Bulletin advokacie online

Autor: JUDr. Petr Hampel

Denně se přesvědčuji o tom, že navzdory desetitisícům existujících společností s ručením omezeným s násobným počtem společníků, včetně mnoha let praxe, stále není mnohým z nich jasná otázka, co vlastně podíl ve společnosti s ručením omezeným znamená, zda vůbec a případně za jakých okolností s ním mohou disponovat a co taková dispozice vlastně znamená. Je to totiž něco neuchopitelného, co existuje samo o sobě, mění se, aniž by bylo vidět a zahrnuje v sobě mimo majetek (na který nejčastěji všichni společníci podíl redukují) také práva a povinnosti s ním spojené. Redukce podílu ve společnosti na „peníze“, které pro každého společníka v praxi představuje, se dostává do popředí zejména v okamžiku, kdy dochází či má dojít k jeho přechodu či převodu na jinou (či jiné) osobu.

Zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále též jen „z. o. k.“), nově reguluje podmínky pro převod podílu (nikoli „obchodního podílu“, ale to je jen kosmetická změna) v § 207 a násl. Rozlišuje přitom převod podílu v rámci společnosti na jiného ze společníků a převod vně společnosti na třetí osobu (v tom se úprava nijak nezměnila). Jde-li o převod podílu uvnitř společnosti, zachovává právo každého společníka podíl převést na kteréhokoli ze stávajících společníků (§ 207 odst. 1 z. o. k.). Současně však nedává ovšem společnosti žádný prostor toto právo společníka ve společenské smlouvě vyloučit. Podíl se tak stal vždy převoditelný (společnost již jej nemůže učinit uvnitř společnosti nepřevoditelným, což předchozí právní úprava umožňovala[1]). Maximem je omezení jeho převoditelnosti souhlasem jiného orgánu společnosti. Nejčastěji půjde o případ nutného souhlasu valné hromady. Jde totiž o podmínku, která podle dřívější právní úpravy platila ze zákona (§ 115 odst. 1 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, dále též jen „obch. zák.“), ledaže by ji v textu společenská smlouva vyloučila či nějak jinak modifikovala. Řada společností prostě do textu svých společenských smluv pouze převzala tehdejší zákonnou úpravu. Šlo totiž často o vzorové smlouvy, které společníci v podstatě ani nečetli. Častou otázku, kterou v této souvislosti dostávám, je, zda tato (stará) úprava společenské smlouvy platí i po 1. 1. 2014. Odpověď je ve většině případů kladná, neboť též § 207 a násl. z. o. k. představuje úpravu dispozitivní, tedy text či úprava společenské smlouvy se nedostane do rozporu s novou kogentní úpravou. I po 1. 1. 2014 tedy platí, že v tomto případě je nutný souhlas valné hromady.

Další otázkou v této souvislosti pak je, zda tento souhlas musí mít stále formu notářského zápisu, či nikoli. Na tuto otázku bohužel neexistuje jednoznačná odpověď, byť stávající praxe formu notářského zápisu vyžaduje (takový výklad se v praxi prosadil a osobně si myslím, že má racionální jádro, byť jsou mi známy i názory opačné). Ustanovení § 172 z. o. k. stanoví povinnou formu notářského zápisu – mimo jiné – tam, kde se rozhodnutím valné hromady mění obsah společenské smlouvy, či důsledkem rozhodnutí je tato změna (§ 171 odst. 1 z. o. k.). Skutečnost, že valná hromada rozhoduje o souhlasu s převodem podílu, ještě neznamená faktický zásah do společenské smlouvy, nicméně v konečném důsledku jím je za předpokladu uzavření smlouvy o převodu podílu. Proto je také povinná forma notářského zápisu. Valná hromada obvykle uděluje souhlas s již uzavřenou smlouvou. Společníci totiž zpravidla mají zájem na ovlivnění osoby budoucího nového společníka. Může však udělit souhlas, aniž by byla smlouva sepsána. Na druhé straně není nic jednoduššího, než obejít tento souhlas hlasováním per rollam, které formu notářského zápisu mít nemusí. Nadto je možné je uskutečnit rychleji, méně formálně a samozřejmě levněji. Vyžaduje to jen spolupráci uvnitř společnosti a samozřejmě tuto formu rozhodování nesmí společenská smlouva vylučovat (což nepředpokládám). Ustanovení § 207 z. o. k. nadále již na druhé straně nepřipouští možnost vyloučení převodu podílu uvnitř společnosti. Pokud tedy starý text společenské smlouvy tuto variantu připouštěl (§ 115 obch. zák. ji výkladově připouštěl), 1. 1. 2014 přestala tato úprava platit a podíl se stal uvnitř společnosti volně převoditelný, aniž by byl vázán na souhlas valné hromady.

Dále čtěte >>> zde.

--------------------------------------------------------------------------------
[1] K tomu srovnej např. Pokorná, J., Kovařík, Z., Čáp, Z. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009, s. 541 – úprava převodu obchodního podílu v § 115 je dispozitivní, připouští proto vyloučení možnosti převodu vůbec

Na webových stránkách www.bulletin-advokacie.cz naleznete obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie, který je držitelem prestižního ocenění Právnický časopis ČR pro rok 2011 a 2012 a nově také 2014, od letošního roku je taktéž recenzovaným časopisem.

Dále zde naleznete odborné příspěvky exkluzivně určené jen pro tento portál, denně aktuality ze světa práva, české i zahraniční advokacie, legislativy a judikatury.

Bulletin advokacie, Bulletin advokacie online
Česká advokátní komora

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz