epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    16. 3. 2017
    ID: 105572upozornění pro uživatele

    Likvidace škod třetí osoby

    Tuzemský občanský zákoník se od 1. ledna 2014 zařadil mezi kodexy, jejichž ustanovení práva na náhradu škody vycházejí z tzv. duality civilního deliktu. Český, stejně jako například německý, zákoník proto důsledně rozlišuje porušení dobrých mravů a zákona na straně jedné a smluvní povinnosti na straně druhé. Jedním z důsledků nové úpravy je, že je-li poškozenému způsobena škoda porušením zákona, nebude se moci začasté domáhat náhrady škody, nebude-li jemu způsobená škoda rezultovat ze zásahu do absolutního práva (zdraví, vlastnictví atp.).

     
     Glatzová & Co., s.r.o.
     
    Striktní lpění na východiscích duality civilního deliktu by však v některých případech vedlo ke krajně nespravedlivým, až paradoxním výsledkům aplikace práva. Vybrané situace lze řešit pomocí institutu likvidace škod třetí osoby (Drittschadensliquidation),[1] který má svůj původ v německém a rakouském právu a jemuž se tento příspěvek věnuje.

    Náhodný přesun rizika vzniku škody...

    V praxi začasté dochází k jevu, který je označován jako
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    náhodný přesun rizika vzniku škody. Jedná se o případy, kdy osoba, do jejíhož práva je zasaženo, nenese ekonomické důsledky protiprávního jednání škůdce. V důsledku zákonné úpravy či smluvního ujednání je naopak musí nést osoba jiná, které však na první pohled nesvědčí žádný titul, pro který by mohla nárok na náhradu škody vůči škůdci uplatnit.

    Na některé případy přesunu rizika vzniku škody pamatuje zákon a normuje, jak dané situace řešit.[2] V tomto příspěvku budou představeny dvě situace, na které zákon výslovně nepamatuje.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    ... u nájemní smlouvy ...

    Představme si smlouvu o nájmu dopravního prostředku, na základě které pronajímatel (vlastník) přenechá k užívání osobní automobil nájemci. Současně si smluvní strany sjednají, že objeví-li se v průběhu trvání smlouvy na automobilu vada nebo bude-li poškozen, je nájemce (nikoli pronajímatel) povinen vadu odstranit a automobil uvést do původního stavu. Po uzavření nájemní smlouvy musely být na automobilu provedeny drobné technické opravy. Se souhlasem nájemce uzavřel pronajímatel smlouvu s jedním z automobilových servisů. Později vyšlo najevo, že servis postupoval natolik nešťastně, že automobil musí být opraven znovu a v ještě větší míře. Druhou opravu provedl jiný automobilový servis objednaný nájemcem. Vzniká otázka, zda a případně kdo může vůči automobilovému servisu uplatnit právo na náhradu škody.

    V důsledku ujednání v nájemní smlouvě dochází na první pohled k paradoxní situaci. Pronajímatel byl smluvní stranou smlouvy se škůdcem (automobilovým servisem). Pronajímateli však porušením smlouvy nevznikla žádná škoda, neboť to byl nájemce, kdo musel uvést automobil do bezvadného stavu. U nájemce se má situace zcela naopak. V důsledku nesprávné opravy mu vznikla škoda, neboť musel nechat automobil na své náklady znovu opravit. Nájemce však nebyl smluvní stranou smlouvy a vznikla mu pouze tzv. čistá majetková újma (povinnost zaplatit další opravu). Čistou majetkovou újmu však škůdci dle nového občanského zákoníku nejednou nahrazovat nemusí.

    Pronajímatel by tedy sice z důvodu porušení smlouvy s automobilovým servisem mohl mít nárok na náhradu škody, ale ve skutečnosti mu žádná škoda nevznikla. Nájemci naopak sice vznikla škoda, ale nesvědčí mu žádný titul, na jehož základě by ji mohl uplatnit. Znamená to, že by snad škůdce v takovém případě vyšel z celé situace vítězně a nemusel jím způsobenou škodu nahradit?

    Samozřejmě nikoli. Německý Spolkový soud v řadě rozhodnutí umožnil osobě, u níž jsou splněny předpoklady uplatnění práva na náhradu škody s výjimkou samotné existence škody (zde pronajímatel), aby uplatnila právo na náhradu cizí škody (zde škody nájemce). [3] Věřím, že ke stejnému závěru by dospěly i soudy tuzemské. Ostatně právě německý kodex byl předobrazem pro nové české deliktní právo.

    Z pozice škůdce není taková povinnost k náhradě škody nespravedlivá. Osoba způsobivší škodu nemůže kalkulovat s tím, že na základě cizího ujednání mohlo dojít k přesunu rizika vzniku škody, a možná tak nebude muset jí způsobenou újmu nahradit. I kdyby snad škůdce o takovém ujednání věděl, nebude takový kalkul požívat právní ochrany.

    ... nebo i u smlouvy o výkonu funkce

    S náhodným přesunem rizika vzniku škody se můžeme setkat u prakticky kterékoli smlouvy. Rakouský Nejvyšší soudní dvůr řešil v rozhodnutí ze dne 20. září 2012, sp. zn. 2 Ob 27/12b, přesun rizika, k němuž došlo na základě ujednání ve smlouvě o výkonu funkce. Smlouva obsahovala ustanovení, podle kterého byla společnost povinna platit jednateli společnosti odměnu i tehdy, nebyl-li jednatel schopen funkci ze zdravotních důvodů vykonávat. Jednatel společnosti byl během své dovolené zraněn, a po dobu několika měsíců proto nebyl s to funkci jednatele zastávat. Společnost uhradila jednateli v souladu se smlouvou o výkonu funkce odměnu a domáhala se náhrady škody po škůdci.

    Obdobně jako ve výše uvedeném případu s nájemní smlouvou nevznikla jednateli, do jehož absolutního práva bylo zasaženo, žádná újma rezultující z jeho pracovní neschopnosti, respektive ta byla společností sanována.[4] Ta, která musela důsledek pracovní neschopnosti nést, byla společnost, které však nebylo zasaženo do žádného zákonem chráněného zájmu. Vznikla jí pouze čistá majetková újma spočívající ve „zbytečně“ vyplacené odměně členu statutárního orgánu. Přesto se mohla společnost pomocí institutu likvidace škod třetí osoby domáhat náhrady škody, která na ni byla smluvním ujednáním přenesena. [5]

    Obdobně je rovněž v Rakousku tradičně nahrazována škoda zaměstnavatelům, kteří ze zákona musí zaměstnanci vyplácet mzdu, třebaže je dočasně pracovně neschopný pro zranění, které mu způsobila třetí osoba.[6]

    Místo závěru

    Aplikace ve stručnosti představené likvidace škod třetí osoby však nesmí vést k popření systému duality civilního deliktu. Prostřednictvím popsaného institutu lze nahradit škodu pouze v případě „náhodného přesunu rizika“, tj. za situace, kdy škoda, kterou utrpěla osoba, jíž nebylo zasaženo do zákonem chráněného zájmu, mohla v tomtéž případu stejně dobře nastat i u osoby, které do chráněného zájmu zasaženo bylo. Nebýt ujednání v nájemní smlouvě a smlouvě o výkonu funkce, vznikla by škoda nesprávným provedením opravy pronajímateli a ublížením na zdraví jednateli, tedy osobám, které by „standardně“ mohly požadovat po škůdci náhradu nákladů spojených s porušením smluvní povinnosti a náhradu ztráty na výdělku. V důsledku smluvního ujednání však bylo přesunuto riziko vzniku škody na osobu jinou (nájemce a společnost). Je proto pouze spravedlivé, že škůdce je nadále povinen škodu nahradit.

    Zejména v tuzemsku, které dlouhodobě vycházelo z odlišného pojetí deliktního práva, bychom mohli mít tendenci snažit se pomocí likvidace škod třetí osoby nahrazovat škodu i v případech, ve kterých k náhodnému přesunu rizika nedochází. Jako příklad může posloužit případ obdobný posledně uvedenému. V rozhodnutí ze dne 19. března 2010, sp. zn. 6 Ob 43/10g, se rakouský Nejvyšší soudní dvůr rovněž zabýval případem, kdy třetí osoba zranila jednatele společnosti, v důsledku čehož nemohl dočasně vykonávat svoji funkci. Aby mohla být společnost dále plynule spravována, musela uzavřít smlouvu s novým pracovníkem, který práci zraněného jednatele zastal. Proti škůdci, který jednatele zranil, se společnost domáhala náhrady škody spočívající v nákladech, které musela na odměnu za nového pracovníka vynaložit. Žalobní návrh společnosti rakouský Nejvyšší soudní dvůr správně zamítl. Škoda spočívající v nákladech za nového pracovníka nemohla vzniknout u poškozeného jednatele. O náhodný přesun rizika se proto nejednalo. Popsaná škoda nadto nebyla bezprostřední škodou rezultující z protiprávního jednání škůdce, ale pouze škoda reflexivní.[7] Škoda společnosti spočívající ve „vícenákladech“ tak zůstala v daném případu neuhrazena, což je ostatně logický a zákonodárcem zamýšlený důsledek systému duality civilního deliktu.


    Mgr. Jan Flídr

    Mgr. Jan Flídr
    ,
    advokátní koncipient


    Glatzová & Co., s.r.o.

    Betlémský palác
    Husova 5
    110 00  Praha 1
     
    Tel.:    +420 224 401 440
    Fax:    +420 224 248 701
    e-mail:    office@glatzova.com


    ___________________________________
    [1] F. Melzer překládá pojem Drittschadensliquidation jako „likvidace třetích škod“. Srov. Melzer, F. Corpus delicti aneb obrana úpravy deliktního práva v návrhu občanského zákoníku. Bulletin Advokacie, 2011, č. 3, s. 26.
    [2] Srov. například § 2090 odst. 1 ObčZ.
    [3] Srov. například rozhodnutí německého Spolkového soudu ze dne 14. ledna 2016, sp. zn. VII ZR 271/14, kterým se autor při tvorbě příkladu volně inspiroval, a v odůvodnění uvedené odkazy na dřívější rozhodnutí.
    [4] Jestliže by společnost neuhradila jednateli v rozporu s ujednáním ve smlouvě o výkonu funkce jeho odměnu za výkon funkce, může se jednatel domáhat náhrady škody po škůdci. Smluvní právo na náhradu škody tak může stát (a začasté se tak děje) vedle práva na náhradu škody pro porušení zákona. Jednatel se v daném případu také mohl rozhodnout nepožadovat výplatu odměny za výkon funkce po společnosti a obrátit se rovnou se svým nárokem na náhradu škody na škůdce.
    [5] Společnost mohla vlastním jménem uplatnit právo na náhradu škody, neboť jí jednatel svůj nárok vůči škůdci předem postoupil. Otázka, zda může osoba nahradivší škodu způsobenou škůdcem uplatnit právo na náhradu bez dalšího, nebo na ni musí své právo osoba poškozená postoupit, přesahuje rozsah tohoto příspěvku. Dodávám pouze, že právo společnosti vůči škůdci nelze bez dalšího dovodit z § 3013 ObčZ. Uvedené ustanovení zakotvuje osobě, která splní cizí dluh, právo na náhradu po osobě, která měla povinnost dluh splnit. Ustanovení se však zásadně nepoužije tehdy, měla-li splnivší osoba (zde společnost) rovněž povinnost dluh uhradit.
    [6] Srov. například rozhodnutí ze dne 23. října 2014, sp. zn. 2 Ob 73/14w.
    [7] Společnosti by však vzniklo právo na náhradu škody za předpokladu, že by škůdce zranil jednatele s úmyslem ochromit chod společnosti.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Jan Flídr (Glatzová & Co.)
    16. 3. 2017

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Dawn-raid a.k.a. místní šetření: Ústavní soud potvrzuje potřebu zvýšené opatrnosti u konkurenčních podnětů
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Dawn-raid a.k.a. místní šetření: Ústavní soud potvrzuje potřebu zvýšené opatrnosti u konkurenčních podnětů
    • Moderační právo
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Moderační právo

    Součástí práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod je rovněž povinnost...

    Korunové dluhopisy

    Restriktivnímu či extenzivnímu výkladu ustanovení daňových zákonů při využití obecně uznávaných interpretačních metod ústavní pořádek nebrání. Neurčitost zákona a možnost...

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.