Podle zákona č. 89/1995 Sb., v platném znění, o státní statistické službě (dále jen zákon), lze uložit zpravodajské jednotce za porušení zpravodajské povinnosti pokutu až do výše 100 tisíc Kč [§ 26 odst. 1 písm. a)]. Pokutu lze uložit v případě, že zpravodajská jednotka úmyslně nebo z nedbalosti neposkytne údaje, požadované na základě schváleného programu statistických zjišťování, vůbec nebo neúplně, nesprávně nebo opožděně, zvláště když k tomu dochází opakovaně.

(1) Předpokladem k uložení pokuty je vždy předchozí písemná urgence neodevzdaného výkazu s upozorněním, že bude uložena pokuta. Tyto písemnosti se zpravodajské jednotce zasílají poštou doporučeně.

(2) Jestliže zpravodajská jednotka přes urgence nesplní povinnosti opakovaně, měla by být uložena pokuta.

(3) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy porušení povinnosti bylo zjištěno, nejdéle do tří let, kdy k porušení povinnosti došlo.

(4) Je-li pokuta ukládána zpravodajské jednotce poprvé, neměla by její výše překročit 50 tis. Kč. Jde-li o podnik s monopolním nebo obdobným postavením, může být i poprvé uložena až do maximální výše.

(1) Pokutu ukládá samostatné oddělení právních činností a správního řízení na základě průkazných podkladů předložených věcně příslušným odborem včetně písemné urgence (zpracované a odeslané zpravodajské jednotce podle směrnice, kterou se pro ČSÚ vydávají pravidla operativního řešení nonresponse).

(2) Věcně příslušné odbory jsou povinny podat samostatnému oddělení právních činností a správního řízení potřebná vysvětlení ke každému případu.

(3) Při ukládání sankcí postupuje samostatné oddělení právních činností a správního řízení podle ustanovení zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, v platném znění.

(4) Správní řízení ve věci uložení pokuty se zahajuje zpravidla písemným podáním, ve kterém samostatné oddělení právních činností a správního řízení zpravodajské jednotce zároveň sdělí, že může nahlédnout ve stanovené lhůtě do podkladů k rozhodnutí o uložení pokuty. Podkladem pro uložení pokuty jsou zejména program statistických zjišťování, kopie urgence o nesplnění zpravodajské povinnosti, záznam příslušného zaměstnance ČSÚ, že požadovaný výkaz nebyl předložen atd. Písemné podání o zahájení správního řízení podepisuje vedoucí samostatného oddělení právních činností a správního řízení.

(5) Rozhodnutí o uložení pokuty se vydává na základě objektivně zjištěných skutečností a podepisuje je vedoucí samostatného oddělení právních činností a správního řízení.

(6) Rozhodnutí o uložení pokuty se vypracuje ve třech vyhotoveních: jedno vyhotovení se složenkou obdrží zpravodajská jednotka, které je pokuta ukládána, druhé vyhotovení obdrží po nabytí právní moci odborný útvar ČSÚ příslušný k vybírání pokuty a třetí vyhotovení se zakládá do spisu.

(1) Při stanovení výše pokuty je nutné přihlížet ke všem okolnostem každého jednotlivého případu, zejména k míře zavinění, následkům porušení povinnosti, popřípadě jejímu opakování. V rozhodnutí musí být uveden název peněžního ústavu a číslo účtu, na který má být pokuta zaplacena, a dále lhůta, do kdy má být zaplacena.

(2) V závěru rozhodnutí musí být uvedeno poučení o rozkladu a lhůtě (15 dnů po doručení), ve kterém je možné rozklad podat. O rozkladu rozhoduje předseda ČSÚ na návrh jím ustavené rozkladové komise. Rozklad má odkladný účinek.

(3) Rozklad se podává u samostatného oddělení právních činností a správního řízení ČSÚ.

(4) Samostatné oddělení právních činností a správního řízení zajistí projednání věci rozkladovou komisí a vypracování návrhu rozhodnutí předsedy ČSÚ o rozkladu.

(1) Rozhodnutí o uložení pokuty nabývá právní moci 15 dní po jeho doručení zpravodajské jednotce, pokud nebyl podán rozklad. Rozhodnutí o rozkladu nabývá právní moci dnem doručení.

(2) K vybrání pokuty je příslušný odbor finančně-majetkový.

(3) Neuhradí-li zpravodajská jednotka pokutu ve stanovené lhůtě, vyzve ji útvar příslušný k jejímu vybrání k zaplacení v náhradní lhůtě nejméně 10denní. Nebyla-li pokuta zaplacena ani v náhradním termínu, předá odbor finančně-majetkový věc samostatnému oddělení právních činností a správního řízení k vymáhání.

(4) Při vybírání a vymáhání pokut postupují příslušné odborné útvary podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění.

(1) Rozhodnutí o uložení pokuty, které nabylo právní moci po vyčerpání řádného opravného prostředku (byl podán rozklad), může být přezkoumáno správním soudem podle § 65 a následujícího soudního řádu správního. Žalobu lze podat do dvou měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí o zamítnutí rozkladu žalobci. Podání žaloby nemá odkladný účinek, ledaže ho přizná soud k návrhu žalobce.

(2) Pravomocné rozhodnutí o uložení pokuty lze napadnout mimořádným opravným prostředkem - obnovou řízení jen za podmínek uvedených v § 62 a následujícího správního řádu. Rozhodnutí o mimosoudním opravném prostředku - obnově řízení připravuje a předkládá k podpisu předsedovi ČSÚ samostatné oddělení právních činností a správního řízení.

(3) V případných soudních sporech o žalobách proti rozhodnutí o řádném a mimořádném opravném prostředku vedených dle soudního řádu správního jedná jménem ČR - ČSÚ samostatné oddělení právních činností a správního řízení.

(1) Tato směrnice ruší směrnici č. 19/2001 předsedy ČSÚ, č. j.: 468/2001 - 3002, kterou se upravuje postup odborných útvarů ČSÚ při ukládání pokut za neplnění zpravodajských povinností.