epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    30. 8. 2022
    ID: 115050upozornění pro uživatele

    Námitka podjatosti v rozhodčím řízení

    Let the arbitrators decide, they said. It will be fair, they said.

    No dobře, ale co když ne? Co když některý z rozhodců ví, že rozhodne ve prospěch vaší protistrany, která jej jmenovala, ještě předtím, než vůbec slyšel vaše neprůstřelné argumenty, protože je to prostě kamarád? Pokud to víte také, tak máte sice problém, ale řešitelný. Pokud to nevíte, tak můžete zjistit, že máte problém až v momentu, kdy může být pozdě.

    Řešení? V první řadě se postarejte, abyste věděli. Jmenované rozhodce vždy prověřujte. Jak? Pokud jste Lincoln Lawyer nebo Saul Goodman, tak pro tyto případy máte schopného soukromého detektiva. Obyčejným smrtelníkům musí stačit Google, obchodní rejstřík a pár dobře mířených telefonátů přátelům a známým.

    Objevíte propojení mezi protistranou a rozhodcem jmenovaným protistranou, případně předsedou senátu. Pokud budete mít „štěstí“, tak objevíte rovnou tandem, o kterém máte podezření, že je připraven hájit zájmy vaší protistrany. Co dál? To si řekneme v následujících odstavcích a zaměříme se na českou právní úpravu v Zákoně o rozhodčím řízení[1] a v Rozhodčím řádu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky („Rozhodčí řád“ a „Rozhodčí soud“).

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    1) Posouzení, zda jsou skutečně dány důvody podjatosti

    Zjistíte-li v rámci své investigativní práce, že např. předsedkyně vašeho rozhodčího senátu a advokátka protistrany chodí ke stejnému kadeřníkovi, nemusí to nutně znamenat, že by paní předsedkyně byla podjatá, a zpravidla to tak samo o sobě ani nebude.

    Reklama
    Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 16.5.2025
    Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 16.5.2025
    16.5.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Co když ale zmíněná předsedkyně léta pracovala ve stejné menší advokátní kanceláři jako advokátka protistrany? Co když spolu jezdily na dovolené? Co když manželka rozhodce jmenovaného protistranou působila v minulosti jako členka představenstva této protistrany?

    Právní řád nám neposkytuje taxativní výčet okolností, které podjatost zakládají. V obecné rovině lze říct pouze to, že pochybnosti o nepodjatosti musí být založeny na objektivním důvodu, který je dán poměrem rozhodce k věci, účastníkům či k jejich zástupcům. Pouhý subjektivní pocit jedné ze stran, že daný rozhodce je zaujatý, nestačí.[2]

    Z judikatury a odborné literatury pak můžeme vyčíst konkrétní příklady okolností, které v daném případě založily důvodné pochybnosti o nepodjatosti (důvody pro podjatost soudců můžeme aplikovat analogicky také na rozhodce[3]), a to např.:

    a) vztah rozhodce ke svědkovi[4],
    b) příbuzenský nebo obdobný vztah rozhodce k účastníkům nebo jejich zástupcům (přátelský či nepřátelský)[5],
    c) vztah rozhodce k osobě, která má nepřímý zájem na výsledku sporu[6],
    d) dřívější zaměstnání rozhodce u mateřské společnosti jedné ze stran sporu[7],
    e) vztah ekonomické závislosti a vlastní finanční zájmy rozhodce[8],[9],
    f) situace, kdy rozhodce zastupoval stranu v jiném sporu[10],
    g) situace, kdy rozhodce zastupoval stranu, která má právo zasahovat do sporu[11],
    h) porušení důvěrnosti rozhodcem[12],
    i) fyzické napadení dalšího člena rozhodčího senátu[13],
    j) dlouhodobá spolupráce ve společné advokátní kanceláři[14], přičemž z německé judikatury plyne, že pouhé spolupůsobení v mezinárodní kanceláři s velkým počtem advokátů samo o sobě stačit nebude[15],
    k) rozhodce by mohl být rozhodnutím dotčen na svých právech[16],
    l)rozhodce získal poznatky o věci jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, jež jsou předmětem dokazování)[17],
    m) souběžný výkon advokátní činnosti a výkon funkce rozhodce pro stranu sporu, která jej jmenovala[18].

    Sporné jsou pak např. případy, kdy rozhodce veřejně zaujal určitý právní názor k otázce pro spor zásadní[19].

    Když se tedy vrátíme k našim příkladům zmíněným v úvodu, tak v obou případech by se s největší pravděpodobností jednalo o okolnosti zakládající důvodné pochybnosti o nepodjatosti (působení ve stejné menší advokátní kanceláři i manželka jako členka představenstva protistrany).

    2) Sebereflexe rozhodců a námitka podjatosti

    V ideálním světě by vůbec nemělo dojít k situaci, že rozhodce je z projednávaní věci vyloučen až na základě důvodné námitky účastníka řízení.

    Rozhodce, který ví o tom, že v předmětné věci jsou dány důvody zakládající jeho podjatost, by své jmenování neměl přijmout, případně by se měl své funkce vzdát ihned poté, co se o skutečnostech zakládajících podjatost dozví. Případy, kdy by rozhodce o takových skutečnostech nevěděl, budou vzácné a podjatost bude v takových případech dána jen výjimečně.

    Relevantní v tomto směru je Etický kodex Rozhodčího soudu[20], a to zejména jeho čl. III, přičemž vodítkem při úvahách rozhodce ohledně případné podjatosti by měla být především směrnice IBA o střetu zájmů v mezinárodním rozhodčím řízení (IBA Guidelines on Conflicts of Interests in International Arbitration) [21].

    I pokud by rozhodce vyhodnotil, že okolnosti zakládající jeho vztah k věci nebo k účastníkům nezpůsobují jeho podjatost, tak má dle § 8 Zákona o rozhodčím řízení povinnost informovat strany sporu o všech takových okolnostech, které by mohly o nepodjatosti vzbudit pochybnosti.

    Dospěje-li některá ze stran na základě dostupných informací k závěru, že rozhodce, případně rozhodci, je/jsou podjatí, tak je oprávněna vznést námitku podjatosti. V Rozhodčím řádu nalezneme úpravu námitky podjatosti a následného postupu v § 24. Dle ustanovení tohoto paragrafu rozhodují o vyloučení rozhodce, vůči němuž byla vznesena námitka, zbývající členové senátu. Neshodnou-li se nebo je-li namítána podjatost vícero členů senátu, tak o námitce podjatosti rozhoduje předsednictvo Rozhodčího soudu. Zákon o rozhodčím řízení dává stranám v § 12 odst. 2 také možnost obrátit se na soud, který by o vyloučení rozhodce rozhodl. Tato úprava je ovšem dispozitivní a přednost má dohoda stran ohledně postupu při vyloučení rozhodce, resp. postup dle řádů stálých rozhodčích soudů, které si strany pro svůj spor zvolily, např. Rozhodčí řád.

    Pro úspěšné uplatnění námitky podjatosti je naprosto klíčové uplatnit ji včas, tj. okamžitě, jakmile se vyskytnou pochybnosti o nepodjatosti.[22] Rozhodčí řád stanovuje jako nejzazší termín zahájení prvního ústního jednání s výjimkou případů, kdy k opožděnému uplatnění vedly důvody zvláštního zřetele hodné.  

    Následky opožděné námitky podjatosti, např. až po skončení projednávání věci či dokonce po vydání rozhodčího nálezu, můžou být fatální. Mezinárodní právní teorie i praxe se k těmto případům v zájmu právní jistoty staví negativně a k námitkám uplatněným až po vydání nálezu striktně odmítavě.[23]

    Podjatost jako důvod pro zrušení rozhodčího nálezu soudem

    V listopadu 2020 hodil Nejvyšší soud záchranné lano těm, kteří se o okolnostech zakládajících podjatost rozhodce skutečně dozvěděli až po vyhlášení rozhodčího nálezu a objektivně tak nemohli námitku uplatnit dřív: „Porušení povinnosti rozhodce podle § 8 zákona ZRŘ oznámit okolnost, která by mohla vzbudit oprávněné pochybnosti o jeho nepodjatosti, není sama o sobě důvodem pro zrušení rozhodčího nálezu. Důvodem pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. c) ZRŘ může být skutečnost, že věc projednal a rozhodl vyloučený rozhodce, jestliže strana v rozhodčím řízení o okolnostech vyloučení rozhodce nevěděla, a nemohla je proto v rozhodčím řízení uplatnit.“[24] Toto rozhodnutí je ve shodě také s odbornou literaturou.[25]

    Pokud jste si ovšem námitku podjatosti schovávali v rukávu pro případ, že se řízení nebude vyvíjet tak, jak si představuje, tak máte smůlu. Námitku jste mohli a měli uplatnit včas.

    Závěr

    Pokud si z tohoto článku máte něco odnést, tak by se mělo jednat o následující:

    1. Po ustanovení rozhodčího senátu si jednotlivé rozhodce pořádně prověřte a zjišťujte potenciální propojení s protistranou nebo zástupcem protistrany.

    2. Pokud budete mít o nepodjatosti rozhodce pochybnosti, vzneste námitku podjatosti, a to ihned.

    3. Pokud jste se o okolnostech zakládajících podjatost opravdu dozvěděli až po skončení řízení a vyhlášení rozhodčího nálezu, nevěšte hlavu a zkuste se obrátit na soud, aby rozhodčí nález zrušil.



    Mgr. Paulína Macháčová
    ,
    advokát

    Aegis Law, advokátní kancelář, s.r.o.

    Jungmannova 26/15
    110 00 Praha 1

    Tel:    +420 777 577 562
    e-mail:    office@aegislaw.cz

    ___________________________________

    [1] Zákon 216/1994 Sb., zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů („Zákon o rozhodčím řízení“).
    [2] Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 5 Nd 397/2009 ze dne 12.1.2010.
    [3] Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 23 Cdo 3150/2012 ze dne 30.9.2014.
    [4] Halada, M.: Rozhodčí pravidla UNCITRAL. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2021, 132 s., cituje Caron, Caplan 2013 s. 505.
    [5] Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 5 Nd 397/2009 ze dne 12.1.2010.
    [6] Ryšavý, L. Nezávislost a nestrannost rozhodce. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, 221 s.
    [7] Halada, M.: Rozhodčí pravidla UNCITRAL. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2021, 132 s., cituje Caron, Caplan 2013 s. 505.
    [8] Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 23 Cdo 3150/2012 ze dne 30.9.2014.
    [9] Ryšavý, L. Nezávislost a nestrannost rozhodce. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, 221 s.
    [10] Tamtéž.
    [11] Tamtéž.
    [12] Tamtéž.
    [13] Tamtéž.
    [14] Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 23 Cdo 3150/2012 ze dne 30.9.2014.
    [15] Usnesení Vrchního zemského soudu v Drážďanech (OLG Dresden) ze dne 6. 8. 2008, sp. zn. 11 Sch 02/08 v Ryšavý, L. Nezávislost a nestrannost rozhodce. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, 221 s.
    [16] Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 5 Nd 397/2009 ze dne 12.1.2010.
    [17] Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 5 Nd 397/2009 ze dne 12.1.2010.
    [18] Usnesení Vrchního zemského soudu v Brémách (OLG Bremen) ze dne 24. 5. 2006, sp. zn. 2 Sch 02/06, podobně usnesení Vrchního zemského soudu v Drážďanech (OLG Dresden) ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 11 SchH 02/04, usnesení Vrchního zemského soudu v Kolíně (OLG Köln) ze dne 14. 9. 2000, sp. zn. 9 SchH 30/00 v Ryšavý, L. Nezávislost a nestrannost rozhodce. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, 221 s.
    [19] Ryšavý, L. Nezávislost a nestrannost rozhodce. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, 221 s.
    [20] Viz: dostupné na www, k dispozici >>> zde. 
    [21] Viz: dostupné na www, k dispozici >>> zde. 
    [22] Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 23 Cdo 3022/2016 ze dne 5.12.2016.
    [23] Bělohlávek, A. J.: Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, 1776 s.
    [24] Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 23 Cdo 1337/2019-270 ze dne 18.11.2020.
    [25] Ryšavý, L. Nezávislost a nestrannost rozhodce. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, 221 s.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Paulína Macháčová (Aegis Law)
    30. 8. 2022
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Získání přechodného pobytu pro rodinného příslušníka občana EU: Kompletní průvodce procesem s praktickými radami
    • Agilní vývoj software – specifika smluvních podmínek
    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • 10 ChatGPT promptů, které zvýší produktivitu vaší asistentky
    • K významnému životnímu jubileu prof. Petra Hajna
    • DEAL MONITOR
    • Makroekonomický výhled pro Českou republiku 2025: Rok výzev i přizpůsobení
    • DEAL MONITOR
    • Bilance roku 2024: Ohlédnutí za klíčovými událostmi a výzvami

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 16.05.2025Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 16.5.2025
    • 20.05.2025Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025
    • 22.05.2025Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    • 23.05.2025Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 15.05.2025Rodina v právu a bezpráví - Děti a jejich právo na participaci - 15.5.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Jaké změny přinese novela zákona o bankách u vedoucích pracovníků a nový institut donucovací pokuty
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • 10 otázek pro ... Olgu Kaizar
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2025
    • 10 otázek pro ... Olgu Kaizar
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku

    Soudní rozhodnutí

    Obžalovaný

    Zastavení trestního stíhání pro nepřiměřenou délku trestního řízení nemůže sloužit jako nástroj řešení rozdílných názorů nalézacího a odvolacího soudu na hodnocení skutkového stavu.

    Náklady řízení

    Rozhodne-li obecný soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., aniž se ústavně konformně vypořádá s nutností použití § 142 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy k...

    Advokátní tarif (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...

    Bydliště dítěte (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na...

    Dokazování (exkluzivně pro předplatitele)

    Je v rozporu se základním právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, hodnotí-li odvolací soud nalézacím soudem provedené důkazy jinak, aniž by...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.