epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    12. 1. 2017
    ID: 104697upozornění pro uživatele

    Kdy je nově prostý elektronický podpis rovnocenný s podpisem vlastnoručním?

    Letos na podzim nabyl účinnosti nový zákon upravující elektronické podpisy. Zákon kromě jiných změn přináší i podstatné uvolnění požadavků kladených na elektronické podepisování dokumentů v soukromoprávních vztazích. Nový zákon totiž umožňuje použít pro právní jednání soukromých osob vůči sobě navzájem jakoukoliv formu elektronického podpisu, tedy i pouhý podpis prostý. Zákon tak zprostředkovaně přiznává písemnou formu i dokumentům, které nebyly opatřeny některou z vyšších forem elektronického podpisu, a které by tak za dřívější úpravy z hlediska formálních požadavků kladených na vlastnoruční podpis neobstály.

     
     Glatzová & Co., s.r.o.
     
    Změna právní úpravy elektronických podpisů


    Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS („
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    eIDAS“), které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS byl ke dni 19. 9. 2016 zrušen dosavadní zákon 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu („
    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    ZEP“) a nahrazen zákonem 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce („ZSVD“). O tom, co nová úprava v oblasti elektronických podpisů přináší, zde již bylo pojednáno dříve.[1] V tomto článku se zaměříme pouze na změny, které úprava zavádí pro elektronické podepisování právních jednání mezi soukromoprávními subjekty navzájem, tj. nikoliv ve vztahu k orgánům veřejné moci. Konkrétně se pokusíme odpovědět na otázku, za jakých podmínek lze ve světle nové právní úpravy nahlížet na takové elektronicky podepsané právní jednání jako na písemné.

    Požadavky na elektronický podpis písemnosti

    Pro platnost písemného právního jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky.[2] Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS.

    ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu,[3] tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Dokumenty opatřené byť i jen základním elektronickým podpisem je proto nově možno považovat za učiněné v písemné formě.

    Tento závěr výslovně uvádí důvodová zpráva k ZSVD, dle níž je „v případě těchto právních jednání možno použít všechny typy elektronického podpisu, které nařízení eIDAS zná. […] Zákon tak rozšiřuje paritu s vlastnoručním podpisem i na tyto typy elektronických podpisů.“

    Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“.[4] Konkrétní obrysy samozřejmě obecná definice získá až v rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie a tuzemských soudů. Dle našeho názoru však z širokého znění definice vyplývá, že by měla pojmout mnohé formy elektronických podpisů, které za účinnosti původní právní úpravy nebyly považovány za plnohodnotnou alternativu vlastnoručního podpisu nebo u nichž bylo naplnění požadavků písemné formy minimálně sporné. Definiční znaky elektronického podpisu dle našeho názoru naplní např. biometrický podpis nebo i pouhý sken vlastnoručního podpisu jednající osoby. Domníváme se, že požadavkům široké definice vyhovuje dokonce i podpis e-mailové zprávy ve formě pouhého textového označení odesílatele. I takový podpis totiž dle našeho názoru představuje data, která jsou logicky spojena s e-mailovou zprávou a která odesílatel e-mailu používá k podepsání.

    Upozorňujeme však, že výše uvedený závěr se uplatní pouze obecně ve vztahu mezi soukromoprávními subjekty. Ve vztahu k orgánům veřejné moci zákon i nadále vyžaduje, aby byl elektronický dokument opatřen uznávaným elektronickým podpisem, tj. zaručeným elektronickým podpisem nebo novým kvalifikovaným elektronickým podpisem.[5] Ani pro oblast soukromoprávních vztahů uvedený závěr neplatí zcela bezvýjimečně. Rádi bychom upozornili na zvláštní úpravu doručování dokumentů v pracovněprávních vztazích, kde zákoník práce vyžaduje pro písemnosti doručované prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací (tj. především e-mailem) uznávaný elektronický podpis.[6]

    Obezřetnost je na místě

    ZSVD nyní výslovně umožňuje podepsat elektronickou písemnost soukromoprávního charakteru elektronickým podpisem jakékoliv formy. K platnosti písemné formy takového elektronického dokumentu bude proto zřejmě dostačující, pokud bude opatřen i jen prostým elektronickým podpisem vyhovujícím výše citované definici eIDAS. Tento záměr zákonodárce ostatně výslovně vyplývá i z důvodové zprávy k předmětnému ustanovení ZSVD.

    I přesto však doporučujeme nespoléhat na uvolnění zákonných požadavků stoprocentně a prozatím přistupovat k elektronickému podepisování soukromoprávních dokumentů poněkud opatrněji. Dovedeme si totiž velmi dobře představit, že soudy široce formulovanou definici elektronického podpisu výkladově zúží a dovodí dodatečné podmínky pro zachování účinků vlastnoručního podpisu, např. v zájmu jednoznačné identifikace jednající osoby. Ostatně Nejvyšší soud již v minulosti na podkladě dřívější právní úpravy překvapil, když poněkud svévolně dovodil požadavek zaručeného elektronického podpisu jako minimální přípustné digitální alternativy písemné formy (srov. např. rozsudek ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007).

     
    Nela Zelenková

    Nela Zelenková



    Glatzová & Co., s.r.o.

    Betlémský palác
    Husova 5
    110 00  Praha 1
     
    Tel.:    +420 224 401 440
    Fax:    +420 224 248 701
    e-mail:    office@glatzova.com

    ________________________________________
    [1] Např. Změny v regulaci elektronických podpisů (eIDAS), dostupné na www, k dispozici >>> zde; Nařízení eIDAS a český právní řád, dostupné na www, k dispozici >>> zde; Jak ovlivní evropské nařízení eIDAS každodenní práci, dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [2] § 561 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník.
    [3] § 7 ZSVD.
    [4] Článek 4 bod 10 eIDAS.
    [5] § 4 ZSVD.
    [6] § 335 odst. 2 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Nela Zelenková (Glatzová & Co.)
    12. 1. 2017

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Kombinovaná stavba opěrné zdi a oplocení bez povolení stavebního úřadu
    • Bezdlužnost poskytovatele sociálních služeb po 1. 3. 2025
    • Veřejné právo a obecní zřízení: Výbory zastupitelstva obce a jejich „funkční období“
    • Správní právo: Vznik a zánik mandátu člena zastupitelstva kraje
    • K (ne)použitelnosti kamerového záznamu pořízeného policejním orgánem v trestním řízení jako důkazu v řízení správním
    • Pochybení NSS – zásadní precedens v oblasti elektronické komunikace

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.