4. 2. 2019
ID: 108789
10 otázek pro … Pavla Holce
JUDr. Pavel Holec je společníkem kanceláře HOLEC, ZUSKA & PARTNEŘI advokátní s.r.o., má na starost oblast právních služeb poskytovaných především podnikové sféře, specializuje se především na obchodní smlouvy, fúze a akvizice, nemovitostní a developerské projekty.
1. Proč jste se rozhodl stát právníkem?
Snad jako v některých jiných rodinách to bylo patrně rodinné prostředí. Otec i strýc, a ostatně i můj starší bratr, vystudovali práva na UK. Ačkoliv se kupříkladu můj otec právní profesi aktivně nevěnoval, nepochybně již samotné studium práva vneslo do jeho života cosi, co poznamenalo jeho další život, a podle všeho i ten můj.
2. Který předmět byl na studiích Vašim nejoblíbenějším a proč? A který jste naopak neměl rád vůbec?
Já jsem dokončil studia práv na UK v roce 1983, tedy v době, kdy celá řada předmětů byla, a to nejen dnešní optikou viděno, zcela neatraktivní, protože byla poplatná ideologii své doby. Nepřekvapí proto asi, že mezi nejoblíbenější – a jistě nehovořím jen o sobě - patřila v té době výuka Římského práva. Velkou zásluhu na tom ovšem mělo i samotné personální obsazení katedry v té době.
3. Co máte na své práci nejraději?
Tak především je to pestrost. Dokonce i v době, kdy jsem po skončení studia na PF UK začínal v roce 1983 jako podnikový právník, jsem si toto zaměstnání vybral proto, že nebylo fádní a taky snad trochu proto, že nebylo až tak moc spojeno s ideologií. Vadilo mi ale později, že má práce byla posuzována spektrem zažitých schémat, v oblasti iniciativy i odměňování. Proto jakmile to bylo možné, hned v roce 1990 jsem se vydal na vlastní dráhu jako advokát, resp. v té době jako komerční právník.
4. Jaké jsou Vaše silné stránky a jaké ty slabé?
Patrně v sobě patrně nezapřu znaky typické pro muže narozeného ve znamení kozoroha. Tedy na jedné straně cílevědomost, stabilita nebo konzervativnost, chcete-li a snad i stálost v názorech, proti čemuž ovšem stojí jistá zdrženlivost v přijímání radikálních řešení, což je v businessu, ten právní nevyjímaje, poněkud na překážku dalšímu rozvoji.
5. Jak často Vás ve vašem oboru něco překvapí?
Překvapení v právní profesi jsou celkem na denním pořádku, ta příjemná i ta méně příjemná, a nejde zdaleka jen o rozhodování soudů. Občas mne překvapí nestandardní interpretace práva v podmínkách výkonu státní správy, ale stejně tak i v podnikatelské sféře, ve které se přeci jenom pohybuji nejčastěji.
6. Jací lidé vás nejvíce dokáží rozčílit?
Tak především jsou to agresivní jedinci. Rozčílí mne ale i absence tolerance v lidském chování, nadutost či zjevná nekompetentnost a v politické sféře pak populismus a nedostatek potřebné sebereflexe u některých.
7. Ideální dovolená?
Podstatné je pro mne spíše to s kým, než to kde trávím dovolenou. Určitě je to tedy rodinná dovolená, nejlépe v exotickém prostředí, jako třeba Havajské ostrovy, pokud jde o léto, anebo taky Alpy, pokud jde o zimní měsíce.
8. Kdo Vás v životě - tom pracovním i soukromém - nejvíce motivuje?
Motivaci jsem v posledních 20 letech hledal zejména v rodině. Mám 2 dospělé dcery, které završují jejich studia na univerzitách v Anglii, a hlavně ty mne nadále dostatečně motivují, abych po odborné, fyzické i psychické stránce nadále uspěl jako člověk, otec i advokát.
9. Čím byste byl, kdybyste nebyl právníkem?
Patrně architektem. Je to velmi kreativní povolání, ve kterém mají příležitost vyniknout ti skutečně nadaní. A taky po těch úspěšných něco viditelného na světě zůstane.
10. Kde se vidíte za 10 let?
Na prahu blížící se 60 si lidé obvykle přejí zůstat alespoň dalších x let fyzicky i psychicky pohromadě, a já se samozřejmě řadím mezi ně. Vedle toho bych se ale z pohledu profesního ještě alespoň pár dalších let aktivně podílel na fungování a dalším směrování naší zavedené společné advokátní praxe a tuto postupně předal pokračovatelům.
Snad jako v některých jiných rodinách to bylo patrně rodinné prostředí. Otec i strýc, a ostatně i můj starší bratr, vystudovali práva na UK. Ačkoliv se kupříkladu můj otec právní profesi aktivně nevěnoval, nepochybně již samotné studium práva vneslo do jeho života cosi, co poznamenalo jeho další život, a podle všeho i ten můj.
Já jsem dokončil studia práv na UK v roce 1983, tedy v době, kdy celá řada předmětů byla, a to nejen dnešní optikou viděno, zcela neatraktivní, protože byla poplatná ideologii své doby. Nepřekvapí proto asi, že mezi nejoblíbenější – a jistě nehovořím jen o sobě - patřila v té době výuka Římského práva. Velkou zásluhu na tom ovšem mělo i samotné personální obsazení katedry v té době.
3. Co máte na své práci nejraději?
Tak především je to pestrost. Dokonce i v době, kdy jsem po skončení studia na PF UK začínal v roce 1983 jako podnikový právník, jsem si toto zaměstnání vybral proto, že nebylo fádní a taky snad trochu proto, že nebylo až tak moc spojeno s ideologií. Vadilo mi ale později, že má práce byla posuzována spektrem zažitých schémat, v oblasti iniciativy i odměňování. Proto jakmile to bylo možné, hned v roce 1990 jsem se vydal na vlastní dráhu jako advokát, resp. v té době jako komerční právník.
4. Jaké jsou Vaše silné stránky a jaké ty slabé?
Patrně v sobě patrně nezapřu znaky typické pro muže narozeného ve znamení kozoroha. Tedy na jedné straně cílevědomost, stabilita nebo konzervativnost, chcete-li a snad i stálost v názorech, proti čemuž ovšem stojí jistá zdrženlivost v přijímání radikálních řešení, což je v businessu, ten právní nevyjímaje, poněkud na překážku dalšímu rozvoji.
5. Jak často Vás ve vašem oboru něco překvapí?
Překvapení v právní profesi jsou celkem na denním pořádku, ta příjemná i ta méně příjemná, a nejde zdaleka jen o rozhodování soudů. Občas mne překvapí nestandardní interpretace práva v podmínkách výkonu státní správy, ale stejně tak i v podnikatelské sféře, ve které se přeci jenom pohybuji nejčastěji.
6. Jací lidé vás nejvíce dokáží rozčílit?
Tak především jsou to agresivní jedinci. Rozčílí mne ale i absence tolerance v lidském chování, nadutost či zjevná nekompetentnost a v politické sféře pak populismus a nedostatek potřebné sebereflexe u některých.
7. Ideální dovolená?
Podstatné je pro mne spíše to s kým, než to kde trávím dovolenou. Určitě je to tedy rodinná dovolená, nejlépe v exotickém prostředí, jako třeba Havajské ostrovy, pokud jde o léto, anebo taky Alpy, pokud jde o zimní měsíce.
8. Kdo Vás v životě - tom pracovním i soukromém - nejvíce motivuje?
Motivaci jsem v posledních 20 letech hledal zejména v rodině. Mám 2 dospělé dcery, které završují jejich studia na univerzitách v Anglii, a hlavně ty mne nadále dostatečně motivují, abych po odborné, fyzické i psychické stránce nadále uspěl jako člověk, otec i advokát.
9. Čím byste byl, kdybyste nebyl právníkem?
Patrně architektem. Je to velmi kreativní povolání, ve kterém mají příležitost vyniknout ti skutečně nadaní. A taky po těch úspěšných něco viditelného na světě zůstane.
10. Kde se vidíte za 10 let?
Na prahu blížící se 60 si lidé obvykle přejí zůstat alespoň dalších x let fyzicky i psychicky pohromadě, a já se samozřejmě řadím mezi ně. Vedle toho bych se ale z pohledu profesního ještě alespoň pár dalších let aktivně podílel na fungování a dalším směrování naší zavedené společné advokátní praxe a tuto postupně předal pokračovatelům.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!
