Druhá volba prezidenta nevyšla; Klaus byl blízko, Zeman propadl
Ani z druhé volby hlavy státu dnes
nevzešel nástupce prezidenta Václava Havla. Hlasování skončilo
patem stejně jako tříkolová volba minulou středu. Nejblíže k
úspěchu byl i tentokrát kandidát ODS Václav Klaus. Ke zvolení mu
ve třetím kole, kde se utkal se senátorkou Jaroslavou Moserovou,
scházelo 14 hlasů. Následovat zřejmě bude třetí volba, k níž se
nyní kloní většina politické reprezentace, teprve poté by přišlo
na řadu všelidové hlasování.
nevzešel nástupce prezidenta Václava Havla. Hlasování skončilo
patem stejně jako tříkolová volba minulou středu. Nejblíže k
úspěchu byl i tentokrát kandidát ODS Václav Klaus. Ke zvolení mu
ve třetím kole, kde se utkal se senátorkou Jaroslavou Moserovou,
scházelo 14 hlasů. Následovat zřejmě bude třetí volba, k níž se
nyní kloní většina politické reprezentace, teprve poté by přišlo
na řadu všelidové hlasování.
Již podruhé vypadl už v úvodním kole kandidát sociální
demokracie. Bývalý šéf ČSSD Miloš Zeman vstoupil do klání jako
mírný favorit, neuspěl ale již napoprvé. Z Hradu odjel, aniž
svoji porážku jakkoliv komentoval. Na Vysočinu, kde expremiér a
nynější důchodce od loňského léta žije, zatím nedorazil. Jeho
neúspěch překvapil domácí pozorovatele i zahraniční média.
Klaus stejně jako při prvním pokusu získal z kandidátů nejvíc
hlasů a dobytí nejvyšší ústavní funkce mu proklouzlo poměrně
těsně. Bývalý předseda ODS je připraven zúčastnit se každé další
volby, ať parlamentní, nebo přímé. Moserová, kterou do dnešní
volby navrhli lidovci, unionisté a nezávislí senátoři, už podobné
ambice nemá.
Předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla chce příští týden
svolat lídry všech politických uskupení kvůli řešení nynější
patové situace. Sílí hlasy po společném, obecně přijatelném
kandidátovi, což vidí jako řešení i Havel. Druhou možností je
svěřit pravomoc volit prezidenta všem občanům, míní.
Je nicméně velmi pravděpodobné, že stát bude jistý čas bez
prezidenta. Mandát totiž vyprší Havlovi již příští neděli 2.
února. Poté si většinu kompetencí hlavy státu rozdělí premiér
Špidla a předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (oba ČSSD).
Dnešní společná schůze obou komor skončila na Hradě po devíti
hodinách bez stanovení termínu další volby. Právníci se liší v
názoru, zda Ústava pevně stanoví, kdy se má nová volba konat.
K dnešní Zemanově porážce, která vyvolala rozbroje uvnitř
ČSSD, výrazně přispěla nejednota jeho mateřské strany, ale i
Moserová, která jej vyřadila již v prvním kole. S Klausem potom
postoupila až do třetího kola, v němž získala 65 hlasů. Klause v
závěrečném souboji podpořilo 127 zákonodárců, ke zvolení bylo
třeba získat 141 hlasů.
Politologové soudí, že Zemanovo vyřazení je pomstou odpůrců
bývalého premiéra za bojkot neúspěšné první volby, kde také v
prvním kole vypadl jejich kandidát Bureš. Sociální demokracii,
která je kvůli osobě svého bývalého předsedy již dlouho
rozdělena, nyní čeká velmi bouřlivé období. Průběh prezidentské
volby určitě ovlivní výsledky březnového volebního sjezdu ČSSD.
Dvojitý krach prezidentské volby by měl být podle expertů pro
vládní koalici ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU dostatečným důvodem k tomu,
aby se dokázala sjednotit na společném prezidentském kandidátovi.
Hovoří se třeba o ombudsmanovi Otakaru Motejlovi,
exministrech zahraničí Jaroslavu Šedivém a Jiřím Dienstbierovi,
šéfovi Senátu Petru Pithartovi, astrofyziku Jiřím Grygarovi,
velvyslanci Jiřím Grušovi či senátoru Josefu Jařabovi. Padla
dokonce rovněž jména Špidly či vicepremiéra Pavla Rychetského.
Dnešnímu dění na Pražském hradě věnovaly obsáhlé
zpravodajství i zahraniční sdělovací prostředky. Potvrdily se
podle nich obavy, že české politické síly se znovu nedokázaly
shodnout na jednom kandidátovi.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz