Vydavatelé se snaží zvrátit přesun časopisů do vyšší sazby DPH

Časopisy by mohly až o pětinu podražit, pokud se zvýší daň z přidané hodnoty u těchto periodik
z pěti na 19 procent. Na dnešní tiskové konferenci to uvedli vydavatelé časopisů, kteří se snaží zvrátit přesun časopisů do základní sazby DPH. Návrh, který by měl do základní sazby zařadit
jen časopisy a noviny ponechat v pětiprocentní sazbě, považují největší hráči tuzemského trhu s časopisy za diskriminační a nyní proti němu lobují u poslanců.
 

   Koalice by měla práce na pozměňovacím návrhu k zákonu o DPH dokončit do středy, kdy jde zákon do druhého čtení.
 

   "Stát se rozhodl, že bude preferovat rohlíky a daňově zatíží housky," uvedl Antonín Herbeck z vydavatelství Stratosféra. "Stát přijal diskriminační návrh a de facto nutí časopisecká
vydavatelství, aby vydávala deníky," dodal.

    "Takové daňové zatížení neunese dlouhodobě žádný vydavatel časopisů na českém trhu. Pokud k němu opravdu dojde, nastane po zvýšení cen pokles prodej i nákladu jednotlivých titulů a odliv
inzerentů. Následně některé tituly i vydavatelé zaniknou, nejvíce ohroženi jsou zejména menší vydavatelé odborných časopisů," řekl Tomáš Tkačík ze společnosti Springer Media Praha. V konečném důsledku si tak podle Tkačíka stát na 800 milionů korun, se kterými počítá v souvislosti s DPH odvedenou z časopisů, nepřijde.
  

  Podle Herbecka je alarmující, že si stát uzurpuje roli rozhodčího a vybírá si, koho bude podporovat a koho ne. "Z jakého důvodu stát rozhodl, že noviny jsou společensky prospěšnější než časopisy a rozhodl se, že právě nás připraví o miliony? Toto opatření proti sobě staví vydavatele časopisů a novin. Hodláme prosazovat rovné podmínky pro všechny," dodal Herbeck.
 

   Například pro čtenáře týdeníku Květy by podle Radky Ingrové z vydavatelství Sanoma Magazines znamenalo zvýšení DPH o 14 procenta nárůst ceny zhruba o sedm korun ze současných 27 na 34
korun. "Ročně to pro čtenáře představuje kolem 300 korun navíc a to pro řadu z nich není zanedbatelná částka. Ve většině evropských zemí je přitom jednotná sazba pro noviny i časopisy
kolem dvou, čtyř procent. Máme zkušenost z Polska, kde v roce 2001 zvýšili DPH z nuly na sedm procent. Vedlo to k významnému snížení prodeje periodik, zisku i odváděné daně z příjmu. Stát
tedy nakonec spíše tratil," poznamenala Ingrová.
 

   Proti vládnímu návrhu zákona zvýšit sazbu DPH na 19 procent protestuje 11 vydavatelů, kteří zaujímají 80 procent trhu s časopisy. Mezi nimi jsou například Axel Springer, Burda, Hachette
Filipacchi nebo Stratosféra a další.

    Časopisy představují asi 65 procent tuzemského trhu s tiskem, zbytek zaujímají noviny.