21. 6. 2007
ID: 48810upozornění pro uživatele

Motorové vozidlo v obraze práva

Užití automobilu je v dnešní době zcela běžná věc, která však přináší pro vlastníky a uživatele mnoho úskalí. Samotné občanské právo, jako nejobecnější právní předpis, definuje automobil jako věc, a to věc movitou. K jeho získání tedy postačí kupní smlouva, případně jiný závazkový vztah, jenž dává nabyvateli právní titul k užívání automobilu.

Krátce bych se však zastavil u kupní smlouvy, nejběžnějšího právní titulu k získání automobilu. Kupní smlouva patří mezi typizované kontrakty, kdy prodávající je povinen odevzdat kupujícímu předmět smlouvy a kupující je povinen předmět smlouvy převzít a uhradit stanovenou kupní cenu. S tím asi nikdo z nás mít potíže nebude, spíše jde o to, zaměřit se na problémovou část kupní smlouvy, a to přesné označení předmětu koupě v kupní smlouvě. Přesné vyznačení předmětu koupě je významné ze dvou základních důvodů – jedním je ochrana kupujícího, který, byť si automobil řádně vybral a prohlédl, musí mít jistotu, že přesně tento automobil mu bude následně prodán, druhým důvodem pak je skutečnost, že zvláště při prodeji ojetých automobilů dochází ze strany prodávajícího k implementaci horšího stavu vozidla do kupní smlouvy za účelem omezení své odpovědnosti za vady. Tyto tendence se postupem doby rozšiřují a někdy  se až divíme,  co vše je možno za automobil považovat. Rozhodně tedy doporučuji při pořizování nového automobilu dbát na uvedení pokud možno všech údajů o vozidle, zejména evidenčních čísel, barev apod., které vyloučí omyl při koupi nového vozu. Samozřejmě u koupi nového vozu jdou tyto starosti trochu stranou. Musíme však mít na paměti, že samotná kupní smlouva dělá z kupujícího vlastníka, nikoliv až následná registrace vozidla v registru silničních vozidel. Tudíž je nutno dbát při uzavření kupní smlouvy toho, aby předmět koupě byl kupujícímu ihned předán, v případě pozdějšího předání vozidla doporučuji, aby předání bylo implementováno do předávacího protokolu. 

Většina z nás však míní vozidlo mít ve své garáži, či s ním jen brouzdat polní silničky, ale především chce, aby toto sloužilo k běžnému užívání na pozemních komunikacích nejen v ČR. Tudíž musíme v souladu s ust. § 4 č. 56/2001 Sb. zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích ( dále jen ZPP) automobil řádně zaregistrovat, a to do registru silničních vozidel, který vede obec s rozšířenou působností, v jejímž  správním obvodu má provozovatel silničního motorového vozidla bydliště či místo podnikání. Provozovatelem míní silniční zákon osobu fyzickou s místem trvalého pobytu nebo s místem povoleného pobytu v České republice nebo právnickou osobu se sídlem v České republice, která vlastním jménem provozuje silniční vozidlo a je současně vlastníkem silničního vozidla a nebo je vlastníkem silničního vozidla oprávněna k provozování silničního vozidla. Samozřejmě podmínkou registrace tohoto vozidla je způsobilost registrace vozidla v souladu s ust. § 6 odst. 3 ZPP, tedy, vozidlo musí mít schválenou technickou způsobilost k provozu na pozemních komunikacích, musí mít sjednáno pojištění odpovědností z provozu vozidla a dále, pokud vozidlo nebylo zakoupeno v ČR a bylo dovezeno kupříkladu z jiného státu EU, tak  musí být uhrazena daň z přidané hodnoty. Podmínkou registrace je podání žádosti o zápis vozidla do registru, jež musí obsahovat tyto přílohy v souladu s ust. § 6 odst. 5 ZPP:

  • technický průkaz silničního motorového vozidla
  • doklad o technické prohlídce
  • souhlas vlastníka k zaregistrování vozidla na jiného provozovatele, pokud bude toto využívat jiná osoba
  • protokol o evidenční kontrole silničního motorového vozidla, nejedná-li se o nové vozidlo
  • doklad o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
  • doklad o zástavním právu váznoucím na silničním motorovém, bylo-li zřízeno
  • doklad o povolení k pobytu nebo o udělení azylu na území České republiky, není-li provozovatel silničního motorového vozidla státním občanem České republiky
  • potvrzení o zaplacení daně z přidané hodnoty v případě pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu Evropské unie
  • osvědčení o registraci silničního motorového vozidla a technický průkaz silničního motorového vozidla, pokud byl vydán, jedná-li se o silniční motorové vozidlo jednotlivě dovezené z jiného členského státu Evropské unie, které bylo v tomto členském státě Evropské unie provozováno.

Na základě podané žádosti a splnění výše uvedených zákonných podmínek a na základě uhrazení správního poplatku příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v souladu s ust. § 7 odst.1 ZPP:

  • přidělí silničnímu motorovému vozidlu registrační značku
  • zapíše do technického průkazu silničního motorového vozidla údaje o vlastníkovi silničního motorového vozidla a údaje o provozovateli silničního vozidla, není-li vlastník současně provozovatelem silničního motorového vozidla, a registrační značku
  • vydá žadateli osvědčení o registraci silničního motorového vozidla
  • vydá tabulku s přidělenou registrační značkou
  • odejme osvědčení o registraci silničního motorového vozidla a technický průkaz silničního motorového vozidla, pokud byl vydán, jedná-li se o vozidlo registrované v jiném členském státě Evropské unie, a předá je ministerstvu.

Na základě výše uvedeného je silniční motorové vozidlo zaregistrováno a subjektu je umožněno toto užít na pozemní komunikaci. V rámci této prvotní fáze, tj. fáze registrace, bych zmínil Centrální registr silničních vozidel. V souladu s ust. § 5 ZPP je veden Ministerstvem dopravy v ČR a jsou zde obsaženy nejen údaje předávané obecními úřady obcí s rozšířenou působností, ale je zde veden i registr silničních vozidel členů diplomatické mise. S těmito údaji poté pracuje nejen samo ministerstvo, které tyto údaje využívá ke svým účelům, ale údaje jsou využívány i ve vztahu k příslušným orgánům členských států a jsou zpřístupněny nepřetržitě formou dálkového přístupu Policii ČR.

Samotnou registrací  motorového vozidla povinnosti majitele dále nekončí, zvlášť pokud má být toto dále užíváno na pozemních komunikacích. Proto bych se rád zabýval otázkou užití vozidla s ohledem na jeho technický stav a užitím vozidla s ohledem na novelizaci zák.č. 361/2000 Sb., zákona o provozu na pozemních komunikacích, někdy též nazývaného silniční zákon.

Jak jsem již výše zmínil, provozovatel vozidla je povinen v souladu s ust. § 36 ZPP provozovat na pozemních komunikacích pouze takové vozidlo, které je technicky způsobilé. Samotná způsobilost je v zákoně stanovena negativním výčtem, tedy výčtem, kdy je vozidlo nezpůsobilé. Zákon zmiňuje technickou nezpůsobilost  takto:

  • pro závady v technickém stavu bezprostředně ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích
  • poškozuje životní prostředí nad míru stanovenou prováděcím právním předpisem,
  • provozovatel vozidla neprokáže jeho technickou způsobilost k provozu na pozemních komunikacích způsobem stanoveným tímto zákonem,
  • byly na vozidle provedeny neschválené změny anebo zásahy do identifikátorů vozidla, například VIN.

Ke splnění technického stavu vozidla a ke splnění  norem výfukových zplodin slouží v souladu s ust. § 39 ZPP pravidelné technické prohlídky vozidla, které se opakují v zákonem stanovených intervalech. Tyto provádí stanice technické kontroly, které je za splnění zákonem stanovených podmínek uděleno oprávnění příslušným krajským úřadem.

 

Technická prohlídka je zákonem předpokládána takto:

  • osobní automobil, nákladní automobil, jehož přípustná hmotnost nepřevyšuje 3 500 kg, motocykl, přípojné vozidlo, jehož přípustná hmotnost nepřevyšuje 3 500 kg, kromě nebrzděného přívěsu, jehož přípustná hmotnost nepřevyšuje 750 kg, nejpozději ve lhůtě čtyř let po prvním zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel (dále jen "zaregistrování silničního vozidla") a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách dvou let,
  • nákladní automobil, jehož přípustná hmotnost převyšuje 3 500 kg, speciální automobil, autobus, silniční vozidlo s právem přednosti v jízdě, cvičné silniční vozidlo autoškoly, vozidlo taxislužby, vozidlo půjčovny automobilů určené k nájmu, kromě nebrzděného přívěsu, jehož přípustná hmotnost nepřevyšuje 750 kg, přípojné vozidlo, jehož přípustná hmotnost převyšuje 3 500 kg, nejpozději ve lhůtě jednoho roku po zaregistrování silničního vozidla a potom pravidelně nejpozději v jednoročních lhůtách,
  • nebrzděný přívěs, jehož přípustná hmotnost nepřevyšuje 750 kg, motocykl, jehož zdvihový objem pístového spalovacího motoru pohonu silničního vozidla nepřevyšuje 50 cm3 nebo jehož nejvyšší konstrukční rychlost nepřevyšuje 50 km.h-1, s výjimkou motocyklu opatřeného šlapadly, nejpozději ve lhůtě šest let po zaregistrování silničního vozidla a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách čtyř let.

Výjimku tvoří dovezené vozidlo již registrované v zahraničí, které musí projít technickou prohlídkou vždy před registrací tohoto  vozidla v České republice.

Samotná technická prohlídka vozidla je zaměřena na kontrolu technického stavu, činnosti ústrojí a zařízení silničního vozidla. Ohledně technické prohlídky je zkoumána především:

  • brzdová soustava,
  • řízení,
  • nápravy, kola, pneumatiky, pérování, hřídele, klouby,
  • podvozek a karoserie,
  • světelná zařízení a světelná signalizace,
  • ostatní ústrojí a zařízení, zejména elektrické zařízení a vedení, rychloměr a tachograf, palivová soustava, těsnost motoru a převodovky, spojka, řazení rychlostních stupňů, vytápění a větrací systém, spojovací zařízení, výfuková soustava, odrušení, hluk,
  • předepsaná a zvláštní výbava.

Po provedené technické prohlídce se vyhodnotí celkový technický stav vozidla, jenž může být stanoven takto:

  • bez závad
  • lehká závada, která nemá vliv na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,
  • vážná závada, která ovlivňuje provozní vlastnosti vozidla a nepříznivě působí na životní prostředí, ale neohrožuje bezprostředně bezpečnost jízdy vozidla nebo provoz na pozemních komunikacích,
  • nebezpečná závada, která bezprostředně ohrožuje bezpečnost jízdy silničního vozidla nebo provoz na pozemních komunikacích.

Vozidlo je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích pouze v případě, že stav posouzení odpovídá hodnocení bez závad či lehká závada. V tom případě stanice technické kontroly vyznačí zápisem do technického průkazu vozidla den, měsíc a rok provedení pravidelné technické prohlídky silničního vozidla. Na zadní tabulku registrační značky silničního vozidla umístí kontrolní nálepku o kontrole technické způsobilosti silničního vozidla s vyznačením měsíce a roku příští pravidelné technické prohlídky silničního vozidla.

 Pokud je na vozidle evidována vážná závada, bude provozovateli poskytnuta lhůta 30 dní na odstranění závady a k dostavení se opět do stanice technické kontroly. Za tím účelem bude tato skutečnost též vyznačena v technickém průkaze a bude vylepena kontrolní známka v délce trvání 30 dnů.

V případě vyhodnocení technického stavu vozidla na stupeň nebezpečná závada, je provozovateli uložena povinnost vozidlo na svůj náklad odtáhnout, odstranit vadu a přistavit vozidlo k nové kontrole. Při opakované kontrole do 30 dnů je kontrolována pouze odstraněná závada, již neprobíhá celá technická kontrola.

Provozovatel je rovněž v souladu s ust. § 41 ZPP povinen přistavit vozidlo k změření emisí, kde krom měření výfukových plynů, dochází ke kontrole dílů  a řídícího systému, jež mají vliv na emisi výfukových plynů a znečišťování prostředí. Kontrolu provádí stanice měření emisí, které za splnění zákonných podmínek udělí oprávnění obecní úřad obce s rozšířenou působností. Tuto kontrolu má povinnost provozovatel provést jeden měsíc před koncem platnosti technické prohlídky a zároveň je vázána na lhůty pro technickou prohlídku vozidla. Z povinnosti nechat si změřit své emise je vyňat vlastník motocyklu, jehož provozní hmotnost je nižší než 400 kg a vlastník elektromobilu. Při hodnocení způsobilosti vozidla je kontrola zaměřena na to, zda části silničního motorového vozidla, především motoru a příslušenství, ovlivňující tvorbu škodlivých emisí, jsou úplné, nepoškozené, funkční a bez zjevných vad, a zda hodnoty parametrů a vlastností emisního chování silničního vozidla po provedeném měření emisí a i po případném seřízení a odstranění zjištěných závad nepřekračují limity stanovené prováděcím právním předpisem. O této kontrole je posléze vyhotoven protokol a provozovateli je vydáno osvědčení o měření emisí, jež je přílohou technického průkazu vozidla, a na zadní tabulku značky vozidla je umístěna kontrolní nálepka s vyznačením měsíce a roku příštího měření emisí.

Při užívání motorového vozidla je nutno též zmínit povinnost hradit pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tzv. zákonné pojištění, nejen při registraci, ale i následně.

Vozidlo tedy máme způsobilé pro provoz na pozemních komunikacích a nyní je nutno se krátce zastavit u zák.č. 361/2000 Sb., tj. zákona o provozu na pozemních komunikacích ( dále jen SZ). Tento za poslední dobu prošel řádnou novelizací. Pokusíme se dotknout nového institutu – bodového systému.

Bodové hodnocení porušení povinnosti, též nazývané bodový systém

Tento bodový systém má postihovat především neukázněné řidiče, především ty, kteří se opakovaně dopouštějí přestupků při řízení motorového vozidla. Body, nazvěme je trestné, zapisuje příslušný obecní úřad s rozšířenou působností na základě informací policie či obecní policie do registru řidičů. Každému subjektu, tedy řidiči vozidla, je dán počet dvanácti bodů a v případě přestupku či trestného činu jsou tomuto subjektu body odečítány s tím, že pokud osoba dosáhne 12 trestních bodů, je povinna v souladu s ust. § 123 c odst. 3 SZ odevzdat řidičské oprávnění do pěti pracovních dnů od doručení výzvy obecního úřadu obecnímu úřadu řidičské oprávnění na dobu  jednoho roku.

Rád bych též upozornil na některé nesrovnalosti uvedené v médiích. Jde především o způsob odečítání bodů, respektive zanášení do registru řidičů, a o postihování zahraničních řidičů formou bodového systému. Jde především o nemožnost započtení více bodů za jeden skutek, který je složen z více přestupků či trestných činů. To znamená, dopustí-li se řidič jedním činem porušení více přestupků, nemůže mu být započítán součet těchto bodů, ale v souladu s ust. § 123c odst.2 SZ zaznamená obecní úřad obce s rozšířenou působností do registru řidičů pouze počet bodů stanovených pro nejzávaznější z nich. Dalším omylem bodového systému je to, že se uplatňuje pouze na české občany a cizinec zůstane nepotrestán. Není tomu tak. Ust. § 123c odst. 7 SZ stanovuje, že pokud cizinec dosáhne limitu dvanácti trestných bodů, pozbývá právo k řízení motorového vozidla na území České republiky. Tato skutečnost bude sdělena příslušným orgánům cizince a tento bude i de facto poučen o následcích porušení tohoto zákazu.

Samotný bodový systém má svá specifika. Jde o možnost odečíst body za období jednoho roku, pokud se v této době řidič nijak neprovinil. Jedná se o fázi motivační, kdy jsou řidiči odměňováni formou odečítání trestných bodů za řádné řízení motorového vozidla. Za první rok jsou řidiči vráceny čtyři body, za druhý následující další čtyři body a pokud řidič i třetí rok řídí bez spáchání přestupku či trestného činu, jsou mu dále odečteny zbylé trestné body vedené v registru řidičů. 

Jak jinak problematiku bodového systému zakončit, než nástinem přestupků a trestných činů, za které jsou ukládány trestné body:

7 b. – do této kategorie patří nejzávažnější přestupky, případně trestné činy, např. řízení motorového vozidla bez držení příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění, řízení vozidla ve stavu vylučujícím způsobilost, kterou si řidič přivodil užitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky při zjištění obsahu alkoholu v těle řidiče ve výši nad 0, 3 % nebo užitím jiné návykové látky, samozřejmě sem patří i odmítnutí řidiče podrobit se na výzvu dechové zkoušce, případně odmítnutí odběru krve k zjištění, zda osoba řídila pod vlivem zakázaných látek, dále způsobení dopravní nehody porušením povinnosti řidiče, při které došlo k usmrcení nebo k těžké újmě na zdraví, dále sem patří neprodlené nezastavení vozidla nebo neohlášení dopravní nehody policistovi nebo nedovolené opuštění místa dopravní nehody nebo neprodlené nevrácení se na místo dopravní nehody při které došlo k usmrcení osoby či zranění osoby či škodě na majetku vyšší než 50.000,-Kč.

6 b. – do této kategorie patří řízení vozidla bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky, po kterou je řidič ještě pod jejich vlivem, předjíždění vozidla v případech, ve kterých je to zákonem zakázáno, otáčení se nebo jízda v protisměru nebo couvání na dálnici či silnici v místě, kde to není dovoleno, vjíždění na železniční přejezd v případech, ve kterých je to zakázáno, řízení motorového vozidla řidičem, kterému byl zadržen řidičský průkaz.

5 b. – do této kategorie patří řízení vozidla, které je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu tak závažným způsobem, že bezprostředně ohrožuje ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, řízení motorového vozidla bez držení platného osvědčení profesní způsobilosti řidiče, řízení motorového vozidla bez držení platného posudku o zdravotní způsobilosti, překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem nebo dopravní značkou o 40 km. h- 1 a více v obci nebo o 50 km. h- 1 a více mimo obec, nezastavení vozidla na signál, který přikazuje řidiči zastavit vozidlo nebo nezastavení vozidla na pokyn „Stůj“ daný při řízení provozu na pozemních komunikacích osobou oprávněnou k řízení tohoto provozu.

4 b. - do této kategorie patří neumožnění chodci na přechodu pro chodce nerušené a bezpečné přejití vozovky, při řízení vozidla ohrožení chodce přecházejícího pozemní komunikaci, na kterou řidič odbočuje, ohrožení chodce při odbočování s vozidlem na místo ležící mimo pozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci nebo při otáčení a couvání, nedání přednosti v jízdě v případech, ve kterých je řidič povinen dát přednost v jízdě, překročení nejdelší přípustné doby řízení nebo nedodržení stanovené bezpečnostní přestávky v řízení vozidla, řízení vozidla, které není registrováno v registru silničních vozidel, přičemž této registraci podléhá, řízení vozidla, které užívá jinou registrační značku, než která byla vozidlu přidělena.

3 b. - do této kategorie patří neprodlené nezastavení vozidla a prokázání totožnosti navzájem včetně sdělení údajů o vozidle nebo neohlášení dopravní nehody policistovi nebo nedovolené opuštění místa dopravní nehody nebo neprodlené nevrácení se na místo dopravní nehody po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo po ohlášení dopravní nehody, a to u dopravní nehody kde byla způsobena škoda do 50.000,-Kč, držení telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem při řízení vozidla, překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem nebo dopravní značkou o 20 km. h- 1 a více v obci nebo o 30 km. h- 1 a více mimo obec, nezastavení vozidla před přechodem pro chodce v případech, kdy je řidič povinen tak učinit, ohrožení jiného řidiče při přejíždění s vozidlem z jednoho jízdního pruhu do druhého, řízení vozidel ve stavu vylučujícím způsobilost, kterou si řidič přivodil užitím alkoholického nápoje při zjištěném obsahu alkoholu v těle řidiče ve výši menší nebo rovné 0, 3 %., překročení povolených hodnot stanovených zvláštním právním předpisem při kontrolním vážení vozidla podle zvláštního právního předpisu.

2 b. - do této kategorie patří nedovolená jízda po tramvajovém pásu, porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem nebo užít ochrannou přilbu, porušení povinnosti použít dětskou autosedačku nebo bezpečnostní pás při přepravě dětí, neoznačení překážky provozu na pozemních komunikacích, kterou řidič způsobil, porušení ustanovení o omezení jízdy některých vozidel, překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem nebo dopravní značkou o méně než 20 km. h- 1 v obci nebo o méně než 30 km. h- 1 v obci nebo o méně než 30 km. h- 1 mimo obec.

1 b. - do této kategorie patří nedovolené užití dálnice nebo silnice pro motorová vozidla nemotorovým vozidlem nebo motorovým vozidlem, jehož konstrukce nebo technický stav neumožňuje dosažení rychlosti nejméně 60 km. h- 1, neoprávněné užití vyhrazeného jízdního pruhu, porušení ustanovení o osvětlení vozidla, porušení povinnosti vyplývající ze značky „Zóna s dopravním omezením“, „Obytná zóna“ nebo „Pěší zóna“, porušení povinnosti vyplývající ze zákazové nebo příkazové značky (kromě výše uvedených případů překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené dopravní značkou, porušení zákazu předjíždění stanoveného dopravní značkou a zákazové značky B 29 - zákaz stání), neoprávněné užití zvláštního výstražného světla modré barvy, popřípadě doplněného zvláštním zvukovým výstražným znamením, neoprávněné užití zvláštního výstražného světla oranžové barvy.

Vozidlo má svou životnost a jistě ho nechceme mít do konce svého života. Ať už  s ohledem na jeho užitnou hodnotu, tak s ohledem na svojí bezpečnost. Vozidlo jako takové se primárně převádí na jiný subjekt většinou závazkovým vztahem, nejtypičtěji kupní smlouvou, a to buď přes zprostředkovatele prodeje, většinou autobazar, či přímo druhé osobě. Musíme si uvědomit, že kupní smlouva představuje nejdůležitější prvek převodu práv a povinností při koupi či prodeji, neboť evidence vozidla v registru silničních vozidel má pouze deklaratorní povahu. Není podstatné, kdo je veden jako vlastník v registru silničních vozidel, ale to, kdo skutečně majitelem vozidla je, tedy kupující na základě kupní smlouvy. Tudíž kupní smlouva musí být řádně sepsaná a její součástí by měl být předávací protokol k vozidlu, kde bude vyznačen den a doba předání předmětu koupě, tedy vozidla. Před samotným předáním vozidla a vystavením předávacího protokolu vlastník odhlásí vozidlo  na evidenci vozidel. K tomu potřebuje všechny doklady, tj. smlouvu, osvědčení o registraci, technický průkaz a doklad o pojištěný. Následně nechá prodávající odhlášení zapsat do technického průkazu a doklady předá kupujícímu. Samozřejmě převodem vozidla zaniká pojištění, ale nikoliv dnem převodu, ale až dnem oznámení této skutečnosti pojišťovně. Tím celá věc pro prodávajícího končí.



© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz