Ochrana počítačových programů dle autorského zákona

Počítačový program je dle autorského zákona (zákon 121/2000 Sb., AutZ) chráněn jako dílo, pokud splňuje podmínku, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Počítačový program je tak chápán jako nehmotný výsledem autorovy tvůrčí činnosti, jde o určitou strukturu danou organizací dat, posloupností instrukcí, volbou algoritmů a způsob komunikace uživatelem. Autorský zákon upravuje práva autora k jeho dílu (počítačový program je chráněn jako dílo literární, není-li zákonem stanoveno jinak) a ochranu práv.
Autorem díla počítačového programu je fyzická osoba, která dílo vytvořila. Jeho autorské právo k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. Obsahem tohoto autorského práva jsou jak práva osobnostní tak výlučná práva majetková. Zatímco osobnostní práva autorská jsou vázána přímo na osobu autora (autor se jich nemůže vzdát, tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají), tak majetková práva autorská samozřejmě převoditelná jsou. V této souvislosti je vhodné zmínit pojem zaměstnanecké dílo, jímž je myšleno dílo, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovně právního či služebního vztahu k zaměstnavateli. Autorova osobnostní práva zůstávají nedotčena, ale práva majetková práva vykonává svým jménem a na svůj účet zaměstnavatel. Počítačové programy se považují za zaměstnanecká díla i tehdy, pokud byla vytvořena na objednávku (objednavatel se v tomto případě považuje za zaměstnavatele).

Mezi majetková práva autorská patří zejména právo autora dílo užít, toto právo může autor převést a pokud to neučiní tak zákon stanovuje přesné podmínky, kdy lze oprávněně dílo užít, aniž by bylo zasahováno do práva autorského (viz. níže). Autor díla tedy musí strpět určitá omezení svých práv. Ustanovení § 66 AutZ obsahuje výčet omezení, která musí strpět autor počítačového programu. Do jeho práv tak nezasahuje oprávněný uživatel (samozřejmě tato ustanovení se vztahují pouze na oprávněné uživatele počítačových programů, tzn. že tito uživatelé mají licenci k používání programu, nevztahuje se na neoprávněné uživatele, kteří pracují s okopírovaným či jinak nezákonně získaným programem – na ty se použijí ustanovení trestního zákona), který rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, ovšem jen za podmínky, že je to potřebné k užití počítačového programu v souladu s jeho užitím, dále do autorových práv nezasahuje ten oprávněný uživatel, který si zhotoví záložní rozmnoženinu počítačového programu, je-li to potřebné pro jeho užívání, který zkoumá, studuje nebo zkouší sám nebo jím pověřená osoba fungování počítačového programu za účelem zjištění myšlenek a principů, na nichž je založen kterýkoli prvek počítačového programu za podmínky, že tak činí při zavedení, uložení počítačového programu do paměti počítače nebo při jeho zobrazení, provozu či přenosu a do autorských práv nezasahuje také ten oprávněný uživatel, který rozmnožuje kód nebo překládá jeho formu při rozmnožování počítačového programu nebo při jeho překladu či jiném zpracování, úpravě či jiné změně, a to ať již sám nebo jím pověřená osoba, jsou-li takové rozmnožování nebo překlad nezbytné k získání informací potřebných k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu s jinými počítačovými programy, jestliže informace potřebné k dosažení vzájemného funkčního propojení nejsou pro takové osoby jinak snadno dostupné. Tato činnost je omezena jen na ty části počítačového programu, které jsou potřebné k dosažení vzájemného funkčního propojení. Informace získané při rozmnožování kódu nesmějí být poskytnuty jiným osobám ani využity k jiným účelům než k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu. Je samozřejmé, že tyto informace nesmějí být dále využity ani k vývoji, zhotovení nebo k obchodnímu využití počítačového programu v podstatě podobného v jeho vyjádření nebo k jinému jednání, který ohrožuje nebo porušuje právo autorské.
Autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah (jedná se např. odstranění nebo změnu jakékoli elektronické informace o identifikaci práv k dílu, o rozšiřování rozmnoženiny díla včetně jeho dovozu, jakož i sdělování díla veřejnosti, u nichž byly elektronické informace o identifikaci práv k dílu odstraněny nebo pozměněny aj. porušení zákona )se může domáhat zejména určení svého autorství, zákazu ohrožení svého práva, včetně hrozícího opakování, nebo neoprávněného zásahu do svého práva, zejména zákazu neoprávněné výroby, neoprávněného obchodního odbytu, neoprávněného dovozu nebo vývozu originálu nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla, neoprávněného sdělování díla veřejnosti, jakož i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy, dále má právo na sdělení údajů o původu neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla, o způsobu a rozsahu jejího užití a o totožnosti osob, které se neoprávněného zhotovení, popř. neoprávněného rozšiřování účastní a právo na odstranění následků zásahu do práva (stažením, zničením, poskytnutím přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu). Soud může autorovi v rozsudku přiznat právo uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob uveřejnění. Právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních právních předpisů zůstává nedotčeno.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz