9. 3. 2010
ID: 60543upozornění pro uživatele

Spory o doménová jména v doméně „.eu“ – poslední změny

V minulém roce dosáhla doména „.eu“ hranice 3. miliónů registrovaných doménových jmen. Spory o tyto doménová jména jsou pochopitelně nezanedbatelnou součástí působení této domény. Poslední změna procesních pravidel přinesla jistá zjednodušení v postupu řešeních sporů o tyto doménová jména. V následujícím textu shrnuji některé principy fungování domény doplněné o základní výklad procesních postupů rozhodčího orgánu s důrazem na změny pravidel účinných k 1. únoru 2010.

Proces a registrace doménových jmen v doméně „.eu“ se vyznačuje několika specifickými prvky, které si kladou za cíl zvýšit důvěru v držitele doménového jména a napomoci tak rozvoji vnitřního trhu EU. Základní specifikum domény „.eu“ spočívá v její přístupnosti pouze pro subjekty s domicilem v jedné ze členských zemí EU. Doména by tak měla sloužit pro potenciální uživatele jako vodítko hovořící o původu obsahu umístěného na této doméně. Pro uživatele je evropská doména znakem, že obsah na ní umístěný podléhá minimálnímu standardu evropského práva. Způsob jakým doména vznikla a veřejnoprávní regulace jejího fungování je evropským specifikem, stejně tak jako samotné fungován EU jako celku. Účelem tohoto zásahu do čistě soukromoprávního prostředí je poskytnutí garance evropských institucí projektu evropské domény jako celku.

Významným specifikem evropské domény je způsob vynucení práv, která vznikají při registraci doménových jmen prostřednictvím rozhodovací platformy pro řešení sporů o doménová jména probíhající formou online rozhodčího řízení. Plně elektronické řízení výrazně zkracuje dobu od zahájení řízení k vydání rozhodnutí, snižuje náklady na provoz, umožňuje operativní reakci administrátora sporu, a dále mimo jiné umožňuje jednoduše publikovat veškerá rozhodnutí na internetu a přispívat tak k celkové transparentnosti řízení.

Spory o domény „.eu“ rozhoduje v současné době Rozhodčí soud při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR, jako jediný orgán s působností pro všechny členské státy EU, prostřednictvím svého Rozhodčího centra pro internetové spory - ADR.eu. Od svého vzniku v roce 2006 tento orgán rozhodl již více než 950 sporů o doménová jména. V průměru trvá doba od podání žalobního návrhu do vydání rozhodnutí sporu čtyři měsíce. Tato doba se odvíjí především od povinných procesních lhůt, avšak je výrazně kratší než srovnatelné soudní řízení. O sporu rozhoduje jedno- nebo tříčlenný senát. Seznam rozhodců je sestaven tak, aby jazykově pokrýval všechny členské státy EU. V současné době rozhoduje RS při HK a AK ČR také doménové spory o podle pravidel UDRP, tedy spory o jména v mezinárodních generických doménách .com, .net, .org, aj., jako jeden ze čtyř celosvětově oprávněných orgánů.

Prameny pro rozhodování  sporů o doménová jména jsou předpisy vydané rozhodčím orgánem ADR.eu. Jako procesní předpis slouží Pravidla pro řešení sporů o domény .eu a Doplňující pravidla ADR RS HK a AK ve své poslední verzi, která vstoupila v platnost dne 1. února 2010. Hmotněprávní úprava registrace a užívání domény „.eu“ vychází zejména z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 733/2002 a Nařízení Komise (ES) č. 874/2004, ve znění pozdějších předpisů.  Doplňkové prameny tvoří Pravidla registrace doménového jména .eu  a Podmínky registrace doménového jména .eu. vydané správcem registru doménových jmen „.eu“ – Evropským registrem doménových jmen (EURid).

Samotný spor o doménové  jméno začíná kontaktováním rozhodčího orgánu prostřednictvím webových stránek na adrese http://eu.adr.eu/. Veškerá komunikace s rozhodčím orgánem probíhá přes online platformu, kde jsou také k dispozici pro všechny účastníky standardizované formulářové vzory komunikace. Online platforma slouží zároveň k vzájemnému doručování písemností. Podobně jako v případě datových schránek se přečtením zprávy nebo uplynutím lhůty zpráva zpravidla považuje za doručenou. Podání jsou přijímána ve všech jazycích členských států EU (s výjimkou maltštiny). Pravidlem pro určení jazyka, ve kterém má být podán žalobní návrh je jazyk registrační smlouvy, kterou bylo jméno registrováno, pokud ovšem nebylo stranami dohodnuto jinak. Informaci o jazyku případného řízení lze získat v databázi www.whois.eu. Poslední změna pravidel umožňuje žalující straně podávat dokumenty i v jiném jazyce, pokud prokáže, že žalovaná strana má adekvátní znalost tohoto jazyka. O celkovou změnu jazyka řízení může žalující strana požádat v samostatném řízení zahajovaném před podáním vlastního žalobního návrhu. V rámci poslední úpravy pravidel řízení došlo k zmírnění podmínek využití tohoto institutu. Dříve mohl senát rozhodnout o změně pouze ve výjimečných případech. Dnes může senát přihlédnout k okolnostem řízení. Volbou jazyka se může držitel snažit ztížit přístup případného žalobce k výkonu svého práva. Za modelový příklad můžeme považovat situaci, kdy by držitel registroval doménové jméno prostřednictvím litevského registrátora a jako jazyk smlouvy zvolil litevštinu, ačkoli sám má sídlo a provozuje svoji činnost, včetně např. stránek v angličtině a s dopadem na území Velké Británie, stejně tak jako ten, do jehož práv zasahuje. Subjekt, jemuž bylo zasaženo do práv má v současné době možnost odkázat na zjevnou znalost anglického jazyka držitelem a předkládat dokumenty v anglickém jazyku, případě požádat před zahájením řízení o změnu jazyka řízení. V opačném případě musí podat žalobní návrh a veškerou dokumentaci v úředním překladu do jazyka registrační smlouvy, tedy v litevštině.

Vlastní řízení se zahajuje podáním žalobního návrhu rozhodčímu orgánu. Ke každému žalobnímu návrhu je po jeho podání přidělen administrátor, který zajišťuje naplnění formální stránky řízení. Žalobní návrh se, dle poslední změny procesních pravidel, podává pouze v elektronické formě a musí mimo jiné obsahovat základní údaje o sporném doménovém jménu, popis práva, které bylo registrací jména dotčeno a žalobní petit. Dřívější úprava požadovala zaslání návrhu včetně důkazů i v listinné podobě, tzv. hardcopy, tato povinnost však  byla poslední změnou pravidel opuštěna jako zbytečně omezující. Součástí žalobního petitu musí být návrh na převod jména ve prospěch žalobce (pouze v případě, že má sídlo v členském státě EU) nebo návrh na celkové zrušení jména. Jako příloha návrhu musí být předloženy veškeré důkazy.

Bezprostředně po přijetí  návrhu a jeho formální kontrole dochází k zablokování jména v registrech EURidu, který zároveň předá informace o jeho stávajícím držiteli rozhodčímu orgánu. Zablokované doménové jméno nemůže být v době jeho blokace převedeno na jiného držitele a zároveň stávající držitel nemůže měnit své kontaktní informace ani převést doménové jméno k jinému registrátorovi. V případě, že jsou v podání zjištěny nedostatky, je žalující straně poskytnuta lhůta sedmi dnů na doplnění, jinak nastává fikce zpětvzetí návrhu a návrh se pokládá za nepředložený. Pokud je podání v pořádku, je předáno žalované straně k vyjádření, které musí být rozhodčímu orgánu podáno do třiceti dnů. V případě, že vyjádření protistrany není v uvedené lhůtě předloženo, je žalovaná strana informována o své povinnosti klasickým doporučeným dopisem zaslaným na adresu uvedenou v registraci. Dopis obsahuje návod, jak se přihlásit do online platformy a podat vyjádření. Oproti starým pravidlům se tedy v současné době nezasílá držiteli celý stejnopis žalobního návrhu. Toto opatření jednak snižuje náklady řízení rozhodčího orgánu, umožňuje ale také účinně kontrolovat skrze online platformu, zda se strana seznámila s žalobním návrhem. Senát má možnost považovat nedodržení lhůty k vyjádření za důvod k uznání nároku žalující strany.

Po obdržení vyjádření  protistrany je administrátorem dle interních pravidel určen senát. Počet rozhodců zvolí strana žalující již ve svém návrhu. V případě, že zvolí pouze jednoho rozhodce, může žalovaná strana požádat o navýšení počtu rozhodců na tři přímo ve svém vyjádření k tomuto návrhu. Musí ovšem doplatit poplatek za řízení. Po ustanovení senátu jsou strany informovány o datu, do kterého musí senát vynést rozhodnutí a spis je zpřístupněn senátu. Senát rozhoduje na základě předložených důkazů, je ale také oprávněn žádat o doplnění důkazů a také vyhledávat a ověřovat důkazy sám. Veškerá komunikace mezi stranami a senátem probíhá pouze prostřednictvím online platformy, tak aby byla přístupná všem účastníkům řízení.

Rozhodnutí senátu je vyhotoveno v písemné formě dle vzorového formuláře, tak aby bylo umožněno snadné porovnání a vyhledávání v jednotlivých rozhodnutích. V případě rozhodnutí o převodu nebo zrušení doménového jména proběhne změna v registrech do třiceti dnů od oznámení rozhodnutí stranám. Rozhodnutí je oznámeno i jednotlivým registrátorům a zveřejněno v internetové databázi ADR.eu. Rozhodnutí je konečné pro obě strany i pro EURid a nelze se proti němu odvolat, tímto ovšem není dotčeno právo stran zahájit klasické soudní řízení ve vzájemné jurisdikci. Pokud je takové řízení zahájeno do třiceti dní od oznámení rozhodnutí, ke změně v registru nedojde.

Zároveň se změnami procesních pravidel účinnými od 1.února 2010 dochází ke snížení poplatků za rozhodčí řízení a sjednocení jejich výše na úroveň poplatků za řízení dle pravidel UDRP.

Na konci minulého roku došlo v doméně „.eu“ ke spuštění projektu IDN (Internationalised Domain Name). V současné době je tak možné registrovat doménová jména, která obsahují znaky mimo základní ASCII tabulku. Jedná se zejména o znaky s přízvuky, přehláskami, háčky a čárkami. Tyto jména jsou pro doménu „.eu“ možností dalšího rozvoje, neboť Evropská unie má 27 členských států a 23 úředních jazyků. Mnohé z těchto jazyků obsahují ve svých abecedách znaky mimo ASCII tabulku. Příkladem jsou švédské å, německé ü, a znaky celé bulharské a řecké abecedy. V případě spuštění registrace IDN jmen nebyla využita období tzv. Sunrise period, tak jako tomu bylo při samotném startu domény „.eu“. Období Sunrise period umožňovalo po omezenou dobu přednostní registraci doménových jmen majitelům chráněných názvů. Jelikož toto období nebylo využito, platí od startu registrace IDN jmen pouze obecný princip “kdo dřív přijde, ten bude dřív obsloužen”. Z tohoto důvodu lze očekávat snahu spekulantů registrovat některá, již registrovaná, jména s použitím nových znaků a z toho vyplývající nárůst sporů o tato jména. Lze předpokládat, že s pravidelným nárůstem počtu registrovaných doménových jmen vytrvají i spory o chráněná práva, která budou těmito registracemi narušena a budou spory o doménová jména tvořit i v budoucnu nezanedbatelnou součástí působení domény „.eu“.


Mgr. Pavel Mejšner
autor se dlouhodobě zabývá problematikou doménových sporů a ICT právem


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz