Články

Jako další nový institut, který zavedl nový občanský zákoník je možnost osvojit zletilého. Předchozí zákon o rodině, jenž úpravu osvojení obsahoval, dovoloval pouze osvojit osobu nezletilou.

Vlastní-li určitou věc více osob, může mezi nimi docházet a často také bohužel dochází ke sporům ohledně nakládání s tímto majetkem, které jsou bez zásahu z vnějšku neřešitelné. Proto právní úprava v rámci zásady, že nikdo nesmí být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví, umožňuje spoluvlastníkům domáhat se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

Ustanovení § 230 odst. 2 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) ukládá zaměstnanci povinnost prohlubovat si svou kvalifikaci k výkonu sjednané práce. Obsahem tohoto článku jsou otázky související s prohlubováním kvalifikace zaměstnance.

Ve světě práva dochází k momentům, kdy někoho napadne, jaký je vlastně smysl daného ustanovení a jestli by nám nebylo lépe bez něj. Jeden z takovýchto momentů vyvrcholil v únoru roku 2016 u Ústavního soudu[1], kde se řešilo, zda má být soud nižší instance vázán rozhodnutím soudu odvolacího. Tato povinnost, zakotvená v § 264 (1)[2] zákona č.

Sněmovna schválila novelu zákona o podnikání na kapitálovém trhu, která má za cíl zvýšit informovanost o stavu akcionářské struktury společností. Norma slaďuje české zákony se směrnicemi a požadavky Evropské unie. Týká se například zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry a průhlednosti informací o emitentech cenných papírů. Předlohu nyní…

V listopadu 2015 uplynulo pět let od doby, kdy byl do zákona 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“) vtělen institut jistoty. Využívání tohoto institutu je však dosud spíše sporadické a ani judikatura mu příliš pozornosti nevěnovala.

Ačkoliv zákon 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“) ve svém ust. § 34 odst. 2 výslovně udává, že pracovní smlouva musí být uzavřena písemně, málokdo ví, že pracovní poměr může vzniknout a existovat i bez splnění požadavku písemnosti kladeného na výše zmíněné právní jednání.

Zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) předpokládá pro prokázání způsobilosti k plnění veřejné zakázky naplnění kvalifikačních předpokladů vymezujících základní požadavky zadavatele na uchazeče. Jedním z kvalifikačních předpokladů, které vybraný uchazeč musí splňovat, je tzv. technická kvalifikace, tedy jinými slovy…

Novela zákona 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, z pera ministra spravedlnosti, reaguje na požadavky Evropské komise (dále jen „Komise“) opírající se o podporu podnikání malých a středních podniků, jež zohledňuje tzv. „Small Business Act“ (dále jen „SBA“). Podmínkou Komise je mimo jiné též „existence strategického rámce politiky podpory…

Dne 23. 3. 2016 nastává účinnost nařízení Evropského Parlamentu a Rady 2015/2424, kterým se mění mj. nařízení Rady (ES) č. 207/2009, o ochranné známce Společenství. Novelizující nařízení podrobně nastiňuje budoucnost pojetí duševního vlastnictví, jeho registrace a ochrany v Evropské unii. Jedná se o revoluci v oblasti ochranných známek v Evropské…

Nárok na náhradu nákladů léčení zahrnuje vedle nákladů potřebných k obnovení zdraví nebo zlepšení zdravotního stavu poškozeného po škodné události též náklady na udržení více či méně stabilizovaného zdravotního stavu i v situaci, kdy se další zlepšení nepředpokládá, a rovněž skutečně vynaložené náklady na zajištění pomoci při životních úkonech…

Nabídnout studentům praxi, byť neplacenou, je určitě chvályhodné. Nedostatečná právní úprava však přivádí zaměstnavatele mnohdy do situace, která se jim může velice vymstít. A sankce mohou být pro malé podnikatele likvidační.

Vláda projednává návrh novely zákona 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu („Zákon“) a dalších souvisejících zákonů („Novela“), která implementuje směrnici o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu…

Dne 17. února 2016 byl zveřejněn nález Ústavního soudu ve věci tzv. kartelu pekáren.[1] Ústavní soud v této mediálně sledované kauze zrušil rozsudky Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Brně, aby mohla být dodatečně posouzena zákonnost a nezbytnost místních šetření provedených Úřadem na ochranu hospodářské soutěže („Úřad“). Ústavní soud…

Zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), vymezuje v ustanovení § 43 institut tzv. zadávací lhůty. V aktuálním znění ZVZ se jedná se o obligatorní lhůtu, která stanovuje časové rozmezí, po které jsou uchazeči vázáni svými nabídkami. Po jejím marném uplynutí je zadavatel vystaven riziku, že jím…

Moderní doba přináší mimo jiné rozvoj technologií umožňujících komunikaci na dálku. S ohledem na dostupnost a rychlost komunikace prostřednictvím elektronické pošty je zejména tento způsob komunikace hojně využíván, a to nejen k běžné komunikaci, ale i k právnímu jednání. Je třeba, aby právo na takovou praxi reagovalo a jasně stanovilo, za jakých…

Smluvní pokuta je standardním ujednáním, které nacházíme v řadě smluv. Nejčastěji se v praxi řeší její výše (aby nebyla nepřiměřená a přitom dostatečně utvrzovala dlužníkovu povinnost) nebo její vztah k náhradě škody (zda má působit jako paušalizovaná náhrada škody). Ve svém příspěvku se chci věnovat tématu, které si zaslouží pozornost s ohledem…

Obecně lze vztah těchto dvou právních institutů charakterizovat tak, že pokud bylo bezdůvodné obohacení získáno protiprávním jednáním, vzniká poškozenému právo na náhradu škody. Právní úprava bezdůvodného obohacení se tedy bude aplikovat až v situaci, kdy předpoklady odpovědnosti za škodu nebudou splněny. V praxi si ovšem s touto obecnou…

Zvýšená informační povinnost podnikatele patří mezi stěžejní instituty ochrany spotřebitele. Spotřebitel, jako slabší smluvní strana většinou nemající přístup ke všem zdrojům informací, potřebuje dostatek údajů na to, aby se mohl kvalifikovaně rozhodnout, zda se rozhodne do smluvního vztahu vstoupit, či nikoli, přičemž údaj o počtu najetých…

Zatímco ve státech s právním systémem common law lze platně převést (transfer, assign) majetková práva autorská (copyright) na jinou osobu[1], dle platné právní úpravy autorského zákona České republiky (i většiny autorských zákonů kontinentální Evropy) jsou majetková autorská práva nepřevoditelná.