Klaus šéfem sněmovny zřejmě nebude, šanci má člen ČSSD či Koalice
V čele nově zvolené Poslanecké
sněmovny stane pravděpodobně zástupce ČSSD či Koalice. Vyplynulo
to z dnešních vyjádření představitelů sociální demokracie a KDU-
ČSL, jež spolu s Unií svobody-DEU jednají o vytvoření vládní
koalice. Současně popřeli informace dnešního tisku, že naději na
zvolení do čela sněmovny má opět předseda ODS Václav Klaus.
sněmovny stane pravděpodobně zástupce ČSSD či Koalice. Vyplynulo
to z dnešních vyjádření představitelů sociální demokracie a KDU-
ČSL, jež spolu s Unií svobody-DEU jednají o vytvoření vládní
koalice. Současně popřeli informace dnešního tisku, že naději na
zvolení do čela sněmovny má opět předseda ODS Václav Klaus.
Předseda lidovců Cyril Svoboda řekl, že kandidátem na funkci
předsedy sněmovny by měl být zástupce ČSSD. Jeho stranický
kolega, místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal, jehož jméno se také
objevilo mezi případnými uchazeči o nejvyšší post ve sněmovně,
ale hovořil o dvou variantách - podle jedné bude předsedou
zástupce ČSSD, podle druhé někdo z Koalice.
Lidovci i sociální demokraté také dali najevo, že naděje
Klause na to, že by mohl působit ve funkci šéfa dolní komory i v
dalších čtyřech letech, je nulová. "Václav Klaus není naším
kandidátem na tento post (předsedy sněmovny) a za naši stranu
podporu nedostane," konstatoval Svoboda. Klause v čele sněmovny
si dovede jen těžko představit i místopředseda ČSSD Zdeněk
Škromach. "Není to reálné," uvedl k dnešním spekulacím tisku.
Kasal v rozhovoru pro rádio BBC rovněž zopakoval, že podle
dohod s ČSSD nedostane ODS funkci předsedy sněmovny, mimo jiné
proto, že by tam nominovala Klause. Předsedu sněmovny čekají v
případě nezvolení prezidenta velké pravomoci, vysvětlil Kasal,
proč vítězové voleb nechtějí vedení sněmovny nechat opozici.
Podle neoficiálních informací ze sociální demokracie by tato
strana mohla do čela sněmovny nominovat svou dlouholetou
poslankyni Petru Buzkovou. Mezi případnými kandidáty se objevil i
Škromach. Zatím jsou to ale spekulace.
Počet místopředsedů sněmovny by se podle Svobody a Kasla mohl
zvýšit z dosavadních tří na pět, dostalo by se tedy na všechny
parlamentní strany. Občanští demokraté a komunisté, kteří zřejmě
skončí v opozici, by mohli mít šanci navrhnout své kandidáty na
funkce předsedů parlamentních orgánů pro kontrolu civilní
kontrarozvědky a její vojenské obdoby a také některých výborů.
Kasal uvedl, že počet výborů dolní komory by se v porovnání s
předchozím volebním obdobím neměl příliš změnit, takže by jich
opět mohlo být zhruba 14. Podle Kasala by ČSSD mohla vést asi pět
z nich. Podle zjištění ČTK by ODS mohla obsadit čtyři funkce
jejich předsedů, KSČM tři a zbytek by připadl na lidovce a
unionisty.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz