7. 1. 2019
ID: 108657
Zákon o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení. Praktický komentář
Zákon o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení. Praktický komentář
Lenka Trešlová, Ivo Škrobák
Wolters Kluwer ČR, 2018
Zákon o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení. Praktický komentář
Lenka Trešlová, Ivo Škrobák
Wolters Kluwer ČR, 2018
Publikaci je možné zakoupit >>> zde.
--
Reklama
Správce zajištěného majetku
(1) Není-li dále uvedeno jinak, podle povahy a rozsahu věcí a práv, které tvoří zajištěný majetek, vykonává jeho správu po dobu zajištění buď soud, který o zajištění v prvním stupni rozhodl nebo na který přešla příslušnost ke správě podle § 1 odst. 5, nebo na základě jeho pověření
a. územní pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, nebo
b. soudní exekutor,
v jejichž obvodu se zajištěný majetek nachází; jestliže se zajištěný majetek nachází v obvodech dvou nebo více územních pracovišť Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo dvou nebo více územních pracovišť soudních exekutorů, může soud výkonem správy pověřit každé z těchto pracovišť.
(2) Byla-li zajištěna práva související s podílem v obchodní korporaci, jež umožňují podílet se na řízení obchodní korporace, a je-li zapotřebí vykonávat správu podílu v obchodní korporaci (dále jen „správa podílu“), soud uvedený v odstavci 1 pověří správou podílu osobu zapsanou v seznamu insolvenčních správců, které bylo vydáno zvláštní povolení podle zákona o insolvenčních správcích; nelze-li takto postupovat, pověří správou podílu jiného insolvenčního správce. Pokud zvláštní právní předpis váže vlastnictví podílu nebo výkon funkce statutárního orgánu v obchodní korporaci na splnění určitých zvláštních podmínek, tyto podmínky nemusí být u správce podílu splněny; pokud však některý z insolvenčních správců tyto podmínky splňuje, soud jej ustanoví správcem podílu přednostně. Insolvenční správce může pověření ke správě podílu odmítnout jen z důležitých důvodů, které posoudí soud uvedený v odstavci 1. Soud uvedený v odstavci 1 nepověří správou podílu insolvenčního správce, jestliže má důvodné pochybnosti o jeho nepodjatosti.
(3) Správu zajištěných
a. věcí, o nichž je důvodné podezření, že byly získány v souvislosti s porušením celních předpisů nebo právních předpisů upravujících správu spotřebních daní, vykonává Generální ředitelství cel,
b. radioaktivních odpadů a zdrojů ionizujícího záření vykonává Správa úložišť radioaktivních odpadů,
c. exemplářů rostlin a živočichů, regulovaných kožešin a výrobků z tuleňů a jiných jedinců chráněných podle zákona o obchodování s ohroženými druhy a jedinců zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a volně žijících ptáků chráněných podle zákona o ochraně přírody a krajiny vykonává Česká inspekce životního prostředí,
d. zbraní, střeliva, munice a výbušnin, návykových látek a prekursorů, včetně zařízení k jejich výrobě, přípravků obsahujících návykové látky a jiných nebezpečných látek vykonává krajské ředitelství policie, v jehož územním obvodu se nachází sídlo soudu, který vede trestní řízení.
(4) Nemůže-li ten, kdo má podle odstavce 1 správu zajištěného majetku vykonávat, zajistit výkon správy sám, zajistí jej podle povahy zajištěného majetku
a. na základě pověření prostřednictvím organizační složky státu nebo státní organizace příslušné hospodařit s určitým majetkem státu, nebo
b. na základě smlouvy prostřednictvím jiné osoby podnikající v určité oblasti nebo dostatečně odborně způsobilé k výkonu správy daného majetku, a to za sjednanou úplatu, případně bezúplatně.
(5) Obsahem smlouvy podle odstavce 4 písm. b) musí být i ujednání o odpovědnosti za škodu způsobenou na zajištěném majetku v době výkonu jeho správy, jinak je smlouva neplatná. Smlouva může být uzavřena i pro výkon dílčího právního jednání nebo úkonu spojeného se zajištěným majetkem. Je-li předmětem smlouvy výkon správy spočívající v prodeji zajištěného majetku, musí v ní být i ujednání o způsobu stanovení kupní ceny a o postupu při prodeji. Úplatu za výkon správy hradí soud z prostředků státního rozpočtu.
(6) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo soudní exekutor neprodleně vyrozumí soud uvedený v odstavci 1 o postupu podle odstavce 4 písm. a); zajištěný majetek může předat ke správě smluvnímu správci podle odstavce 4 písm. b) jen po předchozím souhlasu tohoto soudu.
(7) Pověření ke správě zajištěného majetku je opatření, jež musí mít písemnou formu a obsahovat zejména označení orgánu, který pověření vydal, označení pověřeného správce a vymezení práv a povinností spojených s výkonem správy. V pověření nebo v připojených listinách je zapotřebí náležitě a nezaměnitelně určit zajištěný majetek, kterého se pověření týká. Pověření může být vydáno i pro výkon dílčího právního jednání nebo úkonu spojeného se zajištěným majetkem. Pověření se nevydává ke správě majetku uvedeného v odstavci 3. Orgán uvedený v odstavci 1 může pověření kdykoli písemně zrušit a za podmínek stanovených tímto zákonem pověřit jiného správce, uzavřít smlouvu o správě, nebo zajištěný majetek spravovat sám.
(8) O pověření ke správě zajištěného majetku podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 se vyrozumí osoba, jíž byl zajištěn majetek; o pověření správou podílu se vyrozumí také tato obchodní korporace. O zrušení pověření, pověření jiného správce a o uzavření smlouvy o správě se vyrozumí osoby, které byly vyrozuměny o pověření ke správě zajištěného majetku podle věty první.
I.
Prvotní správce, odvozený správce a zvláštní správce zajištěného majetku
Prvotním správcem majetku je orgán činný v trestním řízení uvedený v § 9 odst. 1, tj. ten, který rozhodl o zajištění majetku (policejní orgán nebo státní zástupce, popř. soud), nebo soud, na který správa přešla v důsledku skutečnosti, že se trestní řízení posunulo do fáze řízení před soudem. Pokud správa přešla na soud, není třeba, aby soud vydával znovu pověření správci, pověření správou trvá i nadále, pokud je soud nezruší nebo nezmění. Pokud jde o smlouvu o správě uzavřenou policejním orgánem či státním zástupcem, je vhodné na tuto otázku ve smlouvě pamatovat a uvést, že práva a povinnosti ze smlouvy přecházejí i na soud, pokud ve stanovené lhůtě smlouvu nevypoví.
V podrobnostech k tomu srov. výklad k § 1 v kapitole III a V.
Příklad nesprávné praxe:
Policejní orgán v přípravném řízení zajistí motorové vozidlo. V daném trestním řízení je podána obžaloba. Soud si odmítne motorové vozidlo převzít s odůvodněním, že bylo zajištěno v přípravném řízení, a proto zůstává ve správě policejního orgánu, a nehradí ani náklady spojené s jeho správou.
V soudním řízení je ke správě majetku zajištěného v trestním řízení zásadně příslušný soud, který řízení vede (bez ohledu na to, zda byl majetek zajištěn v přípravném řízení, nebo až v řízení před soudem). Tento soud je povinen hradit náklady správy a majetek také fakticky do správy od policejního orgánu či státního zástupce převzít, pokud tento majetek není ve správě pověřeného nebo smluvního správce nebo jej nespravuje zvláštní správce podle § 9 odst. 2.
Odvozeným správcem majetku je organizační složka státu, státní organizace nebo soukromoprávní subjekt, který byl pověřen prvotním správcem správou zajištěného majetku podle § 9 odst. 1, 2 nebo 4 písm. a), anebo s ním byla sjednána smlouva o správě podle § 9 odst. 4 písm. b). Na uvážení prvotního správce závisí, zda přenese výkon aktivní správy na odvozeného správce, přičemž zvolený postup není povinen zdůvodňovat. Pokud však výkon správy přenáší na odvozeného správce, měl by mít alespoň rámcovou představu, proč tak činí, v čem by měla správa spočívat a zda správu přenáší na k tomu kompetentní subjekt. Opět lze jen doporučit ve složitějších případech předchozí konzultaci s odvozeným správcem ještě před vydáním pověření či sjednáním smlouvy, aby se předešlo zbytečným úkonům.
Příklad nesprávné praxe:
Státní zástupce pověří ÚZSVM správou zajištěného obydleného domu. V pověření uvede, že správce má kontrolovat v katastru nemovitostí, zda nebyl podán návrh na zápis práva do katastru v rozporu se zákazy uvedenými v usnesení o zajištění.
Nemovité věci, zejména pokud jde o obydlené byty či domy, se zajišťují pouze administrativně. Pověření v uvedeném smyslu je nadbytečné, protože podle § 2 odst. 1 tohoto zákona a § 79b odst. 1 tr. řádu je katastrální úřad vyzýván, aby orgánu činnému v trestním řízení neprodleně oznámil, pokud se s nemovitou věcí nakládá způsobem, že hrozí zmaření nebo ztížení účelu zajištění. Tuto povinnost tak již plní přímo katastrální úřad.
Vztah prvotního a odvozeného správce založený pověřením je vztahem řídicím. Prvotní správce vůči odvozenému správci vydává pověření ke správě, vymezuje, příp. mění práva a povinnosti správce, ruší pověření o správě, fyzicky předává majetek do správy správci a přikazuje správci, jak s majetkem naložit po zrušení pověření ke správě. V případě uzavření smlouvy o správě se soukromým subjektem je zapotřebí ve smlouvě pamatovat na všechny otázky se správou související, tj. zejména dostatečně flexibilně upravit možnost změny obsahu správy, vypovězení smlouvy, naložení s majetkem po skončení správy, neboť zde jde o čistě smluvní vztah.
Pokud je předmětem zajištění a správy majetek vymezený v § 9 odst. 3, pak je přímo ze zákona ke správě příslušný zvláštní správce. Orgán činný v trestním řízení správu takového majetku nevykonává ani takového správce nepověřuje správou, ale pouze mu předá majetek do správy a vyhotoví o tom předávací protokol. Zákon nevyžaduje žádnou zvláštní formu ani obsah tohoto protokolu. Lze nicméně dovodit, že musí mít písemnou formu a měl by obsahovat alespoň základní náležitosti uvedené v § 9 odst. 7 pro pověření, kromě vymezení rozsahu práv a povinností správce, tj. kdo komu a co předává do správy.
Vůči zvláštnímu správci není orgán činný v trestním řízení v řídicím postavení jako vůči pověřenému správci a není oprávněn výkon správy převést na jiný subjekt. Náklady správy si hradí zvláštní správce přednostně ze svých zdrojů, není nicméně vyloučeno, aby požadoval dílčí úhradu nákladů po orgánu činném v trestním řízení podle § 11, pokud tyto náklady nedokáže uhradit ze svých zdrojů v rámci nakládání s daným typem majetku.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
