Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) v § 79 odst. 1 (druhá věta) stanoví, že „zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné…

Lhůty pro vydání rozhodnutí ve správním řízení jsou stanoveny v § 71 správního řádu. Podle tohoto ustanovení platí, že správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bezodkladně, nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení [§ 71 odst. 1, 3 písm. a) správního řádu].

Z pohledu platné české legislativy je v současné době na zelené dluhopisy nahlíženo jako na standardní dluhopisy. Od nich se ovšem liší svým účelem, protože slouží k financování projektů s cílem ochrany životního prostředí.

JUDr. Zdeněk Kučera, Ph.D. působí jako vedoucí praxe IT práva a litigací v mezinárodní advokátní kanceláři Kinstellar v Praze. Ve své praxi se zaměřuje zejména na řešení sporů, obchodní právo a IT právo. V rámci IT práva se specializuje zejména na strukturování komplexních projektů, akvizic IT společností, softwarové právo, otázky elektronické…

Po zániku manželství bývá bydlení ožehavou otázkou, která bývá předmětem mnohých sporů. Tato oblast je tak upravena v zákoně číslo 89/2012 Sb., Občanský zákoník (dále ObčZ) v ust. § 766 až § 770. Přičemž zmíněná úprava se dále dělí s ohledem na způsob zániku manželství. Zánik manželství rozvodem či změnou pohlaví je blíže upraven v ust. § 768 až §…

Tento článek se zaměřuje na praktické aspekty soukromoprávního institutu promlčení, přičemž teoretické postuláty jsou zde prezentovány na aktuálním případu z praxe, na němž lze komplexnost na první pohled jednoznačné právní úpravy dobře demonstrovat. Podnětem k jeho zpracování byl právní názor a závěr, který se objevil počátkem tohoto roku…

Trestní odpovědnost právnických osob existuje a nejedná se o okrajovou záležitost | Místopředseda Ústavního soudu Fenyk: Státní zástupci by měli mít odvahu přiznat si, že udělali chybu | Současná demokracie a státy se vyčerpaly, vraťme se k ostrakismu a tribunátu, vyzývá Havlíček | „V Praze bych si uměla představit místo deseti jen čtyři soudy“…

Velká novela zákoníku práce je aktuálně velmi diskutovaným tématem. Jednou z praktických novinek je i změna podmínek pro převod nevyčerpané dovolené do následujícího kalendářního roku.

V souvislosti s šířením koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 je nuceno mnoho zaměstnavatelů řešit existenční problémy. Jedním ze způsobů, jak krizi překlenout, je učinit radikální škrty, mezi něž patří propouštění zaměstnanců. V této situaci zaměstnavatelé přistupují k výpovědi z důvodu organizační změny. V tomto článku se budu zabývat…

Dne 19. června byl poslancům rozeslán návrh vládního zákona[1], kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Změny se týkají především podmínek rozvodu a výživného. Protože návrh prošel prozatím odbornou i širší veřejností bez povšimnutí, pokusím se níže shrnout navrhované změny týkající se…

Jak hodnotit porušení pracovních povinností v případě, kdy zaměstnanec dobrovolně vykonává práci v době dočasné pracovní neschopnosti? A lze vůbec v takovém případě o porušení pracovních povinností uvažovat? Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 3212/2019 ze dne 25. 2. 2020.

Ústavní soud a obecné soudy setrvale judikují, že nebude-li v civilním řízení městem prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým a jako takové je nelze proto městu přiznat. Město tudíž musí v konkrétním případě doložit, v čem spočívá jedinečnost, unikátnost, složitost případu vyžadující si právní pomoc…

Nejvyšší soud v jednom ze svých nejnovějších rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 2862/2019 posuzoval, jaké právní důsledky vyvolává právní jednání, jehož strany pouze předstírají vůli takové právní jednání učinit. V dané věci byla mezi žalobkyní a žalovanou společností uzavřena pracovní smlouva se sjednaným druhem práce „referent“, jejímž účelem (jak bylo v…

Potřeba vybudování přeložky sítě (zejména v elektroenergetice, ale i dalších oblastech, např. plynárenství, teplárenství, či u vodovodů nebo kanalizací) vzniká z mnoha důvodů, nejčastějšími je změna infrastruktury či realizace nových staveb.

Na konci května tohoto roku představila Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) novou online službu pro široké spektrum uživatelů pod názvem WIPO PROOF. Služba představuje účinný nástroj pro vytvoření důkazu o existenci dokumentů či dat vztahujících se k jakýmkoli právům duševního vlastnictví v konkrétním časovém okamžiku, a tím doplňuje…

Vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu je nabýváno zápisem do takového seznamu, kdy tento zápis má zásadně konstitutivní charakter. Účinky vkladu vlastnického práva nastávají zpětně, retroaktivně. Tento konstrukt byl promítnut do právní úpravy před rekodifikací soukromého práva[1] a je v něm obsažen i nyní, pouze zprecizován…

Některé oběti trestných činů mají nárok na poskytnutí peněžité pomoci. Jde o státem poskytovaný finanční příspěvek určený k překlenutí zhoršené sociální situace oběti anebo k úhradě nákladů spojených s poskytnutím odborné služby zaměřené na nápravu vzniklé nemajetkové újmy. Vzhledem k účelu této podpory je příspěvek často poskytován již v průběhu…

V posledních měsících došlo k vydání několika nových soudních rozhodnutí, která dále upřesnila či opětovaně potvrdila východiska pojednávající o tom, jakým způsobem je třeba v režimu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „obč. zák.“ či „občanský zákoník“), přistupovat k výkladu právního jednání, a to zejména ve světle pravidla…

JUDr. Radek Šmerda, Ph.D. je advokátem a společníkem advokátní kanceláře Gřivna & Šmerda. Specializuje se na trestní právo. Působí rovněž jako vysokoškolský pedagog na VŠE Praha. Řadu let pak pracoval ve státní správě, mj. jako náměstek na ministerstvu obrany, ministerstvu vnitra, ministerstvu dopravy a Vězeňské službě ČR. Krátce zastával i post…

Právní úpravu povinnosti zaměstnavatele odškodnit následky pracovního úrazu při činnosti zaměstnance konané pro zaměstnavatele z vlastní zaměstnancovy iniciativy ilustruje rozsudek Nejvyššího soudu spis. zn. 21 Cdo 2034/2019, ze dne 21. 1. 2020.