Nájemní smlouva

Odpověď na tuto otázku poskytuje zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor. Ten v ustanovení § 3 upravuje vznik nájmu k nebytovým prostorám, jimiž zákon rozumí zejména místnosti nebo soubory místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jinému účelu než k bydlení. Nejčastěji půjde o prostory určené k provozování výroby, obchodu, služeb, administrativní činnosti, umělecké, výchovné a vzdělávací činnosti, ale i garáže nebo skladové prostory.

Nájem nebytových prostor vzniká na základě písemné nájemní smlouvy, kterou pronajimatel přenechává nájemci za nájemné nebytový prostor do užívání.

Nájemní smlouva musí obsahovat určité podstatné náležitosti, bez nichž bude neplatná. Nájemní smlouva musí být uzavřena písemně, a to také pod sankcí neplatnosti. Podstatnými náležitostmi nájemní smlouvy jsou předmět nájmu (tj. vymezení příslušného nebytového prostoru přenechaného do užívání), účel nájmu (např. k podnikání nájemce – viz následující odstavec), výše nájemného a úhrad za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytového prostoru (těmito plněními jsou kupř. elektřina, plyn, teplo, voda) nebo způsob jejich určení. Nejde-li o nájem na dobu neurčitou, musí nájemní smlouva obsahovat i dobu, na kterou se nájem uzavírá.

Půjde-li o nájem sjednaný k účelu podnikání, musí nájemní smlouva obsahovat také údaj o předmětu podnikání v provozovně umístěné v pronajatém nebytovém prostoru.