Vážení čtenáři,

přinášíme Vám pravidelný přehled událostí ve světě práva za uplynulý týden.

Přeji Vám hezký víkend

Mgr. Miroslav Chochola, LL.M., MBA
EPRAVO.CZ

Šéfka ochránců osobních údajů končí ve funkci. Janů nebude obhajovat mandát
Současná předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) Ivana Janů severu Lidovky.cz potvrdila, že svůj končící mandát v čele Úřadu již nebude obhajovat. Senátoři jejího nástupce vyberou o prázdninách. Janů Úřad vedla pět let. Před tím byla dvacet let ústavní soudkyní.

Na fotbal ať létají za své. Právníci v anketě LN kritizovali chování soudců
Soudce Stanislav Bernard a jeho někdejší nadřízený Jaroslav Bureš se zachovali neeticky, shodli se právníci oslovení LN.

Toman a Devátý nabírají právníky, koronakrize jim přinesla nový nával práce
Advokátní kancelář Toman, Devátý & Partneři má vzhledem ke koronavirové pandemii více práce než dříve, nabírá tak nové právníky. „Ceny našich právních služeb upravovat neplánujeme. Firmám, které chtějí dlouhodobě levnější právní služby nabízíme službu Kvalitní firemní právník, která je výhodnou alternativu k firemním právníkům,“ říká v dalším pokračování ankety INFO.CZ Koronavirus v advokacii řídící partner kanceláře Petr Toman.

Exekutor je hrdinou práva. Česko není žádnou exekuční velmocí, říká Plášil
Představa, že je Česko exekutorskou velmocí je podle prezidenta exekutorské komory České republiky Vladimíra Plášila zcela mylná. „Můžeme srovnávat s Belgií, kde počet obyvatel odpovídá počtu obyvatel Česka a počty exekucí máme rovněž téměř stejné,“ vysvětluje v pořadu Kapitola Plášil. Exekutor se podle něj před téměř dvaceti lety, kdy tato profese u nás vznikla, stal hrdinou práva. Jak na tom vlastně Češi s hrazením dluhů jsou? Proč sami exekutoři vnímají pozitivně snižující se počet exekučních řízení a jak by měla situace vypadat v budoucnu? Hrozí zvýšené riziko exekucí v souvislosti s koronavirovou krizí? Podívejte se na celý rozhovor v úvodu článku.

Insolvenční správkyně Mladé fronty: Savov to na mě zkoušel po dobrém i po zlém
Psychologické deptání, obtěžování, veřejné očerňování. Takové jsou podle insolvenční správkyně Petry Hýskové metody, kterým čelí během insolvenčního řízení mediálního domu Mladá fronta. Vývoj tam nabral nové tempo minulý týden, kdy odvolaná předsedkyně představenstva Markéta Nováková nechala vydavatelství odpojit od elektřiny a vynutila si jeho stěhování. Navzdory tomu se celé insolvenční řízení blíží do finále – podle Hýskové by to mohlo být během dvou týdnů. „Pokud se nám za Mladou frontu podaří získat přes sto milionů, bude to příjemné překvapení,“ říká Petra Hýsková v otevřeném rozhovoru pro INFO.CZ.

Když si Reportéři ČT hrají na soudy, spravedlnost pláče
Pořad České televize Reportéři ČT je o investigativní žurnalistice. Někdy připomíná vyšetřovatele v nejširším slova smyslu, občas ale také svým způsobem supluje roli soudů. Je dlouhodobě otázkou, zda se (nejenom) veřejnoprávní publicistika má do takovéto polohy vůbec kdy dostat. A když už se něco takového děje, měly by se rovněž držet standardy, které musí být právě pro justici určující: tedy hledat „spravedlnost“ nestranně a bez počátečního rozhodnutí, na čí straně je vlastně pravda.

Soudce Bernard doplatí na fotbalový výlet. U Vrchního soudu přijde o agendu, říká Dörfl
Místopředseda Vrchního soudu v Praze Stanislav Bernard přichází dnešním dnem o svou místopředsednickou agendu. Předseda soudu Luboš Dörfl mu ji odňal v reakci na to, jak se postavil k nedávnému přešlapu – Bernard se totiž nechal pozvat Fotbalovou asociací ČR na zahraniční fotbalové utkání, a i když to bylo podle kolegů i soudcovských etických standardů přes čáru, chtěl dál zůstat místopředsedou. „Naše hodnocení celé té záležitosti jsou diametrálně odlišná. Proto jsem vnímal jako důležité se od tohoto jednání pana místopředsedy za celý Vrchní soud v Praze distancovat. Od 1. července proto nebude mít přiděleny žádné činnosti související se správou soudu. Jeho místopředsedovský mandát tak bude fakticky prázdný,“ popisuje v rozhovoru pro INFO.CZ Dörfl.

Benešová začala s reformou justice. Sice beze změn zákonů, ale o to účinněji
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) učinila a učiní několik kroků, které mohou do budoucna přispět k vyřešení některých desetiletí trvajících problémů české justice a celkově zrychlit její výkon. Nemusí k tomu ani měnit zákony, stačí, že naslouchá předsedům soudů a snaží se vyhovět jejich potřebám. Benešová tak například posiluje zvláště přetížené soudní úseky novými asistenty a v dohledné době chce rovněž přeskupit kapacity soudců. S klesající trestnou činností se už nebude muset právě trestnímu právu věnovat tolik z nich jako dosud. Benešové silně nahrává i letošní výrazná obměna předsedů krajských soudů – pět z nich má, či bude mít nové vedení.

Havlíček: Ústavní soud rozhoduje o historii a i on řeší, zda je lepší spravedlnost, nebo rychlost
Ústavní soud se v posledních dnech ponořil do historie, a to hned dvojím způsobem. V květnu zamítl ústavní stížnost Kristiny Colloredo-Mansfeldové týkající se vydání areálu zámku Opočno a dalších nemovitostí. V červnu vrátil spor o jihočeské rybníky příslušnému obecnému soudu k dalšímu řízení a na konci měsíce se podobně vypořádal znovu s jinou „colloredo-mansfeldovskou“ věcí, v níž jde o opočenský mobiliář. Vzápětí zamítl ústavní stížnost Židovské obce Brno, která se vztahuje k nemovitostem podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, a také ústavní stížnost Cisterciáckého opatství Osek. Z povahy věci je jasné, že jde o případy s úctyhodnými dějinami jejich předmětu. A historie podruhé: jde také o případy s již méně úctyhodnými dějinami délky řízení.

Justice loni dále zrychlovala, některé soudy zůstávají přetížené
Délka řízení u okresních soudů v civilních i trestních věcech loni opět poklesla, a to v průměru na 263 a 195 dní. Stále však existují značně zatížené soudy. Při představení výroční statistické zprávy to dnes 30. června 2020 uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová, podle níž je handicapem české justice nerovnoměrné zatížení jednotlivých justičních článků. Ze statistik vyplývá, že u krajských soudů se průměrné trvání některých typů řízení prodloužilo.

Skončila druhá etapa projektu na pomoc obětem trestných činů „Proč zrovna já?“
Po čtyřech letech skončil 30. června projekt Probační a mediační služby ČR na pomoc obětem trestných činů Proč zrovna já? II, spolufinancovaný prostřednictvím Operačního fondu Zaměstnanost. V celkem 56 lokalitách mohly oběti díky projektu kontaktovat specializované poradce, kteří jim poskytovali právní informace, psychosociální podporu a zprostředkovávali psychologické či psychoterapeutické služby, případně klienty doprovázeli na jednání k soudům či výslechům a do dalších institucí.

V roce 2019 se na ombudsmana obrátilo 7 840 osob, vyřízeno bylo 7 670 podnětů
O své činnosti za rok 2019, poznatcích, trendech a doporučeních informoval veřejný ochránce práv JUDr. Stanislav Křeček Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR. Po projednání dokumentu v Senátu doporučí Petiční výbor PS Sněmovně, aby uložila vládě zabývat se doporučeními a poznatky, které jsou v dokumentu uvedeny.

Mps připravilo změnu parametrů výpočtu nezabavitelné částky
Dne 1. 7. 2020 nabylo účinnosti nařízení vlády, kterým došlo ke změně parametrů výpočtového vzorce pro srážky ze mzdy. Na stránkách justice.cz je připraven kalkulátor splátek a metodika výpočtu splátek od 1. 7. 2020 pro insolvence i exekuce. Výsledná částka, která lidem v exekuci nebo v insolvenci zůstane, závisí na výši jejich příjmů, neboť jim nezůstává pouze základní nezabavitelná částka v nové výši 7 772 Kč, u níž došlo ke zvýšení od začátku roku 2020 o 1 164 Kč, nýbrž i část ze zbývající mzdy.

Soutěžní aspekty dohod mezi zaměstnavateli
U typických kartelových dohod, jako jsou dohody o rozdělení trhu nebo stanovení cen, zpravidla zaměstnanci HR oddělení nefigurují. V posledních letech ale celosvětově přibývají případy, kdy se soutěžní úřady zajímají o dohody mezi podniky, jež řeší otázky svých zaměstnanců. V tomto článku uvádíme, jaké dohody mezi zaměstnavateli mohou být z pohledu soutěžního práva rizikové a na co by si zaměstnavatelé měli dávat pozor.

Umělá inteligence jako vynálezce? Patentové právo (ani jiná právní odvětví) zatím netuší
Může být tzv. umělá inteligence skutečným vynálezcem? Můžeme jej jako takovou zapsat do rejstříku? A co práva, která vynálezci, který je lidskou bytostí, náleží? Kdo je má vykonávat? Odpovědi se nehledají lehce, i když praxe se již zcela změnila. Nedávné případy patentových přihlášek to dokazují.
 

Zdroj: Lidovky.cz, info.cz, advokatnidenik.cz, havelpartners.blog