Vláda spustila reformu veřejné správy, spokojen je zatím málokdo

Vznik krajů je výsledkem politického
úsilí sociálnědemokratické vlády. Alespoň to tvrdí předseda ČSSD
Vladimír Špidla. Obhajuje tak současná výjezdní zasedání vlády v
jednotlivých krajských městech, která prý přispívají k většímu
chápání regionálních problémů. Opozice zase tvrdí, že si ČSSD za
státní peníze dělá předvolební kampaň. Skutečností zůstává, že se
během tohoto volebního období reforma veřejné správy rozběhla a
nyní vstupuje do druhé fáze.
Nejhmatatelnějším výsledkem správní reformy je zřízení krajů
a zvolení jejich zastupitelstev. Základ pro tento krok pochází z
předchozího volebního období, když byl v prosinci 1997 schválen
ústavní zákon o vzniku vyšších územních samosprávných celků
(VÚSC), podle něhož se v lednu 2000 republika rozdělila na 14
krajů. V roce 2000 byl přijat balík zákonů nezbytných pro reformu
veřejné správy a fungování krajských samospráv, například zákony
o krajích, o obcích, o volbách do krajských zastupitelstev či o
kompetencích a majetku krajů.
Volby do 13 krajských zastupitelstev se konaly 12. listopadu
2000 za mizivého zájmu voličů (33,64 procenta). Výjimkou byla
Praha, jejíž zastupitelstvo vzešlo z komunálních voleb v roce
1998. V prosinci 2000 pak zastupitelstva krajů zvolila krajské
rady a hejtmany, načež začaly kraje fakticky fungovat. Krajské
úřady se nastěhovaly do nových sídel, z nichž však mnohá nejsou
doposud dokončena a další zase nepojmou žádané množství úředníků.
I přes řadu legislativních předpisů, které měly fungování
krajských samospráv zajistit, panuje zvláště mezi regionálními
politiky značné rozčarování. Kraje sice začaly přebírat od státu
majetek (školy, nemocnice, silnice nižších tříd), ale se značnými
problémy. Ty vyústily například v několik žalob, které kraje
podaly na některá ministerstva kvůli problematickému převodu
majetku. Krajská zastupitelstva také již využila své zákonodárné
pravomoci. Do sněmovny kraje dodaly devět návrhů, ale zatím žádný
z nich neuspěl.
Hlavním problémem se ukázalo financování krajů, kterým
chyběly vlastní příjmy, a nedostatečná legislativa neumožnila
sestavení krajských rozpočtů. Nedostávaly se peníze na potřebné
vybavení i na úředníky, ačkoli kraje již musely zajišťovat
kompetence, které na ně byly převedeny. Hejtman Královéhradeckého
kraje Pavel Bradík první rok svého úřadu zhodnotil v tisku slovy:
"Dělali jsme vlastně jenom jakési pošťáky státních peněz. Je to
nedůstojná role." Středočeský hejtman Petr Bendl zase letos v
lednu popsal průběh reformy veřejné správy jako chaos a zmatek.
Loni v listopadu Poslanecká sněmovna po několikaměsíčním
projednávání schválila vládní návrh zákona o rozpočtovém určení
daní. Kraje by tak na vlastních daňových příjmech mohly získat
10,6 miliardy korun. Novelu podpořil Senát i prezident.
V letošním roce čeká kraje přebírání dalších kompetencí z
beder státu v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. V
lednu 2003 má po více než 40 letech zaniknout členění republiky
na okresy a většinu jejich práce mají převzít pověřené obce. Část
agendy převezmou i krajské úřady. Oprávnění okresů dohlížet na
obecní samosprávu má být převedeno na kraje. V úterý Poslanecká
sněmovna schválila stěžejní zákon této druhé etapy reformy
veřejné správy - zákon o obcích, který mimo jiné stanoví počet
obcí s rozšířenou působností na 194.
Reforma veřejné správy probíhá souběžně ve čtyřech úrovních.
Krom reformy územní správy je to ještě reforma ústřední státní
správy, reforma kvality a obsahu veřejné správy, která zahrnuje
informatizaci a reforma postavení zaměstnanců veřejné správy.
Konkrétními počiny, které by měly občanům zpříjemnit styk s
úřady, je například zákon o elektronickém podpisu či zákon o
svobodném přístupu k informacím.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz