V Praze proběhla konference týkající se nakládání s tzv. živnostenským odpadem

Jedním z cílů konference bylo nabídnout aktuální informace o připravovaných změnách odpadové legislativy ve vztahu k tzv. živnostenskému odpadu. Živnostenským odpadem se přitom rozumí odpad produkovaný právnickými osobami a fyzickými osobami oprávněnými k podnikání, který je svou povahou podobný komunálnímu odpadu produkovanému v domácnostech. Dle stávající právní úpravy v zákoně o odpadech se právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání mohou do systému svozu komunálního odpadu zapojit s živnostenským odpadem pouze na základě písemné smlouvy s obcí.  Pokud se tohoto systému neúčastní, musí si individuálně zajistit předání odpadu jiné oprávněné osobě (tj. odpadové firmě). Občané však takovou možnost výběru nemají a musí se obecního systému nakládání s odpadu povinně účastnit a hradit obci s tím spojený poplatek.

Konference měla rovněž za cíl upozornit na problém neoprávněného využívání systému svozu komunálního odpadu ze strany některých původců živnostenského odpadu a navrhnout možnosti nové legislativní úpravy, která by takovému zneužívání systému zamezila.

V prvním bloku konference byla Mgr. Martinem Řandou, LL.M., řídícím partnerem advokátní kanceláře ŘANDA HAVEL LEGAL, představena stávající právní úprava problematiky nakládání s komunálním a tzv. živnostenským odpadem. Ing. Petr Hlubuček poté vystoupil se svou prezentací popisující současnou faktickou situaci v oblasti svozu odpadu na území hl. města Prahy. Ing. Petr Hlubuček zejména akcentoval, že hl. m. Praha je připravena na zapojení podnikatelů do městského systému svozu odpadu. Na území hl. m. Prahy v současné době neexistují zásadní překážky tohoto zapojení a nejsou nutné ani žádné významné investice, které by sloučení svozu obou druhů odpadů ztěžovaly. Sjednocení svozu odpadu by mimo vyřešení problému se zneužíváním systému vedlo i k jeho další optimalizaci a snížení související dopravní a emisní zátěže spojené s krytím svozových tras vozidly více společností.

O zkušenosti s nakládáním s tzv. živnostenským odpadem v praxi tento blok posléze doplnil JUDr. Patrik Roman, generální ředitel a předseda představenstva Pražských služeb a.s., kde prezentoval výsledky monitoringu zaplněnosti nádob na tříděný odpad. Podle těchto výsledků dochází ke skokovému zaplnění nádob pravidelně v době, kdy se většina lidí nevyskytuje doma, ale v práci, a navíc je takto uložený tříděný odpad evidentně  produktem komerčních provozoven. Podnikatelé umisťující svůj odpad do nádob na tříděný odpad provozovaných v rámci obecního systému porušují zákon a tento systém hrazený občany frekventovaně zneužívají.

Reklama

ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.3.2026

24.3.2026 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Po úvodních prezentacích proběhla živá panelová diskuze na téma „Přínosy a překážky začlenění svozu živnostenského odpadu do systému svozu komunálního odpadu“, které se zúčastnili všichni prezentující a také Mgr. Jan Mraček, člen představenstva Hospodářské komory ČR a Mgr. Martin Kupka, poslanec PS ČR a starosta města Líbeznic. V diskusi bylo zdůrazněno, že z důvodu nedostatečné regulace živnostenského odpadu je v praxi téměř nemožné zneužití obecních systémů svozu komunálního odpadu kontrolovat.

Druhý blok konference byl věnován zejména otázce ochrany životního prostředí, které se svoz odpadů velmi dotýká. I v rámci tohoto bloku proběhla panelová diskuze, a to na téma „Možnosti dispozice s odpadem a dostupné technologie v oblasti odstraňování odpadu“. Diskuze se účastnili Dr. Ing. Aleš Bláha, ředitel ZEVO Malešice a člen představenstva Pražských služeb a.s., dále Mgr. Pavel Zahradníček, Ph.D., klimatolog, doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA , děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT a Mgr. Matěj Chytil, asistent náměstka primátora hl. města Prahy Ing. Petra Hlubučka. Závěrem tohoto bloku je zjištění, že obce nemají v praxi nástroje jak zajistit využití tzv. živnostenského odpadu (např. energetickým využitím ve spalovnách), jako to činí v případě komunálního odpadu, který produkují domácnosti. V konečném důsledku pak živnostenský odpad končí na skládkách, neboť se ve srovnání s energetickým využitím stále jedná o levnější způsob, jak s tímto odpadem naložit. Skládkování však má být až poslední možnou variantou, jak s odpadem naložit.

Srovnání se zahraniční odpadovou legislativou nabídl třetí blok této konference. Vídeňský systém svozu komunálního i živnostenského odpadu představil DI Volkmar Kloud, vedoucí oddělení pro sběr odpadu a druhotných surovin z vídeňského magistrátního oddělení pro odpadové hospodářství. Se systémem svozu odpadu v Zurichu zase účastníky konference seznámil Mgr. Alexander Bellu, člen dozorčí rady společnosti Pražské služby a.s. V rámci panelové diskuze, kterou moderoval Mgr. Michal Pálinkás, partner advokátní kanceláře ŘANDA HAVEL LEGAL, panelisté srovnávali výše uvedené fungující systémy, do nichž jsou podnikatelé zapojeni povinně, s českou odpadovou legislativou, která dává podnikatelům na výběr. Z výsledků této diskuse bylo zřejmé, že regulace nakládání s odpadem ve vyspělých zemích poskytuje efektivní nástroje bránící zneužívání komunálních systémů svozu odpadu. Možnost či povinnost účastnit se městského systému nakládání s odpadem přitom nelze posuzovat optikou demokracie resp. občanských svobod, ale optikou životního prostředí, jehož ochrana je povinností státu.

Čtvrtý blok konference se týkal možností nové legislativní úpravy živnostenského odpadu ve spojitosti s návrhem nového zákona o odpadech, který představil Mgr. Ing. Jan Havel, partner advokátní kanceláře ŘANDA HAVEL LEGAL. V navazujícím panelu diskutovali Mgr. Petr Štěpánek, místopředseda dozorčí rady Pražských služeb a.s. a předseda Strany zelených, dále Ing. Pavla Ochecová, specialistka odpadového hospodářství Magistrátu hl. města Prahy a Mgr. Martin Řanda, LL.M. Mezi možnosti nové právní úpravy patří zapojení živnostenského odpadu do systému svozu komunálního odpadu v několika variantách. První variantou je režim opt-in, který je obsažen ve stávající úpravě i v současném znění návrhu nového zákona o odpadech. Druhou variantou je režim opt-out, ve kterém by právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání byly povinně zapojeny do obecního systému svozu komunálního odpadu a mohly by z něj vystoupit pouze v případě prokázání, že mají předání odpadu zajištěno smlouvou s jinou osobou oprávněnou k nakládání s odpady. Třetí variantou je povinné zapojení původců živnostenského odpadu do obecního systému s možností vystoupení pouze v případě objektivních důvodů celospolečenského zájmu (tzv. vídeňský model).

Nový zákon o odpadech by měl dát obcím možnost zvolit si optimální variantu zapojení právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání do obecního systému svozu odpadu, která by odpovídala možnostem a kapacitě daného obecního systému. Jedna varianta totiž bude vyhovovat hl. městu Praze a jiná varianta naopak obci s malým počtem obyvatel. Rovněž konkrétní vymezení subjektů, na které se povinnost bude vztahovat, by mělo být ponecháno v samostatné působnosti obce, která nejlépe zná místní poměry. Stejně jako stanovení počtu a objemu sběrných nádob určených k odkládání živnostenského odpadu.

Původci živnostenského odpadu by pak měli být pozitivně motivováni k zapojení se do obecního systému svozu komunálního odpadu. Návrh nového zákona o odpadech již v tomto duchu takovou motivaci obsahuje v podobě výjimek z vybraných zákonných povinností, které mohou využívat právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, pokud se účastní obecního systému nakládání s odpady.

Nastavení nových pravidel pro nakládání s tzv. živnostenským odpadem je tak výzvou pro zákonodárce v souvislosti s projednávaným návrhem nového zákona o odpadech.