11. 4. 2002
ID: 16411upozornění pro uživatele
Komanditní společnost
Komanditní společnost, (§93 Obch.z) je obchodní společnost v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři). Komanditní společnost představuje zvláštní druh obchodní společnosti, která v sobě spojuje prvky veřejné obchodní společnosti a společnosti s ručením omezeným.
Komanditní společnost, (§93 Obch.z) je obchodní společnost v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři). Komanditní společnost představuje zvláštní druh obchodní společnosti, která v sobě spojuje prvky veřejné obchodní společnosti a společnosti s ručením omezeným. V důsledku toho se na právní postavení komanditistů použije přiměřeně ustanovení o společnosti s ručením omezeným a na komanditní společnost samotnou, přiměřeně ustanovení o veřejné obchodní společnosti. Jedná se proto o společnost smíšenou z prvků společnosti osobní i společnosti kapitálové (viz obě hesla). Obchodní jméno společnosti musí vždy obsahovat dodatek "komanditní společnost" anebo "kom. spol." či jen "k.s.".
Založení a vznik společnosti. Komanditní společnost je založena uzavřením společenské smlouvy. Jelikož zákon vyžaduje účast nejméně dvou osob ve společnosti (komanditisty a komplementáře), nepřichází v úvahu založení společnosti jediným zakladatelem. Společenská smlouva (viz heslo) musí kromě obecných náležitostí obsahovat i určení, kteří ze společníků jsou komanditisté a kteří komplementáři. Společně s tím musí i určit výši vkladu každého komanditisty. Založení a vznik společnosti (viz obě hesla) se řídí podle obecných zásad obchodního zákoníka.
Společenské jmění. Při vytváření společenského jmění komanditní společnosti je úprava práv a povinností komplementáře odlišná od práv a povinností komanditisty. Společnost není povinna vytvářet si při svém založení základní jmění a proto není zákonem stanovena výše majetku, kterou musí společnost při své založení mít. Výše společenského jmění, stejně tak jako výše a lhůty splacení vkladů jednotlivých zakladatelů může být proto upravena výhradně společenskou smlouvou. Pro opožděné splácení vkladu však zákon stanoví 20% úrok. Je proto možné, aby komplementář nebyl povinen k žádnému vkladu. Naproti tomu povinnost komanditisty vychází v tomto směru z povinnosti společníka společnosti s ručením omezeným. Je proto povinen vklad do společnosti nejen vložit, ale také jej alespoň z 30% splatit do podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Do pěti let pak musí být vklad splacen celý. Výše vkladu je, stejně jako u komplementáře, závislá na společenské smlouvě.
Účast ve společnosti. Účast v komanditní společnosti může vzniknout originárně nebo derivativně (viz obě hesla). Jako originární způsob vzniku účasti ve společnosti přichází v úvahu uzavření společenské smlouvy při založení společnosti nebo přistoupení do společnosti po jejím vzniku, na základě změny společenské smlouvy a souhlasu všech společníků. Derivativním způsobem může osobě vzniknout účast ve společnosti, pokud se přihlásí jako oprávněný dědic po zemřelém společníkovi a připouští-li to společenská smlouva. Právní nástupnictví po právnické osobě je možné jen u komanditistů. Také výhradně komanditistovi náleží právo převodu podílu, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Jestliže však komanditista nedostal k převodu podílu souhlas ostatních společníků a přesto jej uskutečnil, bude ručit za splacení vkladu i když přestal být společníkem. Účast ve společnosti zaniká: 1) zánikem komanditní společnosti, 2) úmrtím fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby - komanditisty, 3) vystoupením společníka ze společnosti, 4) prohlášením konkursu na majetek komanditisty nebo zamítnutím takového návrhu pro nedostatek majetku. Dojde-li v případech bodů 2) a 4) k uvedené skutečnosti na straně komplementáře, má to za následek zrušení celé společnosti.
Komanditisté a komplementáři. K obchodnímu vedení společnosti jsou oprávnění pouze komplementáři a jsou tedy jejím statutárním orgánem. V ostatních záležitostech rozhodují komplementáři spolu s komanditisty, přičemž každý ze společníků má jeden hlas nebo tolik, kolik určí společenská smlouva. Komanditisté a komplementáři ručí za závazky společnosti v již zmíněné výši. Ručení komanditisty však může být rozšířeno, a to až na úroveň ručení komplementáře. Jde o zákonem stanovené případy, kdy obchodní jméno společnosti obsahuje příjmení komanditisty nebo kdy komanditista uzavře jménem společnosti bez náležitého zmocnění smluvní závazek. V prvním případě se jedná o ručení za všechny závazky společnosti, v případě druhém půjde o ručení za jeden konkrétní závazek.
Zrušení a zánik společnosti. Komanditní společnost se zrušuje podle obecných zásad pro zrušení společnosti (viz heslo) a podle zásad pro zrušení veřejné obchodní společnosti (viz veřejná obchodní společnost), s některými modifikacemi ovlivněnými povahou komanditní společnosti. Ke zrušení společnosti tedy dochází v případě: 1) uplynutí doby nebo dosažení účelu, 2) rozhodnutí společníků o zrušení společnosti (s likvidací) nebo rozhodnutí společníků o sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměně společnosti na jinou formu obchodní společnosti nebo družstvo (bez likvidace), 3) rozhodnutí soudu na návrh třetí osoby nebo na návrh společníka v případě porušení společenské smlouvy jiným společníkem, 4) prohlášení konkursu nebo zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku společnosti samotné nebo nejméně jednoho z komplementářů, 5) výpovědi společníka (byla-li společenská smlouva uzavřena na dobu neurčitou), 6) smrti jednoho z komplementářů nebo zánikem právnické osoby - komplementáře, která je společníkem (ledaže společenská smlouva připouští, aby se společníkem stal dědic nebo právní nástupce), 7) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům některého z komplementářů, 8) dalšího důvodu stanoveného ve společenské smlouvě. Jestliže dojde k zániku účasti všech komanditistů, mohou se komplementáři dohodnout, že se komanditní společnost mění bez likvidace na veřejnou obchodní společnost. Co se týče likvidace, mají všichni společníci (komanditisté i komplementáři) právo na podíl na likvidačním zůstatku. Každý společník, má spolu s tím rovněž právo na vrácení hodnoty splaceného vkladu. Pokud likvidační zůstatek k tomuto účelu nepostačuje, mají na uspokojení nároku přednostní právo komanditisté. Zbytek likvidačního zůstatku se pak rozdělí mezi společníky podle zásad rozdělení zisku. Zásady pro rozdělení likvidačního zůstatku však může upravit společenská smlouva odlišně.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Založení a vznik společnosti. Komanditní společnost je založena uzavřením společenské smlouvy. Jelikož zákon vyžaduje účast nejméně dvou osob ve společnosti (komanditisty a komplementáře), nepřichází v úvahu založení společnosti jediným zakladatelem. Společenská smlouva (viz heslo) musí kromě obecných náležitostí obsahovat i určení, kteří ze společníků jsou komanditisté a kteří komplementáři. Společně s tím musí i určit výši vkladu každého komanditisty. Založení a vznik společnosti (viz obě hesla) se řídí podle obecných zásad obchodního zákoníka.
Společenské jmění. Při vytváření společenského jmění komanditní společnosti je úprava práv a povinností komplementáře odlišná od práv a povinností komanditisty. Společnost není povinna vytvářet si při svém založení základní jmění a proto není zákonem stanovena výše majetku, kterou musí společnost při své založení mít. Výše společenského jmění, stejně tak jako výše a lhůty splacení vkladů jednotlivých zakladatelů může být proto upravena výhradně společenskou smlouvou. Pro opožděné splácení vkladu však zákon stanoví 20% úrok. Je proto možné, aby komplementář nebyl povinen k žádnému vkladu. Naproti tomu povinnost komanditisty vychází v tomto směru z povinnosti společníka společnosti s ručením omezeným. Je proto povinen vklad do společnosti nejen vložit, ale také jej alespoň z 30% splatit do podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Do pěti let pak musí být vklad splacen celý. Výše vkladu je, stejně jako u komplementáře, závislá na společenské smlouvě.
Účast ve společnosti. Účast v komanditní společnosti může vzniknout originárně nebo derivativně (viz obě hesla). Jako originární způsob vzniku účasti ve společnosti přichází v úvahu uzavření společenské smlouvy při založení společnosti nebo přistoupení do společnosti po jejím vzniku, na základě změny společenské smlouvy a souhlasu všech společníků. Derivativním způsobem může osobě vzniknout účast ve společnosti, pokud se přihlásí jako oprávněný dědic po zemřelém společníkovi a připouští-li to společenská smlouva. Právní nástupnictví po právnické osobě je možné jen u komanditistů. Také výhradně komanditistovi náleží právo převodu podílu, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Jestliže však komanditista nedostal k převodu podílu souhlas ostatních společníků a přesto jej uskutečnil, bude ručit za splacení vkladu i když přestal být společníkem. Účast ve společnosti zaniká: 1) zánikem komanditní společnosti, 2) úmrtím fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby - komanditisty, 3) vystoupením společníka ze společnosti, 4) prohlášením konkursu na majetek komanditisty nebo zamítnutím takového návrhu pro nedostatek majetku. Dojde-li v případech bodů 2) a 4) k uvedené skutečnosti na straně komplementáře, má to za následek zrušení celé společnosti.
Komanditisté a komplementáři. K obchodnímu vedení společnosti jsou oprávnění pouze komplementáři a jsou tedy jejím statutárním orgánem. V ostatních záležitostech rozhodují komplementáři spolu s komanditisty, přičemž každý ze společníků má jeden hlas nebo tolik, kolik určí společenská smlouva. Komanditisté a komplementáři ručí za závazky společnosti v již zmíněné výši. Ručení komanditisty však může být rozšířeno, a to až na úroveň ručení komplementáře. Jde o zákonem stanovené případy, kdy obchodní jméno společnosti obsahuje příjmení komanditisty nebo kdy komanditista uzavře jménem společnosti bez náležitého zmocnění smluvní závazek. V prvním případě se jedná o ručení za všechny závazky společnosti, v případě druhém půjde o ručení za jeden konkrétní závazek.
Zrušení a zánik společnosti. Komanditní společnost se zrušuje podle obecných zásad pro zrušení společnosti (viz heslo) a podle zásad pro zrušení veřejné obchodní společnosti (viz veřejná obchodní společnost), s některými modifikacemi ovlivněnými povahou komanditní společnosti. Ke zrušení společnosti tedy dochází v případě: 1) uplynutí doby nebo dosažení účelu, 2) rozhodnutí společníků o zrušení společnosti (s likvidací) nebo rozhodnutí společníků o sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměně společnosti na jinou formu obchodní společnosti nebo družstvo (bez likvidace), 3) rozhodnutí soudu na návrh třetí osoby nebo na návrh společníka v případě porušení společenské smlouvy jiným společníkem, 4) prohlášení konkursu nebo zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku společnosti samotné nebo nejméně jednoho z komplementářů, 5) výpovědi společníka (byla-li společenská smlouva uzavřena na dobu neurčitou), 6) smrti jednoho z komplementářů nebo zánikem právnické osoby - komplementáře, která je společníkem (ledaže společenská smlouva připouští, aby se společníkem stal dědic nebo právní nástupce), 7) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům některého z komplementářů, 8) dalšího důvodu stanoveného ve společenské smlouvě. Jestliže dojde k zániku účasti všech komanditistů, mohou se komplementáři dohodnout, že se komanditní společnost mění bez likvidace na veřejnou obchodní společnost. Co se týče likvidace, mají všichni společníci (komanditisté i komplementáři) právo na podíl na likvidačním zůstatku. Každý společník, má spolu s tím rovněž právo na vrácení hodnoty splaceného vkladu. Pokud likvidační zůstatek k tomuto účelu nepostačuje, mají na uspokojení nároku přednostní právo komanditisté. Zbytek likvidačního zůstatku se pak rozdělí mezi společníky podle zásad rozdělení zisku. Zásady pro rozdělení likvidačního zůstatku však může upravit společenská smlouva odlišně.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!
