epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    26. 2. 2024
    ID: 117650upozornění pro uživatele

    Nález ÚS k principu plné náhrady újmy při odškodnění újmy na zdraví za výkon vazby

    Lednové zprávy z vod rozhodovací činnosti Ústavního soudu zaplavilo vyhlášení nálezu pléna ve věci valorizace důchodů. Byla by však škoda nevěnovat pozornost i dalším vyhlášeným nálezům Ústavního soudu, které byly ve stejném týdnu vyhlášeny. Mezi nimi se vyjímá nález I. ÚS 2410/23 ze dne 17. ledna 2023, o kterém rozhodl senát složený z předsedy Pavla Šámala, Jaromíra Jirsy a Jana Wintra, jako soudce zpravodaje.[1] V nálezu se Ústavní soud zabýval přiměřeností odškodnění za újmu na zdraví stěžovatele, kterému se v důsledku vzetí do vazby (po jejímž výkonu byl zproštěn obžaloby), rozvinula mimo jiné těžká posttraumatická stresová porucha.

    Případ, který sám Ústavní soud označil za „zcela raritní“ a u kterého uvedl, že závěry soudů o přiměřenosti odškodnění svědčí o „absenci citu“ pro rozhodovanou věc, se vyjímá především hloubkou dopadu rozhodnutí státu a soudů na jeden lidský život. A také tím, jak složité poté může být domoct se přiměřené náhrady v rozumném časovém horizontu.

    Skutková situace

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Stěžovatel byl stíhán za zločin zpronevěry, v souvislosti se kterým byl v roce 2012 umístěn na necelý měsíc do vazby. Soud následně stěžovatele zprostil obžaloby za tento trestný čin.[2] Důsledky, které na stěžovateli zanechal výkon vazby sám označil za de facto zničený život. V důsledku vazby se stěžovateli rozvinuly vážné zdravotní problémy včetně posttraumatické stresové poruchy, sociální fobie, anorexie, insomnie či zvracení krve. Ve velmi mladém věku kolem 25 let byl stěžovateli, který se dotud věnoval oboru programování, byl přiznán invalidní důchod III. (nejvyššího) stupně se 70 % mírou poklesu pracovní schopnosti. Ještě v roce 2022, tedy 10 let po výkonu vazby, byl stěžovatel hospitalizován v Národním ústavu duševního zdraví.

    Stěžovatel u Ministerstva spravedlnosti a následně u soudu nárokoval náhradu škody z titulu zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdšZ“). Po letech soudního „ping-pongu“, jak sám uvádí Ústavní soud, bylo však stěžovateli přiznáno odškodnění ve výši pouhých 448 080 Kč s příslušenstvím.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Posouzení Ústavním soudem

    Ústavní soud dospěl k závěru o protiústavnosti napadených rozhodnutí z důvodu „zjevného a extrémního nepoměru“ výše odškodnění k závažnosti újmy, která stěžovateli vznikla v důsledku příčinné souvislosti s výkonem vazby a rozhodnutí zrušil. Ústavní soud shledal, že obecné soudy porušily čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“), který zaručuje nedotknutelnost osoby a jejího soukromí a chrání zdraví jako součást fyzické integrity člověka. Ústavní soud se pak při posuzování ústavní stížnosti zabýval několika následujícími dílčími otázkami.

    1. Vztah § 9 odst. 1 OdšZ a čl. 36 odst. 3 LZPS

    Ústavní soud se nejprve zabýval povahou nároku stěžovatele. V první řadě tu je čl. 36 odst. 3 LZPS, který stanoví, že každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem. Pod prizmatem tohoto článku bylo tudíž nutné posoudit, zda bylo rozhodnutí o vazbě „zákonné“ či nikoliv. Ústavní soud zde jasně konstatoval, že i když byl stěžovatel následně zproštěn obžaloby, nejednalo se o nezákonnou vazbu, jelikož v době rozhodování soudu byly naplněny její zákonné podmínky. Ústavní soud současně podotknul, že těmto situacím nelze zcela předejít a jsou nevyhnutelnou součástí systému trestního práva. V duchu hesla „každý dělá chyby, i stát dělá chyby, ale za chyby se platí“ je pak odpovědí povinnost státu postavit se k věci čelem a poskytnout danému jedinci odpovídající odškodnění.

    To upravuje i ustanovení § 9 odst. 1 OdšZ, dle kterého má právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě ten, na němž byla vazba vykonána, ale který byl mj. obžaloby zproštěn. Ústavní soud přitom poukázal na nesjednocený právní výklad toho, zda odškodnění dle § 9 odst. 1 OdšZ přeci jen nespadne pod čl. 36 odst. 3 LZPS, i když ten se vztahuje pouze na odškodnění za „nezákonná“ rozhodnutí. Důvodem je to, že byť ve svých rozhodnutích Ústavní soud deklaroval, že rozhodnutí o vazbě podle § 9 OdšZ není „nezákonným“ rozhodnutím ve smyslu čl. 36 odst. 3 LZPS, současně Ústavní soud zastává názor, že do rámce čl. 36 odst. 3 LZPS spadá odškodnění za trestní stíhání, které nedospěje k odsouzení. Při takové situaci je tak poskytováno odškodnění, byť formálně nedochází ke zrušení daných rozhodnutí, která jsou následně odškodňována. Jelikož však Ústavní soud shledal v napadených soudních rozhodnutích porušení čl. 7 LZPS, nechal otázku vztahu ustanovení § 9 OdšZ a čl. 36 odst. 3 LZPS dále otevřenou.

    1. Použití problematické vyhlášky Ministerstva zdravotnictví 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění

    Stěžovatel byl ve výkonu vazby ještě za účinnosti zákona 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ 1964“). Soudy tak dle přechodného ustanovení § 3079 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) použily úpravu odškodnění bolesti a ztížené společenského uplatnění obsažené v OZ 1964, konkrétně v ustanovení § 444 OZ 1964. Výše odškodnění bolesti a společenského uplatnění dle § 444 OZ 1964 byla pak v detailu vymezena v „bodové“ vyhlášce Ministerstva zdravotnictví 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění (dále jen „Vyhláška“).

    U obecných soudů sám stěžovatel namítal, že by jeho nárok měl být posuzován již podle NOZ, což předpokládá ustanovení § 3079 odst. 2 NOZ, pokud jsou pro to dány mimořádné důvody hodné zvláštního zřetele.[3] Tyto důvody mohou být dány tím, že by posouzení uplatněného nároku podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 ve výsledku znamenalo rozpor s dobrými mravy vedoucí ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.[4] Obecné soudy však shledaly, že přechodné ustanovení § 3079 odst. 2 NOZ nesměřuje k automatickému opuštění systému určení výše náhrady za bolest či ztížení společenského uplatnění dle Vyhlášky. Tento závěr obecných soudů zřejmě vycházel z toho, že v odškodnění stěžovatele dle Vyhlášky (tj. v hodnotě kolem 500 000 Kč) nespatřovali, na rozdíl od Ústavního soudu, nijakou „nepřiměřenost“, tím spíš takovou nepřiměřenost, která by znamenala rozpor s dobrými mravy.

    Je tak otázkou, proč Ústavní soud bez vysvětlení přijmul aplikaci ustanovení § 3079 odst. 1 NOZ (místo § 3079 odst. 2 NOZ) na daný případ v souladu se závěry obecných soudů, byť považoval odškodnění za natolik nepřiměřené, že v něm shledal porušení ústavního práva stěžovatele na nedotknutelnost osoby a její fyzické integrity dle čl. 7 odst. 1 LZPS.[5] Tím, že byla vyloučena aplikace NOZ na daný případ, musel být na věc použit režim odškodnění dle OZ 1964 a Vyhlášky.  Ústavní soud se evidentně nechtěl v rovině ústavněprávní vyjadřovat k tomu, jaká právní úpravy měla být v tomto případě použita. Ustanovení § 3079 odst. 2 totiž nabízí vícero výkladů toho, jaké jsou vůbec podmínky pro jeho aplikaci. Patrně proto Ústavní soud omezil svůj přezkum „úžeji“ pouze na konstatování toho, že výše odškodnění je nepřiměřená, ať už k ní soudy dospěly jakkoli.

    Je přitom nutné zmínit, že Vyhláška a v ní obsažený bodový systém náhrady újmy (a především zastropování výše náhrady újmy) byla v rozhodnutích Ústavního soudu několikrát kritizována a od účinnosti NOZ koncepčně definitivně opuštěna a zrušena. Při aplikaci Vyhlášky a jejího ustanovení § 7 odst. 3 se tedy Ústavní soud zaměřil na posouzení přiměřenosti odškodnění stěžovatele ve světle principu plné náhrady újmy.

    Byť Ústavní soud Vyhlášku aplikoval, sám otevřel dveře co nejvíce možnostem, jak se vymanit z pravidel stanovení odškodného, jak je stanoví Vyhláška. Ústavní soud poznamenal, že ve svých rozhodnutích opakovaně upozornil na problematičnost minulé úpravy odškodnění dle Vyhlášky z ústavního hlediska. Zároveň Ústavní soud poznamenal, že „že s každým dalším rokem je přísně formalistický postup podle vyhlášky méně a méně vhodným a legitimním“[6] a vyzdvihl i možnost obecných soudů Vyhlášku z důvodu protiústavnosti v konkrétním případě vůbec neaplikovat. Pokud pak obecné soudy postupují dle Vyhlášky a „přiměřeně“ zvyšují odškodné dle ustanovení § 7 odst. 3 Vyhlášky, došel Ústavní soud k tomu, že běžné je zvýšení odškodného i o několikanásobek. Efektivně pak v konkrétním případě Ústavní soud obecné soudy v daném případě nasměroval na výpočet škody dle metodiky Nejvyššího soudu. Zdá se tak, že Ústavní soud ve stylu chytré horákyně sice Vyhlášku aplikoval, ale natolik její použití i pravidla rozvolnil, že se tím de facto dostal do režimu odškodnění nemajetkové újmy dle současné úpravy obsažené v ustanovení § 2958 NOZ.

    1. Plná náhrada újmy a tzv. ekonomický kontext doby přiznání odškodnění

    Ústavní soud pak napříč svým nálezem akcentoval i tzv. „ekonomický kontext doby přiznání odškodnění“. Ústavní soud zdůraznil, že stěžovatel se domohl odškodnění až po cca 10 letech od chvíle, kdy mu byla újma způsobena. S ohledem na tento fakt a na to, že Vyhláška je již několik let zrušena, vytkl obvodnímu soudu, že pominul tento ekonomický kontext doby. V tomto ohledu tak Ústavní soud uvedl, že i v případech, kdy se odškodnění řídí starou úpravou dle OZ 1964 a Vyhlášky (jejíž aplikace je dle Ústavního soudu s postupem času „méně a méně vhodná a legitimní“, jak bylo uvedeno výše), nelze odhlížet ani od metodiky Nejvyššího soudu a zásad přiměřenosti odškodnění platných ke dni rozhodnutí. Ústavní soud uzavřel, že „by výše odškodnění, vzhledem ke specifickým okolnostem, měla být řádově taková, jako by tomu bylo podle nové právní úpravy“,[7] čímž opět de facto na věc aplikoval současný režim odškodnění nemajetkové újmy dle § 2958 NOZ.

    Závěrem

    Ve svém nálezu se Ústavní soud snažil být při posouzení přiměřenosti výše odškodného pro stěžovatele protipólem vůči formalismu, kterého se při posuzování stěžovatelova případu „s absencí citu“ dopustily obecné soudy a své úvahy doplnil o přání, aby se stav stěžovatele již nadále jen zlepšoval. Navýšení odškodného za újmu stěžovatele na dvojnásobek toho, co dovolovala Vyhláška Ústavní soud posoudil jako zjevně a extrémně nepřiměřené (obzvlášť v ekonomickém kontextu doby přiznání odškodnění) a v rozporu s čl. 7 odst. 1 LZPS. Nález tak nabízí naděje těm stěžovatelům, kteří u obecných soudů bojují o přiměřené odškodné za nemajetkovou újmu, a to obzvlášť za odškodné újmy, která vznikla ještě za staré občanskoprávní úpravy před účinností NOZ.


    Anna Kalašnikovová

     

    Bříza & Trubač, s.r.o., advokátní kancelář
     
    Palladium Praha
    Na Poříčí 1079/3a
    110 00 Praha 1
     
    Tel.:       +420 777 601 114
    e-mail:    info@brizatrubac.cz

    [1] Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2410/23 ze dne 20. prosince 2023.

    [2] Je nicméně nutné poznamenat, že stěžovatel byl zároveň uznán vinným za přečin úvěrového podvodu, který spočíval v uvedení nepravdivého údaje o výši příjmů při sjednávání úvěrové smlouvy na financování rekonstrukce rodinného domu. Úvěr nicméně stěžovatel řádně splácel a nezpůsobil škodu. Vazba však byla vykonána v souvislosti s trestním stíháním za zločin zpronevěry, za který byl stěžovatel obžaloby zproštěn.

    [3] Zde ustanovení § 3079 odst. 2 NOZ přímo odkazuje na ustanovení § 2 odst. 3 NOZ, tedy že: „Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění“.

    [4] Viz usnesení NS v této věci sp. zn. 28 Cdo 1799/2023 ze dne 28. 6. 2023.

    [5] To platí tím spíš, že komentářová literatura ve vztahu k ustanovení § 3079 odst. 2 dovozuje možnost jeho použití i na výpočet výše odškodného za bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění při újmě na zdraví, kterou by jinak upravovala Vyhláška (srov. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014), 1. vydání, 2014, s. 2026–2028: P. Bezouška; Občanský zákoník, 2. vydání (2. aktualizace, 2023): M. Pašek), tak je v judikatuře NS shledáno, že je plně aplikovatelné i na odškodnění nemajetkové újmy dle OdšZ (srov. rozsudek NS ze dne 30. 11. 2022, č. j. 30 Cdo 2224/2022-583).

    [6] Odst. 41 předmětného Nálezu ÚS.

    [7] Odst. 57 předmětného Nálezu ÚS.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Anna Kalašnikovová (Bříza & Trubač)
    26. 2. 2024

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Obchodní vedení společnosti
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Fungování Rady pro rozhodování sporů podle Červené knihy FIDIC
    • Ohrožení pobídek v modelu bez investičního poradenství?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Obchodní vedení společnosti
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Poškozený

    Postupem soudu, v jehož důsledku je podle § 206 odst. 3 trestního řádu nezákonně vyloučeno účastenství konkrétní osoby v trestním řízení, se porušuje právo dané osoby na soudní...

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.