Souhrn významných legislativních událostí 5.3.-11.3.2007

Poslanecká sněmovna

6.3.2007

Rada ČT zřejmě upraví manažerskou smlouvu šéfa ČT
Rada České televize bude zřejmě chtít upravit manažerskou smlouvu generálního ředitele ČT Jiřího Janečka. Členům sněmovní mediální komise to oznámil předseda rady Jiří Baumruk. Důvodem je snaha do smlouvy zabudovat možnost snížit šéfovi ČT plat za jeho případná porušení zákona, jak se to podle Rady ČT stalo minimálně v době od léta 2003 do konce roku 2006 kvůli členství již bývalého vrchního a posléze i programového ředitele Františka Lamberta v Lidových milicích.
Tím, že Lambert jako bývalý člen milicí vykonával funkci tři a půl roku bez odevzdaného čestného prohlášení, porušoval lustrační zákon. Rada v té souvislosti Janečka před dvěma týdny na porušování zákona upozornila. Odvolat jej však podle rady nemohla, neboť to je možné pouze tehdy, pokud byl v předcházejících 12 měsících písemně na pochybení upozorněn, což se nestalo.
Baumruk členům mediální senátní komise řekl, že současná manažerská smlouva generálního ředitele neumožňuje jej potrestat finančně. "Bohužel ani v té manažerské smlouvě není takový bod, který by umožňoval říct: Tak, bereme vám deset procent, 20 procent, 30 procent z platu," uvedl předseda rady. Dodal, že současná varianta Janečkovy smlouvy pochází z doby před Janečkovým nástupem do čela ČT, a zřejmě tak fungovala i za předcházejících generálních ředitelů.
"Předpokládám, že rada pověří předsedu, aby jednal o nějakých úpravách manažerské smlouvy," uvedl Baumruk s tím, že jednat o tom bude rada ve středu 7. března na svém pravidelném zasedání a tento krok tedy dosud ještě nebyl radou schválen. Část členů rady si podle jeho slov myslí, že by bylo korektní nějakým způsobem upravit možnost finančních sankcí tak, aby alespoň pohyblivou částku v platu generálního ředitele bylo možné korigovat i jinak než jen podle zejména ekonomických ukazatelů.
Nad nemožností finančně Janečka kvůli porušení zákona potrestat se pozastavili i členové senátní mediální komise. "Komise se pozastavuje nad situací, že Rada ČT nemá kvůli manažerské smlouvě generálnímu řediteli ČT možnost uložit mu finanční sankci pro obecně právní pochybení," shodli se senátoři v jednom ze svých dnešních usnesení.
Základní plat ředitele ČT činí v současné době 140.000 korun měsíčně. Po splnění pěti základních ukazatelů má generální ředitel nárok na dalších 1,2 milionu korun odměn za celý rok. K daným ukazatelům patří udržení sledovanosti ČT a spokojenosti diváků s vysílanými pořady na plánované úrovni, udržení vyrovnaného hospodaření, udržení či překročení plánovaného stavu peněz na účtech a splnění všech usnesení uložených Radou ČT.

Sněmovna projedná prodej půdy cizincům a emisi státních dluhopisů
Umožnit občanům zemí EU snadněji nakupovat půdu v České republice má novela devizového zákona a zákona o privatizaci půdy, které bude projednávat Poslanecká sněmovna na své schůzi příští týden. Kromě toho budou poslanci jednat o vydání dluhopisů na úhradu rozpočtového schodku a dalších zákonech. Schůze sněmovny začne v úterý 13. března.
Návrh, který v únoru schválila vláda, umožňuje občanům zemí EU snadněji nakupovat tuzemskou zemědělskou půdu. K tomu jim má stačit, aby se zaregistrovali jako zemědělští podnikatelé.
Premiér Mirek Topolánek návrh zdůvodnil tím, že v ČR nepanuje v této oblasti právní stav, což je třeba změnit. Podle dosavadních informací vláda zřejmě s tímto návrhem narazí. Opoziční ČSSD i KSČM jsou proti. Také předseda zemědělského výboru dolní komory Jiří Papež z ODS řekl, že ani on zatím není o správnosti novely přesvědčen.
Poslanci projednají také dva návrhy zákonů týkajících se státních dluhopisů. První z nich předpokládá, že ministerstvo financí bude moci odkupovat vydané státní dluhopisy ještě před jejich splatností a nahrazovat je emisemi nových dluhopisů. Druhý z návrhů souvisí s vydáním státních dluhopisů se splatností nad jeden rok na pokrytí schodku letošního rozpočtu, a to v objemu 86,5 miliardy korun.
Kromě toho budou poslanci volit členy dozorčích rad České konsolidační agentury, fondu dopravy a předsedy dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu. V dozorčí radě ČKA chybějí nyní tři členové. Naposledy je sněmovna volila loni v prosinci, ale ani jeden z kandidátů neprošel. Na programu je i volba člena Rady Českého rozhlasu.
Poslanci se budou zabývat i senátní novelou obchodního zákoníku a vládním návrhem novely zákona o regulaci reklamy. Ta spočívá v zákazu tabákové reklamy na mistrovství světa silničních motocyklů na Masarykově okruhu v Brně, které mělo výjimku.
Ve druhém čtení se budou poslanci zabývat novelou zákona o pohonných hmotách. Tato novela umožňuje čerpacím stanicím, které zatím nesplňují všechny náležitosti zákona, aby stavební nedostatky odstranily až do 31. října. Původně lhůta končila na přelomu roku

8.3.2007

Návrh na změnu zákona EIA se souhlasem vlády pokračuje do Poslanecké sněmovny
Se souhlasným stanoviskem vlády putuje do sněmovny návrh Středočeského kraje na zjednodušení procesu posuzování vlivu staveb na životní prostředí (EIA). Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí navrhuje kraj změnit tak, aby se zúžil okruh staveb, kterých se složité zjišťování negativních vlivů týká.
V současnosti se úřady při posuzování řídí loni přijatou novelou zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Předpis ukládá, aby se úředníci věnovali i takzvaným podlimitním záměrům. Kraj navrhuje, aby se menší stavební záměry posuzovaly jednodušší formou. Současná praxe totiž znamená větší zátěž pro úředníky a tím pádem i krajské rozpočty. Například pražský magistrát při přijímání novely upozorňoval, že bude muset přijmout asi šest nových zaměstnanců a zařídit pro ně kanceláře.
Středočeští zastupitelé v návrhu, se kterým vláda vyslovila souhlas ve středu 7.3., uvádějí, že i nadále budou posuzovány všechny záměry včetně podlimitních. Jejich hodnocení má být ale jednoduší. Úředníci by v budoucnu podle návrhu měli vycházet z formulářů "Oznámení podlimitního záměru". Na jejich základě pak určí, zda bude nutné u příslušné stavby provést další, složitější zjišťování negativních vlivů na ekologii.
Navrhovaná změna zákona upozorňuje i na to, že některé předkládané záměry jsou v současnosti zbytečně vraceny k přepracování dvakrát. Jednou například z podnětu krajského úřadu a podruhé z iniciativy zpracovatele posudku. Navrhovaná změna by měla vracení dokumentace sjednotit a také upravit lhůty pro odevzdávání dokumentů tak, aby se posuzování zkrátilo.
Středočeský hejtman Petr Bendl upozorňoval už loni v prosinci na to, že kvůli schválené novele zákona o posuzování vlivu staveb na životní prostředí bude muset kraj přijmout nejméně 20 úředníků, přičemž jeden úředník stojí úřad ročně téměř 600.000 korun. V roce 2006 hejtmanství posuzovalo náplně práce jednotlivých úředníků a snížilo jejich počet o 50.

Senát

5.3.2007

O uvolněné místo senátora v Přerově má zájem primátor Jiří Lajtoch i Vladimír Hučín
Přerovský primátor Jiří Lajtoch, jeho náměstkyně Elena Grambličková, tajemník přerovské radnice Jiří Bakalík či podnikatel Josef Nekl se utkají na konci dubna ve volbách o místo senátora na Přerovsku. Post se uvolnil po odchodu Jitky Seitlové (za hnutí Nezávislí), která se stala zástupkyní ombudsmana, a tím svou funkci v horní komoře ukončila. O místo senátora má zájem také někdejší disident a bývalý důstojník Bezpečnostní informační služby Vladimír Hučín z Přerova. Čeká ale, jak dopadne jeho dovolání k Nejvyššímu soudu.
Volby se v Přerově uskuteční 27. a 28. dubna. Případné druhé kolo poté o týden později. "Kandidátky musejí být podány do 12. března. Dosud jsme však žádnou neobdrželi," oznámila 5.3. Jitka Kočicová ze správního odboru přerovské radnice.
Politické strany ale již většinou mají nominační volby za sebou a jména kandidátů znají. Sociální demokraté do voleb vyslali primátora Jiřího Lajtocha. "Chtěl bych však zůstat zároveň i primátorem, když už jsem tuto práci započal. Jde zhruba o období něco přes rok, myslím, že to půjde skloubit," uvedl Lajtoch.
V senátních volbách bude proti němu stát i jeho nejbližší kolegyně z radnice, náměstkyně Elena Grambličková, kterou nominovali na místo senátního kandidáta zástupci přerovské ODS. "Dostala nejvíce hlasů v nominacích, měla převahu. Hlasovalo pro ni 108 členů," oznámil šéf přerovské ODS a poslanec Zdeněk Boháč.
V senátních volbách se s nimi utká i další muž z radnice, současný tajemník Jiří Bakalík, kterého navrhli zástupci KDU-ČSL. "Strana si mne vybrala v nominaci. Uplatnit bych mohl znalosti terénu i léta ve veřejné správě, kde jsem nepřetržitě od roku 1989," řekl. Podotkl, že v Senátu by chtěl především podpořit úpravy legislativy, na jejíž nedostatky jako tajemník často naráží.
Jasno mají i komunisté. "Rozhodnout by se to mělo definitivně ve čtvrtek. Měl by to ale být pan Josef Nekl. Vypadá to, že protikandidát nebude žádný," uvedl přerovský šéf KSČM a poslanec Ladislav Mlčák. Podnikatel Nekl, kterého senátorka porazila před čtyřmi lety ve druhém kole senátních voleb řekl, že by se voleb účastnil znovu. "Pokud mě kolegové navrhnou, nebudu proti," uvedl již dříve.
Svého kandidáta chce do senátních voleb na Přerovsku poslat také Strana zelených. Jejich krajský šéf ale řekl, že se o kandidátech stále ještě diskutuje.
O kandidatuře i nadále uvažuje také Hučín, jenž se loni neúspěšně ucházel o křeslo senátora na Prostějovsku za Konzervativní stranu. "Stále čekám, jak dopadlo dovolání nejvyšší státní zástupkyně u Nejvyššího soudu. Jsem závislý na tom. Chci totiž předložit doklady, že již proti mě není vedeno žádné řízení a jsem bezúhonný. Pokud to dopadne dobře, kandidovat zřejmě budu," řekl novinářům Hučín.
V říjnu 2002 proti Seitlové stál na Přerovsku v senátních volbách tehdejší starosta Přerova Jindřich Valouch (ČSSD), za ODS bývalý technický ředitel Prechezy a nyní důchodce František Kopečný, za lidovce šéf bytového družstva Otakar Šiška a za komunisty Nekl. Za Stranu zelených usiloval o tento post Roman Haken z Centra pro komunitní práci a za Demokratickou ligu Václav Vápeník. Haken nakonec před volbami ustoupil, nechtěl kandidovat proti Seitlové. Ve druhém kole voleb zvítězila Seitlová nad Neklem.
Seitlová ztratila svůj mandát v okamžiku, kdy se ujala nové funkce složením slibu do rukou předsedy sněmovny. Její nástupce bude volen jen do konce jejího funkčního období, tedy do listopadu příštího roku. Seitlová bude zastupovat ombudsmana příštích šest let.
Doplňovací volby se letos budou konat také na Chomutovsku, kde na funkci senátora ze zdravotních důvodů rezignoval koncem ledna Petr Skála. Prezident Václav Klaus už jejich termín určil na polovinu dubna.

7.3.2007

Zvláštní stavební úřady vznikat nemají, Senát to podpořil
Zvláštní stavební úřady, které měly posuzovat stavby podléhající integrovanému povolení, zřejmě nevzniknou. Místo nich budou tyto stavby nadále posuzovat současné stavební úřady spolu s odbory životního prostředí. Počítá s tím poslanecká novela nového stavebního zákona, kterou schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident Václav Klaus.
Se vznikem zvláštních úřadů počítal nový stavební zákon, který začal platit 1. ledna. Podle spoluautora novely Vladimíra Dlouhého (ODS) by byl vznik takových úřadů "naprosto zbytečný a nadbytečný". Novela má proto zachovat stávající stav i počet zaměstnanců ve veřejné správě. Krajské úřady by musely přijmout zhruba po 20 úřednících, upozornil senátor ODS Miloslav Pelc.
Nový režim by podle zastánců schválené úpravy také roztříštil stavební řízení u velkých provozů, které budou na některé části stavby potřebovat integrované povolení a na jiné nikoliv. Část řízení by potom stavebníci museli vyřizovat na krajských a část na obecních úřadech.
Hlavně senátoři ODS kritizovali skutečnost, že stavební zákon navzdory deklarovanému záměru přináší i další problémy ve stavebním řízení. Horní komora proto na návrh Jaroslava Kubery (ODS) vyzvala vládu, aby vzhledem k závažným nedostatkům připravila komplexní novelu stavebního zákona.
Kubera kritizoval například to, že na stavbu domku nemá být třeba stavební povolení, ale na stavbu plotu ano. Navíc deklarované zjednodušení stavebního řízení zákon nepřinesl. Citoval v této souvislosti metodické doporučení odboru územního plánování ministerstva pro místní rozvoj, které se týká koordinovaného závazného stanoviska správních orgánů, které by mělo být podkladem pro finální rozhodnutí stavebního úřadu.
"Smyslem vydání koordinovaného závazného stanoviska je na jedné straně racionalizace a zjednodušení postupu pro žadatele, který, ač již předem poučen o územně plánovací informaci, žádá adresně dotčený orgán o vydání koordinovaného závazného stanoviska na základě několika zvláštních zákonů, nebo žádá o vydání tohoto stanoviska příslušný dotčený orgán bez identifikace všech dotčených zájmů. Tuto identifikaci je pak na základě připojené dokumentace povinen si učinit dotčený orgán sám," citoval senátor z doporučení.

8.3.2007

Podíl 20 procent obnovitelných zdrojů má být dle Senátu nezávazný
Senát doporučuje vládě, aby i nadále vystupovala jako zastánce nezávazného cíle zvýšit do roku 2020 podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny na 20 procent. Vyplývá to z usnesení, které Senát přijal. Senátoři odmítli pozměňovací návrh svého kolegy Martina Mejstříka, který chtěl, aby horní komora zaujala stanovisko opačné, tedy aby tento cíl byl závazný.
Právě změny v současné podobě energetické politiky Evropské unie jsou na programu dnešního summitu EU. Ministři energetiky zemí EU již dříve shodli, že tento cíl bude dobrovolný, ale Německo a komise tlačí na to, aby byl závazný.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman senátorům řekl, že ČR má v přístupové smlouvě závazek vyrábět osm procent elektřiny z obnovitelných zdrojů a v současné době je na čtyřech procentech. Zvýšit tento podíl na 20 procent bude podle něj velmi těžké. Česká strana by podle něj mohla s tímto podílem souhlasit, pokud ale zahrnoval i produkci z jaderných zdrojů.
Česká strana navrhne na bruselském summitu uspořádání fóra o jaderné energetice a bude usilovat o to, aby se v unii obnovila diskuse o jaderné energetice. Senát tento záměr vítá.
Dalším návrhem Evropské komise je zvýšit podíl biopaliv v pohonných hmotách na deset procent. Vláda již přijala návrh zákona, podle kterého začne přidávání biopaliv do nafty a benzinu od ledna příštího roku. Podle Římana se již objevují námitky, že Evropa nemá dostatečný potenciál pro pěstování biopaliv. Ta se budou muset dovážet ze zemí třetího světa, zejména Jižní Ameriky, což povede k dalšímu vyčerpávání přírodních zdrojů.
Třetím bodem na summitu EU je tzv. unbundling, tedy oddělení výroby energií od jejich distribuce. Říman jako příklad uvedl RWE Transgas, která provozuje plynárenskou distribuční soustavu. Pokud by musel část svého majetku v hodnotě desítek miliard korun v souladu s požadavky na oddělení prodat, nelze podle ministra zaručit, kdo by tento majetek nakonec koupil a ovládl.

Poslanecká sněmovna znovu projedná novelu, která má zpřísnit regulaci bank
Poslanecká sněmovna bude znovu projednávat novelu, která má zpřísnit pravidla fungování bank a dalších finančních institucí. Senát poslancům předlohu vrátil s pozměňovacími návrhy. Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) senátní změny podpořil. Podle něj posouvají novelu do původní vládní podoby, která zvyšuje ochranu klientů finančních institucí. Ve sněmovně se do novely dostaly úpravy, které snižují kontrolu a zvyšují riziko pro zákazníky, dodal ministr.
Senátoři vracejí novelu i proto, že dolní komora do původní vládní verze zapracovala nesouvisející změnu zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Měla by určit, že vyměřovacím základem firmy bude částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jejích zaměstnanců. Ministerstvo práce a sociálních věcí se ale podle senátora Ivana Adamce (ODS) v návaznosti na nedávné rozhodnutí Ústavního soudu, který takovéto přílepky odmítl, rozhodlo věc řešit jiným způsobem.
Hospodářský výbor Senátu navrhl v duchu vládního návrhu doplnit do předlohy pasáž vztahující se ke kontrole družstevních záložen. Družstevní záložny by měly také zajistit, aby auditor jednou za tři roky ověřil řídicí a kontrolní systém. Auditor by měl rovněž ze zákona vypracovat zprávy o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému, které záložna předloží centrální bance. Sněmovní verze tyto povinnosti neobsahovala.
Novela zákona počítá s tím, že zpřísnění pravidel fungování finančních institucí by se mělo týkat zejména řízení rizik, tedy kapitálové přiměřenosti a kontrolních pravidel. Předloha souvisí především s přechodem finančních institucí na nová evropská pravidla kapitálové přiměřenosti s názvem Basel II.
Mění se například způsob měření rizik bankami a finančními institucemi. Dále se změní způsob, kterým finanční společnosti umisťují kapitál pro neočekávané škody. Změnou mají projít také informace bank a finančních institucí, mají se zvýšit požadavky na odbornost a aktuálnost informací.
Rozšířit se má i rozsah informací, které budou instituce požadovat od zákazníka žádajícího o úvěr. Například banky tak budou moci rozlišovat mezi méně a více rizikovými podnikovými klienty a těm méně rizikovým nabídnout lepší podmínky.

Senát vrátil zákon o utajovaných údajích, další schůze Senátu bude v dubnu
Senát chce, aby členové Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), kteří nemají příslušnou prověrku, měli i nadále přístup k utajovaným informacím tuzemského původu. S touto změnou sněmovně vrátil Senát k novému hlasování novelu zákona o utajovaných údajích. Horní komora projednala i několik dalších předloh. Odpoledne, po debatě o stavu životního prostředí, senátoři schůzi ukončili. Další schůze Senátu bude v dubnu.
Novelu zákona o utajovaných informacích horní komora sice poslancům vrátila, na její podstatě ale nic měnit nenavrhla. Předloha tedy s největší pravděpodobností výrazně omezí okruh lidí, kteří budou mít i bez prověrky přístup ke strategickým dokumentům NATO a EU. Senátoři jen chtějí, aby k tajným údajům tuzemského původu měli i bez prověrky přístup členové NKÚ. Jinak by NKÚ musel některé kontroly pozastavit, uvedl s odvoláním na šéfa úřadu Františka Dohnala senátor Rostislav Slavotínek.
Poslanecká verze normy počítá s tím, že právo seznamovat se s takovými informacemi i bez prověrky by měli jen prezident a viceprezident NKÚ. Nyní tedy sněmovnu čeká hlasování o tom, zda pozměňovací návrh Senátu přijme, či odmítne.
Senát dále souhlasil například i s ratifikací smlouvy mezi Českou republikou a Gruzií o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v daních z příjmu a z majetku. Pro bylo 51 senátorů, proti nebyl nikdo. Horní komora podpořila také dohodu o vytvoření evropského leteckého prostoru, podle níž mají unijní pravidla v letecké přepravě platit například i pro balkánské státy.

Zdroj:ČTK