12. 2. 2016
ID: 100406upozornění pro uživatele

Ke kontrole soukromé elektronické pošty na pracovišti

Dne 18.ledna 2016 byl na stránkách epravo.cz uveřejněna informace o rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a možnostech zaměstnavatelů kontrolovat soukromou elektronickou poštu zaměstnanců.[1] V závěru informace autoři vyslovují otázku, jak se ke konečnému rozhodnutí ESLP postaví orgány aplikační praxe a zda bude potvrzen zaměstnavateli přijímaný trend v otázce monitorování zaměstnanců v rozhodnutí Kasalova pila.

Domnívám se, že k danému problému (otázce) jsem oprávněn se vyjádřit, neboť před deseti lety při tvorbě nového zákoníku práce č. 262/2006 Sb.,(dále ZP) jsem se jako pracovník legislativního odboru Ministerstva práce a sociálních věcí podílel  na legislativním řešení v podobě zařazení § 316 do ZP.

Dvojí účel ustanovení


Za celou dobu účinnosti tohoto ustanovení, které sleduje ochranu majetkových zájmů zaměstnavatele a současně i zaměstnance před neoprávněnými zásahy do jeho soukromí (byť na pracovišti), jsem se v praxi nesetkal s rozlišováním dvojího pojetí a účelu  § 316 ZP, jak bylo při jeho tvorbě v souladu se směrnicemi EU sledováno.

V první řadě je nutno se zabývat možností

  • a) kontroly soukromé elektronické pošty zaměstnance a v druhé řadě
  • b) oprávněním zaměstnavatele kontrolovat využívání služebního počítače k surfování a vyhledávání různých stránek.

K bodu a) Kontrola elektronické pošty

ZP v § 316 vychází ze základních předpisů, kterými je zejména Listina základních práv a svobod (Ústavní zákon č. 23/1991 Sb.). Listina v čl. 13 stanoví, že nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem. Toto právo je povinen dodržovat a chránit nejen konkrétní subjekt ( např. úřad,instituce, vyšetřovací orgán apod.) v " civilním"životě občana, ale i zaměstnavatel, u něhož občan ( zaměstnanec) podle jeho pokynů a v jeho prospěch pracuje v tzv. závislé činnosti ( pracovní poměr nebo dohoda o práci konaná mimo pracovní poměr).

Pokud elektronická pošta přijde do osobní e-mailové schránky zaměstnance, tak ji zaměstnavatel může číst za podmínek, které jsou uvedeny v § 316 odst. 2 a 3 ZP.

Podle tohoto ustanovení zaměstnavatel může kontrolovat elektronickou poštu zaměstnance, jestliže k tomu bude mít závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze své činnosti. Musí však informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění. To platí i o dalších zásazích do soukromí zaměstnance, jako je např. zavádění kamerových systémů, sledování soukromých telefonických hovorů apod.  Personální praxe napovídá, o jaké typy zaměstnavatelů se jedná. Mezi ně patří zejména peněžní ústavy, banky, počítačové firmy, územní samosprávné celky a další zaměstnavatelé, u nichž je nutno chránit know- how nebo údaje občanů (zaměstnanců), klientů, obchodních partnerů  apod.

Závažným důvodem může být „ochrana a zdraví zaměstnavatele, zaměstnance, spoluzaměstnanců a jiných osob, které se v kontrolovaném prostoru zdržují. Dalšími důvody jsou ochrana majetku zaměstnavatele, spoluzaměstnanců a jiných osob a kontrola pracovní výkonnosti zaměstnance, dodržování obchodního tajemství, výrobního programu, předmětu činnosti zaměstnavatele, technologických norem apod.

Závažné důvody spočívající ve zvláštní povaze práce by měl zaměstnavatel vymezit ve svém vlastním opatření. Např. tím, že vydá vnitrofiremní směrnici, doplní pracovní  nebo organizační řád, vydá závazný pokyn a  bude o tom informovat zaměstnance.

Pro zaměstnavatel by vymezení těchto důvodů pro kontrolu nemuselo být – a také v dosavadní praxi není - problém. Např.“stačí“ odkázat na ochranu majetku zaměstnavatele nebo na povinnost k využívání pracovní doby..

Pro soudní praxi není vůbec rozhodující, zda závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze práce zaměstnavatel vymezil písemně či nikoliv. Pro případné soudní důkazní řízení, v němž by se zaměstnanec dovolával toho, že  s ním byl pracovní poměr skončen neoprávněně, stačí, když zaměstnavatel prokáže existenci důvodu opravňující ho ke kontrole a že s ním zaměstnance seznámil.

Volba sankce

Pro volbu sankce (např. výpověď z pracovního poměru), musí zaměstnavatel brát v úvahu zákonné vymezení a stupeň porušení pracovních povinností ( viz § 52 písm.g. ZP).  Bude –li se jednat ze strany zaměstnance o méně časté porušení povinností např. tím, že využije firemní počítač k soukromé elektronické poště v menším počtu odeslaných nebo přijatých zpráv, měl by zaměstnavatel na možnost výpovědi zaměstnance písemně upozornit. Jednalo by se zřejmě o méně závažné porušování povinností. Teprve při třetím porušení povinnosti zaměstnance by mohl zaměstnavatel dát výpověď. V případě častého využívání firemního počítače k soukromé elektronické poště,mohlo by se jednat o závažné porušení pracovních povinností. Zaměstnanec by pak mohl dostat výpověď z pracovního poměru bez předchozího upozornění. Toto porušení pracovních povinností musí však zaměstnavatel věrohodně a objektivně prokázat, např. z adres odesilatelů, obsahu sdělení  a příjemců elektronické pošty.

Souhlas zaměstnance neplatí

V praxi se vyskytují názory, že zaměstnanec může v pracovní smlouvě nebo v jiné dohodě se zaměstnavatelem vyslovit souhlas s tím, že zaměstnavatel může číst a kontrolovat obsah elektronické pošty. Souhlas s kontrolou obsahu své e-mailové pošty nemůže zaměstnanec platně vyslovit z několika důvodů. Základní lidská práva a svobody jsou nezadatelné a nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Znamená to, že nikdo jich nemůže být zbaven ani zákonem ani se jich nemůže zbavit sám tím, že by se jich vzdal, ani jako jednotlivec, ani jako příslušník kolektivu.

Vedle této ústavní zásady platí občanský zákoník, který stanoví, že neplatné je právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu. To v důsledku použití  občanského zákoníku pro ZP platí na pracovněprávní vztahy.. Zaměstnanec svým souhlasem v pracovní smlouvě by se předem vzdával svého práva na ochranu přepravovaných zpráv, tedy práva, které mu zaručuje Listina základních práv a svobod.V konkrétním případě jde o nárok, který nepřímo vyplývá i z pracovněprávního vztahu. Pokud by podobné dohody  byly sjednány, jsou neplatné.

I kdyby se zaměstnanec vzdal svého práva na ochranu elektronické pošty, nemůže zaměstnavatel zavádět pro kontrolní účely žádná opatření. Výjimka by byla v případě závažného důvodu spočívají ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele.

K bodu b) Kontrola surfování bez omezení

Možnost kontroly zaměstnavatelů při splnění zákonných podmínek (§ 316 odst. 2 a 3ZP) se týká elektronické pošty.  Pokud  zaměstnanec bude na počítači   surfovat, hledat různé internetové stránky nebo bude počítač využívat k jiným účelům než k odesílání a přijímání elektronické pošty, může zaměstnavatel tuto činnost kontrolovat bez  omezení a dalších podmínek. I v těchto případech by mohl se zaměstnancem skončit pracovní poměr pro porušení pracovních povinností – nevyužívání pracovní doby. Zaměstnanec je podle § 301 písm.b.ZP povinen  využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací. Zaměstnavatel k tomuto postupu nemusí předem vymezovat závažný důvod spočívající v jeho zvláštní povaze činnosti.

Právě v rámci této možnosti rozhodoval soud v případě Kasalova pila, jak uvádějí autoři článku. Zaměstnanci zmíněného podniku hráli na firemním počítači karty, vyhledávali inzertní stránky a v důsledku toho nevyužili pracovní dobu v rozsahu čtyř pracovních směn za měsíc. Zaměstnavatel s nimi oprávněně skončil pracovní poměr, soud  tento postup posoudil jako správný.

Závěrem lze říci, že naše zákonodárce a zaměstnavatele nemohlo rozhodnutí překvapit a také nepřekvapilo. Právní úprava této otázky  se uplatňuje v ČR v souladu s novým rozhodnutím již deset let, od přijetí nového  ZP. Proto orgánům aplikační praxe i zaměstnavatelům nezbývá nic jiného, než nadále postupovat podle právní úpravy v ZP, která není s rozhodnutím ESLP v rozporu.


JUDr. Ladislav Jouza

JUDr.Ladislav Jouza
,
advokát a rozhodce pracovních sporů


--------------------------------------
[1] Právo zaměstnavatele kontrolovat soukromé zprávy svých zaměstnanců; Mgr. Matyáš Kužela, Mgr. Martin Winter; dostupné na www, k dispozici >>> zde.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz