V našem bezprostředním okolí, v Polsku, Maďarsku a na Slovensku, již delší dobu sílí útoky na právní stát. Také u nás začíná být horká půda. Výkonná moc zpochybňuje právo na nezávislou právní pomoc advokátů gold-platingem evropských směrnic AML a DAC. Někteří advokáti jsou stíháni za to, že poskytují právní služby svým klientům v daňových nebo trestních věcech. Platí ovšem jedna univerzální pravda, prověřená dlouhou historií totalitních režimů:

Jedině advokát, nezávislý na státu, poskytuje lidem a firmám právní pomoc skutečně jen v jejich vlastním zájmu Konec advokacie?

Vláda umožnila svým nařízením poskytování právních služeb živnostníkům. Insolvenční návrhy, tedy návrhy na zahájení soudního řízení, sepisují neziskové organizace. Ministerstvo spravedlnosti připravilo předlohu zákona o preventivní restrukturalizaci, která počítá s řešením úpadku podnikatelů mimoprávními prostředky.

Právní služby advokátů nahrazují živnostníci a neziskové organizace.

Několik advokátů je stíháno za to, že doporučili svým klientům využít ústavního práva nevypovídat. Vzniká super úřad AMLA a sílí tlak na to, aby advokáti udávali své klienty při nejasně definovaných podezřelých obchodech. Právní stát ohrožuje syndrom vařené žáby.

Obrana společného zájmu

Českou advokátní komoru čeká v nejbližších letech obrana samotných základů advokacie jako svobodného povolání. Když neuspěje, advokáti se stanou zbyteční, protože nebudou schopni plnit své poslání. Nebudou moci poskytovat právní pomoc lidem a firmám nezávisle na státu, a v případě potřeby také proti státu. Stanou se z nich zombie advokáti.

Hrozbám dnešní doby může Komora čelit, jen když se všichni advokáti shodnou na obraně svého elementárního společného zájmu. Tím je výkon advokacie nezávislý na státní moci se zachováním privilegia důvěrnosti vztahu mezi advokátem a jeho klientem.

Média se zatím věnují spíše těm kandidátům do vedení Komory, kteří advokáty rozdělují. Jedna skupina, složená z velkých pražských kanceláří, se označuje za moderní a nepřímo tím říká těm ostatním, že jsou nemoderní. Druhá skupina se podprahově vymezuje tím, že jsou mladí a chtějí dělat generační revoluci. Staří jim v tom zaclánějí. Ten, kdo dnes působí ve velké právnické firmě, ale může být přidružený advokát, který má jiný zájem než ekvitní společník. Nebo si může později založit vlastní kancelář. A mládí je pomíjivé. To, co advokáty spojuje, nesouvisí s tím, kdo se momentálně nachází, v jakém táboře.

Jsou také kandidáti, kteří nerozdělují advokáty podle velikosti kanceláře, nebo podle věku, a soustředí se na společná témata. A právě na ně jsme se dnes zaměřili.

LegalTV přináší rozhovor se současnými členy představenstva České advokátní komory Lenkou Vidovičovou a Michalem Žižlavským. Oba znovu kandidují do vedení advokátní komory, protože chtějí ve své práci pokračovat.

“Aby vás někdo v legislativě poslouchal, musíte předkládat kvalitní, vysoce odborně zpracované připomínky,” říká Lenka Vidovičová.

Michal Žižlavský je předsedou a Lenka Vidovičová místopředsedkyní sekce pro insolvenční právo, což je obor, ve kterém advokáti nalézají široké uplatnění. Zaměřili jsme se s nimi proto především na soudní proces a insolvence, které čekají v příštích měsících zásadní změny. Dozvíte se, jak funguje insolvenční sekce ČAK, jak komunikuje s Ministerstvem spravedlnosti a jaký má vztah ke spolkům insolvenčních správců. Zjistíte, na co se mají advokáti připravit a co je čeká v nejbližší době.

“Insolvenční řízení není perpetuum mobile. Nefunguje bez dostatečných financí na advokáty, insolvenční správce a justiční aparát,” říká Michal Žižlavský.

Poslechněte si, co oba kandidáti nabízejí, když je zvolíte do představenstva České advokátní komory ve volbách, které se konají již v pátek 22. října, v pražském hotelu Clarion.

Celý rozhovor najdete zde.