Bankovní záruka

Bankovní záruka, (§313 Obch.z) je písemné prohlášení banky, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže dlužník nesplní svůj závazek nebo jestliže budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině. Bankovní záruka představuje druh ručení a jeden z prostředků zajištění závazku. Základem bankovní záruky je záruční listina, ve které si strany určí rozsah ručení a další podmínky s ručením spojené. Banka bude povinna plnit, jakmile budou naplněny podmínky stanovené v záruční listině (např. předložení určitých dokumentů) a byla-li k tomu věřitelem písemně vyzvána. V záruční listině může být rovněž omezena doba ručení, které zanikne jejím uplynutím, jestliže věřitel během této doby písemně neoznámí bance své nároky. Jestliže banka věřiteli plnila, je dlužník povinen jí toto plnění nahradit. Dlužník nemůže vůči bance uplatnit námitky, které by mohl uplatnit vůči věřiteli, jestliže smlouva mezi bankou a dlužníkem neobsahovala povinnost zahrnout do záruční listiny uplatnění těchto námitek vůči věřiteli. Nevyplývá-li ze záruční listiny jinak, není banka oprávněna uplatnit námitky, které by byl oprávněn vůči věřiteli uplatnit dlužník.

Potvrzená bankovní záruka. Jestliže bankovní záruku potvrdí jiná banka, může věřitel uplatnit nároky z bankovní záruky vůči kterékoliv z těchto bank. V případě, že banka na základě potvrzené bankovní záruky poskytla plnění, má nárok na toto plnění vůči bance, která jí o potvrzení bankovní záruky požádala. Oznámí-li banka, že jiná banka poskytla záruku, nevzniká oznamující bance závazek ze záruky. Oznamující banka však odpovídá za škodu způsobenou nesprávností svého oznámení.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz