10 otázek pro … Michala Lieskovana
Michal Lieskovan je seniorní advokát v pražské pobočce globální advokátní kanceláře Eversheds Sutherland. Zaměřuje se především na zastupování klientů v soudních sporech. Kromě zastupování v civilních i trestních řízeních poskytuje klientům právní poradenství v oblasti developmentu a daňového práva. Michal vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na advokacii má nejraději její různorodost a baví ho práce v „terénu“ na soudních jednáních.
1. Co máte na své práci nejraději?
Na advokacii mám nejraději její různorodost, která přináší nové výzvy téměř každý den. Protože se zaměřuji na zastupování klientů v soudních sporech, více než kancelářská práce mě baví práce „v terénu“, typicky v podobě účasti na soudních jednáních. Zejména pokud je soudní jednání mimo Prahu a můžu si dopřát pracovní cestu do různých koutů ČR.
2. Jak často Vás ve Vašem oboru něco překvapí?
Advokátní praxe umí překvapit poměrně často, právo je v řadě situací méně předvídatelné, než by se na první pohled zdálo. Někdy umí překvapit soudní rozhodnutí, jindy specifický požadavek klienta nebo přístup kolegy zastupujícího protistranu. Považuji to za přirozenou součást profese a zároveň za jeden z důvodů, proč mě tahle práce baví. Určitá míra nepředvídatelnosti je zkrátka této profesi vlastní.
3. Je nějaký zákon, který byste nejraději zrušil?
Vždy je prostor pro zjednodušení daňových a odvodových pravidel, aby stát ulehčil podnikání a stal se více konkurenceschopným. V této oblasti skutečně platí, že méně je více a čím jednodušší obvykle pravidla jsou, tím efektivnější je jejich vymáhání, v tomto případě v podobě výběru daní. Ještě více než u daní je v ČR společenská poptávka po zjednodušení pravidel výstavby, všichni to ví, všichni s tím souhlasí, tak se snad v praxi konečně dočkáme i nějakých výsledků, které výstavbu skutečně zjednoduší.
4. Knížka, kterou jste četl naposled?
Ve volném čase aktuálně čtu hlavně knihy na téma historie, a to jak literaturu faktu, tak beletrii. Z posledních bych mohl doporučit knihu 1492: Dobytí Granady od kamaráda a kolegy advokáta JUDr. Lukáše Zárybnického. Nevím, kdy při advokacii ještě stíhá být spisovatelem, ale je to hodné obdivu.
5. Ideální dovolená?
Když se tak nad tím zamyslím, v otázce dovolených skutečně nejsem vybíravý a ocením oddych na pláži, poznávání nových destinací i aktivní dovolenou na kole, lyžích nebo při turistice v horách.
6. Čím Vás dokáží studenti překvapit?
Dokážou mě překvapit vysokou úrovní analytického myšlení a schopností vystihnout podstatu řešené problematiky, často i bez opakovaného usměrňování. V advokacii je důležitý cit pro to, co klient skutečně potřebuje a co mu bude opravdu užitečné. Někteří si ho musí vybudovat postupně, jiní k tomu mají přirozený talent. V poslední době mě opakovaně příjemně překvapilo, jaké máme v tomto směru v kanceláři šikovné juniory.
7. Co byste vzkázal mladým lidem, kteří uvažují o právnické profesi?
I když se to na první pohled nemusí zdát, tak má absolvent právnické fakulty velice široké pole profesní působnosti. Většina lidí si pod právníkem představí advokáta, soudce nebo notáře, ale pokud by tyto „tradiční“ profese budoucího absolventa nelákaly, tak má stále obrovské množství možností uplatnění ve veřejné i soukromé sféře. I pokud by se rozhodl například podnikat v oblasti, která s právem vůbec nesouvisí, tak znalost práva se hodí vždy. Je to velice praktický obor studia.
8. Proč jste se rozhodl stát právníkem?
Mluvil jsem o tom už jako dítě, zároveň jsem chtěl být ještě vojenským pilotem, takže jsem se zjevně inspiroval seriálem JAG, který byl můj oblíbený. Tyto dětské představy většinou lidi rychle opustí, mně to ale zůstalo. Ve škole mě pak bavila historie a společenské vědy, nějak jsem k tomu právu tedy přirozeně směřoval. Konkrétně mě lákalo hlavně prostředí soudních síní, proto jsem i praxi od počátku směřoval hlavně k zastupování v soudních sporech, to mě bavilo vždy nejvíc.
9. Zážitek z praxe, který Vám nejvíce utkvěl v paměti?
Nejvtipnější je asi dávnější historka, jak můj klient uprchl z vězení den poté, co jsem byl za ním na poradě. Z policie a vězeňské služby mi začali volat pár minut poté, co jsem informaci četl jako hlavní aktualitu zpravodajském webu. Pilník v chlebu jsem mu ale skutečně nedonesl, ani jsem mu neradil uprchnout, ve výsledku byl ten útěk spíše nedorozumění nesouvisející s mnou řešenou kauzou.
10. Čím byste byl, kdybyste nebyl právníkem?
Sice jsem zmínil, že právníkem jsem chtěl být od dětství, ale nebyla to jednoznačná preference. Studoval jsem na gymnáziu se zaměřením na informatiku a mezi IT a právem jsem volil až před maturitou. Dnes bych ale odpověděl, že bych se chtěl profesně věnovat historii, která mě skutečné baví a věnuji jí velkou část volného času. Kdybych nebyl právníkem, možná bych dělal právě historika, studoval archivy a nevěděl, co je pracovní stres (aspoň tak si to maluji).
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
