Chybějící doba pojištění

Účast na dobrovolném důchodovém pojištění umožňuje osobám starším 18 let zákon 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Pokud chtějí být dobrovolně důchodově pojištění v době, kdy netrvá jejich výdělečná činnost a ani jim neplyne žádná z tzv. náhradních dob pojištění (péče o dítě, studium po dobu prvních šesti let po 18 roce věku, pobírání plného invalidního důchodu atp.), musí si k dobrovolnému pojištění podat přihlášku u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, v Praze Pražské správy sociálního zabezpečení.

Dobrovolné důchodové pojištění si mohou platit například uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce nebo studenti středních a vysokých škol, kteří už nejsou účastni povinného důchodového pojištění. Dále pak lidé, kteří odešli pracovat do zahraničí po 31. prosinci 1995 nebo vykonávají dlouhodobou dobrovolnickou službu. Dobrovolného důchodového pojištění mohou být účastni i ostatní lidé, maximálně však po dobu 10 let. Vyplývá to ze zákona 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Aby lidé měli přehled o svém pojištění a případné chybějící doby si včas doplatili, mohou jednou ročně písemně požádat ČSSZ o zaslání informativního osobní listu důchodového pojištění. Obsahuje přehled o dobách pojištění v evidenci ČSSZ. Pokud se člověk na základě informativního listu rozhodne, že si doplatí dobrovolné důchodové pojištění, platí ho vždy za celé kalendářní měsíce. Minimální měsíční pojistné přitom činí v letošním roce 2 548 Kč.

Doplacení pojistného může pomoci i v případě důchodů podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, tedy plných či částečných invalidních důchodů. To ale pouze za splnění určitých podmínek (podrobně jsou uvedeny na webových stránkách MPSV i ČSSZ):

Aby například člověk starší 28 let mohl dostat invalidní důchod, musí v uplynulých deseti letech před vznikem invalidity získat minimálně pět let důchodového pojištění. Proto je vhodné, aby měl fakticky po celý svůj produktivní věk tuto podmínku splněnou. Více v následujících příkladech:

Příklad 1:
Občan má v období od 1. 7. 1996 do 30. 6. 2006 pouze 4 roky důchodového pojištění, a to od 1. 7. 1996 do 30. 6. 2000. Pro splnění podmínky alespoň 5 let pojištění mu postačilo zaplatit pojistné za dobu od 1. 7. 2005 až 30. 6. 2006. Přihlášku však bylo třeba podat nejpozději 1. 7. 2006.

Příklad 2:
Žadatel má v období od 1. 7. 1996 do 30. 6. 2006 pouze 4 roky důchodového pojištění, a to od 1. 1. 2002 do 31. 12. 2005. Pro splnění podmínky alespoň 5 let pojištění by bylo třeba zaplatit pojistné za dobu od 1. 1. 2006 do 30. 6. 2006 a dále je platit za dobu od 1. 7. 2006 do 31. 12. 2006 (pojistné je třeba platit za celé kalendářní měsíce). Získáním 5 let pojištění v takto „posunutém“ období splní dotyčný podmínku potřebné doby.

Příklad 3:
Člověk má v období od 1. 7. 1996 do 30. 6. 2006 pouze 4 roky důchodového pojištění, a to jednak od 1. 7. 1996 do 30. 6. 1998 a jednak od 1. 7. 2004 do 30. 6. 2006. Tento případ není možné „pohodlně“ řešit dobrovolným pojištěním, protože zpětně lze zaplatit nejvýše 1 rok. Ten je v tomto případě „krytý“ skutečným pojištěním. Placením „dopředu“ od 1. 7. 2006 se však desetileté období v čase „posunuje“. Takže co dotyčný „dopředu“ získal, na začátku původního období ztratil. Potřebných 5 let pojištění tak získá až 1. července 2009.

Z výše uvedeného vyplývá, že je třeba, aby se lidé o své důchodové pojištění starali v každé etapě svého života. Někdy se ale bohužel stává, že si teprve po zamítnutí žádosti o důchod chtějí chybějící dobu doplatit, ovšem takovou možnost zákon za dobu před podáním žádosti o důchod už nepřipouští. Stejný postup platí i v případě získání nároku na pozůstalostní dávku. V případě úmrtní člena rodiny nebo osoby blízké už nemůže pozůstalý podávat přihlášku k účasti na pojištění za dobu před úmrtím.

MPSV doporučuje obzvláště v případech důchodů podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, konzultovat nejvhodnější řešení předem a s příslušnou správou sociálního zabezpečení.

Zdroj: MPSV ČR, ČSSZ