23. 7. 2001
ID: 10960upozornění pro uživatele
Řízení proti uprchlému
Jednou z nejdůležitějších osob v celém trestní řízení je samozřejmě obviněný. Je proto logické, že je při trestním řízení vyžadována jeho účast. Například při hlavním líčení je přítomnost obviněného nezbytná a pouze výjimečně a při splnění zákonem vyžadovaných podmínek, lze hlavní líčení provést i v nepřítomnosti obviněného.
Jednou z nejdůležitějších osob v celém trestní řízení je samozřejmě obviněný. Je proto logické, že je při trestním řízení vyžadována jeho účast. Například při hlavním líčení je přítomnost obviněného nezbytná a pouze výjimečně a při splnění zákonem vyžadovaných podmínek, lze hlavní líčení provést i v nepřítomnosti obviněného. Může však nastat situace, kdy se obviněný trestnímu stíhání vyhýbá a je tak nemožné ho postavit před soud. Zákon v těchto případech umožňuje, aby řízení proběhlo i v nepřítomnosti obviněného.
Trestní řád proto obsahuje ustanovení, která upravují zvláštní způsob řízení - řízení proti uprchlému. Řízení proti uprchlému lze konat proti tomu, kdo se vyhýbá trestnímu řízení pobytem v cizině nebo tím, že se skrývá. Řízení proti uprchlému je možno konat pouze proti osobě, které bylo sděleno obvinění a to buď osobně nebo i formou předpokládanou § 303 trestního řádu, v souladu s kterým se trestní stíhání v řízení proti uprchlému zahajuje doručením sdělení obhájci, že obviněný je stíhán. Řízení proti uprchlému nelze konat proti osobě mladistvé.
Podle zvláštních ustanovení o řízení proti uprchlému lze postupovat jednak již od samotného počátku trestního řízení, ale okolnost, která odůvodňuje, aby byl použit tento zvláštní postup, může nastat až později v trestním řízení (obviněný např. uprchne do ciziny) a podle zvláštních ustanovení se tedy postupuje až po nastoupení tohoto důvodu. Stejně tak pokud se vede řízení proti uprchlému a důvody, pro které se uplatňuje tento zvláštní postup, pominuly, je nutno nadále postupovat podle obecných ustanovení o trestním řízení.
Vzhledem k charakteru řízení proti uprchlému zákon stanoví povinnost, aby obviněný měl v tomto řízení vždy obhájce. Obhájce je pro toto řízení vybaven stejnými právy jako by měl obviněný. Všechny písemnosti, které jsou určeny obviněnému, se doručují pouze obhájci, přičemž specifický režim je stanoven pro předvolání k hlavnímu líčení a k veřejnému zasedání, které se kromě doručení obhájci také vhodným způsobem uveřejní. Judikatura se vyjádřila k nedodržení povinnosti uveřejnění předvolání k hlavnímu líčení a k veřejnému zasedání. Podle názoru praxe je opominutí této povinnost v řízení proti uprchlému stejně závažnou procesní vadou, jako když nedojde k řádnému doručení předvolání obviněnému podle § 63 trestního řádu.
Jak již bylo výše zmíněno trestní stíhání v řízení proti uprchlému se zahajuje doručením sdělení obhájci, že obviněný je stíhán. Řízení před soudem se koná na základě návrhu státního zástupce, který tento návrh může učinit již v obžalobě. Hlavní líčení případně veřejné zasedání se pak provádí v nepřítomnosti obviněného a to bez ohledu na to, zda se obviněný o něm dověděl nebo ne. Obhájce má v tomto řízení právo podat opravný prostředek proti rozhodnutí.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Trestní řád proto obsahuje ustanovení, která upravují zvláštní způsob řízení - řízení proti uprchlému. Řízení proti uprchlému lze konat proti tomu, kdo se vyhýbá trestnímu řízení pobytem v cizině nebo tím, že se skrývá. Řízení proti uprchlému je možno konat pouze proti osobě, které bylo sděleno obvinění a to buď osobně nebo i formou předpokládanou § 303 trestního řádu, v souladu s kterým se trestní stíhání v řízení proti uprchlému zahajuje doručením sdělení obhájci, že obviněný je stíhán. Řízení proti uprchlému nelze konat proti osobě mladistvé.
Podle zvláštních ustanovení o řízení proti uprchlému lze postupovat jednak již od samotného počátku trestního řízení, ale okolnost, která odůvodňuje, aby byl použit tento zvláštní postup, může nastat až později v trestním řízení (obviněný např. uprchne do ciziny) a podle zvláštních ustanovení se tedy postupuje až po nastoupení tohoto důvodu. Stejně tak pokud se vede řízení proti uprchlému a důvody, pro které se uplatňuje tento zvláštní postup, pominuly, je nutno nadále postupovat podle obecných ustanovení o trestním řízení.
Vzhledem k charakteru řízení proti uprchlému zákon stanoví povinnost, aby obviněný měl v tomto řízení vždy obhájce. Obhájce je pro toto řízení vybaven stejnými právy jako by měl obviněný. Všechny písemnosti, které jsou určeny obviněnému, se doručují pouze obhájci, přičemž specifický režim je stanoven pro předvolání k hlavnímu líčení a k veřejnému zasedání, které se kromě doručení obhájci také vhodným způsobem uveřejní. Judikatura se vyjádřila k nedodržení povinnosti uveřejnění předvolání k hlavnímu líčení a k veřejnému zasedání. Podle názoru praxe je opominutí této povinnost v řízení proti uprchlému stejně závažnou procesní vadou, jako když nedojde k řádnému doručení předvolání obviněnému podle § 63 trestního řádu.
Jak již bylo výše zmíněno trestní stíhání v řízení proti uprchlému se zahajuje doručením sdělení obhájci, že obviněný je stíhán. Řízení před soudem se koná na základě návrhu státního zástupce, který tento návrh může učinit již v obžalobě. Hlavní líčení případně veřejné zasedání se pak provádí v nepřítomnosti obviněného a to bez ohledu na to, zda se obviněný o něm dověděl nebo ne. Obhájce má v tomto řízení právo podat opravný prostředek proti rozhodnutí.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!
