13. 11. 2003
ID: 22298upozornění pro uživatele
Senát zpřesnil novelu zákona o daních z příjmů, Sobotka souhlasí
Novelou zákona o daních z příjmů,
která snižuje podnikatelům sazbu daně v příštích třech letech z
31 na 24 procent, se bude muset opět zabývat Poslanecká sněmovna.
Senát včera totiž doporučil formulačně zpřesnit ustanovení novely,
jejich význam ale nezměnil. Získal si tím ministra financí
Bohuslava Sobotku (ČSSD), který přislíbil podporovat senátní
verzi novely při novém schvalování ve sněmovně.
Novelou zákona o daních z příjmů,
která snižuje podnikatelům sazbu daně v příštích třech letech z
31 na 24 procent, se bude muset opět zabývat Poslanecká sněmovna.
Senát včera totiž doporučil formulačně zpřesnit ustanovení novely,
jejich význam ale nezměnil. Získal si tím ministra financí
Bohuslava Sobotku (ČSSD), který přislíbil podporovat senátní
verzi novely při novém schvalování ve sněmovně.
Daňová novela patří k 11 zákonům, které se týkají vládní
reformy veřejných financí; horní komora žádnou z těchto předloh
neodmítla, sněmovně ale vrátila ještě novelu zákona o účetnictví,
která ruší jednoduché účetnictví. Kromě formulačních úprav navrhl
Senát to, aby podvojné účetnictví přešli i lékárníci, nikoli ale
majitelé domů. Ministr financí ani proti změnám v této novele
neměl zásadní výhrady.
S účetnictvím souvisejí i dvě významnější změny, na níž se
dnes senátoři shodli. Chtějí umožnit nepodnikajícím sdružením
fyzických osob, aby si v souvislosti s přechodem na podvojné
účetnictví rozložily až do roku 2007 daňové povinnosti, které se
týkají jejich zásob a pohledávek. Živnostníci z řad účetních by
podle Senátu také nemuseli platit správní poplatek za to, že od
nového roku jejich zařazení rozšíří i na vedení daňové evidence.
Senát naopak nevyhověl doporučení svého hospodářského výboru,
který navrhl zvýšit horní limit pro odpis osobních automobilů
automobilů pro podnikatele z 900.000 na 1,5 milionu korun.
Neuspěl ani odborářský předák a senátor ČSSD Milan Štěch, který
navrhoval zvýšit nezdanitelnou částku základu daně v případě
fyzických osob o sedm procent, tedy z 38.040 na 40.800 korun pro
každého občana - plátce daně. V příštím roce by tím státní
rozpočet přišel o 2,5 miliardy korun.
Senátoři naopak schválili návrh Daniela Kroupy (za ODA),
podle něhož se daň z přidané hodnoty nezvýší z pěti na 22 procent
v případě kabelových televizí. Zvýšená daň tak bude platit pouze
pro ostatní telekomunikační služby, jak požadují předpisy EU.
V případě kabelových televizí unie, jejímž členem se ČR má
stát k 1. květnu 2004, poskytuje výjimky. Bez snížení sazby by
daňoví poplatníci zaplatili od ledna do konce dubna navíc asi 150
milionů korun, "a zdá se, že zbytečně," podotkl Kroupa. Ministr
jeho návrh podpořil.
Plánovaným snížením daně z příjmu pro podnikatele v příštích
třech letech by firmy do roku 2006 ušetřily asi 33,5 miliardy
korun. Pokles daní bude postupný. Od ledna se sníží na 28
procent, čímž firmy na daních ušetří téměř šest miliard korun. Na
26 procent sazba daně klesne v roce 2005 a na konečných 24
procent o rok později.
I živnostníci ve ztrátě budou nově platit minimální daň,
která se bude počítat ze základu stanoveného jako polovina
průměrné mzdy v ekonomice. Opatření by se mělo dotknout zhruba
330.000 podnikatelů, kteří nyní neplatí žádnou daň z příjmu.
První minimální daň by živnostníci zaplatili v roce 2005, a to za
rok 2004. U fyzických osob se sazby daně nemění, novela ale
zvyšuje odčitatelnou položku na dítě z dnešních 23.520 korun na
25.560 korun za rok.
Vládní koalice svůj návrh obhajuje s tím, že menší daně
podniků sníží nezaměstnanost a zachovají konkurenceschopnost
české ekonomiky. Ministr financí na námitky ODS, že Slovensko,
Polsko a Maďarsko snižují daně společnostem ještě rychleji,
poukázal na to, že například Slovensko musí řešit výpadek
rozpočtových příjmů zvýšením nepřímých daní. Část ekonomů se ale
přesto obává, že zahraniční investoři přejdou do těchto zemí a ČR
ztratí svoji atraktivitu.
ČR loni přilákala rekordní množství zahraničního kapitálu za
9,3 miliardy dolarů (asi 280 miliard korun). To je v přepočtu na
obyvatele nejvíce ze všech zemí střední a východní Evropy.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
která snižuje podnikatelům sazbu daně v příštích třech letech z
31 na 24 procent, se bude muset opět zabývat Poslanecká sněmovna.
Senát včera totiž doporučil formulačně zpřesnit ustanovení novely,
jejich význam ale nezměnil. Získal si tím ministra financí
Bohuslava Sobotku (ČSSD), který přislíbil podporovat senátní
verzi novely při novém schvalování ve sněmovně.
Daňová novela patří k 11 zákonům, které se týkají vládní
reformy veřejných financí; horní komora žádnou z těchto předloh
neodmítla, sněmovně ale vrátila ještě novelu zákona o účetnictví,
která ruší jednoduché účetnictví. Kromě formulačních úprav navrhl
Senát to, aby podvojné účetnictví přešli i lékárníci, nikoli ale
majitelé domů. Ministr financí ani proti změnám v této novele
neměl zásadní výhrady.
S účetnictvím souvisejí i dvě významnější změny, na níž se
dnes senátoři shodli. Chtějí umožnit nepodnikajícím sdružením
fyzických osob, aby si v souvislosti s přechodem na podvojné
účetnictví rozložily až do roku 2007 daňové povinnosti, které se
týkají jejich zásob a pohledávek. Živnostníci z řad účetních by
podle Senátu také nemuseli platit správní poplatek za to, že od
nového roku jejich zařazení rozšíří i na vedení daňové evidence.
Senát naopak nevyhověl doporučení svého hospodářského výboru,
který navrhl zvýšit horní limit pro odpis osobních automobilů
automobilů pro podnikatele z 900.000 na 1,5 milionu korun.
Neuspěl ani odborářský předák a senátor ČSSD Milan Štěch, který
navrhoval zvýšit nezdanitelnou částku základu daně v případě
fyzických osob o sedm procent, tedy z 38.040 na 40.800 korun pro
každého občana - plátce daně. V příštím roce by tím státní
rozpočet přišel o 2,5 miliardy korun.
Senátoři naopak schválili návrh Daniela Kroupy (za ODA),
podle něhož se daň z přidané hodnoty nezvýší z pěti na 22 procent
v případě kabelových televizí. Zvýšená daň tak bude platit pouze
pro ostatní telekomunikační služby, jak požadují předpisy EU.
V případě kabelových televizí unie, jejímž členem se ČR má
stát k 1. květnu 2004, poskytuje výjimky. Bez snížení sazby by
daňoví poplatníci zaplatili od ledna do konce dubna navíc asi 150
milionů korun, "a zdá se, že zbytečně," podotkl Kroupa. Ministr
jeho návrh podpořil.
Plánovaným snížením daně z příjmu pro podnikatele v příštích
třech letech by firmy do roku 2006 ušetřily asi 33,5 miliardy
korun. Pokles daní bude postupný. Od ledna se sníží na 28
procent, čímž firmy na daních ušetří téměř šest miliard korun. Na
26 procent sazba daně klesne v roce 2005 a na konečných 24
procent o rok později.
I živnostníci ve ztrátě budou nově platit minimální daň,
která se bude počítat ze základu stanoveného jako polovina
průměrné mzdy v ekonomice. Opatření by se mělo dotknout zhruba
330.000 podnikatelů, kteří nyní neplatí žádnou daň z příjmu.
První minimální daň by živnostníci zaplatili v roce 2005, a to za
rok 2004. U fyzických osob se sazby daně nemění, novela ale
zvyšuje odčitatelnou položku na dítě z dnešních 23.520 korun na
25.560 korun za rok.
Vládní koalice svůj návrh obhajuje s tím, že menší daně
podniků sníží nezaměstnanost a zachovají konkurenceschopnost
české ekonomiky. Ministr financí na námitky ODS, že Slovensko,
Polsko a Maďarsko snižují daně společnostem ještě rychleji,
poukázal na to, že například Slovensko musí řešit výpadek
rozpočtových příjmů zvýšením nepřímých daní. Část ekonomů se ale
přesto obává, že zahraniční investoři přejdou do těchto zemí a ČR
ztratí svoji atraktivitu.
ČR loni přilákala rekordní množství zahraničního kapitálu za
9,3 miliardy dolarů (asi 280 miliard korun). To je v přepočtu na
obyvatele nejvíce ze všech zemí střední a východní Evropy.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
