epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    21. 8. 2020
    ID: 111639upozornění pro uživatele

    Obvyklé jednání není trestný čin: Význam „dobového kontextu“ a právních znalostí obviněného

    Orgány činné v trestním řízení mají často tendenci stavět obviněného (často právního laika) do pozice profesionála, který nejenže zná dokonale veškeré právní předpisy, ale dokonce umí předvídat i její výklad, který přinese teprve budoucí judikatura. Na základě těchto domnělých znalostí presumují úmysl obviněného spáchat vybrané trestné činy. Rozhodnutí založená na takovém postupu však nemohou obstát.

     

    Ústavní soud ve své nedávné judikatuře zdůraznil, že v souvislosti se zaviněním je nezbytné zabývat se tzv. dobovým kontextem. Toto judikuje zejména ve svém nálezu ze dne 24. 9. 2019, sp. zn. II. ÚS 698/19.

    Stěžovatel byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 uznán vinným přečinem porušení povinnosti při správě cizího majetku podle ustanovení § 220 odst. 1 a 2 písm. a), b) zákona č. 40/2009 Sb. Za tento přečin mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 9 měsíců, který mu byl podmíněné odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců, současně mu byl uložen peněžitý trest ve výši 100.000 Kč. Dále mu byla uložena povinnost k náhradě škody ve výši 1.464.399 Kč.

    Uvedeného trestného činu se měl stěžovatel dopustit v postavení náměstka ministra financí iniciací a zadáním dvou veřejných zakázek v celkové ceně 1.464.399,18 Kč, jejichž předmětem bylo zpracování právních analýz týkajících se postupu ministerstva financí po vyhlášení nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 6/13, ve kterém Ústavní soud dovodil obcím právo na regulaci hazardu, jako součást výkonu práva na samosprávu. V praxi to znamenalo, že ministerstvo mělo začít rušit povolení na provoz hazardních her, která byla v rozporu s vyhláškami jednotlivých obcí.

    Reklama
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    10.11.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Obvodní soud a následně odvolací i dovolací soud rozhodly, že obě veřejné zakázky byly zadány zcela neúčelně a nadbytečně, neboť s ohledem na závěry zmíněného nálezu Ústavního soudu a stanovisko odboru ministerstva financí (Státní dozor nad sázkovými hrami a loteriemi) musel stěžovatel vědět, že zadané analýzy nemohou změnit závaznost uvedeného nálezu Ústavního soudu a že tyto analýzy nevnesou do uvedené problematiky žádné nové závěry, které by umožňovaly jiný než zmíněným nálezem presumovaný postup v podobě iniciace správních řízení spočívajících v přezkumu a následném zrušení povolení k provozování interaktivních videoloterijních terminálů, která byla vydána v rozporu s obecně závaznými vyhláškami obcí.

    Podle Ústavního soudu je třeba skutkové okolnosti případu zasadit do širšího, zejména „dobového“ kontextu. Předmětný nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 6/13 byl totiž vyhlášen dne 11. 4. 2013, přičemž k objednání obou následně rozporovaných externích právních analýz došlo již 26. 4. 2013, tedy bezprostředně poté a šlo tedy o bezprostřední reakci stěžovatele na nové skutečnosti.

    Stěžovatel na svou obranu mimo jiné uvedl, že „bezezbytku vyhověl všem interním pravidlům pro zadávání zakázek onoho druhu, opatřil si nezbytné souhlasy ostatních pracovníků ministerstva a v neposlední řadě jednal z podnětu svého nadřízeného ministra“.

    V té době to byl právě ministr financí, jenž dle svého vlastního vyjádření „apeloval na všechny své podřízené, nejenom na stěžovatele, aby v případě pochybností se ujistili znaleckým posudkem… bylo to v době, kdy orgány činné v trestním řízení usoudily, že dosavadní dlouholetá praxe ministerstva financí a ministerstva obrany je v podstatě trestným činem a začala stíhat jednoho státního úředníka a jednoho ministra za to, že si neobjednal znalecký posudek…a v té atmosféře, která tenkrát byla, byla to atmosféra mimořádného znejistění celé státní správy, jsem často svým podřízeným opakoval, aby nezapomněli objednat znalecký posudek, nebo je někdo zavře“.

    Lze usuzovat, že stěžovatel jednal v právním omylu ve smyslu § 19 trestního zákoníku. Stěžovatel nevěděl ani nemohl vědět, že se dopouští protiprávního činu, naopak se domníval, že postupuje v souladu s interními postupy. Nejednal tedy zaviněně. Stěžovatel se dle svých slov řídil rčením „dvakrát měř, jednou řež“, a jeho jednání nelze tedy považovat za protiprávní. Opětovně namítl, že se soudy řádně nezabývaly subjektivní stránkou trestného činu (uvedl, že jednal v nejlepším úmyslu a s cílem majetek České republiky ochránit, nikoliv poškodit). Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 16. 3. 2016, sp. zn. 7 Tdo 1459/2015 „Podle právní úpravy negativního právního omylu, a jeho významu na protiprávnost činu, jak je uvedena v § 19 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku, je-li takový omyl omluvitelný, je pachatel spáchaného činu beztrestný, neboť nejedná zaviněně. Uvádí-li trestní zákoník v § 19 odst. 1, že pachatel nejedná zaviněně, vylučuje se tím zaviněné jednání zcela v obou jeho formách, tedy ve formě úmyslu i nedbalosti.“

    Obdobně rozhodl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 14. 2. 2018, sp. zn. 4 Tdo 45/2018, kde si obviněná ponechala výtěžek z prodeje zboží a v důsledku toho byla obviněna z trestného činu zpronevěry. Obviněná dle svého vyjádření uplatnila jednostranný zápočet dle svých laických představ v rozporu s ustanoveními občanského zákoníku. Nejvyšší soud k tomu vyslovil: „V dané věci se jedná o problematiku započtení pohledávek, které upravuje § 1982 a násl. občanského zákoníku. Jedná se tedy o výklad konkrétního ustanovení občanského zákoníku, tedy o výklad jiné normy než trestního zákoníku. Lze uzavřít, že v případě obviněné se jednalo o omyl omluvitelný, když obviněná je právním laikem, bylo pro ni obtížné se v dané situaci orientovat, jednala pod tlakem.“

    Kontext prvního zmiňovaného případu je navíc specifický tím, že došlo k potrestání stěžovatele za jednání, k němuž došlo s vědomím a s (přinejmenším implicitním) souhlasem jak jeho nadřízeného ministra, tak i dalších spolupracovníků. To vše při respektování stanoveného interního postupu. Stěžovatel se tedy nedopustil žádného zjevného individuálního excesu, nýbrž postupoval formálně obvyklým způsobem a podle interních pravidel, což obecné soudy vůbec nezpochybnily.

    Jakkoliv Ústavní soud nepopírá, že v daném případě lze pochybovat o racionalitě a hospodárnosti počínání stěžovatele, je třeba je hodnotit jednak v tehdejším „dobovém“ kontextu (viz zejména ministrem financí zdůrazněný pokyn vyžadovat externí stanoviska s ohledem na čerstvé kauzy na jiném ministerstvu) a jednak s přihlédnutím k zásadě dovozování trestní odpovědnosti jako ultima ratio. Jinak řečeno, ne každé neracionální či nehospodárné jednání je nutně i jednáním, které by mělo být postiženo trestněprávními nástroji.

    V závěru nálezu Ústavní soud vyslovil, že pokud by tato zásada neplatila, pak by mohla nastat i situace, kdy by každý vedoucí pracovník byl příslovečně „jednou nohou ve vězení“, což by reálně mohlo vést k alibismu, nerozhodnosti a ke zlidovění rčení, podle kterého „kdo nic nedělá, ani nic nezkazí.“ Od vedoucích pracovníků se přitom očekává pravý opak: invence, kreativita a schopnost nést za svoje rozhodnutí i odpovědnost, která však má být vedena v trestněprávní rovině teprve v krajním případě.

    Ústavní soud zde dal jasně najevo zásadní význam skutkových okolností v okamžiku činu. Na učiněná rozhodnutí je nutno pohlížet optikou dané doby („dobovým kontextem“), a nikoliv pouze z dnešní perspektivy. Stejně tak je nezbytné brát v úvahu osobnost obviněného a jeho reálné právní povědomí. Tedy kdo určité jednání uskutečňuje a za jakých okolností tak činí. Není-li toto podrobně zkoumáno, nemůže být učiněn závěr o trestní odpovědnosti obviněného.

    Mgr. Petr Motyčka,
    advokát

    Mgr. Filip Mamrilla,
    advokátní koncipient

    TOMAN & PARTNEŘI advokátní kancelář, s.r.o.
     
    Trojanova 12
    120 00 Praha 2
     
    Tel.:       +420 224 918 490
    Fax:       +420 224 920 468
    e-mail:    ak@iustitia.cz
     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Petr Motyčka, JUDr. Mgr. Filip Mamrilla (TOMAN & PARTNEŘI)
    21. 8. 2020
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Problematické aspekty zákonné úpravy odběru a uchovávání biologických vzorků pro účely budoucí identifikace
    • Důkazní přípustnost výslechů zasahujících příslušníků policejního orgánu
    • Pachová stopa v trestním řízení
    • Od 1.1.2022 již nelze přeměnit trest odnětí svobody v trest domácího vězení
    • Limity svobody projevu v kontextu války na Ukrajině
    • Správní právo trestní - práva oznamovatele přestupku
    • Ústavní soud České republiky se vyjádřil k možné trestnosti závažných nenávistných projevů
    • Obhajoba při zahájení trestního stíhání
    • Práva zajatců a televizní doznání
    • Řešení problémů trestně stíhané právnické osoby s volbou obhájce
    • Popis skutku vykazujícího znaky přestupku i trestného činu

    Související produkty

    Online kurzy

    • Trestní odpovědnost ve zdravotnictví
    • Problematika aktuálních trestních stíhání advokátů
    • Účinná lítost – preferované řešení z pohledu Finančnej správy SR
    • Účinná ľútosť: História slovenského unikátu a porovnanie s európskym štandardom
    • Daňové trestné činy
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
    doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Filip Seifert, MBA
    JUDr. Filip Seifert, MBA
    Kurzy lektora
    JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
    JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Robert Kabát
    Mgr. Robert Kabát
    Kurzy lektora
    JUDr. Mgr. Jiří Kmec, Ph.D.
    JUDr. Mgr. Jiří Kmec, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Pracovní právo - zbytečné lékařské prohlídky
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Regulační plán, územní plán s prvky regulačního plánu
    • Insolvence
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře
    • Eva Svobodová z White & Case nejlepší evropskou právničkou v oblasti dluhových kapitálových trhů
    • Právní prostředky ochrany proti bossingu
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Dovolená bez souhlasu zaměstnavatele
    • Právní prostředky ochrany proti bossingu
    • Obecný soud ignoroval záměr účastníků řízení vyřešit spor smírně
    • Stanovisko NS k výkladu (výše) nezabavitelné částky v r. 2022 nejen při exekučních srážkách ze mzdy
    • Zásahová žaloba jako prostředek ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu se zaměřením na nezákonnost provádění kontroly a hrozbu jejího opakování
    • Pracovní právo - zbytečné lékařské prohlídky
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Darování nemovitosti z pohledu dárce a obdarovaného - Část 1.
    • Darování nemovitosti z pohledu dárce a obdarovaného - Část 2.
    • Whistleblowing, pokus r. 2022 – krok správným směrem, byť stále s významnými přešlapy. Nová vláda, nový rok, nový návrh zákona na ochranu oznamovatelů
    • Obrat v posuzování právních domněnek a fikcí užitých ve smlouvách ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021
    • Kdy dává zaměstnavatel tvůrčímu zaměstnanci mlčky souhlas s prací přesčas? Stanovisko Nejvyššího soudu.
    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Náhrada škody způsobené členem statutárního orgánu SVJ
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Volba práva

    I abstraktně formulovaná prorogační dohoda může dopadat na spory deliktní povahy, aniž by na ně musela výslovně odkazovat. Právní základ žaloby (resp. zda je žalovaný nárok smluvní...

    Insolvence

    Dojde-li ke změně v osobě věřitele postupem podle ustanovení § 18 insolvenčního zákona [lhostejno, že uplatnitelného (jen) přiměřeně k návrhu osoby k tomu legitimované dle § 183...

    Výpověď z pracovního poměru

    Existuje-li jeden pracovní poměr, v rámci něhož zaměstnanec zastává více pracovních pozic, a tento pracovní poměr je rozvázán jednou výpovědí, musí se pak použitý výpovědní...

    Jednatel (exkluzivně pro předplatitele)

    Je-li v pozvánce na valnou hromadu uvedeno, že na pořadu jednání bude „odvolání jednatele“, aniž je vymezen konkrétní důvod odvolání, a odpovídá-li tomu i návrh usnesení valné...

    Jistota (exkluzivně pro předplatitele)

    K opožděnému složení jistoty na náklady řízení (§ 11 odst. 1 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém) se nepřihlíží.

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.