20. 2. 2003
ID: 21307upozornění pro uživatele
Na severu Moravy plyn zavedlo 95 pct obcí, přesto vede uhlí
V Moravskoslezském kraji je plyn
zaveden do 90 až 95 procent obcí, což je v České republice
výjimečná situace. Plyn nemají zaveden jenom maličké obce se
špatnou ekonomikou, řekla dnes ČTK Jaroslava Kraftová z firmy
Plynar, která obcím zajišťovala servis pro plynofikaci. Ačkoli
jsou v kraji napojeny na zemní plyn skoro všechny obce, ve
spotřebě paliv stále dominuje černé uhlí.
V Moravskoslezském kraji je plyn
zaveden do 90 až 95 procent obcí, což je v České republice
výjimečná situace. Plyn nemají zaveden jenom maličké obce se
špatnou ekonomikou, řekla dnes ČTK Jaroslava Kraftová z firmy
Plynar, která obcím zajišťovala servis pro plynofikaci. Ačkoli
jsou v kraji napojeny na zemní plyn skoro všechny obce, ve
spotřebě paliv stále dominuje černé uhlí.
Podle územní energetické koncepce Moravskoslezského kraje za
rok 2001 se na spotřebě paliv podílel zemní plyn 31 procenty.
Vedlo černé uhlí s 56 procenty, spotřeba topných olejů se
podílela pěti procenty, hnědé uhlí stejně jako koks dvěma
procenty, obnovitelné zdroje a odpady třemi procenty a dřevo
jedním procentem.
Ředitel největšího tuzemského výrobce kotlů Dakon Miroslav
Ďurník se domnívá, že důvodem vysoké spotřeby uhlí je ekonomické
hledisko. "Uhlí je levnější jako systém topení, lidé nemají
peníze na to, aby si koupili nový kotel. Své dělá také další
hrozba zdražování plynu, která má být od dubna. Lidé své přípojky
k plynu využívají jen k vaření nebo vůbec ne," řekl.
Po úpravách cen plynu v roce 2001 Dakon zaregistroval nárůst
prodejů kotlů na tuhá paliva, který měl několik let předtím
klesající tendenci. Od té doby tvoří podíl kotlů na tuhá paliva
asi polovinu produkce společnosti.
Výhodnost topení tuhými palivy ale Kraftová zpochybnila.
"Když srovnáte nákup uhlí a dřeva, spočítáte odvoz popela a tu
práci, nevychází to jako markantní rozdíl," tvrdí. Podle ní je
návrat k tuhým palivům dán hlavně lokálními podmínkami a tím, zda
je v rodinném domku někdo ochoten chodit do sklepa a topit.
Očekávané zdražování ceny zemního plynu by se podle Kraftové
na tempu zavádění plynu nemělo projevit. "Výhled zdražení se
neprojeví, už proto, že příprava plynofikace trvá až dva roky,"
dodala. Stejný názor má i starosta Soběšovic na Frýdeckomístecku
Karel Obluk. "Pokud obce plyn nezavedly dodneška, nepůjdou do
toho ani teď," řekl.
Plošná plynofikace začala na severu Moravy počátkem 90. let
a obce využívaly tehdejší štědrosti státu. "Severní Morava měla
štěstí, že státní dotace tady šly spolu s bezúročným úvěrem.
Kvůli velké ekologické zátěži a potřeby restrukturalizace
průmyslu se sem pouštělo více prostředků," řekla Kraftová.
Jednou z obcí, jejichž obyvatelé netopí plynem, je Janov na
Bruntálsku. Podle starostky Ludmily Fojtíková obec nemá dostatek
vlastních prostředků, aby postavila plynovod sama. "Finanční
výpomoc ze státního fondu životního prostředí nám byla v roce
1995 zamítnuta. Za dva roky přišly povodně, které zmařily veškeré
investice," řekla. Podle ní se nyní plynofikace nejeví tak
ekonomicky výhodná jako v roce 1995, protože se zvýšila migrace
obyvatel. "Dali jsme (v investicích) přednost vodovodu," dodala.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
zaveden do 90 až 95 procent obcí, což je v České republice
výjimečná situace. Plyn nemají zaveden jenom maličké obce se
špatnou ekonomikou, řekla dnes ČTK Jaroslava Kraftová z firmy
Plynar, která obcím zajišťovala servis pro plynofikaci. Ačkoli
jsou v kraji napojeny na zemní plyn skoro všechny obce, ve
spotřebě paliv stále dominuje černé uhlí.
Podle územní energetické koncepce Moravskoslezského kraje za
rok 2001 se na spotřebě paliv podílel zemní plyn 31 procenty.
Vedlo černé uhlí s 56 procenty, spotřeba topných olejů se
podílela pěti procenty, hnědé uhlí stejně jako koks dvěma
procenty, obnovitelné zdroje a odpady třemi procenty a dřevo
jedním procentem.
Ředitel největšího tuzemského výrobce kotlů Dakon Miroslav
Ďurník se domnívá, že důvodem vysoké spotřeby uhlí je ekonomické
hledisko. "Uhlí je levnější jako systém topení, lidé nemají
peníze na to, aby si koupili nový kotel. Své dělá také další
hrozba zdražování plynu, která má být od dubna. Lidé své přípojky
k plynu využívají jen k vaření nebo vůbec ne," řekl.
Po úpravách cen plynu v roce 2001 Dakon zaregistroval nárůst
prodejů kotlů na tuhá paliva, který měl několik let předtím
klesající tendenci. Od té doby tvoří podíl kotlů na tuhá paliva
asi polovinu produkce společnosti.
Výhodnost topení tuhými palivy ale Kraftová zpochybnila.
"Když srovnáte nákup uhlí a dřeva, spočítáte odvoz popela a tu
práci, nevychází to jako markantní rozdíl," tvrdí. Podle ní je
návrat k tuhým palivům dán hlavně lokálními podmínkami a tím, zda
je v rodinném domku někdo ochoten chodit do sklepa a topit.
Očekávané zdražování ceny zemního plynu by se podle Kraftové
na tempu zavádění plynu nemělo projevit. "Výhled zdražení se
neprojeví, už proto, že příprava plynofikace trvá až dva roky,"
dodala. Stejný názor má i starosta Soběšovic na Frýdeckomístecku
Karel Obluk. "Pokud obce plyn nezavedly dodneška, nepůjdou do
toho ani teď," řekl.
Plošná plynofikace začala na severu Moravy počátkem 90. let
a obce využívaly tehdejší štědrosti státu. "Severní Morava měla
štěstí, že státní dotace tady šly spolu s bezúročným úvěrem.
Kvůli velké ekologické zátěži a potřeby restrukturalizace
průmyslu se sem pouštělo více prostředků," řekla Kraftová.
Jednou z obcí, jejichž obyvatelé netopí plynem, je Janov na
Bruntálsku. Podle starostky Ludmily Fojtíková obec nemá dostatek
vlastních prostředků, aby postavila plynovod sama. "Finanční
výpomoc ze státního fondu životního prostředí nám byla v roce
1995 zamítnuta. Za dva roky přišly povodně, které zmařily veškeré
investice," řekla. Podle ní se nyní plynofikace nejeví tak
ekonomicky výhodná jako v roce 1995, protože se zvýšila migrace
obyvatel. "Dali jsme (v investicích) přednost vodovodu," dodala.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
