epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    11. 10. 2022
    ID: 115333upozornění pro uživatele

    Užití osobního jména v doméně .eu a související ADR doménové spory

    Doménové jméno, tedy v podstatě „textová adresa“ webových stránek, patří mezi nezanedbatelnou součást úspěšné propagace produktu, služby, společnosti nebo konkrétní osoby. Doménová jména proto běžně obsahují i osobní jména zakladatelů společností nebo slavných osobností. V praxi se však může stát, že doménové jméno s vaším křestním jménem či příjmením je již zaregistrováno. Co můžete v takovém případě dělat? Na tuto otázku mimo jiné odpovídá tento článek, který se zaměřuje na problematiku doménových jmen v rámci .eu domény.

    Často se setkáváme se situacemi, kdy klienti podcení přípravu založení nové společnosti nebo představení nového produktu – po vydání tiskové zprávy zjistí, že doménové jméno s názvem nové společnosti či produktu je již zaregistrováno.

    Obdobné situace z povahy věci vznikají i v případě doménových jmen obsahující osobní jména či příjmení. Tato doménová jména navíc již nejsou fyzickými osobami registrována pouze za účelem podnikání, ale v posledních letech jsou velmi často registrována např. za účelem zřízení rodinného
    e-mailu (např. „jan@novak.eu“ namísto „jan.novak@seznam.cz“). Tohoto zneužívají i někteří doménoví spekulanti a účelově registrují doménová jména obsahující frekventovaná příjmení za účelem jejich následného prodeje. Může se tedy zdát, že fyzické osobě v tomto případě nezbývá nic jiného než si dané doménové jméno s běžně vysokou cenovkou zakoupit, zvolit jinou doménu anebo zkusit vymyslet jiný název doménového jména.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Nicméně i v případě doménových jmen obsahující křestní jména a příjmení existuje cesta, jak za určitých podmínek dosáhnout relativně rychlého a levného převodu doménového jména, bez nutnosti zahajování standardního civilního soudního řízení. Touto cestou je zahájení online ADR[1] doménového sporu u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR[2].

    Registraci a užívání doménového jména ve zlé víře, bez jakékoliv vazby či vztahu držitele ke znění doménového jména na úkor ochranné známky, názvu společnosti nebo právě osobního/rodinného jména lze totiž považovat za cybersquatting, který je obecně zakázaný.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Nařízení týkající se .eu domény[3] („Nařízení“) na tyto situace pamatuje a upravuje podmínky, při jejichž naplnění může být v rámci online ADR doménového sporu daná registrace doménového jména převedena na fyzickou osobu. Pro prokázání cybersquattingu a tedy úspěšný převod doménového jména musí žadatel v rámci ADR doménového sporu splnit, resp. prokázat současně následující tři podmínky:

    1. doménové jméno obsahuje rodinné jméno, které je chráněno vnitrostátním právem,
    2. doménové jméno musí být totožné se jménem nebo zavádějícím způsobem podobné rodinnému jménu a
    3. držitel zaregistroval doménové jméno, aniž by měl na toto jméno právo nebo oprávněný zájem, nebo držitel zaregistroval nebo užíval doménové jméno ve zlé víře.

    První podmínku v praxi nebývá složité naplnit. Dle Nařízení a související rozhodovací praxe Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR se za dostatečný důkaz k prokázání rodinného jména chráněného vnitrostátním právem považuje osobní průkaz totožnosti. Tudíž k prokázání první podmínky stačí zjednodušeně řečeno předložit občanský průkaz.

    V případě, že doménové jméno je totožné s rodinným jménem, druhou podmínku lze naplnit relativně bez problému (typicky se jedná o případy např. „josefnovak.eu“, „jnovak.eu“, „novak.eu“, atd.). V praxi bývají problémové pouze případy doménových jmen, které jsou zavádějícím způsobem podobné rodinnému jménu, ale zde vždy záleží na konkrétním případu. Nicméně např. typosquatting, kdy se v doménovém jménu vyskytuje záměrně/nezáměrně pravopisná chyba (např. „nnovák.eu“ či „joseffnovákk.eu“) nebývá v praxi příliš problematický.

    Třetí podmínka se skládá ze dvou separátních dílčích podmínek, kdy pro prokázání cybersquattingu, postačí splnit pouze jednu z nich.

    • První separátní dílčí podmínka hovoří o absenci práva nebo oprávněného zájmu. Dle Nařízení oprávněný zájem může být prokázán například aktivním používáním daného doménového jména v souvislosti s nabídkou zboží nebo služeb.
    • Druhou separátní podmínkou je registrace nebo užití doménového jména ve zlé víře. Zlou víru dle Nařízení lze prokázat například tím, že doménové jméno bylo zaregistrováno zejména pro účely prodeje, pronájmu nebo převodu.

     

    Typickým a častým případem, kdy jsou obě tyto dílčí podmínky splněny, je registrace doménového jména ze strany doménových spekulantů, kteří na doménové jméno pouze umístí reklamy a odkaz na nějaké online tržiště, kde je možné doménové jméno koupit za stovky či tisíce eur.

    Pokud by si tedy například pan John Doe zaregistroval doménové jméno „novak.eu“, které by využíval pouze za účelem reklamy a jeho prodeje, pak mohou být naplněny všechny předpoklady pro převod doménové jména. Pan Novák by tak mohl zahájit a úspěšně vyhrát ADR doménový spor, čímž by mohl ušetřit relativně vysoké částky oproti koupi tohoto doménového jména prostřednictvím nějakého online tržiště.

    Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR navíc do konce roku 2022 poskytuje dočasné slevy na zahájení ADR doménových sporů v rámci .eu domény – zahájit takový spor je nyní možné již od 100 EUR namísto 1.300 EUR. Tento druh řízení je oproti běžnému soudnímu sporu podstatně rychlejší a obecně není důvod se ho jakkoliv obávat.


    Mgr. Ivan Rámeš
    ,
    partner

    Ing. Mgr. Tomáš Chmelka,
    advokát

    HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář

     

     

     
    HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
     
    Florentinum, recepce A
    Na Florenci 2116/15
    110 00  Praha 1
     
    Tel.:       +420 255 000 111
    Fax:       +420 255 000 110
    e-mail:    office@havelpartners.cz

    [1] Alternative Dispute Resolution / Alternativní řešení sporů

    [2] Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky; toto řízení lze zahájit zde.

    [3] Nařízení Komise (ES) č. 874/2004 ze dne 28. dubna 2004, kterým se stanoví obecná pravidla pro zavádění a funkce domény nejvyšší úrovně .eu a zásady, jimiž se řídí registrace.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Ivan Rámeš, Ing. Mgr. Tomáš Chmelka (HAVEL & PARTNERS )
    11. 10. 2022

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.