epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • UKRAJINA
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
18. 10. 2017
ID: 106405upozornění pro uživatele

Dobrá víra jako právní zásada?[1]

Mezi soukromoprávními autory existují různé názory ohledně povahy dobré víry v subjektivním slova smyslu (resp. její ochrany) jako obecné právní zásady. Aspirací tohoto článku je přednést některá relevantní stanoviska právní doktríny, jakož i přispět vlastním pohledem na tuto problematiku.

 
 DOHNAL PERTOT SLANINA, advokátní kancelář, v.o.s.
 
Lavický subjektivní kategorii dobré víry označuje jako obecnou zásadu právní. Podle jeho názoru je nutné chránit dobrou víru nejen v případech, kdy se na ni zákon výslovně dovolá, ale obecně.[2] Obdobný názor vyslovil ve svém nálezu i ústavní soud „dobrá víra vystupuje jako korektiv obecně platný pro občanské právo“.[3] Tomuto názoru přisvědčuje i systematické zařazení ustanovení normující presumpci dobré víry pod hlavu I. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dale jen “NOZ”), nazvanou „Předmět úpravy a její základní zásady“, což může poukazovat na úmysl zákonodárce ukotvit tuto instituci v novém soukromoprávním kodexu jako obecnou zásadu.[4]

Rozdílně se na tuto otázku dívá Hurdík, který uvádí, že „v tomto smyslu (subjektivní dobré víry – pozn. autora) nejde tedy o obecné kritérium realizace subjektivních práv, neboť se jedná obvykle o to, zda právo vůbec vzniklo či nikoli a ne o problém jeho realizace či jinak vyjádřené obecné zásady právní“.[5] V kontextu právních řádů střední Evropy rovněž dodává, že „tento význam a jeho využití v objektivním právu nebývá (zejména v právním klimatu střední Evropy) příznivý pro nabytí kvality obecné právní zásady“.[6]

Shodně na subjektivní dobrou víru nahlížel i Tégl. Podle jeho názoru „dobrá víra ve smyslu subjektivním není právní zásadou (právním principem). Neuplatňuje se totiž jako určité objektivní kritérium (morální či mravní hodnotové pravidlo), jímž by mělo být poměřováno chování subjektů práva v konkrétních případech“.[7] Jako příklad uvádí nabytí věci od neoprávněného. Tato situace spočívá v tom, že určitá osoba koupí věc od jiné osoby, které však nepřísluší vlastnické právo k této věci, o čemž však kupující neví, ale z okolností by o tom vědět měl a mohl (neboť jednal nedbale a neprověřil si lépe prodávajícího). Kupující je v takovém případě ve zlé víře, a protože ve smyslu § 1111 NOZ nemůže z okolností prokázat svou dobrou víru, nemůže mu k věci ani vzniknout vlastnické právo. To však neznamená, že se takový držitel choval jakkoliv nemravně či nemorálně. Zlá víra (jako zrcadlový obraz dobré víry v subjektivním smyslu, který začíná tam, kde končí dobrá víra[8]) tedy nemusí být za všech okolností jednáním, které je v rozporu s morálkou či mravností. A naopak dobrá víra není nic, co by bylo morálně záslužné či uznáníhodné, naopak subjektivní dobrá i zlá víra jsou zpravidla kategorie hodnotově neutrální (vyjma případu, kdy např. kupující ví, že nabývá věc, která byla odcizena).[9]

Subjektivní koncepci dobré víry Tégl vnímá primárně jako určitý obligatorní prvek skutkové podstaty, který musí být splněn, aby došlo k zákonem předvídanému následku (např. k naplnění skutkové podstaty vydržení vlastnického práva k věci je třeba – kromě Dobr dalších předpokladů – též tzv. poctivost držitele ve smyslu § 992 NOZ, tedy stav, kdy držitel oprávněně spoléhá na to, že je vlastníkem věci).[10]

Tégl se společně s Melzerem však v jiné - pozdější – práci, komentáři k § 7 NOZ, vyjadřuje již na několika místech opačně: “vyjdeme-li z toho, že ochrana dobré víry je jedním z ústavních principů, (o čemž zřejmě není sporu) (…)“[11]. Tito autoři zásadu ochrany dobré víry podřazují rovněž pod demonstrativní výčet zásad[12] soukromého práva uvedený v § 3 NOZ. Konkrétně pod obecně uznávané zásady spravedlnosti a práva, a to princip právního státu v tom smyslu, pokud působí v horizontálních vztazích: „z principů právního státu jde zejména o princip ochrany právní jistoty včetně principu ochrany dobré víry (…)“.[13]

Podobně i Hurdík ve svém pozdějším díle hovoří o tom, že zásada dobré víry je „jedním z klíčových projevů právní jistoty, která sama je základní zásadou materiálního právního státu (…). Z tohoto hlediska by ochrana právní jistoty byla neúplná, pokud by zároveň nebyla chráněna dobrá víra účastníků soukromoprávní vztahů“.[14]

Některé z výše uvedených názorů (především z těch, které subjektivní dobré víře odpírají povahu právní zásady) byly vysloveny ještě před přijetím NOZ. Přijetím soukromého kodexu došlo výslovné úpravě této koncepce mezi právními pravidly stanovující zásady soukromého práva, přesto se však na opodstatněnosti argumentů použitých ze zdrojů vztahujících se k předchozí úpravě podle mě nic nemění. NOZ nově vyjadřuje pouze vyvratitelnou domněnku dobré víry. Taková konstrukce umožňuje vyloučit obecně předpokládané dobrověrné jednání, pokud skutkové okolností svědčí o opaku, tj. že posuzovaný subjekt nejednal v dobré víře. Účelem domněnky je především stanovit, na čí straně leží důkazní břemeno, jde-li o posouzení, zda určitý subjekt jednal dobrověrně či nikoliv. Nabude-li například subjekt v dobré víře vlastnické právo k movité věci ve veřejné dražbě od neoprávněného ve smyslu § 1109 NOZ, je na osobě, která jeho dobrou víru rozporuje, aby prokázala, že tomu tak nebylo (důkazní břemeno nese jiná osoba než kupující od neoprávněného). Získá-li však subjekt movitou věc podle § 1110 NOZ (např. koupi od souseda), nabude kupující vlastnické právo pouze v případě, prokáže-li svou dobrou víru v oprávnění druhé strany (souseda) věc převést (důkazní břemeno nese kupující od neoprávněného). Zákonné vyjádření tak má spíše legislativně-technickou funkci v určení důkazního břemene, ale nestanoví žádné základní axiologické (hodnotové) východiska vlastní právnímu principu.[15] Obdobně se ohledně funkce subjektivní dobré víry ve svém článku vyjadřuje též Hurdík, „užití pojmu dobré víry má svá východiska v ustanovení § 7, který formuluje presumpci dobré víry; jde však spíše o právní techniku, resp. právní metodu, než o právní princip, a to přesto že důvodová zpráva k § 7 charakterizuje presumpci dobré víry jako obecnou zásadu“[16]

Mnozí autoři vymezují zásady práva tak, že „se nejedná o ideje, nýbrž o výraz idejí v podobě norem obsahujících nejobecnější pravidla chování“.[17] Na základě tohoto pojetí by měla subjektivní kategorie dobré víry stanovit určité požadavky na chování právních subjektů obdobně jako je tomu kupříkladu u principu poctivosti, který stanoví subjektům povinnost jednat v právním styku poctivě.[18] Z povahy této subjektivní kategorie je zjevné, že žádné pravidla chování pro subjekty neobsahuje, i tento fakt podle mě svědčí o oprávněnosti závěru, že dobrá víra v subjektivním slova smyslu není právní zásadou.

Ač mnoho autorů považuje subjektivní dobrou víru za právní zásadu vlastní soukromému právu, mám za to, že zde existují opodstatněné argumenty, na jejíchž základě lze mít o tomto závěru minimálně pochybnosti, tato subjektivní podoba dobré víry totiž nemusí dostatečně naplňovat požadavky kladené na přiznání statutu obecné právní zásady (vyjádření hodnot, stanovení pravidla chování apod.)
 

Dořičák

Mgr. Lukáš Dořičák



DOHNAL PERTOT SLANINA, advokátní kancelář
OLOMOUC | PRAHA | HRADEC KRÁLOVÉ | LETOHRAD

Palackého 75/21
779 00  Olomouc

Prvního pluku 347/12a
186 00  Praha 8

Komenského 266/3
500 03  Hradec Králové

Václavské náměstí 76
561 51 Letohrad

Tel.:    +420 587 407 086
e-mail:    info@akdps.cz


__________________________________________________
[1] V tomto článku je používán termín “právní zásada“ a „právní princip“ promiscue.
[2] LAVICKÝ, P. In LAVICKÝ, P. a kol., op. cit. sub 12, s. 83.
[3] Nález ÚS ze dne 16. října 2007, sp. zn. Pl. ÚS 78/06.
[4] Výslovným zakotvením této konstrukce dochází k překonání názoru formulovanému ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia NS ze dne 19. 4. 2006, sp. zn. Cpjn 201/2005 stanovujícímu „dobrá víra v tomto směru má totiž právní význam jen tehdy, stanoví-li to zákon (…) “, neboť vzhledem systematickému zakotvení presumpce dobré víry v hlavě I se tato použije na všechny na všechny vztahy, které v rámci soukromého práva vznikají.
[5] HURDÍK, J., op. cit. sub 8, s. 124.
[6] Tamtéž, s. 118.
[7] TÉGL, P., op. cit. sub 10, s. 50.
[8] HURDÍK, J., LAVICKÝ, P. Systém zásad soukromého práva. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2010, s. 173.
[9] Tamtéž, s. 52.
[10] TÉGL, P., op. cit. sub 27, s. 183.
[11] MELZER, F., TÉGL, P. In MELZER, F. a kol., op. cit. sub 13, s. 141.
[12] S demonstrativním výčtem zásad se počítalo od počátku přípravy soukromoprávního kodexu. Srov. ELIÁŠ, K., ZUKLÍNOVÁ, M. Principy a východiska pro nový kodex soukromého práva. 1. vydání. Praha: Linde, 2001, s. 133.
[13] Tamtéž, s. 89.
[14] HURDÍK, J., LAVICKÝ, P., op. cit. sub 67, s. 173.
[15] MELZER, F. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 53 a rovněž HURDÍK, J. a kol. Úvod do soukromého práva. 3. nezměněné vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 76.
[16] HURDÍK, J. Dobrá víra. Právník, 2007, roč. 146, č. 5, s. 570.
[17] HURDÍK, J., op. cit. sub 8, s. 124.
[18] § 6 odst. 1 NOZ.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Mgr. Lukáš Dořičák (DOHNAL PERTOT SLANINA)
18. 10. 2017
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Spor mezi zaměstnancem a jej zastupujícím advokátem o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru?
  • Mediace jako možnost řešení sporu před Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví
  • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
  • Ústavní právo s nadhledem : Nenouzový stav
  • Směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů aneb „evropské hromadné žaloby“
  • Je podíl ve společnosti s ručením omezeným věcí?
  • Co je list vlastnictví, jaké obsahuje údaje a která rizika může odhalit?
  • Změna v odměňování zaměstnance: přechod na hodinovou sazbu
  • Jak značný musí být hrubý nepoměr vzájemných plnění, aby mohlo jít o neúměrné zkrácení, zakládající nárok zkrácené strany na dorovnání plnění nebo zrušení smlouvy?
  • Jak probíhá získání licence od ČNB? Poznatky z praxe
  • Distanční smlouvy a smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory s operátory – 1. díl

Související produkty

Online kurzy

  • Spolky pohledem daňového práva
  • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
  • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
  • Aktuální judikatura vysokých soudů
  • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
Lektoři kurzů
Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
Kurzy lektora
doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. František Korbel, Ph.D.
Mgr. František Korbel, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Kristýna Faltýnková
JUDr. Kristýna Faltýnková
Kurzy lektora
JUDr. Katarina Maisnerová ml.
JUDr. Katarina Maisnerová ml.
Kurzy lektora
JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.
JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.
Kurzy lektora
doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Daniela Kovářová
JUDr. Daniela Kovářová
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Právo zaměstnanců být off-line
  • Přípustnost změn smlouvy na veřejnou zakázku z důvodu neočekávaného nárůstu cen energií
  • Spor mezi zaměstnancem a jej zastupujícím advokátem o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru?
  • Cestovní náhrady pro rok 2022: Vyhláškové ceny elektřiny byly zvýšeny v březnu; ceny benzínu a nafty v květnu. Kdy přijde na řadu stravné?
  • Do Právnické síně slávy vstoupil advokát a dlouholetý bývalý předseda České advokátní komory JUDr. Vladimír Jirousek
  • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
  • Právo na informace
  • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
  • Co je list vlastnictví, jaké obsahuje údaje a která rizika může odhalit?
  • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
  • Úskalí zvláštních odměn formulovaných jako nenároková složka mzdy
  • Cestovní náhrady pro rok 2022: Vyhláškové ceny elektřiny byly zvýšeny v březnu; ceny benzínu a nafty v květnu. Kdy přijde na řadu stravné?
  • Spor mezi zaměstnancem a jej zastupujícím advokátem o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru?
  • Právo zaměstnanců být off-line
  • 10 otázek pro … Filipa Petráše
  • Je podíl ve společnosti s ručením omezeným věcí?
  • Nejvyšší soud: započtení není splněním dluhu
  • Elektronická (r)evoluce v pracovním právu?
  • Obtěžování zápachem a pronikání karcinogenních látek z tabákových výrobků do bytu
  • Novela zákona o evidenci skutečných majitelů
  • Kdy musí být půlhodina poskytnutá zaměstnanci na jídlo a oddech zaměstnavatelem proplacena?
  • Sberbank CZ a proces její likvidace
  • Identifikace spoluvlastnického podílu na nemovitosti jinak než číselným označením
  • Zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a náklady řízení

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Advokacie (exkluzivně pro předplatitele)

Povinnost podat kontrolní hlášení podle § 101c zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném do 30. 6. 2017, není v rozporu s povinností advokáta zachovávat...

Mezinárodní ochrana (exkluzivně pro předplatitele)

Ministerstvo vnitra může zamítnout žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, pouze pokud informace o zemi...

Pobyt cizinců (exkluzivně pro předplatitele)

Rozhoduje-li správní orgán v pobytových věcech cizince pobývajícího na území České republiky na základě obsahu utajované informace, má v každém případě povinnost seznámit...

Právo na informace

Rozporuje-li právnická či fyzická osoba, po které jsou požadovány informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění účinném od 2. 1. 2020, své...

Spotřební daně (exkluzivně pro předplatitele)

Smyslem požadavku vybavit dopravované vybrané výrobky příslušnými doklady (§ 5 odst. 6 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních) je umožnit při kontrole identifikaci výrobků a...

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
  • Nastavení cookies
AIVD 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



Nezapomněli jste něco v košíku?

Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


Přejít do košíku


Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.