Soudní dvůr Evropské unie vydal 1. března 2011 ve věci C-236/09, Association belge des Consommaterurs Test-Achts ASBL a další, zajímavý rozsudek k problematice diskriminace z důvodu pohlaví v oblasti pojišťovnictví. Konkrétně se Soudní dvůr vyjádřil ke kritériu pohlaví pojištěné osoby jakožto rizikovému faktoru v pojistných smlouvách.

V důsledku tohoto rozsudku se s účinností od 21. prosince 2012 uplatní v pojistných smlouvách uzavřených v kterémkoli členském státě Evropské unie pravidlo stejné výše pojistného a stejného pojistného plnění pro obě pohlaví.

Spor se týkal Směrnice 2044/113/ES zakazující jakoukoli diskriminaci na základě pohlaví v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (dále „Směrnice“) a jejího provedení do belgického práva.

Směrnice zavádí výjimku, podle níž nemusí členské státy pro pojistné smlouvy uzavřené po 21. prosinci 2007 aplikovat pravidlo stejné výše pojistného a stejného pojistného plnění pro obě pohlaví. Zároveň jsou členské státy povinny zajistit, aby základní tzv. pojistně-matematické a statistické údaje, z nichž výpočty vycházejí, byly spolehlivé, pravidelně aktualizované a přístupné veřejnosti.

Oblast pojišťovacích služeb je totiž specifická. Při uzavírání smlouvy nelze s jistotou určit, zda a v jaké míře je pojištěnec využije. Pro vytvoření pojistných produktů a vyčíslování rizika se proto vychází z obecných prognóz umožňujících určit výši pojistného i pravděpodobnost pojistného plnění (například v případě životního pojištění zaleží na očekávané délce života pojištěnce, v případě povinného ručení na pravděpodobnosti, se kterou pojištěnec způsobí v silničním provozu nehodu). Aby se zajistilo rovné zacházení s muži a ženami, nemělo by používání pohlaví jako pojistně-matematického faktoru vést k rozdílům ve výši pojistného a pojistného plnění.

V dané věci se belgický Ústavní soud obrátil na Soudní dvůr Evropské unie s otázkou, zda příslušný právní předpis Belgie, je v souladu s pravidly zavedenými Směrnicí resp. Listinou základních práv Evropské unie, konkrétně zákazem jakékoli diskriminace na základě pohlaví a zásadou rovného zacházení.

Zásada rovného zacházení totiž vyžaduje, aby se srovnatelnými situacemi nebylo zacházeno odlišně a s odlišnými situacemi stejně, není-li takové zacházení objektivně odůvodněné. Je tedy třeba přezkoumat, zda situace, v nichž se muži a ženy nacházejí v oblasti pojišťovacích služeb, se mohou z právního hlediska významně lišit.

Otázka diskriminace se netýkala biologických rozdílů mezi pohlavími, ale šlo o staticky generované rozdíly souvisejícími s pohlavím. Jmenujme dva příklady: ženy žijí – statisticky – déle než muži a vážné dopravní nehody způsobují – statisticky – častěji muži než ženy.

Soudní dvůr dospěl k závěru, že nelze s jistotou konstatovat, že mezi muži a ženami existují zásadní rozdíly, které vyžadují rozdílné zacházení. Použití pohlaví jednotlivce jako náhradního kritéria za jiné rozlišovací faktory (hospodářské a sociální podmínky či zvyklosti pojištěnců) je neslučitelné se zásadou rovného zacházení s muži a ženami.

Jaké budou praktické důsledky tohoto rozhodnutí pro pojištěnce? Lze se obávat, že pojišťovny na nový právní rámec zareagují postupným zvyšováním pojistného, aby vyrovnaly původní rozdíly mezi ženami a muži. Změnu lze očekávat u povinného ručení (vyšší pojistné, nižší plnění) i u jiných pojistných produktů jako například u smluv o životním pojištění.

JUDr. Markéta Schormová,
advokátka

Advokátní kancelář Jasanská & Co.

Lomnického 7
140 00  Praha 4

Tel.: +420 296 162 566
Fax: + 420 296 162 337
e-mail: office@jasanska.com

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz