ČT a ČRo možná nebudou mít vstup do evidence lidí kvůli poplatkům

    Většina členů ústavně-právního výboru to ale dnes odmítla; někteří z nich poukazovali na možné zneužití osobních dat, mezi něž by patřily i jméno a adresa. Navrhované zvýšení televizních poplatků ze současných 75 na 100 a rozhlasových z 37 na 45 korun měsíčně ale schválili.

    Senátoři se ve shodě se členy kulturního výboru rovněž vyslovili proti tomu, aby od léta platili televizní a rozhlasové poplatky i lidé bez přijímačů. Podle senátorů by měli mít možnost České televizi nebo Českému rozhlasu na jejich výzvu zaslat čestné prohlášení s úředně ověřeným podpisem, že televizi ani rádio nevlastní. Poplatky by pak platit nemuseli. Stejná možnost se má týkat i firem, u nichž je už podle návrhu zákona povinnost platit poplatky spojena s vlastnictvím přístroje.

    Zdena Hůlová z Rady ČT proti tomu v zásadě námitky neměla. Upozornila na to, že televizi podle statistik nemá asi 100.000 domácností, většinou zřejmě v sociálně slabších příjmových kategoriích. Navrhovaný zákon lidi s příjmem ve výši 1,4násobku životního minima od poplatku osvobozuje, podotkla.

    Právě tato pasáž byla předmětem polemik členů výboru. Předseda výboru Jaroslav Kubera (ODS) by ji chtěl ze zákona vyškrtnout jako nespravedlivou. Senátor KDU-ČSL Jiří Stodůlka tvrdil, že i důchodci s velmi malými příjmy si platí kabelovou televizi, která je několikanásobně dražší než poplatek pro ČT.

    Kubera by stejně jako Edvard Outrata (za US-DEU) považoval za spravedlivější, kdyby obě veřejnoprávní média byla financována ze státního rozpočtu, ne formou poplatků, které může vláda podle předlohy v budoucnu zvyšovat v závislosti na inflaci. Televize a rozhlas se ale takovému způsobu brání, neboť se obávají toho, že by je měl parlament "pod kuratelou", poznamenal Kubera.

    O osudu novely zákona o rozhlasových a televizních poplatcích rozhodnou senátoři pravděpodobně koncem příštího týdne.