Školné v tomto volebním období nebude, napovídá složení sněmovny

    "Dvě politické strany, které zásadně odmítají školné, to znamená sociální demokracie a KSČM, mají ve sněmovně 111 hlasů (z 200), tím je řečeno vše," řekl ČTK předseda sněmovního výboru pro vědu a vzdělání Walter Bartoš (ODS). Uvedl, že programový dokument ODS "Modrá šance" se školným počítá a rozpracovává podle něj i varianty, kde na to vzít peníze.

    Jednou z nich jsou půjčky, které by studenti spláceli až po ukončení školy. Bartoš ale dává přednost studijnímu spoření, jakési obdobě spoření stavebního. Řekl, že zhruba čtyři pět let před nástupem na vysokou školu by třeba rodiče začali dítěti na studium spořit. Ve chvíli, kdy by jejich potomek na univerzitu nastoupil, dostal by k naspořené částce státní příspěvek. Kdyby na vysoké škole nakonec nestudoval, nedostal by ho a měl by prostě normální spoření.

    Školné se jeho zastánci z řad pravicových poslanců pokoušeli ve sněmovně prosadit v uplynulých letech už několikrát, zatím se jim to ale nepovedlo. Ani myšlenka půjček na studium není nová. V minulém volebním období s ní přišel tehdejší unionistický poslanec Petr Matějů. Studenti podle něj měli mít možnost využít státem garantovaných půjček, které by mohli splácet až po ukončení studia a dosažení průměrného příjmu.

    Dolní komora ale počátkem roku 2002 zavedení školného odmítla, a tím prozatím padly i návrhy, jak na školné spořit či kde na něj vzít peníze. "Banky o to mají zájem," uvedl Bartoš v souvislosti s úvahami o studijním spoření.

    Odpůrci školného tvrdí, že poplatky by mohly omezit přístup chudších lidí ke vzdělání. Zastánci této myšlenky naopak dlouhodobě prohlašují, že univerzity se díky školnému otevřou většímu množství studentů než dosud.

    Z loňského průzkumu společnosti SC&C pro Lidové noviny vyplynulo, že dvě třetiny českých vysokoškoláků jsou ochotné platit za vzdělání. Nejvíce studentů, 35 procent, by se nebránilo placení školného nepřesahujícího 10.000 korun ročně. Další čtvrtina by prý na své vzdělání vynaložila ještě více.

    Názory na zpoplatnění studia se podle tohoto průzkumu liší
jak mezi studenty různých oborů, tak v závislosti na pohlaví.
Zatímco téměř polovina studujících mužů by na vzdělání nevydala
ani korunu, stejný podíl jejich kolegyň by byl ochoten platit do
30.000 korun ročně.