epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    10. 3. 2017
    ID: 105474upozornění pro uživatele

    Střet zájmů v transakci mezi propojenými osobami

    V právní praxi se často setkáváme s tím, jak řešit transakce mezi propojenými osobami. Existují nejasnosti, jak k této problematice přistupovat a neplní se v důsledku povinnosti, které vyplývají z případů, kde konflikt zájmů nastane. Tento článek má proto představit dvě modelové transakce, ve kterých může střet zájmů nastat, relevantní právní úpravu a rizika vyplývající z jejího porušení.

     
     Švehlík & Mikuláš advokáti s. r. o.
     
    Transakce s jedním členem voleného orgánu podepisující smlouvu za obě strany transakce

    První situace, se kterou se v praxi můžeme setkat je, když máme transakci, kde na jedné straně je obchodní společnost Alfa, kterou zastupují členové voleného orgánu, osoba A a B, a na druhé straně obchodní společnost Beta, kterou zastupují členové voleného orgánu, osoba A a C. Smlouvu mezi společnostmi Alfa a Beta zde podepisuje za obě strany člen orgánů obou entit osoba A.

    Relevantní právní úpravou zde není, jak by se na první pohled mohlo zdát, § 55 zákona 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“), který se vztahuje spíše na smlouvy uzavírané mezi společností a členem jejího voleného orgánu, ale § 437 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“) ve spojení s § 54 ZOK. Dostáváme se tedy k úpravě střetu zájmů přes obecnou regulaci zastoupení uvedenou zejm. v § 437 odst. 2 NOZ, který stanoví, že „jednal-li zástupce, jehož zájem je v rozporu se zájmem zastoupeného, s třetí osobou a věděla-li tato osoba o této okolnosti nebo musela-li o ní vědět, může se toho zastoupený dovolat. Má se za to, že tu je rozpor v zájmech zástupce a zastoupeného, pokud zástupce jedná i za tuto třetí osobu, nebo pokud jedná ve vlastní záležitosti.“ Proto v této první modelové situaci vznikne střet zájmů, kdy bude muset osoba A, jež zastupuje obě smluvní strany, splnit svojí notifikační povinnosti vyplývající z § 54 odst. 1 ZOK a oznámit konflikt zájmů ostatním členům jeho orgánu, případně i dozorčí radě, byla-li zřízena a nejvyššímu orgánu společnosti (většinou valné hromadě).

    V případě, že člen voleného orgánu společnosti splní svojí notifikační povinnost dle § 54 odst. 1 a 2 ZOK, nepozastaví mu společnost výkon jeho funkce reprezentanta společnosti dle § 54 odst. 4 ZOK a nezakáže-li společnost uzavřít danou smlouvu, může bez ohledu na existující střet zájmů daný reprezentant společnosti smlouvu uzavřít, jak je též stanoveno rozsudkem NS ČR ze dne 12. 8. 2015 sp. zn. 29 Cdo 4384/2014 (dále jen „Rozsudek“). Poruší-li však člen voleného orgánu společnosti svojí povinnost informovat společnost o střetu zájmů, znemožňuje potom existence konfliktu zájmu daného reprezentanta se zájmy společnosti, kterou zastupuje tomu, aby mohl za společnost řádně jednat. Dopadají na něj tedy veškeré důsledky spojené s aplikací § 437 NOZ, včetně relativní neplatnosti smlouvy, kterou by porušením notifikační povinnosti či přes zákaz společnosti podepsal. Relativní neplatnosti by se zde mohla dovolávat kterákoliv ze smluvních stran, jakož i kterýkoliv z jejich společníků.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Transakce mezi entitami, u kterých existuje identický člen jejich volených orgánu podepisující smlouvu pouze za jednu stranu

    Druhá situace, se kterou se v praxi můžeme setkat, je, když máme transakci, kde na jedné straně je obchodní společnost Gama, kterou zastupují členové voleného orgánu, osoba A a B, a na druhé straně obchodní společnost Delta, kterou zastupují členové voleného orgánu, osoba A a C. Smluvní dokumentaci zde podepisuje za společnost Gama člen jejího voleného orgánu, osoba A, a za společnost Delta podepisuje člen jejího orgánu, osoba C.

    Jelikož v této druhé modelové situaci jsou sice propojeny jedním reprezentantem figurujícím v obou společnostech, ale obě společnosti v této transakci jsou zastupovány různými reprezentanty, nelze aplikovat § 437 odst. 2 NOZ jako v prvním případě. Musíme se tedy řídit obecnou klauzulí o střetu zájmů uvedenou v § 54 odst. 1 ZOK. Jelikož člen voleného orgánu obou společností je identický, i když nepodepisuje smlouvu za obě entity, existuje zde konflikt zájmů, neboť na jednu stranu musí při podepisování dbát nejlepších zájmů společnosti Gama, ale současně je vázán povinností jednat loajálně a ctít i nejlepší zájmy společnosti Delta jako její reprezentant, přestože společnost Delta v této transakci přímo nezastupuje. Vzniká mu proto povinnost notifikovat společnosti tento konflikt zájmů.

    Obdobně jako u prvního příkladu i zde platí, že nesplněním notifikační povinnosti o výše popsaném střetu zájmů způsobuje relativní neplatnost dané transakční dokumentace ze strany společnosti Gama, pokud by jí daný reprezentant A podepsal. Společnost Gama a její společníci zde mohou uplatnit relativní neplatnost.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Eliminace rizika relativní neplatnosti

    Aby se eliminovalo riziko relativní neplatnosti, musí člen voleného orgánu reprezentující společnost v obou výše uvedených situacích v souladu s § 54 odst. 1 ZOK splnit svojí notifikační povinnost a informovat ostatní členy orgánu, jehož je členem, dále též kontrolní orgán (dozorčí rada), je-li zřízen, jinak nejvyšší orgán společnosti (valná hromada). Kdy je informační povinnost splněna? Vůči ostatním členům orgánu, jehož je daný reprezentant členem, je splněna oznámením, ať už ústně, písemně anebo přímo na zasedání daného orgánu. Vůči nejvyššímu orgánu společnosti (valná hromada) je notifikační povinnost splněna tím, že informuje svolavatele nejvyššího orgánu o daném střetu zájmu a požádá jej, aby byla informace o střetu zájmu zařazena na program jednání následujícího zasedání nejvyššího orgánu společnosti. Pokud byla valná hromada řádně svolána a nekonala se, anebo se konala, ale nebyla usnášeníschopná, tak je notifikační povinnost dle současné judikatury i dle J. Lasáka splněna k momentu, kdy se zasedání nejvyššího orgánu společnosti mělo konat.

    Pozor na střet zájmů v transakci mezi členy koncernu

    Je nutné upozornit na to, že výše uvedená pravidla pro střet zájmů platí i pro smlouvy mezi propojenými osobami uzavírané mezi členy koncernu. V praxi totiž můžeme mnohdy vidět velké množství smluv podepsaných po 1. 1. 2014, které jsou relativně neplatné pro nesplnění notifikační povinnosti ohledně konfliktu zájmů. Riziko uplatnění relativní neplatnosti zde existuje zejména v případě, že jedna ze smluvních stran má minoritní společníky, kteří nejsou vázáni akcionářskou resp. společnickou dohodou (shareholders agreement) anebo v případě, že koncern provádí restrukturalizaci, v rámci které prodá společnost, která byla členem koncernu, třetí osobě. V takovém případě je nutné v převodní smlouvě (SPA) pamatovat na smluvní ošetření smluv uzavíraných v rámci koncernu mezi propojenými osobami.

    Závěr

    Členové statutárních orgánů by měli řídit svojí obchodní korporaci s péčí řádného hospodáře, tedy mj. dbát nejlepších zájmů společnosti, kterou reprezentují. Ovšem v případě, že figurují jakožto statutáři obou smluvních stran, musí povinně loajálně chránit nejlepší zájmy každé společnosti, kterou reprezentují a dostávají se tak jejich zájmy do konfliktu, který musí v souladu s § 54 odst. 1 ZOK hlásit orgánům společnosti, jinak se vystavují riziku, že transakční dokumentace bude relativně neplatná. Nelze jen doporučit dodržovat tuto povinnost i pro členy koncernu, obzvláště pro případ prodeje entity třetí osobě, která by mohla relativní neplatnost namítat.


    Mgr. Pavol Černý

    Mgr. Pavol Černý
    ,
    advokátní koncipient


    SAMAK právo & daně


    Purkyňova 2
    110 00 Praha 1

    Tel.:    +420 211 222 244
    e-mail:    info@samak.cz

     
    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Pavol Černý (SAMAK)
    10. 3. 2017

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Dobrá víra třetích osob
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Odmítnutí dovolání

    Jestliže Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání zcela pominul svoji dosavadní judikaturu, nijak se vůči této judikatuře (a také obdobným závěrům právní vědy)...

    Dobrá víra třetích osob

    Právní úprava obsažená v § 444 občanského zákoníku slouží k ochraně dobré víry třetích osob, které jednají v domněnce, že existuje zastoupení za situace, kdy na této domněnce...

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.