Kde se nejlépe studují práva

 

Úspěšné absolvování právnické fakulty je považováno za příslib solidní a dobře zajištěné budoucnosti. K vytouženému titulu a povolání právníka ale vede nelehká cesta, na jejímž počátku je potřeba udělat zásadní rozhodnutí - vybrat si pro studium práv tu správnou fakultu.

Student, jehož cílem je povolání právníka či soudce, musí absolvovat pětileté magisterské studium na některé ze čtyř právnických fakult. Obsah studia se přitom na jednotlivých fakultách nijak významně neliší, rozhodujícími pro výběr se tedy stávají další kritéria. Jedním z nich může být uplatnitelnost na trhu práce, možnost získání praxe během studia nebo spolupráce fakulty se zahraničními univerzitami. Stejně tak může ale do konečného rozhodování vstoupit touha po prestiži nebo příjemné studijní atmosféře.
Kritérium uplatnění v oboru již během studia a možnost získání praxe se ukázalo být zásadní pro třiadvacetiletého Milana, nyní studenta Právnické fakulty Univerzity Karlovy: "Práva jsem začal nejdřív studovat v Olomouci. S náplní studia i úrovní přednášek jsem byl víceméně spokojený, ale nedařilo se mi v Olomouci sehnat brigádu, která by s mým oborem aspoň trochu souvisela. A bez praxe během studia se těžko hledá slušné uplatnění, i když má člověk v ruce třeba červený diplom. Odešel jsem tedy po roce na práva do Prahy, kde na fakultních nástěnkách denně přibývají nabídky koncipientských pozic v soukromých firmách. Teď pracuji jako koncipient ve firmě, v které doufám zůstanu i po ukončení studia, takže o uplatnění mám už postaráno."

Stáže i na soudech

Kromě firemních inzerátů a nabídek objevujících se na fakultních nástěnkách mohou studenti pražských práv toužící po získání tolik potřebné praxe absolvovat stáž na vybraných soudech v Praze a Středočeském kraji v rámci občanského a trestního práva.
Tuto možnost zprostředkovává svým studentům přímo fakulta.
Právě získání praxe a pokud možno stálého zaměstnání koncipienta chápou studenti právnických fakult jako mimořádně důležité z jednoho prostého důvodu: práce právníka je sice považována za jednu z nejlépe placených profesí, nikde už se ale moc nemluví o tom, že začínající absolventi práv se musí k vysokým platům obvykle probojovat přes hůře placené koncipientské pozice. A je více než výhodné odbýt si tuto část cesty za solidním výdělkem již během studií.
Příjemným a zároveň užitečným zpestřením studia je možnost absolvovat studijní pobyt v zahraničí. V oblasti zahraniční spolupráce vyniká především pražská fakulta, která nabízí v rámci programu Socrates/Erasmus každoročně několik studijních míst na přibližně sedmi desítkách partnerských univerzit.
Kromě stáží pro studenty přináší spolupráce se zahraničními univerzitami i další výhody, například občasné přednášky zahraničních pedagogů a odborníků v jednotlivých oblastech práva.
Stipendijní pobyty přes Socrates/Erasmus nabízejí pro své studenty a pedagogy i zbylé tři univerzity, jejich nabídka partnerských univerzit je už ale méně pestrá.

Kritéria výběru jsou různá

Při výběru té správné právnické fakulty lze brát v úvahu i odbornou úroveň pedagogů, kteří na fakultě přednášejí. To potvrzuje studentka pražských práv Karolína: "Prahu jsem si vybrala hlavně proto, že tady učí podle mě největší odborníci v oboru. Pedagogové, jichž si můžu vážit a kteří jsou pro mě motivací." Jinak svůj výběr ale zdůvodňuje Kateřina, studentka prvního ročníku práv na Západočeské univerzitě: "Pocházím z Prahy, a přesto jsem si vybrala práva v Plzni. Volba z nouze to nebyla. V Praze nebo v Brně možná přednášejí větší odborníci na právní problematiku, to ale ještě neznamená, že jsou to také lepší pedagogové a že jsou ochotni se svým studentům věnovat."
Při konečném rozhodování lze zvážit i vlastní pocit z celkové atmosféry školy. Pražská právnická fakulta může na někoho působit honosným a důstojným dojmem, jinému ale může připadat její atmosféra příliš konzervativní. Naopak menší plzeňská a olomoucká fakulta mohou lákat rodinnější atmosférou, brněnská fakulta zase moderním zázemím. Záleží na osobnosti uchazeče, který z výše uvedených atributů mu je sympatičtější.
Ke vstupu na půdu pečlivě vybrané alma mater pak zbývá jediné - úspěšně složit náročné přijímací zkoušky. Ty se v Praze, Olomouci a Plzni skládají z testu prověřujícího všeobecný rozhled a zahrnují i otázky z logiky. Uchazeč o studium práv v Olomouci se navíc musí připravit i na test z cizího jazyka. Výjimkou jsou přijímací testy na práva v Brně, které se skládají pouze z testu všeobecných studijních předpokladů. Probojovat se náročným přijímacím řízením však není snadné ani na jedné ze čtyř právnických fakult. V loňském roce uspělo na nejžádanější PF MUv Brně pouhých 14%uchazečů, relativně nejsnazší bylo dostat se na práva do Olomouce, kde bylo přijato 31 % studentů.

Bakalářská studia práva

Pro studenty, jejichž cílem je studium práva, ale kteří netouží po hůře dostupné kariéře advokáta, soudce nebo státního zástupce, nýbrž vidí své profesní uplatnění ve státní správě nebo administrativě, se nabízí možnost bakalářského studia, které v letošním akademickém roce realizují hned tři státní právnické fakulty - brněnská, olomoucká a nejmenší plzeňská.
O všech právnických bakalářských oborech platí, že jsou zaměřené specializovaněji a kladou důraz na využití poznatků v praxi. Jejich cílem je vychovat odborníky pro konkrétní profese, kteří budou schopní využívat právní předpisy v praxi. V Brně lze studovat bakalářský program Právní specializace, v němž je realizováno několik oborů, v Olomouci Právo ve veřejné správě, Plzeň nabízí uchazečům obor Veřejná správa. Kromě státních univerzit poskytují bakalářské právnické vzdělání i soukromé vysoké školy. Patří k nim Vysoká škola aplikovaného práva v Praze, Právnická fakulta Vysoké školy Karlovy Vary nebo pražská Mezinárodní vysoká škola podnikatelství a práva.
Mezi bakalářskými obory soukromých vysokých škol si zájemci mohou vybrat například obor Soudní a notářská administrativní činnost nebo Právo v podnikání. Převis poptávky nad nabídkou studijních míst je na soukromých školách podstatně příznivější než na státních fakultách, zato se ale studenti musí smířit s placením školného, jehož výše se pohybuje v rozmezí třiadvaceti až třiceti tisíc korun za semestr.

***

Pro studenty, jejichž cílem je studium práva, ale kteří netouží po hůře dostupné kariéře advokáta, soudce nebo státního zástupce, nýbrž vidí své profesní uplatnění ve státní správě nebo administrativě, se nabízí možnost bakalářského studia.

Obsah studia se na jednotlivých fakultách nijak významně neliší, rozhodujícími pro výběr se tedy stávají další kritéria. Jedním z nich může být uplatnitelnost na trhu práce, možnost získání praxe během studia nebo spolupráce fakulty se zahraničními univerzitami.


Zpracovatel: Anopress IT a.s.