13. 1. 2003
ID: 20665upozornění pro uživatele
Ombudsman žádá vládu o nápravu ve dvou sporných případech
Ombudsman žádá vládu o nápravu v případě čtyřiadvacetiletého
Františka Stojkoviče, který v roce 2001 zemřel ve vězení a jeho
pozůstalí po ministerstvu zdravotnictví marně žádali jeho
zdravotní dokumentaci. Motejl tvrdí, že takový postup
ministerstva je nezákonný. Požádal proto příslušné instituce, aby
příbuzným zemřelého muže dokumentaci zpřístupnily.
Vláda se na pondělním zasedání bude
zabývat dvěma podněty ochránce lidských práv Otakara Motejla. Je
to vůbec poprvé, co má vláda zasáhnout do sporu ombudsmana s
orgány státní moci, řekl ČTK vicepremiér pro lidské zdroje Petr
Mareš (US-DEU), který tyto body předkládá.
Ombudsman žádá vládu o nápravu v případě čtyřiadvacetiletého
Františka Stojkoviče, který v roce 2001 zemřel ve vězení a jeho
pozůstalí po ministerstvu zdravotnictví marně žádali jeho
zdravotní dokumentaci. Motejl tvrdí, že takový postup
ministerstva je nezákonný. Požádal proto příslušné instituce, aby
příbuzným zemřelého muže dokumentaci zpřístupnily. Když neuspěl,
rozhodl se informovat veřejnost a požádat vládu, aby do sporu
vstoupila.
Ministerstvo zdravotnictví tvrdilo, že údaje ze zdravotnické
dokumentace není možné zveřejnit s ohledem na povinnost lékařské
mlčenlivosti. Podle jeho výkladu současných zákonů na tyto údaje
nemají nárok ani nejbližší příbuzní, ale jedině pacient, a toto
právo nepřechází na pozůstalé ani v případě jeho úmrtí.
Zákon však podle ochránce práv mluví jinak. Na nejbližší
příbuzné přechází také výkon posmrtné ochrany osobnosti mrtvého.
Motejl i Mareš vládě doporučují změnu zákona, která by výslovně
zajistila pozůstalým možnost seznámit se se zdravotní dokumentací
zemřelého s výjimkou případu, kdy dotyčný vyjádří s takovým
postupem nesouhlas. Ještě před účinností novely by ministryně
zdravotnictví Marie Součková (ČSSD) společně s rezortem
spravedlnosti měla Stojkovičovým rodičům jeho dokumentaci
zpřístupnit a stejně postupovat i v obdobných případech.
Druhá kauza se týká afghánského občana Mohammada Fakiriho,
který již deset let neúspěšně žádá o české státní občanství.
Obrátil se proto na veřejného ochránce práv. Z rozhodnutí
ministerstva vnitra ombudsman nezjistil důvod, proč Fakiri
občanství nezískal. V případě Fakiri si ovšem vnitro vyžádalo i
stanovisko Bezpečnostní informační služby (BIS), a Motejl proto o
tyto podklady požádal. Ministerstvo mu je ale odmítlo vydat s
tím, že by to ohrozilo důležitý zájem sledovaný zpravodajskou
službou. Ochránce práv proto vládu žádá o nápravu, která by mu
umožnila získat spis BIS a pokračovat v posuzování případu.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
zabývat dvěma podněty ochránce lidských práv Otakara Motejla. Je
to vůbec poprvé, co má vláda zasáhnout do sporu ombudsmana s
orgány státní moci, řekl ČTK vicepremiér pro lidské zdroje Petr
Mareš (US-DEU), který tyto body předkládá.
Ombudsman žádá vládu o nápravu v případě čtyřiadvacetiletého
Františka Stojkoviče, který v roce 2001 zemřel ve vězení a jeho
pozůstalí po ministerstvu zdravotnictví marně žádali jeho
zdravotní dokumentaci. Motejl tvrdí, že takový postup
ministerstva je nezákonný. Požádal proto příslušné instituce, aby
příbuzným zemřelého muže dokumentaci zpřístupnily. Když neuspěl,
rozhodl se informovat veřejnost a požádat vládu, aby do sporu
vstoupila.
Ministerstvo zdravotnictví tvrdilo, že údaje ze zdravotnické
dokumentace není možné zveřejnit s ohledem na povinnost lékařské
mlčenlivosti. Podle jeho výkladu současných zákonů na tyto údaje
nemají nárok ani nejbližší příbuzní, ale jedině pacient, a toto
právo nepřechází na pozůstalé ani v případě jeho úmrtí.
Zákon však podle ochránce práv mluví jinak. Na nejbližší
příbuzné přechází také výkon posmrtné ochrany osobnosti mrtvého.
Motejl i Mareš vládě doporučují změnu zákona, která by výslovně
zajistila pozůstalým možnost seznámit se se zdravotní dokumentací
zemřelého s výjimkou případu, kdy dotyčný vyjádří s takovým
postupem nesouhlas. Ještě před účinností novely by ministryně
zdravotnictví Marie Součková (ČSSD) společně s rezortem
spravedlnosti měla Stojkovičovým rodičům jeho dokumentaci
zpřístupnit a stejně postupovat i v obdobných případech.
Druhá kauza se týká afghánského občana Mohammada Fakiriho,
který již deset let neúspěšně žádá o české státní občanství.
Obrátil se proto na veřejného ochránce práv. Z rozhodnutí
ministerstva vnitra ombudsman nezjistil důvod, proč Fakiri
občanství nezískal. V případě Fakiri si ovšem vnitro vyžádalo i
stanovisko Bezpečnostní informační služby (BIS), a Motejl proto o
tyto podklady požádal. Ministerstvo mu je ale odmítlo vydat s
tím, že by to ohrozilo důležitý zájem sledovaný zpravodajskou
službou. Ochránce práv proto vládu žádá o nápravu, která by mu
umožnila získat spis BIS a pokračovat v posuzování případu.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
