Nedisciplinovanost poslanců provází jednání sněmovny dlouhá léta

    Debatu o poslanecké docházce rozdmýchal úterní vládní debakl při jednání o nájemném. Při hlasování o tomto klíčovém zákonu chybělo 40 poslanců. Omluveno kvůli zahraničním cestám a nemoci bylo 28 poslanců. Dalších 12 chybělo bez omluvy.

    Koalice po hlasování kritizovala opozici, že porušila nepsaná pravidla o takzvaném "párování" a vychýlila poměr sil ve sněmovně. Opozice ale již před rokem prohlásila, že nebude tolerovat absence vládních poslanců.

    Systém párování se zhroutil právě před rokem. Poté, co vláda kvůli neúčasti některých svých členů prohrála řadu důležitých hlasování, obvinila opozici, že párování přestala záměrně ctít. Premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla tehdy zakázal ministrům a sociálním demokratům zahraniční cesty v době jednání sněmovny. Poslanci koalice a opozice poté se svých pozic mírně ustoupili, a to zejména pro případ důležitých zahraničních cest do EP.

    Z reakcí poslanců, které dnes ČTK oslovila, vyplynulo, že poslanci se zřejmě budou i nadále při hlasováních takzvaně párovat, ale kluby budou mnohem ostražitější a budou si počty poslanců bedlivěji hlídat.

    Absence mnohých poslanců při hlasování o zákonech je sice nepříjemná, ale neochromuje jednání sněmovny jako celku. Právě takovým případem jsou pravidelné čtvrteční interpelace. Úderem 16:00 nastává každý čtvrtek při schůzi sněmovny již po dlouhá léta stav, kdy je ve sněmovně mnohdy maximálně dvacet poslanců. Ještě tristnější stav občas nastane při hlasování o odpovědích na písemné interpelace. Sněmovna je totiž usnášeníschopná při
přítomnosti alespoň 67 poslanců. Řídícím schůze proto mnohdy nezbude nic jiného, než schůzi do dalšího dne přerušit.

    Efektivnější jednání si poslanci slibují právě od projednávaných novel jednacího řádu. Navrženo je mimo jiné to,
aby pevnými dny pro schvalování zákonů byly středa a pátek, a to doba od 09:00 do 14:00. Všichni poslanci tak budou dopředu vědět, kdy nesmějí v jednacím sále chybět. V ostatních dnech by poslanci mohli o zákonech diskutovat a navrhovat k nim úpravy. S tím ale nesouhlasí ODS. Uzákonění těchto dnů by podle občanských
demokratů zvýhodňovalo vládu a vládní koalici. Autoři novely chtějí také přitvrdit podmínky, za nichž ministři odpovídají na interpelace poslanců. Předloha zkracuje dobu jejich konání a také lhůtu, kterou mají ministři na odpovědi.

    Páky, jak přimět poslance k pravidelné docházce, jsou různé. Například na Slovensku chce šéf sněmovny Pavol Hrušovský strhnout část platu bývalému slovenskému premiérovi Vladimíru Mečiarovi. Mečiar se řádně neomluvil ze schůze sněmovny.

    Nad českými poslanci se ale vznáší jiná hrozba. Jak již dříve zjišťovala ČTK, za účinný postih absentujících poslanců považují strany to, že jméno hříšníka nahlásí jeho mateřské stranické organizaci, která ho do sněmovny nominovala.

    Špatná docházka některých poslanců na jednání sněmovny je skutečně dlouhodobým problémem. Razantně se ji pokusil řešit bývalý šéf dolní parlamentní komory Miloš Zeman, který v polovině 90. let navrhoval krácení poslaneckých platů. Svoji iniciativu ovšem nedotáhl do úplného konce.