Nejlepší teoretik nejlepším praktikem ?

Financování vysokých škol není jednoduchá záležitost nikde na světě. V Česku tomu není přirozeně jinak, obzvláště nyní, kdy ve veřejných rozpočtech není dostatek peněz takřka na nic.

Za prvé: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České Republiky chce univerzitám už od příštího akademického roku posílat nemalou část peněz, (patrně půjde o třicet procent) podle jejich vědeckého výkonu. Pozorovat a hodnotit se bude (zjednodušeně řečeno) například to, jestli je škola úspěšná ve vědě nebo zda na výzkumu spolupracuje se zahraničními vědci . To zní určitě sympaticky a rozumně , proč podporovat nějaké líné a špatné univerzity bez patřičného vědeckého výkonu?

Za druhé : MŠMT, vláda a de facto i celá studentská a rodičovská veřejnost volá po tom, aby výuka na českých VŠ byla co nejvíce praktická. Zadání je jasné - "vychovat" dostatek kvalifikovaných praktických odborníků pro trh práce. Není žádným tajemstvím, že si studenti v ČR dlouhodobě stěžují na přílišnou teoretičnost studia. Učte nás něco, co nám bude v životě k praktickém užitku , ne nějaké teorie, které Vám otisknou milí kantoři v recenzovaných či dokonce impaktovaných časopisech, které si pak vykážete do vědeckých statistik.

Rovněž tento požadavek pokládám jako legitimní, nota bene i já jako student jsem v devadesátých letech minulého století vnímal své studium jako příliš teoretické, a cítil jsem, že pro mnohé poznatky předávanými tehdejšími docenty a profesory budu hledat, gentlemansky řečeno, těžko nějaké reálné uplatnění.

Oba tyto výše ve velké stručnosti načrtnuté požadavky jsou zcela oprávněné, pouze mi vrtá hlavou, jak jich plnohodnotně dosahovat současně. Ze zadání jasně plyne, že nejlepším praktickým učitelem by měl být vědec – teoretik, což je sice krásné, avšak v praxi těžko uskutečnitelné. Osobně to mohu potvrdit ze svého devítiletého působení na právnické fakultě ( a na jiných školách to nebude a není jiné) , že učitel perfektně naplňující obě kriteria je velkou vzácností. A to zde pracují v drtivé míře lidé nadprůměrně inteligentní.

Řešení do budoucna je průzračné , ale rovněž velice nákladné. Na VŠ by měli vedle sebe působit – praktičtí učitelé-lektoři sice s méně vědeckými tituly a třeba i marginální publikační činností, avšak o to se silnějším propojením s praxí, směřující studenty k oněm praktickým dovednostem a vedle nich „učitelé-vědci“ plnící kolonky citací a zahraničních publikací. Obávám se ovšem, že na toto u nás dlouho nebudou peníze, takže ještě pár (desítek) let bude platit typicky české a moravské , kdy každý dělá tak trochu všechno…

kolman mala