Exodus českých advokátů do zahraničí se po vstupu do EU neočekává

Exodus českých advokátů, kterým vstup země do Evropské unie umožní za určitých podmínek poskytovat své služby v členských státech unie, se neočekává. Pokud se čeští advokáti přece jen vydají za hranice vlasti, jejich zájem bude pravděpodobně směřovat především do Bruselu. Zástupci České advokátní komory a ministerstva zahraničí nepočítají navíc ani s tím, že by republiku zaplavili po rozšíření EU zahraniční právní zástupci.
 

   "Někteří lepší advokáti budou mít asi snahu někde působit, zásadní odliv českých právníků ale není pravděpodobný," řekl ČTK šéf evropské sekce ministerstva zahraničí Ivan Jančárek. Dodal,
že podle něj se v budoucnu objeví větší počet českých právních kanceláří v Bruselu. "Právě tam se odehrává spousta věcí, které mají vliv na získání klientely," soudí Jančárek. Čeští advokáti budou podle něj směřovat do belgické metropole také proto, aby tam mohli dobře posloužit svým klientům "klasickou advokacií", ale také například při prosazování legislativních změn směrnic EU. Rozhodně
však přesuny českých právních firem do zahraničí neovlivní strukturu trhu a nepovedou ani k nedostatku právníků v zemi.
 

   Ani v opačném směru se nedá počítat s tím, že by se do České republiky přemístilo obrovské množství evropských advokátů, kteří by své české kolegy připravili o práci. Již dnes však například v centru Prahy funguje řada zahraničních právních firem, k tomu mnohé české právní firmy mají již nyní zahraniční partnery.
 

   Počet cizích advokátů působících na českém území se může zvýšit v souvislosti s příchodem zahraničních podniků. Ty totiž budou zřejmě v mnoha případech stát o služby právních kanceláří,
které znají a s nimiž už mají nějaké zkušenosti. "To přinese další rozvoj a zvýší konkurenci, což je jenom dobře," soudí Jančárek.
  

   Masového přílivu advokátů z ostatních členských států EU se neobává ani Česká advokátní komora. "Například v příhraničních oblastech budou působit cizí advokáti, ale ti se spíš budou
specializovat na svoji zahraniční klientelu," řekl ČTK mluvčí komory Tomáš Přikryl.
  

  Advokát Karel Klíma, který má bohaté zahraniční zkušenosti již nyní, se domnívá, že pro české právníky bude těžké zorientovat se v soudním systému a soudní "atmosféře" cizí země.
"Zatímco Nizozemsko je vůči zahraničním advokátům velmi vstřícné, ve Francii je značně limitováno i působení domácích právních zástupců. Francouzští advokáti jsou totiž akreditováni u jednotlivých
stupňů a druhů soudů a nemohou ani ve své zemi vystupovat všude," uvedl Klíma.

    Čeští advokáti, kteří mají skutečně vážný zájem působit v některé ze zemí EU, znají cizí jazyky tak dobře, že jsou v nich schopni zastupovat klienty v soudních řízeních i argumentovat v písemných
podáních, soudí Přikryl. Problémy podle něj mohou ale způsobit rozdíly mezi etickými právními kodexy jednotlivých zemí, i když jde většinou jen o drobné odlišnosti. "Zatím není jasné, zda má
být u zahraničních advokátů uplatňován kodex jejich domovské země, nebo státu, kde zrovna působí," vysvětlil Přikryl.

    Advokáti, kteří působí na území cizí země v rámci Evropské unie, se dělí do dvou skupin. Takzvaní hostující advokáti poskytují své služby dočasně nebo příležitostně. Právní zástupci působící v zahraničí dlouhodobě patří do kategorie takzvaných usazených. Musejí se zapsat do seznamu advokátní komory země, v níž chtějí působit.
 

   "Při zápisu musí advokát předložit doklad, že je občanem státu Evropské unie. Musí se dále prokázat oprávněním k výkonu advokacie ze své domovské země, které nesmí být starší než tři měsíce, a musí být pojištěný," uvedl Přikryl. Například do rakouského seznamu se mohou evropští advokáti zapsat po třech letech. Dobu čekání však mohou zkrátit zkouškou způsobilosti.
 

    V České republice je na seznamu advokátů zapsáno více než 7700 osob, seznam advokátních koncipientů obsahuje téměř 2300 jmen.
 

   Za právní služby je považováno zastupování klientů v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních záležitostech, udělování právních porad, ověřování listin, zpracovávání právních
rozborů. V Rakousku jsou ale například advokáti z ostatních zemí EU vyloučeni z případů, v nichž je povinnost právního zastupování. K nim patří některá občanská řízení, trestní řízení od jistého trestního rámce dále i všechna opravná řízení. V převážné většině právních sporů však povinnost zastupování není.