epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    23. 4. 2013
    ID: 90480upozornění pro uživatele

    Ještě k některým změnám z hlediska Důvodové zprávy k NOZ

    Na zadání přípravy nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) se začalo pracovat již v roce 2000. Ve své podstatě se jednalo o zadání na rekodifikaci soukromého práva, není proto divu, že i výsledná verze důvodové zprávy k přijetí NOZ má 598 stran.

     
     MSB Legal
     
    Jen zdůvodnění obecné části je pojato na 25 stran textu, proto není cílem rozebrat dopodrobna vše, co je napsáno, ale jen konkrétní pro mě zajímavé skutečnosti, které se v důvodové zprávě nacházejí. Dlužno dodat, že ač je obecná část velmi zajímavým dílem, nelze tak úplně souhlasit se všemi myšlenkami, které jsou tam uvedeny.

    Obecná část nejprve pojednává o vývoji soukromého práva a zároveň zhodnocuje platnou právní úpravu. Práce na rekodifikaci nejsou současným trendem, jak je uvedeno, tyto začaly již v roce 1920, a to z důvodu dualismu českého a slovenského práva. Výsledek se dostavil o sedmnáct let později – v roce 1937 byl hotov návrh Československého občanského zákoníku, který ovšem nebyl přijat z důvodů nepříznivé politické situace. Tytéž okolnosti zabránily přijetí návrhu i po převratu v roce 1948. Po událostech roku 1989 a vzhledem ke změně společenských, politických a hospodářských podmínek vyvstala potřeba rekodifikace znovu. Avšak byla přijata pouze „urychlená a obsáhlá novelizace s cílem provizorně vyřešit tehdy aktuální nedostatky pro období do celkové rekodifikace“, která byla přijata jako zákon 509/1991 Sb.

    Z výše uvedeného vyplývá, že nastala ta „správná“ chvíle, aby se celý proces završil, tedy aby byl přijat nový občanský zákoník, který se odvolává na návrh z roku 1937. Mezi myšlenkové zdroje je zároveň zařazen všeobecný zákoník občanský (ABGB) z roku 1811. K tomuto rovněž zákonodárce dodává, že zmíněný všeobecný zákoník občanský je platný v různých podobách (v důsledku novel a dalších změn) dodnes například v Rakousku a Lichtenštejnsku.

    Zdůvodnění, proč opustit současnou koncepci, je pak uvedeno několik. Jedním z nich je „odchýlení od standardů právní kultury kontinentální Evropy i od tuzemských právních tradic, odmítnutých po státním převratu z r. 1948“. Zároveň je pak zmíněn ideový základ současné platné právní úpravy, který je označen jako „materialismus marxleninského pojetí“. I když z obecného hlediska má současná právní úprava základ v socialistickém pojetí člověka a společnosti, myslím si, že tento je již dávno překonaný i vzhledem k množství novelizací, které byly přijaty. Důvodová zpráva se odvolává i na podobný případ, kdy bylo nutné po událostech z roku 1989 zrevidovat pohled na obchodní právo jako takové a nahradit tehdy platný Hospodářský zákoník novým Obchodním zákoníkem. Ze všech těchto úvah (i vzhledem k tomu, kolik novelizací téměř všech právních předpisů je nejen v současné době přijímáno) na mě působí snaha zákonodárce jako další odmítnutí něčeho již prověřeného (zároveň však netvrdím, že současná úprava je bezproblémová).

    Tak například významnější změnou je zavedení nové terminologie. To je zdůvodněno mimo jiné tím, že zákonná úprava občanského práva u nás byla v 50. a 60. letech minulého století budována podle vzoru a metod práva veřejného. Tudíž osnova NOZ se vrací k „tradičnímu vyjadřování“, tzn. například vyhnutí se formulaci „je povinen“, tuto nahrazuje rozkazovacím způsobem – tedy „nechť vykoná; zaplatí; doručí“, atp. Text zákona se co možná vyhýbá cizím slovům, což mi přijde v mnoha ohledech zbytečné, ale na straně druhé je faktem, že bude srozumitelný skutečně všem. Důvodová zpráva k tomuto uvádí několik příkladů: místo „registrovaný“ se napříště bude používat „zapsaný“; namísto „disponovat“ se bude používat „nakládat“; „instalace“ budiž „umístěním“; zákonodárce se ovšem hned vzápětí neopomene ospravedlnit v tom smyslu, že se nejedná o snahu o purismus. To dokládá například situací, kdy termín v českém právu „zdomácněl“ – jako „orgán“, „forma“, „elektronický“, atd. Odhlédneme-li od těchto změn, je pak další poučkou zavedeno „důsledné rozlišení právních domněnek (vyvratitelných a nevyvratitelných) a fikcí“. Tak je tedy označena vyvratitelná právní domněnka v textu jako „má se za to, že“; nevyvratitelná právní domněnka pak „platí, že“; a konečně právní fikce jako „hledí se na“ nebo „považuje se za“.

    Nejzajímavější změnou v terminologii je však změna v souvislosti s „návratem ke klasické (tradiční) české právní terminologii, od níž se občanské zákoníky z roku 1950 a 1964 postupně odvrátily“. To je pak zdůvodněno unifikací českého a slovenského práva, když se jako „slovakismus“ dostal do právní úpravy pojem „právní úkon“, „výpůjčka“ nebo „neopomenutelný dědic“. Co se týče například právního úkonu, není úplně od věci připomenout, že zřejmým základem slova „úkon“ je sloveso „konat“, které se například vyskytuje i v Obecném zákoníku občanském z roku 1811. Ač mi nepřísluší dané zdůvodnění hodnotit, myslím si, že tato změna nebyla nezbytně nutná. Napříště se tedy bude užívat termínu „právní jednání“.

    Dále pak je v této souvislosti zmíněno používání „právnických neologismů podmíněných totalitní ideologií nebo na tuto ideologii se odvolávajících“, jimiž jsou například – účastník; způsobilost k právním úkonům; návrh na uzavření smlouvy; smlouva o sdružení. Nově se tedy setkáme s termíny jako je osoba (účastník); svéprávnost (způsobilost k právním úkonům); apod. Opět se však dle zdůvodnění nejedná o samoúčelný purismus, na to si však každý může udělat názor sám.

    Vzhledem k odmítnutí ideového základu současné právní úpravy (tedy materialismu marxleninského pojetí), a také vzhledem k tomu, že nový občanský zákoník klade důraz na hledisko autonomie vůle, doznala určitých změn i otázka, jakou je například dědické právo. Dle nové koncepce je nově posílena zůstavitelova volnost při jeho rozhodování o majetku pro případ smrti. Instituty dědického práva jsou v NOZ v ustanoveních §§ 1475 – 1720, závěť pak upravují §§ 1494 – 1581 NOZ.

    Například v případě závěti, jako osobním zůstavitelovým právním jednáním, se posiluje postavení tohoto institutu, když dědění ze závěti má přednost před děděním ze zákona. Pro toto právní jednání samozřejmě zůstávají zachovány požadavky na pravost a vážnost vůle, která je prosta omylu, projevená určitě a srozumitelně (což je však požadavek na všechna právní jednání uvedený v obecné části).

    Důvodová zpráva v úvodních ustanoveních institutu uvádí, že: „Povolá-li zůstavitel v závěti svým dědicem jedinou osobu bez dalšího, pak výsledek nemůže být jiný, než že tomuto jedinému dědici připadne celá pozůstalost. Jestliže však zůstavitel pořídí závěť tak, že sice povolá jediného dědice, ale zůstaví mu jen podíl z pozůstalosti a o její zbývající části nepořídí nic, potom v takovém případě připadne závětnímu dědici, jen co mu zůstavitel vyměřil, a zbývající část pozůstalosti připadá těm, kdo po zůstaviteli dědí podle zákonné posloupnosti.“ Odhlédnutím od formalismu a zdůrazněním vůle je pak také ustanovení § 1502, který uvádí případy zůstavitelova zjevného omylu, tedy, kdy se zřejmě přepočetl, pak se dělení provede tak, aby byla jeho vůle naplněna co nejlépe. K tomu se odvolává dále v textu k citaci (Svoboda, E., Dědické právo, Praha: Vesmír, 1921, s. 29), kdy nelze než souhlasit (nejen) s částí textu, v němž je poslednímu pořízení přisuzováno cosi důvěrnějšího, hlouběji lidského, tedy vždy raději hledět k myšlence než k doslovnému znění projevu.

    Závěť má mít dle § 1532 písemnou formu, ledaže by byla pořízena s úlevami. K písemným formám lze dodat, že zákonodárce ponechal obě formy soukromě pořizovaných závětí, tedy závěti psané vlastní rukou (holografické) a závěti zůstavitelovou rukou nenapsané (alografické). V tomto ohledu v podstatě přejal současnou právní úpravu obsaženou v §  476a a § 476b. Další možností je forma notářského zápisu. Jedinou výjimkou je závěť s úlevami, kdy pro tuto se nevyžaduje písemná forma. Ta je označována za „privilegovanou závěť“, kde jsou stanoveny podmínky pro její pořízení (§ 1542 a násl. NOZ). Jedná se o závěť s omezenou časovou působností, protože je pořizována za výjimečných okolností (jako např. živelné pohromy, války a další mimořádné situace). Zrušení je pak možno zničením závěti, jejím odvoláním nebo pořízením závěti nové.

    Jak již bylo řečeno, jedná se o posílení autonomie vůle jednotlivce, tudíž posílení pozice dědění ze závěti (kdy toto má přednost před děděním ze zákona) je jednou ze změn, kterou lze uvítat. Jako však všechny oblasti (nejen) práva, i toto prověří čas a praxe.

    Více se lze dočíst v Důvodové zprávě k novému občanskému zákoníku nebo na internetovém odkazu >>> zde.


    Mgr. Olga Nemravová

    Mgr. Olga Nemravová,
    advokátka

    Mgr. Miloslava Vaňková

    Mgr. Miloslava Vaňková,
    advokátní koncipientka


    autorky působí v advokátní kanceláři MSB Legal, v.o.s.


    MSB Legal, v.o.s.

    Bucharova 1314/8
    158 00 Praha 13

    Tel.: +420 251 566 005
    Fax:  +420 251 566 006
    e-mail: praha@msblegal.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Olga Nemravová, Mgr. Miloslava Vaňková ( MSB Legal )
    23. 4. 2013

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Změny zápisu zástavního práva do katastru nemovitostí už nejsou tabu. ČÚZK mění dlouholetou praxi
    • Právním účinkem služebnosti požívacího práva je vstup poživatele do právního postavení pronajímatele dle dříve uzavřené nájemní smlouvy
    • Nenápadná novela SŘS s velkým potenciálem: urychlí změny ve správním soudnictví výstavbu?
    • Ochranné pásmo energetického zařízení a ochrana dotčených vlastníků
    • Výše jistoty dle § 75b o. s. ř. při více účastnících a kumulaci nároků: nejasnosti, výklad, praxe
    • Zákon o podpoře bydlení, aneb nové systémové řešení bytové nouze
    • Specifika práv z vadného plnění při koupi podílů a akcií
    • Byznys a paragrafy, díl 19.: Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele
    • Přinese tzv. rozvodová novela skutečně zklidnění emocí ve sporech o péči o dítě?
    • Posuzování manželství v cizineckém právu aneb správní úvaha o třech významech
    • Informativní veřejné aplikace versus soukromé justiční databáze

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 21.10.2025IT smlouvy & softwarové právo se zaměřením na start-upy a technologické společnosti (online - živé vysílání) - 21.10.2025
    • 23.10.2025Postavení statutárního orgánu: práva, povinnosti & odpovědnost (online – živé vysílání) - 23.10.2025
    • 29.10.2025Myšlenkové mapy v právu s využitím AI - nový rozměr právního myšlení (online - živé vysílání) - 29.10.2025
    • 30.10.2025Padesát na padesát – patové situace mezi společníky a řízení sporu mezi nimi (online – živé vysílání) – 30.10.2025
    • 30.10.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 30.10.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Ukončení účasti společníka v s.r.o.
    • Akcionářské dohody a jejich vymahatelnost v české právní praxi
    • Změny zápisu zástavního práva do katastru nemovitostí už nejsou tabu. ČÚZK mění dlouholetou praxi
    • DEAL MONITOR
    • Právním účinkem služebnosti požívacího práva je vstup poživatele do právního postavení pronajímatele dle dříve uzavřené nájemní smlouvy
    • Nenápadná novela SŘS s velkým potenciálem: urychlí změny ve správním soudnictví výstavbu?
    • Odpovědnost zadavatele za správnost projektové dokumentace a (ne)možnost změny závazku ze smlouvy podle § 222 odst. 6 ZZVZ
    • Daňové řízení
    • Ochranné pásmo energetického zařízení a ochrana dotčených vlastníků
    • Nenápadná novela SŘS s velkým potenciálem: urychlí změny ve správním soudnictví výstavbu?
    • Zákon o podpoře bydlení, aneb nové systémové řešení bytové nouze
    • K výpovědní době
    • Odpovědnost zadavatele za správnost projektové dokumentace a (ne)možnost změny závazku ze smlouvy podle § 222 odst. 6 ZZVZ
    • Specifika práv z vadného plnění při koupi podílů a akcií
    • Výše jistoty dle § 75b o. s. ř. při více účastnících a kumulaci nároků: nejasnosti, výklad, praxe
    • Nekalá soutěž: Když se byznys nehraje čistě
    • Elektronické podpisy – jejich druhy a způsoby využití
    • Má i dlouhodobě nepřítomný zaměstnanec nárok na zaměstnanecké benefity?
    • K výkladu rozhodnutí o organizační změně
    • Komentář – smutná realita výmazů exekutorského zástavního práva z katastru nemovitostí
    • Právo advokáta na odpojení od datové schránky
    • Kritika zaměstnavatele jako obrana důstojnosti: Kdy je reakce na jednání zaměstnavatele přípustná?
    • Nález Pl. ÚS 2/25: když Ústavní soud dokáže být skutečným ochráncem lidské důstojnosti
    • Organizační důvody jako univerzální způsob pro ukončení pracovního poměru

    Soudní rozhodnutí

    Důkazní břemeno

    Jestliže byla prokázána pravost (úředně neověřeného) podpisu výstavce na směnce vlastní, lze předpokládat také to, že výstavce se podepsal pod text uvedený na směnečné listině....

    Daňové řízení

    Uplyne-li maximální možná délka lhůty pro placení daně (20 let) podle § 160 odst. 5 daňového řádu (a nejde-li o případ upravený v § 160 odst. 6 daňového řádu), nelze daň vybrat...

    Zahlazení odsouzení

    Podmínka nepřetržité doby, která musí uplynout, aby soud mohl zahladit odsouzení, je naplněna uplynutím právě jen časového úseku vymezeného v § 105 odst. 1 písm. a) až e) tr....

    Podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu

    V případě, kdy odsouzenému bylo uloženo několik na sebe bezprostředně navazujících trestů zákazu činnosti téhož druhu, je k rozhodnutí o jeho žádosti o podmíněné upuštění od...

    Daň z příjmů (exkluzivně pro předplatitele)

    Při hodnocení splnění požadavku podle § 34c odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je správní orgán oprávněn posuzovat nejen to, zda projekt výzkumu a vývoje...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.