epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné

    VYHLÁŠKA ze dne 27. ledna 2011 o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského rozhlasového vysílání šířeného ve vybraných kmitočtových pásmech

    Sbírka:  22/2011 | Částka:  7/2011
    11.2.2011

    Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE

    22

    VYHLÁŠKA
    ze dne 27. ledna 2011
    o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského rozhlasového vysílání
    šířeného ve vybraných kmitočtových pásmech






          Český telekomunikační úřad stanoví podle § 150 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ˙zákon˙) k provedení § 113 odst. 7 tohoto zákona, ve znění zákona č. 153/2010 Sb.:

    § 1

    Vymezení pojmů

          Pro účely této vyhlášky se rozumí
    a)
    zemským analogovým rozhlasovým vysíláním stereofonní rozhlasové vysílání v kmitočtovém pásmu 87,5--108 MHz (dále jen ˙pásmo FM˙), kdy pro přenos signálu je využívána analogová frekvenční modulace,
    b)
    zemským digitálním rozhlasovým vysíláním rozhlasové vysílání v daném standardu, kdy pro přenos signálu rádiovým kanálem je využíváno příslušné digitální modulační schéma,
    c)
    rádiovým kanálem část rádiového spektra vymezená následujícím způsobem:
    1.  v pásmu FM rádiové kanály s odstupem nosných kmitočtů 100 kHz,
    2.  v pásmu 174˙230 MHz (dále jen ˙III. pásmo˙) rádiový kanál označený Rn a vymezený zemskému digitálnímu rozhlasovému vysílání rozsahem kmitočtů od (174 + (n-5)*7) do (174 + (n-4)*7) v MHz, kde n je rovno 5 až 12 a kde každý rádiový kanál je dále rozdělen na čtyři stejné kmitočtové bloky, označené písmeny A, B, C a D,
    3.  v pásmu 1452˙1479,5 MHz (dále jen ˙pás- mo L˙) rádiové kanály označené LA, LB, LC až LP, vymezené rozsahem rádiových kmitočtů od (1452,192 + (n-1)*1,712) do (1453,728 + (n-1)*1,712) v MHz, kde n je rovno 1 až 16,
    d)
    rozhlasovým přijímačem zařízení technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání bez ohledu na způsob příjmu1),
    e)
    pevnou přijímací anténou směrová anténa s vyzařovací diskriminací min. 12 dB v rozsahu 60 až 180 stupňů od hlavního směru příjmu a s polarizační diskriminací min. 10 dB, umístěná vně budovy v úrovni střechy zástavby nebo mimo zástavbu ve výšce 10 m nad úrovní terénu,
    f)
    všesměrovou přijímací anténou nezisková anténa s nedefinovaným směrovým vyzařovacím diagramem a nedefinovanými polarizačními vlastnostmi určená především pro příjem mobilními nebo přenosnými přijímači,
    g)
    standardním přijímacím zařízením:
    1.  pro zemské analogové rozhlasové vysílání v pásmu FM rozhlasový přijímač o minimální citlivosti ˙75 dBm připojený k pevné přijímací anténě. Za standardní přijímací zařízení pro zemské analogové rozhlasové vysílání se považuje i rozhlasový přijímač připojený ke kabelovému systému2) zajišťujícímu společný příjem rozhlasového vysílání nebo autopřijímač,
    2.  pro zemské digitální rozhlasové vysílání rozhlasový přijímač o minimální citlivosti ˙81 dBm, připojený k všesměrové přijímací anténě,
    h)
    vysílačem vysílací rádiové zařízení určené pro šíření zemského analogového rozhlasového vysílání (dále jen ˙analogový vysílač˙) nebo vysílací rádiové zařízení určené pro šíření zemského digitálního rozhlasového vysílání (dále jen ˙digitální vysílač˙),
    i)
    měřicím bodem místo, kde je měřena intenzita elektromagnetického pole a případné další parametry rozhlasového vysílání a subjektivně hodnocena kvalita rozhlasového vysílání,
    j)
    měřicí soupravou pro měření intenzity elektromagnetického pole je souprava tvořená anténou se známým anténním faktorem (dále jen ˙měřicí anténa˙), měřicím přijímačem nebo analyzátorem spektra (dále jen ˙měřicí přístroj˙) a koaxiálním kabelem s impedancí přizpůsobenou měřicí anténě a měřicímu přístroji,
    k)
    anténním faktorem konstanta udávaná v dB, sloužící k přepočítání hodnoty napětí naměřené měřicím přístrojem na svorkách měřicí antény udávané v dB˙V na intenzitu elektromagnetického pole udávanou v dB˙V/m,
    l)
    výkonem multiplexního signálu poměr výkonu úplného multiplexního signálu, včetně pilotního a dalších přidružených signálů, integrovaného v jakémkoliv časovém intervalu 60 s, k referenčnímu výkonu signálu zemského analogového rozhlasového vysílání, modulovaného jedním sinusovým kmitočtem tak, že je dosaženo kmitočtového zdvihu ± 19 kHz (udává se v dBr).

    Intenzita elektromagnetického pole

    § 2

          (1)  Pokrytí území rozhlasovým vysíláním se posuzuje na základě zjištěných hodnot intenzity elektromagnetického pole (dále jen ˙intenzita˙) signálu zemského rozhlasového vysílání.

          (2)  Intenzita signálu zemského rozhlasového vysílání se zjišťuje v případě
    a)
    analogového vysílání na základě výpočtu za podmínek podle § 4 a v případě ověření výsledku výpočtu měřením provedeným podle § 9, 10 a 11,
    b)
    digitálního vysílání na základě výpočtu za podmínek podle § 5 a v případě ověření výsledku výpočtu měřením provedeným podle § 9, 10 a 12.
    § 3

          (1)  Pro účely výpočtu intenzity se používá digitální model terénu v rastru 100 x 100 m s trojúhelníkovou interpolací bez uvažování morfologie.

          (2)  Výpočet intenzity respektuje signály analogových nebo digitálních vysílačů, které jsou uvedeny v databázi Českého telekomunikačního úřadu a jejichž provoz zvyšuje úroveň rušení přijímaného signálu rozhlasového vysílání v posuzovaném území (dále jen ˙známé rušící signály˙). Známé rušící signály pro výpočet jsou dány technickými parametry analogových nebo digitálních vysílačů provozovaných na území České republiky a zahraničních mezinárodně zkoordinovaných analogových nebo digitálních vysílačů. Do výpočtu vstupuje maximálně deset nejsilněji rušících vysílačů.

          (3)  Pro stanovení intenzity se použije metoda šíření doporučená Mezinárodní telekomunikační unií. Doporučení Mezinárodní telekomunikační unie, kterým se tato metoda stanoví, Český telekomunikační úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

    § 4

    Metoda výpočtu intenzity na území pokrytém signálem zemského analogového rozhlasového vysílání

          Výpočet intenzity bere v úvahu:
    a)
    minimální hodnotu intenzity užitečného signálu 54 dB˙V/m,
    b)
    příjem na pevnou přijímací anténu ve výšce 10 m nad terénem,
    c)
    křivky šíření elektromagnetických vln platné pro 50 % míst a 50 % času pro užitečný i rušící signál,
    d)
    trvalé rušení,
    e)
    ochranné poměry analogového rozhlasového signálu analogovým rozhlasovým signálem s kmitočtovým zdvihem ± 75 kHz a s přípustným výkonem multiplexního signálu 0 dBr, kterými jsou:





          Pro účely výpočtů podle této vyhlášky se užijí hodnoty ochranných poměrů o 6 dB nižší.

    § 5

    Metoda výpočtu intenzity na území pokrytém signálem zemského digitálního rozhlasového vysílání

          Výpočet intenzity bere v úvahu:
    a)
    ve III. pásmu
    1.  minimální hodnotu intenzity užitečného signálu 58 dB˙V/m,
    2.  příjem na všesměrovou přijímací anténu ve výšce 10 m nad terénem,
    3.  křivky šíření elektromagnetických vln platné pro 50 % míst a 50 % času pro užitečný signál,
    4.  křivky šíření elektromagnetických vln platné pro 50 % míst a 1 % času pro rušící signál,
    5.  ochranné poměry, kterými jsou:
    --
    pro digitální rozhlasové vysílání rušené digitálním rozhlasovým vysíláním ve stejném bloku 15dB,
    --
    pro digitální rozhlasové vysílání rušené digitálním rozhlasovým vysíláním v sousedním bloku ˙30 dB,
    --
    pro digitální rozhlasové vysílání rušené digitálním televizním vysíláním









    kde ˙f je rozdíl hodnot středních kmitočtů digitálního televizního kanálu a bloku digitálního rozhlasového vysílání,



    --  pro digitální rozhlasové vysílání rušené analogovým televizním vysíláním
















    kde ˙f je rozdíl hodnoty nosného kmitočtu obrazu analogového televizního vysílání a středního kmitočtu bloku digitálního rozhlasového vysílání,



    b)
    v pásmu L
    1.  minimální hodnotu intenzity užitečného signálu 69 dB˙V/m,
    2.  příjem na všesměrovou přijímací anténu ve výšce 10 m nad terénem,
    3.  křivky šíření elektromagnetických vln platné pro 50 % míst a 50 % času pro užitečný signál,
    4.  křivky šíření elektromagnetických vln platné pro 50 % míst a 1 % času pro rušící signál,
    5.  ochranné poměry, kterými jsou:
    --
    pro digitální rozhlasové vysílání rušené digitálním rozhlasovým vysíláním ve stejném bloku 15 dB,
    --
    pro digitální rozhlasové vysílání rušené digitálním rozhlasovým vysíláním v sousedním bloku ˙30 dB.

    § 6

    Stanovení pokrytí území signálem zemského rozhlasového vysílání

          (1)  Pokrytí území se stanoví na základě výpočtu intenzity v oblasti, jejíž hranice odpovídají hranicím zájmového území.

          (2)  Zájmové území je pokryto zemským rozhlasovým vysíláním, pokud signál z jednoho nebo více vysílačů dosahuje:
    a)
    pro signál zemského analogového rozhlasového vysílání v pásmu FM intenzity větší nebo rovné minimální intenzitě podle § 4 písm. a) a je dodržena hodnota ochranného poměru podle § 4 písm. e),
    b)
    pro signál zemského digitálního rozhlasového vysílání ve III. pásmu intenzity větší nebo rovné minimální intenzitě podle § 5 písm. a) bodu 1 a je dodržena hodnota ochranného poměru podle § 5 písm. a) bodu 5,
    c)
    pro signál zemského digitálního rozhlasového vysílání v pásmu L intenzity větší nebo rovné minimální intenzitě podle § 5 písm. b) bodu 1 a je dodržena hodnota ochranného poměru podle § 5 písm. b) bodu 5.

          (3)  Pokrytí území signálem zemského rozhlasového vysílání se udává pro jednotlivá zájmová území jako poměr plochy zájmového území pokryté zemským rozhlasovým vysíláním a celkové plochy tohoto zájmového území vyjádřený v procentech.

    § 7

    Odvozené pokrytí obyvatel signálem zemského rozhlasového vysílání

          (1)  Vyhodnocení počtu obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání se provádí pro jednotlivé obce České republiky, přičemž se vychází z počtu obyvatel jednotlivých obcí podle údajů Českého statistického úřadu vyplývajících z posledního provedeného sčítání lidu3).

          (2)  Vyhodnocení pokrytí počtu obyvatel signálem zemského rozhlasového vysílání v obci se provádí pro jednotlivé základní sídelní jednotky4) přiřazené příslušné obci. Počet obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání v základní sídelní jednotce se stanoví jako součin poměru území základní sídelní jednotky pokrytého signálem zemského rozhlasového vysílání k celkové ploše území základní sídelní jednotky a celkového počtu obyvatel základní sídelní jednotky. Počet obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání v obci se stanoví jako součet počtu obyvatel pokrytých zemským rozhlasovým vysíláním v jednotlivých základních sídelních jednotkách v obci. Počet obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání v obci se zpravidla uvádí jako poměr zjištěného počtu obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání v obci k celkovému počtu obyvatel obce vyjádřený v procentech.

          (3)  Počet obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání pro celou Českou republiku, případně vybranou část území větší než obec, je dán součtem obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání v jednotlivých obcích vybrané části území. Počet obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání se zpravidla uvádí jako poměr zjištěného počtu obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání k celkovému počtu obyvatel České republiky nebo vybrané části území vyjádřený v procentech.

    § 8

    Ověření výsledků výpočtu měřením

          (1)  Měření k ověření výsledku výpočtu se provádí zejména v případě
    a)
    posuzování signálu z jednoho vysílače zejména v okrajových oblastech území pokrytého signálem tohoto vysílače,
    b)
    posuzování signálu z více vysílačů zejména v členitém horském terénu, na částech území zastíněných terénními překážkami, vysokými budovami a podobně.

          (2)  V případech, kdy bylo provedeno měření, jsou pro posouzení pokrytí území rozhlasovým vysíláním směrodatné výsledky měření intenzity signálu zemského rozhlasového vysílání a subjektivního hodnocení jeho kvality.

    § 9

    Měření intenzity a subjektivní hodnocení kvality signálu

          (1)  Měření intenzity se provádí měřicí soupravou s měřicí anténou a subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání se posuzuje na rozhlasovém přijímači připojeném na anténu pro hodnocení kvality signálu.

          (2)  Minimální požadavky na technické vlastnosti měřicí soupravy a nastavení měřicích přístrojů pro měření intenzity signálu rozhlasového vysílání jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky.

          (3)  Minimální požadavky na technické vlastnosti rozhlasových přijímačů pro subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání jsou uvedeny v příloze č. 2 této vyhlášky.

          (4)  Postup při provádění subjektivního hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání je uveden v příloze č. 3 této vyhlášky.

          (5)  Měření intenzity a subjektivní hodnocení kvality přijímaných signálů rozhlasového vysílání se provádí na pevných měřicích bodech, případně na měřicí trase při měření za jízdy.

          (6)  Měřicí body pro měření intenzity a subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání se volí s ohledem na členitost terénu a zástavby v obci na místech, která nejsou v těsné blízkosti překážek nebo objektů, zastiňujících zejména směr k vysílači, jehož signál je měřen, a nejsou ovlivněna nadzemním metalickým vedením a dalšími vlivy. Měřicí bod se určuje zeměpisnými souřadnicemi v soustavě Světového geodetického referenčního systému 1984 (WGS84) podle zvláštního právního předpisu5), podrobnějším popisem místa a adresou, pokud je pro toto místo stanovena.

          (7)  Měření intenzity a subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání se provádí
    a)
    ve výšce 10 m nad terénem, pokud touto vyhláškou není stanoveno jinak,
    b)
    na střechách budov v případech, kdy výškové ohraničení staveb přesahuje výšku 10 m nad terénem,
    c)
    ve výšce 3 m nad terénem při měření za jízdy měřicím vozem.

          (8)  V případech, kdy je změřená hodnota intenzity
    a)
    pro zemské analogové rozhlasové vysílání v pásmu FM nižší než hodnota intenzity uvedená v § 4 písm. a), nebo
    b)
    pro zemské digitální rozhlasové vysílání ve III. pás- mu nižší než hodnota intenzity uvedená v § 5 písm. a) bodě 1 nebo pro pásmo L hodnota intenzity uvedená v § 5 písm. b) bodě 1,

    je pro vyloučení možnosti měření v lokálním minimu, vzniklém vlivem vícecestného šíření rádiových signálů třeba zjistit maximální hodnotu intenzity při horizontální změně umístění měřicí antény o nejméně 1 m. Nasměrováním měřicí směrové antény na měřený vysílač analogového rozhlasového vysílání v pásmu FM nebo na signál s nejlepším subjektivním hodnocením kvality digitálního rozhlasového vysílání se zjistí závislost intenzity na změně výšky měřicí antény v rozmezí 5 m až 10 m. Ze zjištěných hodnot se vybere maximální hodnota intenzity.

          (9)  Pro každý měřicí bod se stanoví váhový koeficient, který představuje odhad počtu obyvatel dané obce vyjádřený v procentech, které daný měřicí bod reprezentuje. Váhový koeficient pro každý měřicí bod stanovuje měřicí technik v průběhu měření v obci; při stanovení váhového koeficientu se berou v úvahu údaje o počtu obyvatel v příslušné základní sídelní jednotce přiřazené příslušné obci. Součet váhových koeficientů všech měřicích bodů v obci musí být roven 100 %.

          (10)  Údaje o měřicím bodě, datu, době a dalších podmínkách měření se spolu s naměřenými hodnotami intenzity a údaji o subjektivním hodnocení kvality přijímaných signálů rozhlasového vysílání zaznamenávají do tabulky záznamu měření.

    § 10

    Postup stanovení počtu měřicích bodů

          (1)  Vybere se nejméně 5 měřicích bodů tak, aby tyto zvolené měřicí body představovaly předpokládaná nejhorší a nejlepší přijímací stanoviště pro příslušný měřený signál. V malých obcích do 100 obyvatel se vyberou 3 měřicí body. Na měřicích bodech se provede měření intenzity a z naměřených hodnot se stanoví rozdíl intenzit podle vzorce:

    ˙ E = Enmax. ˙ Enmin. ,

    kde je:

    ˙ E         rozdíl intenzit,
    Enmax.      maximální hodnota měřené intenzity,
    Enmin.      minimální hodnota měřené intenzity.

          (2)  Pokud je postupem podle odstavce 1 zjištěna hodnota
    a)
    ˙E >; 5 dB, není třeba zvyšovat počet měřicích bodů,
    b)
    ˙ E _ >; 5 dB a _ >; 21 dB, je třeba zvolit počet potřebných měřicích bodů takto:
    1.  pokud je ˙ E 5 až 10 dB, je počet potřebných měřicích bodů nejméně 7,
    2.  pokud je ˙ E 10,1 až 15 dB, je počet potřebných měřicích bodů nejméně 15,
    3.  pokud je ˙ E 15,1 až 21 dB, je počet potřebných měřicích bodů nejméně 27,
    c)
    ˙ E >; 21 dB, je nutno posuzované území rozdělit na menší, samostatně posuzované části.

    § 11

    Měření a vyhodnocení pokrytí území signálem zemského analogového rozhlasového vysílání

          (1)  Pro účely měření je zájmovým územím zpravidla území jedné obce, její části nebo území základní sídelní jednotky.

          (2)  Měřicí anténa:
    a)
    při měření v měřicích bodech se využívá směrové antény, umístěné ve výšce 10 m nad terénem, nastavené do směru maximální intenzity měřeného signálu,
    b)
    při měření za jízdy se využívá všesměrové antény, umístěné na střeše měřicího vozu ve výšce 3 m nad terénem.

    Při měření s využitím měřicí antény 3 m nad terénem je nutno naměřené hodnoty korigovat na normova- nou výšku 10 m nad terénem připočtením koeficien-tu k = 6 dB.

          (3)  Subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání se provádí postupem a podle stupnice uvedené v příloze č. 3 bodu A 1 této vyhlášky.

          (4)  Oblast v okolí měřicího bodu je považována za pokrytou, pokud naměřená intenzita dosahuje hodnot minimální intenzity podle přílohy č. 3 bodu A 1 a subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání je v rozmezí stupňů Q3 až Q5 podle přílohy č. 3 bodu A 2 této vyhlášky.

          (5)  V případě, že se jedná o měření na střechách budov podle § 9 odst. 7 písm. b) pro účely skupinového příjmu, je oblast v okolí měřicího bodu považována za pokrytou, pokud naměřená intenzita dosahuje hodnot minimální intenzity podle § 4 písm. a) a sub-jektivní hodnocení kvality je hodnoceno nejméně stupněm Q4 podle přílohy č. 3 bodu A 2 této vyhlášky.

          (6)  Výsledné pokrytí zájmového území je stanoveno jako poměr jednotlivých pokrytých měřicích bodů z celkového počtu měřicích bodů vyjádřený v procentech.

          (7)  V případě měření za jízdy je pokrytí zájmového území stanoveno jako poměr měřených bodů, ve kterých naměřená intenzita dosahuje nejméně hodnot minimální intenzity pole podle přílohy č. 3 bodu A 1 pro výšku měřicí antény 3 metry a celkového počtu měřených bodů, vyjádřený v procentech. Subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání se při měření za jízdy neprovádí.

    § 12

    Měření a vyhodnocení pokrytí území signálem zemského digitálního rozhlasového vysílání

          (1)  Pro účely měření je zájmovým územím zpravidla území jedné obce, její části, území základní sídelní jednotky nebo pozemní komunikace a jejich okolí.

          (2)  Při měření v měřicím bodě se měřicí anténa ve výšce 10 m nad terénem nastavuje do směru maximální intenzity signálu měřeného rozhlasového vysílání. Při měření za jízdy se použije všesměrová měřicí anténa s vertikální polarizací, umístěná na střeše měřicího vozu ve výšce 3 m nad terénem. Podle konkrétní použité výšky měřicí antény je nutno naměřené hodnoty korigovat na normovanou výšku 1,5 m nad terénem odečtením koeficientu k = 10 dB v případě měření v 10 m a k = 4 dB v případě měření ve 3 m.

          (3)  Při měření v měřicím bodě se kontroluje na analyzátoru spektra tvar spektra signálu přijímaného rozhlasového vysílání.

          (4)  Oblast v okolí měřicího bodu je považována za pokrytou, pokud naměřená intenzita dosahuje hodnot minimální intenzity podle § 5 písm. a) bodu 1 nebo § 5 písm. b) bodu 1 a subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání je v rozmezí stupňů Q3 až Q5 podle přílohy č. 3 bodu B 2 této vyhlášky.

          (5)  V případě, že se jedná o měření na střechách budov podle § 9 odst. 7 písm. b) pro účely skupinového příjmu, je oblast v okolí měřicího bodu považována za pokrytou, pokud naměřená intenzita dosahuje hodnoty minimální intenzity uvedené v § 5 písm. a) bodě 1 pro III. pásmo nebo hodnoty intenzity uvedené v § 5 písm. b) bodě 1 pro pásmo L a subjektivní hodnocení kvality je hodnoceno stupněm Q5 podle přílohy č. 3 bodu B 2 této vyhlášky.

          (6)  Výsledné pokrytí zájmového území je stanoveno jako poměr jednotlivých pokrytých měřicích bodů z celkového počtu měřicích bodů vyjádřený v procentech.

          (7)  V případě měření za jízdy je pokrytí zájmového území stanoveno jako poměr měřených bodů, ve kterých naměřená intenzita dosahuje nejméně hodnot minimální intenzity pole podle přílohy č. 3 bodu B 1 pro výšku měřicí antény 3 metry a celkového počtu měřených bodů, vyjádřený v procentech. Subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání se při měření za jízdy neprovádí.

    § 13

    Vyhodnocení počtu obyvatel pokrytých signálem rozhlasového vysílání

          (1)  Počet obyvatel zájmového území pokrytých signálem rozhlasového vysílání se z naměřených hodnot intenzity a subjektivního hodnocení kvality signálu při bodových měřeních určuje podle vzorce:



    kde je:

    P      počet obyvatel zájmového území pokrytých signálem rozhlasového vysílání,

    n      počet měřicích bodů,
    vi      váhový koeficient stanovený podle § 9 odst. 9,
    pi      hodnota vyjadřující pokrytí oblasti reprezentované měřicím bodem stanovená pro zemské analogové rozhlasové vysílání podle § 11 odst. 4 a 5 nebo pro zemské digitální rozhlasové vysílání podle § 12 odst. 4 a 5. Tato hodnota je rovna
    a)
    0 pro měřicí místo nepokryté, nebo
    b)
    1 pro měřicí místo pokryté signálem zemského rozhlasového vysílání.

          (2)  Při měření intenzity signálů rozhlasového vysílání za jízdy se váhový koeficient nevyužívá.

          (3)  Výsledný počet obyvatel pokrytých signálem rozhlasového vysílání v území větším, než je zájmové území, je dán součtem počtu obyvatel pokrytých v jednotlivých zájmových územích.

    § 14

    Účinnost

          Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení.




    Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu:


    PhDr. Dvořák, CSc., v. r.

    Příloha č. 1 k vyhlášce č. 22/2011 Sb.

    Příloha č. 2 k vyhlášce č. 22/2011 Sb.

    Příloha č. 3 k vyhlášce č. 22/2011 Sb.


    ––––––––––––––––––––
    1)
    § 2 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů.
    2)
    § 2 odst. 1 písm. v) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
    3)
    § 12 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
    4)
    § 2 písm. s) zákona č. 89/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
    5)
    Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.
    pošli emailem
    vytiskni zákon

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 24.06.2025Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    • 24.06.2025Flexibilní pracovní doba – Ne vždy musí zaměstnanci pracovat ve standardních pevných či pravidelných směnách! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    • 25.06.2025Nový stavební zákon – aktuální legislativní změny (online - živé vysílání) - 25.6.2025
    • 26.06.2025Náhrada škody a újmy v pracovněprávních vztazích (online - živé vysílání) - 26.6.2025
    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • DEAL MONITOR
    • Společné jmění manželů
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • 10 otázek pro ... Lukáše Vacka
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • DEAL MONITOR
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Vexatorní podání jako neodvratitelný důsledek rozvoje AI
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Skladování

    V případě skladování ujednaného na dobu neurčitou je skladovatel povinen vydat skladovanou věc na základě požadavku ukladatele učiněného kdykoli v průběhu skladování. Povinnost...

    Společné jmění manželů

    Uzavřel-li jen jeden manžel bez souhlasu druhého s třetí osobou smlouvu vztahující se k věci týkající se jejich společného jmění a opomenutý manžel v souladu s § 714 odst. 2 o. z....

    Nájem (exkluzivně pro předplatitele)

    Skončil-li nájem uplynutím výpovědní doby, po jejím skončení má nájemce povinnost prostory vyklidit a užívá-li je i nadále, činí tak již bez právního důvodu; na tom nic nemění...

    Postoupení pohledávky, postoupení smlouvy (exkluzivně pro předplatitele)

    Postoupení pohledávky nebrání následnému (či současnému) postoupení smlouvy v tom rozsahu, jehož se smlouva o postoupení pohledávky netýká, ačkoliv je postupovaná pohledávka s...

    Restrukturalizace (exkluzivně pro předplatitele)

    V restrukturalizačním řízení má před úpravou obsaženou v obecné části zákona o zvláštních řízeních soudních vždy přednost zvláštní úprava obsažená v zákoně o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.