27. 12. 2002
ID: 20506upozornění pro uživatele
Mzdy nad průměrem ČR byly pouze v Praze a Středočeském kraji
Jedinými regiony, kde hrubá
měsíční mzda překročila celostátní průměr, se v loňském roce
stala Praha a Středočeský kraj. V ostatních českých i moravských
krajích dostávali zaměstnanci v průměru méně než 16.353 korun,
což byla loňská celostátní průměrná mzda. Vyplývá to z výsledků
výběrového šetření o mzdové diferenciaci za loňský rok, které
zveřejnil Český statistický úřad.
Jedinými regiony, kde hrubá
měsíční mzda překročila celostátní průměr, se v loňském roce
stala Praha a Středočeský kraj. V ostatních českých i moravských
krajích dostávali zaměstnanci v průměru méně než 16.353 korun,
což byla loňská celostátní průměrná mzda. Vyplývá to z výsledků
výběrového šetření o mzdové diferenciaci za loňský rok, které
zveřejnil Český statistický úřad.
Krajem s nejvyšší průměrnou mzdou se v loňském roce stala
Praha, kde zaměstnanci obdrželi měsíčně 21.682 korun. Lehce nad
průměrem se s 16.750 korunami ocitli zaměstnanci ve Středočeském
kraji. Nejhůře na tom byli zaměstnanci v kraji Vysočina, kde
průměrná mzda představovala 64 procent pražské mzdy, čili 13.886
korun měsíčně.
Vysoké mzdy v Praze vyvolala podle ČSÚ vyšší platová úroveň v
odvětvích, která vyžadují vyšší odbornou kvalifikaci a která
sídlí ve větší míře v Praze. Pořadí krajů podle celkových
průměrných mezd má však příčinu zejména v odlišné struktuře
pracovních míst a nikoli v obecné mzdové úrovni kraje, uvedl ČSÚ.
Z údajů ČSÚ také vyplývá, že ženy loni pobíraly pouze tři
čtvrtiny toho co muži a jejich mzdy byly proti mužům v průměru o
4726 korun nižší. Tyto rozdíly podle ČSÚ vyplývají například z
toho, že mezi lépe placenými vysokoškoláky převládají muži,
zatímco ženy převládají mezi zaměstnanci se základním vzděláním.
Zatímco zaměstnanci se základním vzděláním dostávali 11.181
korun, zaměstnanci s maturitou pobírali průměrně 16.742 korun. Na
vrcholku platového žebříčku se ocitli vysokoškoláci s 28.501
korunami měsíčně. Jde však o průměrné údaje a jsou-li například
platy ve školství nízké, může mít i vysokoškolsky vzdělaný učitel
nízký plat, podotýká ČSÚ.
Průměrný plat ve školství činil 13.568 korun, ale například
školníci dostávali pouze 8177 korun. Pod úrovní školství se
ocitli hudební skladatelé, dirigenti, zpěváci a hudebníci s
průměrnou mzdou 12.832 korun. Zcela nejhůř na tom však byli
uklízeči v kancelářích, hotelích a nemocnicích s platem 7474
korun měsíčně.
Desetkrát více pobírali ředitelé velkých firem (76.338
korun), piloti, navigátoři a letečtí technici (78.156 korun).
Vedoucí pracovníci v organizacích zaměřených na poskytování
obchodních služeb si vydělali 59.902 korun měsíčně.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
měsíční mzda překročila celostátní průměr, se v loňském roce
stala Praha a Středočeský kraj. V ostatních českých i moravských
krajích dostávali zaměstnanci v průměru méně než 16.353 korun,
což byla loňská celostátní průměrná mzda. Vyplývá to z výsledků
výběrového šetření o mzdové diferenciaci za loňský rok, které
zveřejnil Český statistický úřad.
Krajem s nejvyšší průměrnou mzdou se v loňském roce stala
Praha, kde zaměstnanci obdrželi měsíčně 21.682 korun. Lehce nad
průměrem se s 16.750 korunami ocitli zaměstnanci ve Středočeském
kraji. Nejhůře na tom byli zaměstnanci v kraji Vysočina, kde
průměrná mzda představovala 64 procent pražské mzdy, čili 13.886
korun měsíčně.
Vysoké mzdy v Praze vyvolala podle ČSÚ vyšší platová úroveň v
odvětvích, která vyžadují vyšší odbornou kvalifikaci a která
sídlí ve větší míře v Praze. Pořadí krajů podle celkových
průměrných mezd má však příčinu zejména v odlišné struktuře
pracovních míst a nikoli v obecné mzdové úrovni kraje, uvedl ČSÚ.
Z údajů ČSÚ také vyplývá, že ženy loni pobíraly pouze tři
čtvrtiny toho co muži a jejich mzdy byly proti mužům v průměru o
4726 korun nižší. Tyto rozdíly podle ČSÚ vyplývají například z
toho, že mezi lépe placenými vysokoškoláky převládají muži,
zatímco ženy převládají mezi zaměstnanci se základním vzděláním.
Zatímco zaměstnanci se základním vzděláním dostávali 11.181
korun, zaměstnanci s maturitou pobírali průměrně 16.742 korun. Na
vrcholku platového žebříčku se ocitli vysokoškoláci s 28.501
korunami měsíčně. Jde však o průměrné údaje a jsou-li například
platy ve školství nízké, může mít i vysokoškolsky vzdělaný učitel
nízký plat, podotýká ČSÚ.
Průměrný plat ve školství činil 13.568 korun, ale například
školníci dostávali pouze 8177 korun. Pod úrovní školství se
ocitli hudební skladatelé, dirigenti, zpěváci a hudebníci s
průměrnou mzdou 12.832 korun. Zcela nejhůř na tom však byli
uklízeči v kancelářích, hotelích a nemocnicích s platem 7474
korun měsíčně.
Desetkrát více pobírali ředitelé velkých firem (76.338
korun), piloti, navigátoři a letečtí technici (78.156 korun).
Vedoucí pracovníci v organizacích zaměřených na poskytování
obchodních služeb si vydělali 59.902 korun měsíčně.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
