Advokátní kancelář Taylor Wessing udělala průzkum na stres: nadměrné pracovní zatížení a zbytečná práce jsou hlavními stresory dneška
Advokátní kancelář Taylor Wessing Česká republika se po sérii průzkumů na připravenost a odpovědnost v oblasti umělé inteligence a GDPR (2018) a volbu benefitů zaměstnanci (2019) tentokrát soustředila na stres v zaměstnání. Motivem byla snaha zjistit, zda jsou jím v současné době lidé zatíženi více a zda je pracovní stres spíše motivuje nebo jim ubližuje. Téměř 61 % dotazovaných odpovědělo, že jim stres většinou a nebo velmi vadí, má s ním obrovské problémy.
Pouze 4 % dotázaných se s pracovním stresem ještě nesetkala a naopak 35 % respondentů uvedlo, že jim pracovní stres nevadí vůbec a nebo většinou nevadí. Alarmující je, že 76 % z těch, kteří se s pracovním stresem již potkali, se mu nijak nebrání a nechávají věcem volný průběh. Průzkum provedla agentura STEM/MARK.
„Bohužel v dnešním uspěchaném světě je dlouhodobý či chronický stres poměrně bežná záležitost. A proto se snažíme našim advokátům vytvořit takové podmínky, aby jej mohli kompenzovat jinými aktivitami, než prací. A jak z průzkumu vyplývá, největším stresorem na pracovišti je nadměrné pracovní zatížení (uvádí ho 40 % respondentů).To je i v naší profesi skutečně někdy enormní, ale snažíme se, aby nebylo dlouhodobé a nepřecházelo v stres chronický. A je nám jasné, že se každodenním stresorům nemůžeme vyhnout definitivně. Je proto potřeba naučit se jim odolávat a hned nepodlehnout panice“, říká Erwin Hanslik, vedoucí partner advokátní kanceláře Taylor Wessing Česká republika.
Jako druhý stresor se umístila zbytečná práce. Takto se vyjádřilo více než 39 % respondentů. „Přiznám se, že mě několik publikací o zbytečné práci již donutilo se zabývat i tím, jak advokáti na různých pozicích přemýšlejí. A domnívám se, že je klíčové odhalit, zda svou práci vnímají vždycky jako smysluplnou. Průzkum dokazuje, že je ještě co zlepšovat v přístupu jak ke svým podřízeným, tak především v týmech, ve kterých často, napříč profesemi, lidé pracují“, dodává Hanslik. Na třetím místě se umístil stresor nízkého platového ohodnocení. Označilo jej 35 % dotazovaných. Jako další stresory byly uvedeny časově náročná práce, konflikty se spolupracovníky, problémy v kolektivu (29 %) a nedostatek empatie od nadřízených (19 %).Jako nejméně vyskytující se stresor se objevilo obtěžování na pracovišti ( 5,3 %). Respondenti měli v tomto případě možnost uvést více odpovědí.
Jako další z otázek se pak nabízela ta, která se dotazovala, zda se lidé pokusili pracovnímu stresu nějak čelit. Odpovídali pouze ti respondenti, kteří se se stresem již setkali. 76 % z nich však věcem nechali volný průběh a neudělali žádný pokus o jeho odstranění. Téměř 24 % se pokusilo najít řešení. Z této skupiny se nejvíce lidé snažili více komunikovat s nadřízeným a nebo v týmu, přinášeli návrhy na řešení. Někteří začali relaxovat, meditovat a snažili se o sebeuklidnění. Část z nich volila výpověď a změnu zaměstnání jako jediné možné řešení.
Pokud ano, jakým zůsobem?
Frekvenční analýza textu odpovědí – velikost fontu odpovídá počtu výskytů slova
Z průzkumu vyplývá, že lidé neumějí se stresem příliš pracovat a mnoho z nich se nechá stresem takzvaně „doběhnout“. Podle některých zdrojů stres vadí více mužům, přestože většina z nich jej považuje za nedílnou součást své práce. Každý ho ale zvládá jinak a i zde může dojít k překročení únosné hranice. A Hanslik dodává: „Protože většina z nás zažívá nejvíce stresu v práci, myslím si, že nejdůležitější je zachovat si chladnou hlavu a stále uvažovat racionálně. A také vyhýbat se lidem, kteří přenášejí stres na ostatní a nenechat se zahltit chaosem. Je nutné si také uvědomit, že se nemůžeme zavděčit každému. A když se něco nepodaří, nepropadat panice a nezveličovat zbytečně své chyby.“
O průzkumu:
Průzkumu, který provedla společnost STEM/MARK, se zúčastnilo 39 % osob bez maturity, 39 % bylo s maturitou a 22 % s vysokoškolským vzděláním.
V průzkumu byly zapojeny všechny kraje České republiky, kdy nejvyšším počtem respondentů bylo zastoupeno hlavní město a Středočeský kraj (26 %), následoval Jihomoravský kraj s 12 % a Moravskoslezský kraj s 10 %. Významné zastoupení respondentů bylo i z Ústeckého kraje, celkem 9 %. Další kraje se pohybovaly v rozmezí 6 – 4 % z celkového počtu odpovídajících. Nejméně respondentů bylo z Karlovarského kraje (3 %). Vzorek zahrnoval 513 dotazovaných. Průzkum proběhl v červenci 2019.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
