Souhrn významných legislativních událostí 19.3.-25.3.2007

Poslanecká sněmovna

20.3.2007

Dlužné výživné bude pravděpodobně hradit stát, Poslanecká sněmovna návrh podpořila
Dlužné výživné na děti, které jeden z rodičů neplatí, možná bude hradit stát. Finanční pomoci by se tak mohly dočkat neúplné rodiny ze sociálně slabších vrstev. Počítá s tím předloha zákona, která úspěšně odolala návrhu na zamítnutí. Dolní komora jí tím dala šanci na schválení. V příštích měsících se normou budou zabývat parlamentní výbory, pak o ní rozhodnou poslanci.
Návrh zákona předložila skupina poslanců ČSSD. Podobný návrh prosadili zejména socialisté a komunisté již minulý rok. Krátce po červnových volbách ho ale prezident vetoval. Podle Václava Klause by zákon podporoval nezodpovědnost rodičů. Minulá dolní komora už o vetu nemohla znovu hlasovat, proto poslanci ČSSD nyní předložili novou verzi. Pro její zamítnutí hlasovali občanští demokraté a většina přítomných lidovců. ČSSD, KSČM a zelení ale zákon v prvním čtení "podrželi".
Rodičům dětí, jimž jejich bývalý partner či partnerka výživné neplatí, by měl podle iniciativy ČSSD dávat stát měsíčně 2625 až 3795 korun podle věku dítěte. U dětí mladších 15 let by mělo náhradní výživné činit tři čtvrtiny alimentů stanovených soudem, u starších by bylo v plné výši. Nárok by měli jen sociálně slabší živitelé dítěte - příspěvek je vázán na příjem do trojnásobku životního minima. O peníze by mohli žádat v případě, že by nejméně dva měsíce po sobě nedostali soudem určené výživné.
Kritici návrhu loni tvrdili, že jde vlastně o novou sociální dávku, která by znamenala nároky na státní rozpočet, a tím i na všechny daňové poplatníky. Stát by musel podle odhadu autorů vydat kvůli zákonu ročně navíc asi půl miliardy korun. Návrh poslanců prý navíc neřeší vymáhání náhradního výživného od neplatičů a jeho přijetí by údajně znamenalo rezignaci na uplatňování zákonů.
Oponenti míní, že norma ve svém důsledku zbaví dlužníka povinnosti hradit alimenty, protože státu se je zřejmě stejně nepodaří vymoci. Někteří pravicoví poslanci tehdy také uvedli, že zákon příliš zasahuje do rodinných vztahů. Tento argument zopakovala poslankyně Dana Filipi z ODS.
Možnost uzákonění náhradního výživného vítá uskupení političek z různých stran a aktivistek s názvem Česká prezidentka. Poslanci podle nich podpořili práva dětí. "Děti nemají žádnou vinu na tom, že se v některých případech nedokážou jejich rodiče spolu dohodnout. V žádném případě by na to neměly doplácet," uvedly členky uskupení. Podle nich se stát nemůže vzdávat odpovědnosti, když alimenty není možné vymoci.
Členky uskupení vyplácení náhradních alimentů za další výdaje na dávky nepovažují. Podle nich si stát může na "dlužníky došlápnout" a peníze od nich získat zpět, a to i s penále. Uskupení uvedlo, že podobné normy platí například v Dánsku či na Slovensku.
Také autoři předlohy soudí, že situace některých rodin v ČR normu vyžaduje. "K ohrožení řádného vývoje dítěte přispívá i chudoba neúplných rodin. Známá je neochota zaměstnavatelů najít pro osamělé matky odpovídající pracovní zařazení. S mimořádnými problémy je tak zajišťováno zabezpečení alespoň základních potřeb dětí - bydlení, stravy a ošacení," uvedli v důvodové zprávě ke své předloze.

Poslanecká sněmovna podpořila návrh na vznik kontaktních míst Czech Point
Obecní úřady a další instituce možná budou moci vydávat výpisy z katastru nemovitostí, obchodního rejstříku, rejstříku trestů či živnostenského rejstříku. Vznik jednotných kontaktních míst Czech Point má umožnit vládní novela zákona o informačních systémech veřejné správy, kterou Poslanecká sněmovna 20.3. podpořila v prvním čtení.
Síť kontaktních míst bude podle ministra vnitra a informatiky Ivana Langra (ODS) tvořit 1300 obecních úřadů. Připojit by se k nim mělo také 2000 poboček České pošty.
Návrh podle Langera počítá s tím, že poplatky, které budou lidé za služby Czech Pointů platit, nebudou pevně stanovené. Zákon vymezí pouze rozpětí, které budou poskytovatelé muset dodržet. Zohlednit přitom budou moci rozdílnou sociální situaci v regionech. Příjem z poplatků bude podle Langera směřovat do rozpočtu obcí. Zřízení Czech Pointů má financovat ministerstvo.
Novela je součástí širšího souboru vládních návrhů, které mají uvést do praxe takzvaný e-government, tedy elektronizaci státní správy. Na Czech Pointech mají lidé v budoucnu získávat veškeré údaje, opisy a výpisy, které jsou vedeny v centrálních veřejných evidencích a registrech o jeho osobě, majetku a právech. Jejich prostřednictvím bude mít občan možnost úředně ověřit dokumenty, listiny a podpisy a převést dokumenty do elektronické formy. Dále bude mít možnost učinit jakékoliv podání ke kterémukoli úřadu veřejné správy, a také získat informace o průběhu řízení ve všech věcech, které k jeho osobě vede stát či jiné orgány veřejné moci.

Poslanci se shodli na zmírnění některých postihů pro řidiče
Zástupci politických stran zastoupených ve sněmovně se shodli na zmírnění některých postihů pro řidiče, které vyplývají ze zákona o provozu na pozemních komunikacích. Na dílčích změnách se dohodli již ve čtvrtek 15.3. a v současné době podepsali návrh novely zákona, který vypracovala poslankyně ODS Eva Dundáčková. Z něj například vyplývá, že řidič nebo cyklista, který se při nehodě sám zraní, by za to neměl být pokutován.
Poslankyně uvedla, že jde o technickou novelu, která má odstranit nesprávná a nežádoucí ustanovení. Poslanci budou navrhovat, aby prošla ve zkráceném řízení. Součástí dohody je podle ní i to, že poslanci nebudou podávat žádné pozměňovací návrhy. Ohledně větší novely počkají na roční vyhodnocení zkušeností s uplatňováním zákona. S ní už by však mělo přijít ministerstvo dopravy. Návrh novely Poslanecká sněmovna projedná nejdříve na své dubnové schůzi.
Další navrhovanou změnou je to, že psychologickou způsobilost řidičů z povolání bude zkoumat již jen psycholog s příslušnou akreditací. Návrh ruší i dvojí trest za vjezd do pěší nebo obytné zóny a v případě stání na vyhrazeném místě pro invalidy zůstane trestem pokuta, úřady už neodeberou provinilci řidičský průkaz.

21.3.2007

Poslanecká sněmovna schválila zrušení ministerstva informatiky
Ministerstvo informatiky zřejmě ukončí činnost. Vládní návrh, který s jeho zrušením počítá, schválila Poslanecká sněmovna. Kompetence ministerstva mají přejít na resorty vnitra, průmyslu a obchodu a místního rozvoje; nyní úřad pracuje samostatně pod řízením ministra vnitra. Vládní návrh ještě posoudí Senát a prezident republiky.
Ministr vnitra Ivan Langer oznámil, že pokud návrh na zrušení ministerstva úspěšně dokončí legislativní cestu, mohlo by ministerstvo "reálně" skončit zhruba v polovině roku.
První vláda Mirka Topolánka původně zamýšlela zrušit ministerstvo již ke konci minulého roku. Proti se ale postavili poslanci ČSSD a KSČM. Levice zrušení ministerstva nepodpořila ani v současné době. Návrh ale uspěl díky hlasům vládní koalice a bývalých členů poslaneckého klubu ČSSD Miloše Melčáka a Michala Pohanky.
Podle vlády je samostatné ministerstvo informatiky slabé. Lepší prosazení záměrů státu v informatice by podle kabinetu zajistilo převedení agendy v elektronické veřejné správě pod ministerstvo vnitra, telekomunikacích a poštách pod ministerstvo průmyslu a veřejných dražbách na ministerstvo pro místní rozvoj.

Čerpací stanice dostaly od Poslanecké sněmovny odklad na odstranění závad
Vlastníci menších čerpacích stanic, které nesplňují všechny požadavky zákona o pohonných hmotách, a nemají proto potřebné povolení, budou moci tyto stanice pravděpodobně provozovat do konce letošního října. Počítá s tím novela, kterou schválila Poslanecká sněmovna. Komunistům se nepodařilo prosadit její zamítnutí. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.
Poslanec ODS a ministr průmyslu a obchodu Martin Říman v novele navrhl, aby vlastníci čerpacích stanic, které nejsou stavbami, měly na odstranění stavebních nedostatků novou lhůtu do letošního 31. října. Podle platného zákona tato lhůta skončila už na přelomu roku. Její prodloužení podle Římana pomůže například vlastníkům pojízdných čerpacích stanic v areálech zemědělských družstev.
Návrh na prodloužení lhůty Říman zdůvodnil tím, že původní termín pro odstranění nedostatků zasahoval do zimního období, kdy mohou být některé stavební či technologické úpravy zejména u čerpacích stanic umístěných ve vyšších nadmořských výškách obtížně proveditelné.
Novela má také zrušit povinnost nahlašovat ministerstvu průmyslu a obchodu roční výši prodeje jednotlivých pohonných hmot vždy do 28. února následujícího roku za každou provozovanou čerpací stanici zvlášť. Říman to zdůvodnil tím, že tato povinnost je v praxi obtížně uskutečnitelná.

Poslanci srovnali podmínky působení cizích lékařů s nároky EU
Česká republika zřejmě brzy sladí podmínky působení lékařů ze zemí Evropské unie v tuzemsku s požadavky EU. Země by se tak podle ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) mohla vyhnout hrozící pokutě. Harmonizaci českého práva s evropským by měla zajistit úprava, kterou dolní komora schválila v rámci hlasování o novele zákona o péči o zdraví lidu. Předlohu nyní posoudí ještě Senát a prezident.
Evropský soudní dvůr v lednu odsoudil Českou republiku za to, že v této oblasti dosud své zákony nesrovnala s evropskou legislativou. EU se nelíbí, že Česko nutí doktory ze zemí unie k členství v české lékařské, lékárnické a stomatologické komoře, i když v ČR jen hostují. Novela by měla znamenat, že zahraniční zdravotníci osvědčí svou kvalifikaci a komorám pouze ohlásí svou přítomnost. Komora si je zapíše na seznam "hostujících osob", ale tito lidé nebudou muset platit členské příspěvky.
Novela se původně tohoto tématu vůbec netýkala a upravovala jen právo pacienta na nahlížení do zdravotní dokumentace. Poslanci ale navrhovali rozšíření původního textu i o další oblasti. Například Kateřina Jacques (Strana zelených) neúspěšně prosazovala, aby byly přímo v zákoně podrobně vymezeny podmínky sterilizace. Jozef Kochan z ODS zase navrhoval úpravu, kterou ostře kritizoval poslanec ČSSD a bývalý ministr zdravotnictví David Rath. Kochanův návrh by podle něj způsobil, že ministerstvo zdravotnictví by nemohlo například stanovit, kolik lékařů a s jakou atestací je třeba na tom kterém oddělení. Julínek se ale za Kochanův požadavek přimluvil a uvedl, že ministerstvo připravuje zákon o zdravotnickém zařízení, který tuto věc vyřeší lépe, než je tomu dosud. Poslanci však nakonec sporné ustanovení neschválili.

Pacienti budou mít pravděpodobně právo nahlížet do zdravotní dokumentace
Pacienti zřejmě budou mít právo nahlížet do své zdravotní dokumentace a pořizovat si z ní kopie. Toto právo by nemocný mohl přenést i na své nejbližší. Počítá s tím novela zákona o péči o zdraví lidu, kterou 97 hlasy ze 190 přítomných těsně schválila Poslanecká sněmovna. Pro byli koaliční poslanci a někdejší členové ČSSD Michal Pohanka a Miloš Melčák. Nyní novelu posoudí Senát a prezident.
Česká lékařská komora (ČLK) ale míní, že pacienta mohou údaje z jeho zdravotní dokumentace "bez znalosti souvislostí" zmást. "Místo toho, aby byl informován, bude spíše dezorientován," uvedlo již dříve představenstvo ČLK, které se domnívá, že taková praxe může nemocné v některých případech poškodit. Za lepší řešení by představenstvo komory považovalo to, kdyby lékař udělal pacientovi z karty výpis. Navržená novela prý také zvýší administrativní zátěž lékařů.
V současnosti musí lékař nemocného o zdravotním stavu informovat, ale nemusí mu poskytnout jeho kartu. Novela má dnešní situaci změnit a práva pacientů upravit přímo v zákoně. Nemocnému má umožnit i to, aby například z okruhu svých příbuzných určil další lidi, které mají zdravotníci informovat o jeho zdravotním stavu a kteří budou mít rovněž přístup k jeho kartě. Zároveň by ale člověk mohl lékařům říct, aby jeho dokumentaci neposkytovali nikomu, případně okruh lidí, u nichž si to nepřeje, konkrétně vymezit.
Novela nicméně předpokládá, že pokud pacient neřekl, že to zakazuje, mají po jeho smrti přístup k dokumentaci jeho blízcí. Měli by mít nárok také na informace o příčinách úmrtí a výsledku pitvy. Pokud nemocný stanoví, že nechce, aby jeho blízcí měli po jeho smrti nárok na jeho dokumentaci, budou mít podle novely přístup jen k údajům, které mohou mít vliv na jejich vlastní zdraví - jde například o informace o dědičných chorobách.
Dokumentace hraje také důležitou roli v případných sporech pacientů, eventuálně pozůstalých a lékařů o to, zda zdravotníci neudělali chybu a nemocného nepoškodili.
Novela, kterou dolní komora schválila, stanovuje i některé výjimky z práva na informace ze zdravotní karty. Částečné omezení se týká psychologických metod, protože psychologické testy jsou chráněny autorským právem. Majetkem terapeuta by zřejmě také zůstaly záznamy psychoterapeutických sezení, do nichž terapeuti často zahrnují i vlastní postoje a emoční reakce. Pacient by v tomto případě mohl nahlížet do záznamů, které se týkají příznaků a diagnózy, popisují terapeutický přístup a interpretují výsledky testů.
Předloha rovněž počítá s tím, že lékař by mohl částečně omezit přístup k informacím ze zdravotní karty dítěte těm rodičům, kteří jsou podezřelí ze zneužívání nebo týrání svého potomka.
Novela stanovuje, že zdravotníci mají žádosti pacienta o kopii, výpis či opis dokumentace vyhovět do 30 dnů. Mohou za to chtít úhradu, která ale nepřesáhne náklady na pořízení kopie.
Parlament jednal o zpřístupnění zdravotní dokumentace pacientům a jejich blízkým již v minulém volebním období a politici se v tomto ohledu shodovali. Novela ale tehdy ztroskotala na tom, že k ní zákonodárci přidali řadu nesouvisejících bodů, které z původně nekonfliktní předlohy udělaly sporné téma. Nakonec ji vetoval prezident Václav Klaus.
Novelu ve sněmovně prosadili koaliční poslanci spolu s poslanci Pohankou a Melčákem. Sociální demokraté ani komunisté předlohu nepodpořili. Místopředseda klubu ČSSD David Rath oznámil, že socialisté mají výhrady k některým schváleným pozměňovacím návrhům. ČSSD zaujala záporné stanovisko i kvůli nesrovnalostem kolem takzvaného párování. Rath uvedl, že hlasování se v určitou chvíli účastnil i jeden z poslanců ODS, který byl přitom domluven s poslankyní ČSSD Vlastou Bohdalovou na tom, že svou nepřítomností vyváží její momentální absenci. Socialisté tak museli narychlo Bohdalovou povolat do sálu, uvedl Rath. Hodlá prý prosazovat, aby už ČSSD na dohody o párování nepřistupovala.
Podstatu novely, tedy rozšíření práv pacientů, podle Ratha sociální demokracie podporuje. V závěrečném hlasování ale ČSSD ruku pro nezvedla. "Tak důležité zákony by sněmovna měla schvalovat napříč politickým spektrem," komentoval postoj opozice místopředseda zdravotního výboru Boris Šťastný z ODS.
Také v minulém volebním období se ale stávalo, že tehdejší vláda, v níž byla ČSSD, se při prosazování klíčových norem musela spoléhat jen na těsnou většinu svých poslanců.

Senát

20.3.2007

Senátor povede české zástupce v meziparlamentní organizaci
Poslanecká sněmovna přepustila senátorům vedení zastoupení obou komor parlamentu v jedné z mezinárodních meziparlamentních organizací. Poslanci souhlasili s tím, že senátorům přepustí místo vedoucího stálé delegace do Shromáždění Západoevropské unie, které se věnuje evropské bezpečnosti a obraně. Pro bylo 153 ze 185 přítomných členů dolní komory.
Podobných delegací je celkem sedm. Za desetiletou existenci horní komory dosud všechny vedl některý z poslanců, senátoři byli jen členy. Senátoři měli zájem vést dvě delegace a původně chtěli prosadit svou loni v červnu po sněmovních volbách, kdy se ještě noví poslanci neujali svého mandátu, a nemohli tedy díky početní převaze zvolit vedoucí delegací. V zájmu dohody se sněmovnou ale od svého záměru ustoupili
Situaci podle předsedy Senátu Přemysla Sobotky (ODS) mohl už dříve řešit zákon o vztazích mezi oběma komorami, jehož existenci předjímá ústava. Poslanci a senátoři se ale dosud nebyli schopni na jeho obsahu dohodnout. Nepřispěly k tomu ani dosavadní tradiční schůzky vedení obou komor.
Senátoři nemají možnost obsadit pouze místo šéfa delegace do Meziparlamentní unie, neboť jím může být podle jednacího řádu pouze poslanec. Český parlament má své delegace také v parlamentních shromážděních Rady Evropy, NATO, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), ve Středoevropské iniciativě a v Euro-středomořském parlamentním shromáždění.
Senát v delegaci do Shromáždění ZEU nyní zastupují Liana Janáčková (za hnutí Nezávislí) a předsedkyně zdravotnického Alena Palečková (ODS), jejich náhradníky jsou šéf mediální komise Jiří Oberfalzer (ODS) a Josef Vaculík (KDU-ČSL). Horní komora ale může toto složení změnit. Vedoucího delegace si volí její členové.

21.3.2007

Podoba komise k Temelínu zůstává nejasná, otázkou je účast Senátu
Podoba česko-rakouské parlamentní komise, která má dohlížet na bezpečnost jaderné elektrárny Temelín, zatím zůstává nejasná. Poslanecká sněmovna se sice začala přípravou komise zabývat, debatu ale nedokončila a vrátí se k ní zřejmě až na příští schůzi. Shoda není například ani v tom, zda by měli v komisi být jen poslanci, nebo i senátoři.
Místopředseda sněmovny za KSČM Vojtěch Filip poslance informoval o tom, že Rakušané chtějí mít v komisi deset zástupců - dva z každé strany Národní rady, dolní komory rakouského parlamentu. Podle stejného klíče by podle něj měla své reprezentanty nominovat i Česká republika. Jasné podle Filipa není, jak bude jednání komise vypadat, ani jak často a kde bude zasedat. Technické detaily by měli nyní s Rakušany dohodnout kancléři obou komor českého parlamentu.
Také podle premiéra Mirka Topolánka (ODS) by české zastoupení v komisi mělo korespondovat s rakouským návrhem deseti členů. Rakousko podle něj ale možná bude respektovat i takové složení komise, v němž by měli zastoupení i zástupci českého Senátu. Komise by podle Topolánka měla mimo jiné přispět k tomu, aby Rakousko ratifikovalo informační dohodu o Temelínu, a formálně tak uzavřelo spor o elektrárnu.
Filip v této souvislosti uvedl, že by bylo zbytečnou komplikací do přípravy takové mezinárodní dohody zapojovat český Senát. Také podle ústavního experta ČSSD Zdeňka Jičínského je vláda odpovědná Poslanecké sněmovně a přítomnost senátorů v komisi není účelná. Topolánek naopak míní, že Senát by se měl na komisi podílet. Pokud by výstupem z jejího jednání byla mezinárodní smlouva, musela by ji schválit i horní komora, vysvětlil.
Na vzniku rakousko-české parlamentní komise k jihočeské elektrárně se koncem února shodl Topolánek s rakouským kancléřem Alfredem Gusenbauerem. Rakouští odpůrci Temelína považují meziparlamentní komisi za nedostatečný krok.

Zdroj:ČTK