epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    30. 3. 2020
    ID: 110835upozornění pro uživatele

    Výkon věřitelských práv ve vztahu ke schůzi věřitelů

    Tento článek shrnuje základní přehled práv přihlášených věřitelů, která tito mohou vykonávat v insolvenčním řízení svého dlužníka a která se týkají schůzí věřitelů. Je zaměřen na insolvenční řízení právnických osob – podnikatelů (konkurs a reorganizace), neřeší odchylky možné pouze u oddlužení. Zároveň se s ohledem na rozsáhlost problematiky nejedná o přehled úplný, může však sloužit jako prvotní seznam toho, na co by neměl věřitel, který se chystá na schůzi věřitelů svého dlužníka, zapomenout.

    Co je schůze věřitelů?

    Schůze věřitelů je nejvyšším věřitelským orgánem dlužníka v rámci jeho insolvenčního řízení. Právní úprava je obsažena zejména v ustanoveních § 46 až 55 zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákona), ve znění pozdějších předpisů („InsZ“).

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Laicky řečeno se jedná o soudem řízené shromáždění věřitelů dlužníka v rámci jeho insolvenčního řízení. Nepřekvapí proto, že právo zúčastnit se schůze věřitelů má každý přihlášený věřitel, a to i když byla jeho pohledávka popřena (§ 47 odst. 2 InsZ). Mimo jiné proto, že schůzi věřitelů svolává a řídí soud, považuje se v judikatuře za zvláštní druh soudního jednání.[1] Je tedy dle našeho názoru na místě přiměřeně aplikovat ustanovení § 116 zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a za tam uvedených podmínek umožnit na schůzích věřitelů účast veřejnosti, tedy i zaměstnancům, ještě nepřihlášeným věřitelům či věřitelům pohledávek za majetkovou podstatou (postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou), zájemcům o nabytí majetku z majetkové podstaty, zástupcům médií a vlastně komukoliv dalšímu.[2] To ale nebrání vyloučení účasti veřejnosti na celou či příslušnou část schůze věřitelů např. tehdy, budou-li se na ní probírat informace spadající do obchodního tajemství dlužníka, a to obzvlášť v případě, když se bude jednat o dlužníka v reorganizaci. S ohledem na výše uvedené si tak účastníci schůze věřitelů můžou s vědomím soudce (tedy i bez jeho souhlasu) pořizovat zvukový záznam.[3]

    Reklama
    Jak na náhradu škody při pochybení finančního úřadu (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    Jak na náhradu škody při pochybení finančního úřadu (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    13.5.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Pravomoci schůze věřitelů jsou různé a není cílem tohoto článku je všechny vyjmenovat ani je dopodrobna rozebírat. Na některé z nich bude poukázáno níže v souvislosti s výkladem o schůzi věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku.

    Svolání schůze věřitelů

    Schůzi věřitelů vždy svolává insolvenční soud, a to buď z vlastní iniciativy nebo na návrh oprávněných subjektů (§ 47 odst. 1 InsZ). Z hlediska předmětu tohoto článku je důležité zdůraznit, že za takové oprávněné subjekty se považují za určitých podmínek i přihlášení věřitelé – to v případě, že o svolání požádají alespoň dva věřitelé, jejichž pohledávky počítané podle jejich výše (§ 49 odst. 1 InsZ) činí alespoň 10 % přihlášených pohledávek. V takovém případě insolvenční soud schůzi věřitelů svolat musí, a to tak, aby se konala do 30 dnů poté, co byl o její svolání požádán, nenavrhují-li příslušní věřitelé pozdější termín konání.

    Toto právo je však vhodné využívat pouze ve skutečně odůvodněných případech. Dle § 48 odst. 3 InsZ totiž platí, že věřitel, který opakovaně nedůvodně podal návrh na svolání schůze věřitelů musí uhradit ostatním věřitelům na jejich žádost náklady, které jim vnikly v souvislosti s účastí na schůzi. Ustálenou judikaturu k výkladu spojení „opakovaně nedůvodně“ autor tohoto článku nezná, dle odborné literatury však plyne, že věřitelé mají nárok na náhradu nákladů pouze v takovém případě, kdy se na návrh jiného, pokaždé stejného věřitele koná alespoň dvakrát schůze věřitelů, kdy na každé z takto konaných schůzích dojde k zamítnutí jednoho a téhož návrhu.[4]

    Schůze věřitelů svolaná rozhodnutím o úpadku

    Jak bylo zmíněno výše, pravomoci schůze věřitelů vymezujeme demonstrativně na příkladu schůze věřitelů svolené rozhodnutím o úpadku. Tu je insolvenční soud povinen svolat do tří měsíců od rozhodnutí o úpadku, ne však dříve než sedm dnů od uplynutí lhůty k přihlašování pohledávek (§ 137 InsZ), která u tuzemských věřitelů činí dva měsíce od rozhodnutí o úpadku (§ 136 odst. 2 písm. d) InsZ). Zpravidla ji svolává tak, aby se konala hned po přezkumném jednání.

    Schůze věřitelů svolaná rozhodnutím o úpadku může:

    • přijmout usnesení o způsobu řešení úpadku (§ 149 až § 151 InsZ), je-li přípustná reorganizace (§ 316 InsZ), která ještě nebyla povolena jako předjednaná dle § 148 odst. 2 InsZ;
    • odvolat insolvenčního správce a ustanovit nového – potřebná je nadpoloviční většina všech věřitelů počítaná podle přihlášených pohledávek s právem hlasu (§ 29 InsZ);[5]
    • v případě, že předtím rozhodla o způsobu řešení úpadku reorganizací, nebo když rozhodla o způsobu řešení úpadku konkurzem a současně doporučila zpeněžení majetkové podstaty (podniku dlužníka) jedinou smlouvou (§ 290 InsZ), určit osobu znalce k ocenění majetkové podstaty – potřebná je dvoutřetinová většina přítomných věřitelů s právem hlasu (§ 153 odst. 2 InsZ);
    • udělovat doporučení pro další postup insolvenčního správce v konkurzu (§ 282 odst. 1 InsZ);
    • ponechat ve funkci prozatímní věřitelský výbor, kdy jeho členové se stanou členy věřitelského výboru (§ 62 odst. 2 InsZ), jinak volí nový věřitelský výbor (§ 56 a 57 InsZ);
    • byla-li povolena předjednaná reorganizace dle § 148 odst. 2 InsZ, rovnou schválit znalecký posudek k ocenění majetkové podstaty, jinak tak učiní na samostatné schůzi věřitelů (§ 155 InsZ);
    • byla-li povolena reorganizace, rozhodnout o odnětí přednostního práva dlužníka sestavit reorganizační plán (§ 339 odst. 3 InsZ);
    • rozhodnout o odchylkách v případě nepatrného konkursu (§ 315 InsZ);
    • atrahovat si působnost věřitelského výboru – potřebná je dvoutřetinová většina přítomných věřitelů s právem hlasu (§ 46 odst. 2 InsZ).

    Některé z výše uvedených pravomocí lze vykonávat i na jiných, než jen na schůzi věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku (odvolání a volba věřitelského výboru, schválení znaleckého posudku k ocenění majetkové podstaty, rozhodnutí o odchylkách v případě nepatrného konkurzu, atrakce působnosti věřitelského výboru). Další schůze věřitelů pak můžou v závislosti na způsobu řešení úpadku např. přijmout reorganizační plán (§ 344 InsZ) či udělit souhlas členu nebo náhradníku člena věřitelského výboru s nabytím majetku z majetkové podstaty (§ 295 odst. 2 písm. f) InsZ).

    Hlasování na schůzích věřitelů

    Každá schůze věřitelů začíná zpravidla rozhodováním o hlasovacích právech věřitelů.

    Obecně mají přihlášení věřitelé 1 hlas na 1 Kč své pohledávky, která nebyla popřena insolvenčním správcem (§ 49 InsZ). Z tohoto pravidla však existuje několik výjimek:

    • u popřených pohledávek, pohledávek vázaných na splnění podmínky či dosud nepřezkoumaných pohledávek se jejich věřitelé můžou domáhat, aby jim přiznal hlasovací práva soud (§ 52 odst. 2 InsZ),[6] ve vztahu k popřeným pohledávkám navíc i schůze věřitelů (§ 51 odst. 1 InsZ)
    • i věřitelé s hlasovacími právy můžou mít zakázáno hlasovat, a to: (a) v zákonem stanovených případech – např. tvoří koncern s dlužníkem, jsou mu osobou blízkou, nabývají majetek z majetkové podstaty (§ 53 odst. 1 až 3 InsZ)[7] nebo (b) na základě rozhodnutí soudu z důvodu hodných zvláštního zřetele, vyžaduje-li to ochrana společného zájmu věřitelů a hrozí-li střet zájmů, na návrh jiného věřitele nebo dlužníka (§ 53 odst. 5 InsZ).

    Proti rozhodnutí o hlasovacím právu se nelze odvolat samostatně, pouze spolu s odvoláním proti usnesení insolvenčního soudu, které bylo závislé na rozhodnutí o hlasovacím právu věřitelů, je-li proti takovému usnesení vůbec odvolání přípustné (§ 52 odst. 4 InsZ). Není-li odvolání přípustné, v úvahu přichází ústavní stížnost.[8]

    O některých záležitostech se na schůzích věřitelů hlasuje (a) separátně ve skupině zajištěných a separátně ve skupině nezajištěných věřitelů – např. o řešení úpadku reorganizací (§ 151 InsZ[9]), odvolání a jmenování členů věřitelského výboru (§ 57 InsZ) a o některých záležitostech se hlasuje (b) bez rozlišování na zajištěné a nezajištěné věřitele –např. o odvolání insolvenčního správce (§ 29 InsZ), o schválení znaleckého posudku k ocenění majetkové podstaty (§ 155 InsZ). O reorganizačním plánu se hlasuje po skupinách jím určených (§ 347 InsZ).

    Usnesení přijatá na schůzi věřitelů však může insolvenční soud kromě zákonem stanovených případů zrušit.[10] Může tak učinit na návrh věřitele, který hlasoval proti usnesení přijatému schůzi věřitelů nebo insolvenčního správce, a to pouze do konce předmětné schůze věřitelů, pokud takové usnesení odporuje společnému zájmu věřitelů (§ 54 odst. 1 InsZ):

    • Pokud soud takovému návrhu vyhoví, může se proti jeho zrušujícímu usnesení odvolat věřitel, který hlasoval pro přijetí příslušného usnesení schůze věřitelů, avšak jen do skončení schůze věřitelů, ideálně hned po vyhlášení usnesení, že usnesení schůze věřitelů se ruší. Doporučujeme se odvolat výslovně, protože insolvenční soud se příslušných věřitelů musí ptát pouze na to, zda se práva na odvolání vzdávají a negativní odpověď (nevzdání se práva na odvolání) automaticky neznamená, že věřitel odvolání podává (§ 55 odst. 1 a 3 InsZ). Spolu odvoláním doporučujeme soud požádat o lhůtu k písemnému zdůvodnění odvolání, kdy lhůta 15 dnů se nám jeví obecně jako přiměřená (jedná se o standardní lhůtu k podání odvolání v civilním procesu).
    • Pokud soud návrh na zrušení usnesení schůze věřitelů zamítne, postupuje se obdobně s tím rozdílem, že odvolat se pak může ten subjekt (věřitel nebo insolvenční správce), který zrušení předmětného usnesení navrhoval (§ 55 odst. 2 a 3 InsZ).

    Mgr. Bc. Juraj Juhás,
    advokát


    Glatzová & Co., s.r.o.

    Betlémský palác
    Husova 5
    110 00  Praha 1

    Tel.:    +420 224 401 440
    Fax:    +420 224 248 701
    e-mail:    office@glatzova.com

     

    [1] Viz. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 29 NSČR 63/2011.

    [2] Ke stejnému závěru dospěli i jiní autoři, viz. např. HÁSOVÁ, J. MORAVEC, T. Insolvenční řízení. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 17 nebo MARŠÍKOVÁ J. a kol. Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. 2 vyd. Praha: Leges, 2014, s. 103. Ve starší literatuře se ale objevovaly i opačné názory – srov. např. ZELENKA, J. a kol. Insolvenční zákon (zákon č. 182/2006 Sb.). Poznámkové vydání s důvodovou zprávou a nařízením Rady ES 1346/2000. Praha: Linde Praha a.s., 2007, s. 100.

    [3] Viz ustanovení § 6 odst. 3 zákona 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů: „Uskutečňovat obrazové nebo zvukové přenosy a pořizovat obrazové záznamy v průběhu soudního jednání lze jen s předchozím souhlasem předsedy senátu nebo samosoudce. S vědomím předsedy senátu nebo samosoudce lze pořizovat zvukové záznamy; kdyby způsob jejich provádění mohl narušit průběh nebo důstojnost jednání, může předseda senátu nebo samosoudce jejich pořizování zakázat.“

    [4] Viz. HÁSOVÁ, J., MORAVEC, T., a kol. Insolvenční zákon, 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 168-174. nebo SPRINZ, P., JIRMÁSEK, T., ŘEHÁČEK, O., VRBA, M., ZOUBEK, H. a kol. Insolvenční zákon. Komentář. 1. vydání. Praha: C H. Beck, 2019, s. 138.

    [5] To platí v případě, že se jedná o schůzi nejblíže následující po přezkumném jednání (zpravidla tomu tak je).

    [6] Ve vztahu k návrhům na přiznání hlasovacích práv k popřeným (podmíněným a dosud nepřezkoumaným) pohledávkám si autor dovolí v podrobnostech odkázat na svůj starší článek – JUHÁS, J. Návrh na přiznání hlasovacích práv popřenému věřiteli. E-pravo, 25.1.2018. K dispozici >>> zde.

    [7] I těmto věřitelům však může soud z důvodu hodných zvláštního zřetele na jejich návrh umožnit hlasovat (§ 52 odst. 4 InsZ).

    [8] Viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. června 2014, sp. zn. III. ÚS 1824/13, nález ze dne 3. září 2012 sp. zn. IV. ÚS 2372/11 nebo nález ze dne 15. dubna 2014 sp. zn. IV. ÚS 3112/13.

    [9] V tomto ustanovení je ale možnost přijmout usnesení o způsobu řešení úpadku reorganizací alternativně také tehdy, když pro tento návrhu hlasuje 90 % přítomných věřitelů bez ohledu na zajištění.

    [10] Ustanovení § 54 odst. 1 InsZ výslovně zmiňuje usnesení o odvolání insolvenčního správce (§ 29 odst. 1 InsZ), usnesení o přiznání hlasovacích práv popřeným věřitelům (§ 51 odst. 1 InsZ), usnesení o způsobu řešení úpadku dlužníka (§ 150 InsZ), přijetí reorganizačního plánu (§ 348 a 349 InsZ – zde však InsZ obsahuje zvláštní úpravu možnosti neschválení reorganizačního plánu) nebo o způsobu oddlužení (§ 399 InsZ). Tento výčet však není taxativní a insolvenční zákon může obsahovat v dalších otázkách zvláštní úpravu (viz SPRINZ, P., JIRMÁSEK, T., ŘEHÁČEK, O., VRBA, M., ZOUBEK, H. a kol. Opus citatum, s. 145).


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. et Bc. Juraj Juhás (Glatzová & Co.)
    30. 3. 2020
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Cochemská praxe
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Tesla a registrace ochranných známek ve zlé víře
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Návrh Evropské komise na zmírnění pravidel ESG reportingu

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 16.05.2025Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 16.5.2025
    • 20.05.2025Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025
    • 22.05.2025Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    • 23.05.2025Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 15.05.2025Rodina v právu a bezpráví - Děti a jejich právo na participaci - 15.5.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • 10 otázek pro ... Olgu Kaizar
    • Náklady řízení
    • Rozhovor s Monikou Novotnou
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2025
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru

    Soudní rozhodnutí

    Obžalovaný

    Zastavení trestního stíhání pro nepřiměřenou délku trestního řízení nemůže sloužit jako nástroj řešení rozdílných názorů nalézacího a odvolacího soudu na hodnocení skutkového stavu.

    Náklady řízení

    Rozhodne-li obecný soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., aniž se ústavně konformně vypořádá s nutností použití § 142 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy k...

    Advokátní tarif (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...

    Bydliště dítěte (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na...

    Dokazování (exkluzivně pro předplatitele)

    Je v rozporu se základním právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, hodnotí-li odvolací soud nalézacím soudem provedené důkazy jinak, aniž by...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.