaveny měřením. Stejně se postupuje i u navazujících zařízení, jako jsou zejména předávací stanice.
      (12) Údaje o budovách a významných spotřebičích energie obsahují údaje o parametrech a konečné spotřebě energie v budovách a technologických spotřebičích, které ovlivňují energetickou bilanci předmětu energetického auditu. Zjišťují se technické parametry spotřebičů energie z pasportů, podle štítků a z provozních záznamů.

      (13) Základními informacemi o budovách jsou zejména výkresová dokumentace, doplněná případně o fotografickou dokumentaci nebo o zaměření skutečného stavu, faktury a další ověřitelné dokumenty dokládající spotřebu energie v časovém rozsahu několika let, zkušenosti z provozu získané od vedení správce budovy, provozní obsluhy a uživatelů, dopady na životní prostředí, popis míry zanedbané údržby a záměry zadavatele energetického auditu.

      (14) Základními informacemi o technologických spotřebičích jsou zejména druh spotřebiče, jeho roční provozní hodiny, energetický příkon, u tepla druh teplonosného média a jeho parametry, u elektrické energie její napěťová úroveň, u paliva jeho druh, dále způsob regulace a měření. V odůvodněných případech se stanoví měrné spotřeby paliv a energie na jednotku produkce energeticky náročných výrobků.

§ 5

Zhodnocení výchozího stavu

      (1) Pro zhodnocení výchozího stavu se sestaví roční energetická bilance stávajícího předmětu energetického auditu na základě údajů získaných z provedených šetření.

      (2) Vzor základního tvaru energetické bilance je uveden v příloze č. 4.

      (3) Ukazatele energetické bilance je možno doplnit, případně rozčlenit některé položky v závislosti na konkrétní situaci. Vyhodnocení energetické účinnosti a dalších ukazatelů jednotlivých částí energetického hospodářství se provede na základě údajů získaných při zjištění výchozího stavu.

      (4) Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje jsou uvedeny v příloze č. 5.

      (5) Z údajů základních technických ukazatelů vlastního energetického zdroje se určí rezervy na vlastním energetickém zdroji, hodnotí se úroveň energetické účinnosti a ročního využití a stanoví se technické a jiné příčiny, pro které nejsou tyto ukazatele vyhovující.

      (6) Analýza stavu rozvodů energie, budov a spotřebičů se provede obdobně podle přílohy č. 5.

      (7) U budov se stanoví model energetické potřeby stavby a upřesní se stanovené potřeby energie stavby podle skutečných spotřeb energie v průběhu několika let. Potřeba tepelné energie se stanoví podle zvláštního právního předpisu k ohodnocení navrhovaných opatření a garanci dosažitelné potřeby a úspory energie a k porovnání se skutečnou spotřebou.

      (8) Kontrola stávajících údajů energetické bilance obsahuje zejména

a)

vstupy paliv a energie, kde se kontrolují kvalitativní a kvantitativní ukazatele nakupovaných paliv a energie, soulad s příslušnými smlouvami o dodávce a dodržování cen uvedených v cenících,

b)

změnu stavu zásob paliv, kde se dokládá řádně provedenou inventarizací skládek, provádí se rovněž fyzická obhlídka a porovnání vykazovaného okamžitého stavu se skutečností, ověřují se vykázané ztráty množství i kvality skladovaných paliv,

c)

prodej energie fyzickým a právnickým osobám, kde se jedná o prodej elektřiny, tepla, stlačeného vzduchu nebo upravené vody z vlastní výroby a posuzují se možnosti zvýšení prodeje energie fyzickým a právnickým osobám a ověřuje se tvorba prodejních cen,

d)

provozní ukazatele zdroje energie v předmětu energetického auditu, kde se posuzují roční energetické účinnosti, účinnosti jednotlivých agregátů, využití výkonu, výše instalovaného výkonu, specifické spotřeby a způsob provozování,

e)

energetické ztráty v rozvodech energie, kde se posuzuje zejména úroveň těchto ztrát a zjišťují se příčiny jejich nadměrné výše, stav tepelných izolací, způsob provozu rozvodů a jejich dimenze,

f)

spotřebu energie na vytápění a přípravu teplé užitkové vody, kde se hodnotí dodržování tepelné pohody ve vytápěných místnostech, využívání měřicí a regulační techniky, roční spotřeba tepla na měrný byt a spotřeba teplé užitkové vody na osobu,

g)

tepelně technické parametry budov,

h)

spotřebu energie na technologické výrobní procesy, kde se provádí energetická analýza výrobních technologií,

i)

spotřebu energie na ostatní procesy, jako je větrání, chlazení a osvětlení; sledují se hlavně specifické spotřeby energie, velikost příkonů, časové využití a jejich účelnost.

      (9) Výsledkem uvedených analýz je zhodnocení hospodárnosti nakládání s energií a vyčíslení výše dosažitelných energetických úspor v předmětu energetického auditu včetně možných úspor nákladů na energii.

§ 6

Návrh opatření ke snížení spotřeby energie

      (1) Energetický audit, v návaznosti na zjištěnou výši dosažitelných energetických úspor, obsahuje konkrétní opatření vedoucí k jejich využití. Opatření se navrhují minimálně ve 2 variantách.

      (2) Pro vybranou variantu se zpracují energetické bilance a porovnají se s bilancí platnou pro výchozí stav. Stanoví se skutečně dosažitelná výše energetických úspor nebo snížení nákladů na energii pro jednotlivé varianty při zvážení všech omezujících vlivů.

      (3) Výsledkem jsou upravené energetické bilance jednotlivých variant, které obsahují potřebné ukazatele před a po realizaci projektu, a to v technických i finančních jednotkách. Zpracovávají se v tabulkovém provedení, jehož vzor je uveden v příloze č. 6.

      (4) Z upravené energetické bilance se vypočte výše dosažitelných energetických úspor v objektu a úspora finančních nákladů na pořízení paliv a energie.

§ 7

Ekonomické vyhodnocení

      (1) Úspory nákladů na energii vyplývající z upravené energetické bilance se upravují zejména o změnu dalších provozních nákladů, případně tržeb za energii, mzdy, servisní služby, opravy, provozní hmoty a tržby za prodej energie. Takto se stanoví roční přínosy a změna peněžních toků energeticky úsporného projektu. Ve výpočtech se přínosy uvažují v cenové úrovni roku realizace projektu. Peněžní toky projektu se posuzují bez vlivu předpokládané státní podpory.

      (2) Výpočet ekonomického vyhodnocení se provede způsobem uvedeným v příloze č. 7.

§ 8

Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí

      (1) V energetickém auditu se kvantifikuje snížení zátěže životního prostředí vyplývající z jednotlivých variant. Uvede se název znečišťující látky, její množství v t/rok pro výchozí stav a stav po realizaci. Vyhodnocení se uvádí pro zdroje, které jsou předmětem energetického auditu.

      (2) Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí se zpracovává v tabulkovém provedení, jehož vzor je uveden v příloze č. 8.

§ 9

Výstupy energetického auditu

      (1) Výstupy energetického auditu jsou:

a)

hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství,

b)

celková výše dosažitelných energetických úspor, která se uvede v technických jednotkách,

c)

návrh optimální varianty energeticky úsporného projektu včetně ekonomického hodnocení,

d)

doporučení obsahující konečné stanovisko a doporučení energetického auditora k realizaci navrženého energeticky úsporného projektu.

      (2) Vzor evidenčního listu energetického auditu je uveden v příloze č. 9.

      (3) V návrhu vybrané varianty souboru opatření k dosažení garantované úspory energie se uvede zdůvodnění z hledisek technických, ekonomických a dalších smluvně dohodnutých hodnotících kritérií. Uvede se míra využití potenciálu energetických úspor, roční finanční výnos získaný realizací a ekonomická efektivnost projektu. Současně se uvedou okrajové podmínky, za kterých jsou hodnoty úspor energie stanoveny a garantovány. U budov se definují hodnoty, které jsou garantovány, zejména úspora energie, hodnota pro energetický průkaz budovy, potřeba tepla na m² užitné plochy vztažená ke 200 m³ obestavěného prostoru, potřeba tepla vztažená na jednu učebnu, na jedno lůžko nebo na jednu kancelář.

§ 10

Rozsah energetického auditu

      (1) Hodnota, od níž vzniká pro organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace povinnost podrobit své budovy či zařízení energetickému auditu, se stanoví ve výši 1500 GJ celkové roční spotřeby energie.

      (2) Hodnota, od níž vzniká pro fyzické a právnické osoby s výjimkou uvedených v § 10 odst. 1 povinnost podrobit své budovy či zařízení energetickému auditu, se stanoví ve výši 35 000 GJ celkové roční spotřeby energie.

      (3) Hodnota, od níž vzniká pro fyzické a právnické osoby povinnost zajistit zpracování energetického auditu, se u budov a areálů samostatně zásobovaných energií stanoví ve výši 700 GJ celkové roční spotřeby energie.

      (4) Celkovou roční spotřebou energie se rozumí součet všech forem energie ve všech odběrných místech provozovaných pod jedním identifikačním číslem. Pro přepočty se používají následující vztahy:

a)

elektrická energie

1 MWh

  3,6 GJ,

b)

plyn

1000 m³n

34,05 GJ,

c)

tuhá či kapalná paliva se přepočítávají údajem výhřevnosti udávaným dodavatelem.

      (5) Forma energie podle odstavce 4 je:

a)

nakoupená elektřina pro vlastní spotřebu,

b)

nakoupený plyn pro vlastní spotřebu,

c)

nakoupená tepelná energie pro vlastní spotřebu, nebo

d)

nakoupená tuhá nebo kapalná paliva, pokud jsou použita pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie.

§ 11

Odborná způsobilost

      (1) Za praxi v oboru se považuje činnost

a)

v oboru energetické auditorství pro potřeby Programu státních podpor při snižování spotřeby paliv a energie v České republice pro rok 1996 a léta další,

b)

v oboru energetické poradenství na základě vydaného povolení podle zvláštního právního předpisu¹) nebo zaměstnanecký poměr u fyzické či právnické osoby poskytující poradenství podle zvláštního právního předpisu,¹)

c)

autorizovaného inženýra se specializací energetické auditorství podle zvláštního právního předpisu,²)

d)

na úseku výkonu státní správy v energetických odvětvích podle zvláštního právního předpisu,³)

e)

řízení na úseku energetického hospodářství fyzických či právnických osob v rozsahu podle § 10 odst. 2.

      (2) Doklad o praxi podle odstavce 1 je potvrzení o výkonu činnosti energetického auditorství v rámci Programů státních podpor, průkaz o autorizaci vydaný Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků, potvrzení Hospodářské komory podle zvláštního právního předpisu,⁴) potvrzení zaměstnavatele, který prováděl výkon státní správy v energetických odvětvích podle zvláštního právního předpisu³) nebo řídil energetické hospodářství v rozsahu podle § 10 odst. 2.

§ 12

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.




Ministr:


doc. Ing. Grégr v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů.

²)

Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

³)

Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění pozdějších předpisů.

⁴)

Zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky.