Může se obchodní korporace podřídit ZOK jako celku i po uplynutí lhůty dvou let?
Podle § 777 odst. 5 ZOK platí, že: „Obchodní korporace uvedené v odstavci 4 se mohou nejpozději do 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona změnou svých společenských smluv podřídit tomuto zákonu jako celku. Údaj o tom zapíše obchodní korporace do obchodního rejstříku. Změna společenské smlouvy nabývá v tomto případě účinnosti až zveřejněním zápisu o podřízení se tomuto zákonu jako celku v obchodním rejstříku.“
Vzhledem k tomu, že toto ustanovení nepředpokládalo výslovně, že by se obchodní korporace mohla podřídit ZOK jako celku i po uplynutí lhůty 2 let ode dne účinnosti ZOK, vznikla pochybnost, zda je takový postup přípustný.
Odbornou analýzu existujících soudních rozhodnutí provedli zkušení odborníci na korporátní právo Mgr. Ivan Chalupa a Mgr. David Reiterman a odpověď na výše uvedenou otázku zní: ANO.
Ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. ledna 2016, sp. zn. Cpjn 204/2015 (R 31/2016), bodu I., odst. 4, vyplývá, že se obchodní korporace může podřídit ZOK jako celku i po uplynutí lhůty dvou let, neboť Nejvyšší soud považuje lhůtu dvou let za lhůtu pořádkovou.
Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu k tomu doslova uvedlo: „Podřídí-li se obchodní korporace vzniklá před 1. lednem 2014 postupem podle § 777 odst. 5 ZOK (jenž pro tento krok stanoví pořádkovou lhůtu dvou let od účinnosti zákona)…“
Shodně Lasák, J.; Pokorná, J.; Čáp, Z.; Doležil, T. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. II. díl. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, komentář k § 777, str. 2775: „V praxi je sporné, zda se jedná o lhůtu pořádkovou či propadnou. Zastávám názor, že se jedná o lhůtu pořádkovou.“
Hlavním argumentem pro pořádkový charakter lhůty je skutečnost, že tzv. opt-in spočívá v tom, že jsou ze společenské smlouvy její změnou odstraněna ustanovení ObchZ, která se týkají práv a povinností společníků, a která do ní byla začleněna od 1. 1. 2014 podle § 777 odst. 4 ZOK, a obchodní korporaci není zakázáno, aby se těchto ustanovení změnou společenské smlouvy zbavila.
Jakkoli považujeme výše uvedený argument za správný, přesto s názorem o pořádkovém charakteru lhůty nesouhlasíme. Obchodní korporace se jistě může i po uplynutí lhůty podřídit ZOK jako celku, tj. zbavit se výše uvedených ustanovení ObchZ. Nicméně po uplynutí lhůty se již jedná o běžnou změnu společenské smlouvy, tj. nikoli o postup podle § 777 odst. 5 ZOK. Proto by údaj o podřízení se neměl být zapisován do obchodního rejstříku podle § 48 odst. 1 písm. d) VRZ a změna společenské smlouvy by ve smyslu § 777 odst. 5 ZOK neměla nabývat účinnosti až zápisem do obchodního rejstříku.
Domníváme se proto, že pokud se obchodní korporace podřizuje ZOK jako celku po 1. 1. 2016, činí tak „obyčejnou“ změnou společenské smlouvy.
Řešení stovek dalších konkrétních otázek korporátní praxe na základě analýzy soudních rozhodnutí, včetně souvisejících vzorů, checklistů, postupů a systematických provazeb přináší Praktický manuál k ZOK v ASPI.
Aktuálně pokryto již více než 300 ustanovení ZOK, další jsou průběžně doplňovány.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
